nábožensko-společenský systém, k&nbsp;němuž se hlásí většina obyvatel <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace, indická')">*indické civilizace</span>. V&nbsp;současnosti tvoří komplex náboženských a&nbsp;filozofických tradic, náboženských praktik i&nbsp;sociálních zvyklostí více než 900 milionů lidí, žijících převážně (asi z&nbsp;95 %) v&nbsp;Indii a&nbsp;Nepálu; v&nbsp;postavení menšin pak v&nbsp;Bangladéši, Pákistánu, na Šrí Lance, v&nbsp;jihovýchodní Asii i&nbsp;v&nbsp;dalších částech světa.$//Původ a&nbsp;vývoj:// Hinduismus se vyvinul v&nbsp;průběhu 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l. ze staršího védského náboženství (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bráhmanismus')">*bráhmanismus</span>), ale je pravděpodobné, že některé z&nbsp;hinduistických představ, praktik a&nbsp;kultovních předmětů mají původ již v&nbsp;předárjovském období (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Árjové')">*Árjové</span>) a&nbsp;v&nbsp;náboženství <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, harappská')">*harappské kultury</span>, například ideál <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituální')">*rituální</span> čistoty, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kult')">*kult</span> plodnosti a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbol, falický')">*falický symbol</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lingam')">*lingam</span>), později spojovaný s&nbsp;postavou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šiva')">*Šivy</span>. Jeho vznik se nepřisuzuje žádné historické ani mytologické osobnosti: spíše je chápán jako „odvěký řád“ //(sanátana dharma)//, který určuje postavení člověka ve společnosti, jež je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('primární')">*primárně</span> dáno rodem, nezměnitelným rodovým původem, stanoví souhrn životních cílů, etap a&nbsp;závazků každého jednotlivce a&nbsp;více než na věroučné základy klade důraz na řádné chování a&nbsp;rituální složku náboženského života.$Již v&nbsp;průběhu 1. tisíciletí n. l. se v&nbsp;rámci hinduismu jako jeho nejvýznamnější proudy zformovaly <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('višnuismus')">*višnuismus</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('šivaismus')">*šivaismus</span> a&nbsp;zejména ve východní Indii též kult //šakti// (kosmického ženství, božské tvořivé energie), z&nbsp;něhož posléze vzešel <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tantrismus')">*tantrismus</span>, který v&nbsp;řadě ohledů rámec hinduismu přesahuje. Snahy o&nbsp;přeměnu hinduismu v&nbsp;ucelený myšlenkový systém se ve stejné době promítly do vzniku šesti klasických škol <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('filozofie, indická')">*indické filozofie</span>, představujících různé způsoby nazírání na svět (odtud termín //daršana//, „zření, náhled, vidění“). Od 1. tisíciletí také v&nbsp;hinduismu sílily teistické devocionální tendence, jež nalezly svůj výraz v&nbsp;ideji oddanosti osobnímu božstvu //(ištadévatá)// a&nbsp;posléze v&nbsp;období muslimské nadvlády (od 12. do 18. století) vyvrcholily v&nbsp;bhaktických hnutích, obracejících se převážně k&nbsp;božské postavě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kršna')">*Kršny</span> (viz též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bhakti')">*bhakti</span>).$<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konfrontace')">*Konfrontace</span> hinduismu s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťanství')">*křesťanstvím</span> a&nbsp;moderním evropským myšlením od počátku 19. století vedla v&nbsp;jeho rámci k&nbsp;vzniku řady reformních hnutí. Některá z&nbsp;nich (například Bráhmasamádž) spojila obhajobu hinduismu s&nbsp;kritikou některých jeho praktik (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('satí')">*satí</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kastovnictví')">*kastovnictví</span>, dětské sňatky aj.) a&nbsp;s&nbsp;filozofickou představou jediného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzální')">*univerzálního</span> náboženství s&nbsp;mnoha aspekty a&nbsp;stupni. Některé reformní směry (například Árjasamádž) se odvolávají přímo na védskou tradici a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('komunikace')">*komunikaci</span> s&nbsp;jinými náboženskými systémy věnují jen minimální pozornost. Ve 20. století si na zdůrazňování příslušnosti k&nbsp;hinduismu v&nbsp;Indii založily existenci některé politické strany a&nbsp;organizace (Hindú mahásabha, Národní svaz dobrovolníků), a&nbsp;to obvykle za cenu konfrontace s&nbsp;náboženskými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('menšina')">*menšinami</span>.$//Posvátné texty:// Hinduismus není založen na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('autorita')">*autoritě</span> jediného svatého písma závazného pro všechny vyznavače; za hlavní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kritérium')">*kritérium</span> příslušnosti k&nbsp;ortodoxní tradici se však považuje uznání autoritativnosti védských textů (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('védy')">*védy</span>), označovaných jako „slyšené“ //(šruti)//, tj. zjevené slovo. Védy podle hinduistických představ periodicky vznikají současně se znovuzrozením boha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Brahma')">*Brahmy</span> vždy na počátku cyklicky se obnovujícího <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vesmír (Vesmír)')">*vesmíru</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kosmologie, hinduistická')">*kosmologie, hinduistická</span>). Jakožto sebeprojevení neosobního kosmického ducha (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('brahma')">*brahma</span>) povstaly bez osobního autorství člověka či božské Osoby //(Puruša)//, a&nbsp;proto jsou naprosto dokonalé. Všechny ostatní náboženské texty tvoří „zapamatovaná“ //(smrti)//, tj. tradovaná díla jednotlivých, zpravidla mytických osobností, jimž je často přisuzován božský původ. Posláním těchto textů bylo vysvětlovat nejasnosti védského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zjevení')">*zjevení</span>. Ve svém souhrnu představují velmi rozsáhlý soubor, jehož součástmi jsou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('upanišady')">*upanišady</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bráhmany')">*bráhmany</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('áranjaky')">*áranjaky</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sútra')">*sútry</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('šástry')">*šástry</span>, purány a&nbsp;eposy //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Rámájana')">*Rámájana</span>// a&nbsp;//<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mahábhárata')">*Mahábhárata</span>//. Řadovému hinduistovi ovšem k&nbsp;orientaci v&nbsp;náboženských otázkách obvykle postačí //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bhagavadgíta')">*Bhagavadgíta</span>//, která je součástí //Mahábháraty//.$//Základní principy:// Hinduismus ve svém obšírném komplexu náboženských a&nbsp;filozofických tradic zahrnuje mnoho nezřídka zcela protichůdných učení. Některá axiomatická východiska nicméně sdílí naprostá většina jeho vyznavačů. Takovým klíčovým prvkem je především představa <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sansára')">*sansáry</span>, koloběhu, respektive řetězce vtělení individuální duše <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('átman')">*átmanu</span>, kterou hinduismus převzal z&nbsp;upanišad. Do koloběhu opětovných zrození (a&nbsp;to nejen v&nbsp;podobě lidského jedince) je jednotlivec uvržen působením zákona <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('karma')">*karmy</span>, odplaty za minulé skutky. Konečným soteriologickým cílem hinduisty je duchovní osvobození (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mókša')">*mókša</span>) z&nbsp;tohoto cyklu a&nbsp;splynutí jeho átmanu s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('brahma')">*brahma</span>, vesmírným duchem. Hledání cest ke konečnému vysvobození bylo hlavní náplní klasických škol indické filozofie. Z&nbsp;jejich tradice, zejména ze sánkhji a&nbsp;jógy, vychází představa tří způsobů dosažení tohoto cíle, jež pro hinduismus zformulovala už //Bhagavadgíta//, a&nbsp;to cesty činů konaných bez touhy po jejich plodech ve prospěch řádu věcí //(karmamárga)//, cesty poznání tohoto řádu //(džňánamárga)// a&nbsp;cesty láskyplné oddanosti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*bohu</span> //(<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bhaktimárga')">*bhaktimárga</span>)//. V&nbsp;této vysoké rovině hinduismus není polyteistickým náboženstvím, za něž někdy bývá nepřesně označován. Bohy a&nbsp;další postavy jeho rozsáhlého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('panteon')">*panteonu</span> totiž hinduisté většinou označují jen za figurativní obrazy, jejichž prostřednictvím lze postihnout některé z&nbsp;nesčíslných projevů jediné božské podstaty. Ústřední místo přitom mezi těmito obrazy zaujímá trojjediná představa Trimúrti, jejímiž součástmi jsou Brahma jako tvůrce, Šiva jako obnovitel a&nbsp;zároveň ničitel <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svět')">*světa</span> (často pojímaného jen jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('májá')">*májá</span>, božský přelud) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Višnu')">*Višnu</span> jako udržovatel řádu.$//Sociální aspekty:// Hinduismus bývá často charakterizován jako //varnášramadharma//, tj. jako zákon předepisující dělení společnosti na čtyři <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('varna')">*varny</span> (společenské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stav, společenský')">*stavy</span>) a&nbsp;rozvržení života příslušníků nejvyšších <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kasta')">*kast</span> (tzv. dvojzrozenců, //dvidža//) do čtyř stadií (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ášrama')">*ášrama</span>). Existence kastovního systému (který i&nbsp;ve své dnešní reformované podobě zahrnuje skupinu stojící mimo původní čtyři varny a&nbsp;tradičně označovanou za nedotýkatelné) přitom úzce souvisí s&nbsp;koncepcí sansáry, neboť zrození jedince do té které kasty je podmíněno jeho karmou neboli jeho skutky v&nbsp;minulých životech. Souhrn norem regulujících do velkých podrobností život jednotlivce i&nbsp;společenských skupin obsahuje korpus právních textů (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dharmasútry')">*dharmasútry</span>) a&nbsp;zákoníků (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dharmašástry')">*dharmašástry</span>, které vznikaly v&nbsp;období 600 př. n. l.–400 n. l.). Přestože tyto texty náležejí do kategorie nazývané //smrti//, varnášramadharmová teorie, kterou rozvíjejí, se odvozuje od //šruti//: zakotvení ve védské tradici má jak model hierarchického dělení společnosti (vyložený v&nbsp;rgvédském <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hymnus')">*hymnu</span> //Purušasúkta//), tak korpus literatury předepsané pro každý ze čtyř hinduistových životních ášramů. Mladík ve stadiu //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('brahmačarja')">*brahmačarja</span>// studuje některou z&nbsp;véd, hospodář //(<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('grhastha')">*grhastha</span>)// koná rituály předepsané v&nbsp;bráhmanách a&nbsp;pečuje o&nbsp;potomstvo, po odchodu do lesní samoty (jako //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vánaprastha')">*vánaprastha</span>//) pak následuje učení áranjak a&nbsp;nakonec jako kajícník //(sannjásin)//, který se zřekl světa (//<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sannjása')">*sannjása</span>//), následuje cestu odříkání směřující k&nbsp;vysvobození. Během celého svého života má hinduista usilovat o&nbsp;vyvážené dosažení čtyř základních cílů //(purušártha)//, které rámcově stanovily už dharmašástry a&nbsp;dále rozvedly eposy. Patří k&nbsp;nim plnění náboženských i&nbsp;společenských povinností (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dharma')">*dharma</span>), zabezpečování materiálních potřeb (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('artha')">*artha</span>), pěstování milostných rozkoší (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('káma')">*káma</span>) a&nbsp;vzdání se světa jako předstupeň mókši. Ke každému z&nbsp;těchto cílů se váže skupina odborných příruček, popisujících nejvhodnější způsoby jejich naplňování: vedle dharmasúter a&nbsp;dharmašáster upravujících otázky morálky a&nbsp;etiky to jsou učebnice státovědy a&nbsp;účelného chování (mj. //Arthašástra//), příručky erotiky (mj. //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kámasútra')">*Kámasútra</span>//) a&nbsp;filozofická pojednání o&nbsp;způsobech, jak přerušit koloběh znovuzrozování. První trojice cílů bývá často vyčleňována do zvláštní skupiny „tří kategorií“ (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('trivarga')">*trivarga</span>) provázejících život hospodáře; dharma přitom působí jako integrující prvek, napomáhající přeměně celé trojice v&nbsp;prostředek k&nbsp;dosažení čtvrtého cíle, mókši. Ke konečnému vysvobození jedinec směřuje po celý život (ve všech svých zrozeních), i&nbsp;když plně se jeho hledání oddá, teprve pokud se rozhodne pro dráhu sannjásina. Tehdy má pro něj klíčový význam potlačení kámy (představující všechny podoby touhy a&nbsp;příchylnosti, dokonce i&nbsp;k&nbsp;dharmě), anebo její přeměna v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*lásku</span> k&nbsp;bohu.$//Rituál:// Hinduismus má neobyčejně rozvinutou stránku kultovní. Kromě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obřad')">*obřadů</span> a&nbsp;ritů specifických pro jednotlivé kasty a&nbsp;náboženské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekta')">*sekty</span> je řada kultovních úkonů a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('objekt')">*objektů</span> společných většině hinduistů: uctívání některých posvátných zvířat (zejména krávy), stromů, hor a&nbsp;řek; náboženský <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář')">*kalendář</span> //(paňčánga)//, slavení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svátek')">*svátků</span> a&nbsp;pořádání slavností //(utsava, mélá)//, poutě k&nbsp;posvátným místům //(játra)//, obřady na počest předků //(šráddha)//, rituály životního cyklu //(sanskára)//, uctívání božstev převážně formou nekrvavé oběti //(púdža)//, přijímání svatých slibů a&nbsp;předsevzetí //(vrata)//, meditační či asketické praktiky //(tapas)//, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('léčitelství')">*léčitelství</span> a&nbsp;vymítání zlých sil //(čikitsá)//. (Viz též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám, hinduistický')">*chrám, hinduistický</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ikonografie, hinduistická')">*ikonografie, hinduistická</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kosmologie, hinduistická')">*kosmologie, hinduistická</span>.)$//Závěr:// Hinduismus nemá organizaci církevního typu, nevytvořil si žádnou vrcholnou autoritu, a&nbsp;postrádá dokonce jakýkoli kanonizovaný soubor posvátných písem, závazný pro všechny vyznavače. Hinduismus tedy určuje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('étos')">*étos</span> a&nbsp;životní filozofii převážné části obyvatel Indie. Nejde v&nbsp;pravém slova smyslu o&nbsp;náboženství, protože příslušnost k&nbsp;němu nijak nesouvisí s&nbsp;vírou, a&nbsp;dokonce ani nemá nic společného se svobodným rozhodnutím. Hinduistou se člověk nemůže stát z&nbsp;vlastní vůle, musí se jím zrodit a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('narození')">*narození</span> na určitém stupni kastovní hierarchie předurčuje jeho postavení ve společnosti. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Filipský, Jan')">Jan Filipský</span>)