1. nádržka, bazének s vodou, v níž se *křtí ponořením dospělého uchazeče. Tato podoba křtu byla obecně rozšířena v rané *křesťanské církvi, v současnosti se obnovuje zejména v církvích východních *obřadů. Někdy užívají baptisteria k svému křtu *baptisté, stoupenci *letničního hnutí aj.;$2. samostatná *sakrální *stavba centrálního půdorysu s nádrží (vlastním baptisteriem) uprostřed, zasvěcená sv. *Janu Křtiteli. V křesťanském kultu doložená od 3. do 7. století (původně u *Římanů plavecký bazén, například u *vil *patricijů). Baptisteria byla součástí katedrálního komplexu, protože křest uděloval *biskup. Měla centrální půdorys (kruhový, křížový, polygonální), členěný nikami, uprostřed s nádrží //(piscina)// k ponořování (například v *Mikulčicích), do níž se sestupovalo po stupních; nádrž byla později nahrazena křtitelnicí. (František Čapka, Jaroslav Malina)