defekt barevného vidění; úplná barvoslepost //(achromatopsia congenita totalis)//, kdy postižený vnímá pouze rozdíly v intenzitě světla, je velmi vzácná a je způsobena absencí nebo nefunkčností všech buněk retiny senzitivních pro barvy; dědí se jako autozomálně recesivní *choroba.$Parciální barvoslepost je způsobena chyběním nebo *redukcí některých ze tří pigmentů, každý pro vnímání jedné z barev: zelené, červené a modré. Každý ze tří pigmentů se skládá z opsinu pro určitou vlnovou délku a aldehydu vitaminu A. Neschopnost vnímat červenou barvu se nazývá protanopie, snížená schopnost vnímání protanomálie. Podobně pro zelenou barvu – deuteranopie, respektive deuteranomálie, a pro modrou barvu tritanopie, respektive tritanomálie. Příslušné geny pro barvoslepost červené (protan) a zelené (deutan) jsou lokalizovány v těsné blízkosti na *X chromozomu a sekvenční odlišnost mezi nimi je pouze 2 %. Jeden z těchto *lokusů vznikl pravděpodobně duplikací a následnou odchylkou od původního. Gen pro neschopnost odlišit modré odstíny od zelených a některé růžové odstíny od oranžových (tritanopie) je umístěn na chromozomu 7.$Poruchami vnímání červené a zelené barvy trpí v evropských, severoamerických a některých jiných populacích asi 8 % mužů a 0,4 % žen. Podstatně méně jich je v Indii a jihovýchodní Asii; jen ojediněle se tyto odchylky vyskytují mezi *Eskymáky a lovecko-sběračskými populacemi. Možná je tomu tak proto, že barvoslepost byla u nich jako vlastnost nevýhodná odstraněna *selekčním tlakem. Poruchy ve vnímání modré jsou mnohem vzácnější.$Deuteranopií trpěl anglický chemik a fyzik John Dalton (1766–1844), který v roce 1794 popsal na přednášce svůj vizuální svět a od té doby se poruchám barevného vidění také říká daltonismus. (Jiřina Relichová)