zuby třenové, třenáky, jsou u placentálních savců ty zuby za špičáky, které existují v mléčném i stálém chrupu. Z vývojového hlediska jsou tedy předchůdci stálých třenáků mléčné třenáky, nikoli mléčné stoličky, jak se tyto zuby označují v anatomii člověka (srov. //*dentes decidui//). Lidské třenáky mají hranolovitou korunku, která má na kousací ploše dva kuželovité hrbolky (jeden vestibulární, druhý orální). U horních premolárů jsou hrbolky stejně velké, u dolních je vestibulární hrbolek nápadně větší. Oba hrbolky jsou spojeny silnou *mesiální*distální sklovinnou hranou. Na horních premolárech odděluje oba hrbolky mesiodistálně probíhající rýha – //*fissura//. Na dolních premolárech jsou hrbolky navíc spojeny silnou hranou, která rozděluje okluzní plochu na dvě jamky. Druhý horní premolár je větší než první, u dolních třenových zubů je poměr jejich velikosti obrácený. Třenové zuby mají jeden kořen, pouze první horní premolár má kořeny dva (palatinální a bukální). Dřeňová dutina kopíruje tvar korunky, kořenové kanálky jsou u prvního horního premoláru dva, u zbývajících premolárů je kanálek jeden. (Jiří Gaisler, Lenka Vargová)