krásná dcera kyperského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*krále</span> Kosty, získala důkladné vzdělání v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Alexandrie')">*Alexandrii</span>. Má značně vyvinuté „<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('feminismus')">*feministické</span>“ sebevědomí, takže odmítne vzít si za muže syna mocného císaře Maxencia, o&nbsp;němž se domnívá, že jí není roven. Tím komplikuje postavení své <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rodina')">*rodiny</span>. Matka se snaží přivést ji k&nbsp;rozumu. Pomoci má její rádce poustevník. Ten však nesplní královnino očekávání, naopak Kateřině vylíčí jako ideálního muže nadpozemského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ježíš Kristus')">*Krista</span>. Kateřina ve svém prvním vidění nespatří Krista v&nbsp;podobě dospělého muže, ale jako dítě, Ježíška, a&nbsp;zamiluje se do něho.$Obrácení Kateřiny na křesťanskou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('víra')">*víru</span> je motivováno <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*láskou</span>. Kateřina se zamiluje do krásného a&nbsp;dokonalého Krista. Aby se k&nbsp;němu přiblížila, dá se pokřtít. Ve svém dalším vidění spatří již dospělého Krista (v&nbsp;latinské předloze i&nbsp;v&nbsp;druhém vidění Kateřiny je Kristus zachycen jako dítě v&nbsp;Mariině náručí), rozmlouvá s&nbsp;Marií i&nbsp;Kristem, jenž ji pojme za ženu (důkazem tohoto <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('akt')">*aktu</span> je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prsten')">*prsten</span>, který Kateřina najde ráno na svém prstu). Děj příběhu má rychlý spád. Císař Maxencius přikazuje, aby se v&nbsp;Alexandrii obětovalo pohanským modlám. Kateřina proti tomu vystoupí. Na císařův příkaz má být přesvědčena nejprve racionálními argumenty. Kateřina v&nbsp;disputaci (s&nbsp;Kristovým přispěním) obrátí na křesťanskou víru padesát pohanských filozofů, kteří si svou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konverze')">*konverzí</span> podepíší ortel smrti; později tuto cestu volí také císařova manželka, císařův rádce a&nbsp;členové císařovy rytířské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('družina')">*družiny</span>. Kateřina je za svou vzpouru vůči pohanskému císaři uvězněna, bičována a&nbsp;mučena. S&nbsp;pomocí svého božského manžela překoná fyzické útrapy, je dokonce každý nový den krásnější. Tento příběh je zachycen v&nbsp;//<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Legenda o&nbsp;sv. Kateřině')">*Legendě o&nbsp;sv. Kateřině</span>//; autor s&nbsp;naturalistickou zevrubností popisuje zejména bičování Kateřiny, rány na jejím nahém těle mu dávají příležitost vyložit (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('středověk')">*středověkou</span>) <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbolika')">*symboliku</span> barev. Kateřinin pozemský život končí popravou. Její tělo andělé odnesou na horu Sinaj, kde dodnes stojí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klášter')">*klášter</span> s&nbsp;jejím údajným <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrob')">*hrobem</span>. V&nbsp;závěru skladby jsou popisovány <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zázrak')">*zázraky</span> spojené s&nbsp;Kateřininým jménem. Příběh sv. Kateřiny, její lásky k&nbsp;Ježíši Kristu, byl v&nbsp;historii umění, zejména výtvarného, mnohokrát ztvárněn. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pavelka, Jiří')">Jiří Pavelka</span>)