novozélandský kulturní antropolog. V&nbsp;letech 1919–1926 studoval <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('psychologie')">*psychologii</span> na Victoria University College na Novém Zélandu, kde také získal tituly BA (1923) a&nbsp;MA (1924). Psychologické vzdělání se odráží v&nbsp;jeho raných pracích //The Mind in Sleep// (Mysl ve spánku, 1927), //Psychology of Dreams// (Psychologie snů, 1926) a&nbsp;//The Influence of Sleep on the Ability to Perform Muscular Work// (Vliv snů na schopnost vykonávat svalovou práci, 1926). Poté na University of Cambridge v&nbsp;Anglii vystudoval <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie')">*antropologii</span> (diplom 1928), doktorát filozofie v&nbsp;oboru <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, kulturní')">*kulturní antropologie</span> získal v&nbsp;roce 1931 na Columbia University v&nbsp;USA. V&nbsp;letech 1936–1939 přednášel na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzita')">*univerzitě</span> v&nbsp;Cantonu, následně v&nbsp;Ohiu (1940–1941) a&nbsp;Torontu (1942–1944). Po krátké službě v&nbsp;armádě získal akademické místo v&nbsp;Cambridgi (1947) ve Velké Británii.$Fortune sice navázal úzké kontakty s&nbsp;okruhem žáků Franze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Boas, Franz')">*Boase</span>, ale byl ovlivněn především <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('funkcionalismus')">*funkcionalismem</span> a&nbsp;strukturálním funkcionalismem; sám se však nehlásil k&nbsp;žádnému antropologickému směru nebo škole a&nbsp;neaspiroval ani na budování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teorie')">*teorie</span> („teorie může počkat“). Jednotícím rámcem jeho prací je zkoumání lidské motivace. Kriticky vystoupil proti americké antropologické škole zabývající se pojmy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie kultury a&nbsp;osobnosti')">*osobnost a&nbsp;kultura</span>. Soudil, že vysvětlování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společnosti</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultury</span> pomocí procesů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('socializace')">*socializace</span>, respektive <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('enkulturace')">*enkulturace</span>, je jako otázka typu „Co bylo dříve: slepice, nebo vejce?“, že vede jen k&nbsp;otázkám po původu vzorců výchovy. Podle něho neexistuje ani jednoduchá izomorfie osobnosti a&nbsp;kultury („členové kultury mají minimálně dvě až tři osobnosti“).$Anticipoval <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ekologie, kulturní')">*kulturní ekologii</span>, když formuloval tezi, že vysoká míra násilných úmrtí v&nbsp;papuánských společnostech zachovává velikost <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('populace')">*populace</span> přiměřenou limitům <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ekosystém')">*ekosystému</span>. Intenzivně se zajímal o&nbsp;teorii <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příbuzenství')">*příbuzenských</span> systémů; v&nbsp;tomto kontextu navázal na Williama Halse Rivers <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Rivers, William Halse Rivers')">*Riverse</span> (1864–1922), který aplikoval <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('genealogie')">*genealogickou</span> metodu během výpravy do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úžina, Torresova')">*Torresovy úžiny</span>. Fortune v&nbsp;této otázce navázal a&nbsp;udržoval korespondenci s&nbsp;Claudem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Lévi-Strauss, Claude')">*Lévi-Straussem</span> (narozen 1908) a&nbsp;Rodneym <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Needham, Rodney')">*Needhamem</span> (1923–2006). Výsledkem jeho zájmu o&nbsp;tuto problematiku bylo pojednání //A&nbsp;Note on Some Forms of Kinship Structure// (Poznámka o&nbsp;některých formách struktury příbuzenství, 1933). Jeho názory byly založeny z&nbsp;větší části na vlastních terénních výzkumech. Uskutečnil je v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Melanésie')">*Melanésii</span> a&nbsp;ve Spojených státech amerických (rezervace Omahů, Nebraska). S&nbsp;podporou Alfreda Corta <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Haddon, Alfred Cort')">*Haddona</span> (1855–1940) a&nbsp;Alfreda Reginalda <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Radcliffe-Brown, Alfred Reginald')">*Radcliffe-Browna</span> (1881–1955) provedl v&nbsp;letech 1927–1929 terénní výzkumy na ostrově Dobu a&nbsp;následně na Admiralitních ostrovech (ostrov Manus), kde pracoval společně se svou manželkou, americkou kulturní antropoložkou Margaret <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Meadová, Margaret')">*Meadovou</span> (1902–1978), s&nbsp;níž se seznámil při návratu z&nbsp;Dobu. Na výsledcích výzkumu na ostrově Manus postavil obsah knihy //Manus Religion: An Ethnological Study of the Manus Natives of the Admirality Islands// (Náboženství na ostrově Manus: Etnologická studie obyvatel Manu na Admiralitních ostrovech, 1935). Materiál z&nbsp;výzkumu na Dobu využil při koncipování děl //The Social Organization of Dobu// (Sociální organizace na ostrově Dobu, 1931) a&nbsp;především //Sorcerers of Dobu: The Social Anthropology of the Dobu Islanders of the Western Pacific// (Dobuanští čarodějové: Sociální antropologie dobuanských ostrovanů západního Pacifiku, 1932), které je dnes považováno za klasické antropologické dílo. V&nbsp;knize //Sorcerers of Dobu// zkoumal povahu dobuanské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultury</span> v&nbsp;kontextu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('víra')">*víry</span> v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('čarodějnictví')">*čarodějnictví</span>, která je charakteristická pro mnohé společnosti Melanésie. Dobuané věří, že <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nemoc')">*nemoc</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('smrt')">*smrt</span>, neúroda nebo úroda jsou způsobeny aktivitami čarodějů a&nbsp;čarodějnic, kteří svých cílů dosahují recitováním zaříkadel, přičemž pro každý specifický cíl existují zvláštní zaříkadla. Ta jsou pronášena nad věcmi, s&nbsp;nimiž má <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('oběť')">*oběť</span> nějaké pouto (zbytky jídel, exkrementy, vlasy, stopy apod. – označují se //sumwana//). Jejich získání je nesnadné a&nbsp;vyžaduje nutnost dostat se do blízkosti osoby; Dobuané proto trpí syndromem „bázlivého přátelství“. Proti čarodějnictví však existují obranné techniky, které mohou způsobit, že se kouzlo obrátí proti čarodějovi samému, takže i&nbsp;on je vystaven riziku. Jako mnoho dalších melanéských společností je i&nbsp;dobuanská komunita založena na principu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rovnost')">*rovnosti</span> (viz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('big man')">*big man</span>). Kdokoli ho svými úspěchy, povahou nebo chováním porušuje, může se stát obětí čarodějnictví, případně může být z&nbsp;čarodějnictví obviněn, protože jeho úspěchy jsou dávány do souvislosti s&nbsp;praktikováním čarodějnictví. Čarodějnictví tak svou povahou rovnost současně udržuje i&nbsp;narušuje. V&nbsp;díle Dobuanští čarodějové se Fortune zabývá také institucí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kula')">*kula</span>, která na ostrově Dobu nabývá jiné povahy, než jakou ve své práci //Argonauts of the Western Pacific// (Argonauti západního Pacifiku, 1922) popsal a&nbsp;analyzoval Bronisław Kasper <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malinowski, Bronisław Kasper')">*Malinowski</span> (1884–1942). Fortuneovy materiály z&nbsp;výzkumu na Dobu využila také Ruth Fulton <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Benedictová, Ruth Fulton')">*Benedictová</span> (1887–1948) při koncipování díla //Patterns of Culture// (1934, česky: //Kulturní vzorce//. Praha: Argo, 1999), avšak podle jeho mínění zkresleně, protože v&nbsp;podání Benedictové dominuje v&nbsp;dobuanské kultuře nepřátelství a&nbsp;podezíravost. V&nbsp;letech 1931–1932 uskutečnil Reo Fortune s&nbsp;Margaret Meadovou řadu antropologických terénních výzkumů na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nová Guinea')">*Nové Guineji</span> v&nbsp;regionu Sepik: u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Arapešové')">*Arapešů</span> v&nbsp;oblasti Alitoa, Biwatů (Mundugumorů) ve středním Sepiku a&nbsp;u&nbsp;Chambriů (Čambuliů) ve východním Sepiku. Z&nbsp;výzkumu vzešla práce //The Arapesh// (Arapešové, 1942), v&nbsp;níž zaznamenal některé arapešské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mýtus')">*mýty</span> a&nbsp;základy arapeštiny. V&nbsp;roce 1935 uskutečnil Fortune terénní výzkum u&nbsp;Purariů, původně plánovaný v&nbsp;rozsahu dvanácti měsíců, ale vzhledem k&nbsp;nestabilní situaci v&nbsp;této oblasti předčasně ukončený po necelých šesti měsících. S&nbsp;použitím materiálu z&nbsp;výzkumu připravil text //Men of Purari// (Purariové), který zůstal nepublikován. Kolem roku 1931 připravil rukopis knihy věnované komparaci kultur na ostrovech Dobu a&nbsp;Manus. Dílo dedikoval Margaret Meadové a&nbsp;vyjádřil v&nbsp;něm přesvědčení o&nbsp;etické zodpovědnosti antropologa vůči lidem, jimiž se zabývá, a&nbsp;to zejména s&nbsp;ohledem na zveřejňování informací, jež jsou klíčem k&nbsp;jejich ovládnutí. Řada jeho prací však zůstala v&nbsp;rukopisech, které jsou uloženy v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archiv')">*archivu</span> Národní knihovny Nového Zélandu. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Soukup, Martin')">Martin Soukup</span>)