1. výzkumná perspektiva usilující o interdisciplinární propojení empirických přírodovědných dat při *rekonstrukci *biologické a kulturní evoluce lidského rodu;$2. typ teoretické explanace založený na společenskovědní, zejména *kulturologické *interpretaci poznatků přírodních věd o *člověku. Data *fyzické antropologie, *paleoantropologie, *etologie, *evoluční biologie, *primatologie*genetiky jsou programově zpracovávána a vyhodnocována z kulturologické perspektivy. V centru zájmu biokulturologie je výzkum *kultury v atributivním smyslu, jako *univerzální technologie lidstva a *adaptační *strategie, kterou se lidský rod odlišuje od ostatních *primátů. Proto se biokulturologie také systematicky zabývá *evolučními modely kultury, které vznikají v rámci *evolučních sociálních věd, jež se programově zabývají studiem vztahů a vlivů mezi biologickou evolucí a kulturou.$Biokulturologie aspiruje na stanovení hranice specificky lidské formy života a postižení toho, co nás s ostatními živočichy spojuje a co nás ze světa *přírody vyčleňuje. Proto zkoumá vztahy mezi biologickou a *kulturní adaptací, biologickou a kulturní evolucí, sociálním chováním primátů a sociokulturní činností lidských skupin atd. Charakteristickým rysem současné biokulturologie je studium rodu //*Homo// v interdisciplinární perspektivě s důrazem na kulturologickou interpretaci poznatků shromážděných přírodními vědami. V americké *kulturní antropologii etabloval pojem biokulturologie americký antropolog Ino Rossi v knize //People in Culture// (Lidé v kultuře, 1980). Biokulturologie je podle Rossiho podoborem fyzické antropologie. Orientuje se na teoretické explanace vztahů mezi biologickou a kulturní evolucí, přičemž tyto vztahy interpretuje z hlediska kultury. V průběhu devadesátých let 20. století byla koncepce biokulturologie rozpracována v rámci české kulturologie jako součást studijního programu kulturologie. Biokulturologie zde vystupuje jako kulturologická subdisciplína, zabývající se výzkumem *generické kultury jako univerzálního *atributu lidského rodu. (Martin Soukup, Václav Soukup)