jedna z&nbsp;knih <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Starý')">*Starého zákona</span>, podle hebrejského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kánon')">*kánonu</span> z&nbsp;třetího dílu zvaného Spisy, kdežto v&nbsp;našich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bible')">*biblích</span> tvoří závěr knih výpravných. Je to jeden z&nbsp;pěti „Svátečních svitků“, vztahujících se k&nbsp;jednotlivým židovským <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svátek')">*svátkům</span>. Ester se četla o&nbsp;jarním, karnevalovém svátku //Púrím// čili losů, a&nbsp;její děj vysvětluje vznik svátku. Vypráví se tu, že na dvoře perského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*krále</span> Achašveróše čili pořečtělým jménem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Xerxés I.')">*Xerxa</span> se nečekaným způsobem stala královnou Židovka Ester. Když dvořan Hamán čili Aman ukládal o&nbsp;život všem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Židé')">*Židům</span> v&nbsp;celém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('království')">*království</span>, zasadila se Ester za pomoci svého příbuzného Mordokaje a&nbsp;s&nbsp;nasazením vlastního života úspěšně o&nbsp;jejich záchranu. Dramatický a&nbsp;literárně výborně vyprávěný příběh zřejmě zrcadlí zkušenost <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pogrom')">*pogromů</span> v&nbsp;židovské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('diaspora')">*diaspoře</span>. Kniha pochází asi z&nbsp;3. století př. n. l. a&nbsp;je dodnes v&nbsp;židovských kruzích velmi oblíbená. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Heller, Jan')">Jan Heller</span>)