-i, n., mezimozek (řecky: //dia// „mezi“), mezimozek, část mozku krytá hemisférami //(*hemispherium cerebri)//. Mezimozek se člení na několik základních oddílů: //*thalamus,// //*hypothalamus,// //*epithalamus,// //*metathalamus// a //*subthalamus//. *Ventrálním ohraničením je ploténka bílé hmoty //*lamina terminalis//, která se táhne od //*commissura anterior// až k //*chiasma opticum//. Dorzálně mezimozek představují oba thalamy, které mají ve ventrální části hrbolek //tuberculum anterius// a dorzálně se rozšiřují v //pulvinar thalami//. Laterálně odděluje //thalamus// od //*nucleus caudatus// rýha //stria terminalis//, na jejíž mediální straně se nachází pruh bílé hmoty //lamina affixa thalami//. Na mediálním okraji této ploténky se táhne //taenia choroidea//, na kterou se upíná //plexus choroideus// laterální *komory mozkové. Úponem stropu třetí komory mozkové na //stria medullaris thalami// pak přechází dorzální plocha thalamu v plochu mediální přivrácenou do třetí komory mozkové. Zadní část mezimozku představuje epithalamus (//*corpus pineale, trigona habenularum// a //commissura habenularum//). Laterální ohraničení představuje //metathalamus// //(corpus geniculatum mediale et laterale)// a před ním bílá hmota *telencephala //*capsula interna//. Bazální strana mezimozku je tvořena hypothalamem. Vytváří ji //chiasma opticum, *infundibulum// s *hypofýzou, //tuber cinereum// a //corpora mamillaria//. Vnitřní struktura mezimozku se liší v jeho jednotlivých částech. (Lenka Vargová)