1. vnitrodruhové chemické komunikační látky živých *organismů, kterými na sebe působí jedinci téhož *druhu. Mají určitou biologickou funkci a vyvolávají neuroendokrinní a psychofyziologickou odpověď nebo navozují změny v chování. Termín feromon zavedli německý chemik Peter Karlson (1918–2001) a švýcarský entomolog Martin Lüscher v roce 1959. Původně se týkal pouze hmyzu, později se rozšířil i na vyšší živočichy. *Mozek savců je mnohem složitější než nervová soustava hmyzu a tedy i reakce na feromony je komplikovanější. Mezi základní funkce feromonů patří přilákat jedince opačného *pohlaví, rozpoznat jedince stejného druhu, sociální skupiny, a také upozornit na sebe sama. Feromony se dělí do čtyř tříd: //signální, primerové, releaserové, modulátorové//. Toto členění je založeno na funkci feromonů, délce doby jejich působení a na tom, jakou orgánovou soustavu příjemce ovlivňují.$//Signální feromony// mají krátkodobý účinek a způsobují například uvolnění neurotransmiterů, které mají přímý dopad na chování. *Informace nesené signálními feromony mohou být až pozoruhodně rozdílné a složité, počínaje signály o pohlavní zralosti a konče informacemi o sociální *hierarchii. Například steroidy obsažené v moči psovitých šelem informují o jejich postavení mezi ostatními jedinci. Látky vylučované na povrch těla mohou podávat informaci o *hlavním histokompatibilním komplexu (MHC) jedince a tím i o jeho imunitních vlastnostech. Tato schopnost, kterou má i *člověk, se uplatňuje při výběru partnera – přitahují se jedinci, jejichž potomci budou mít imunologicky nejvýhodnější (nejefektivnější) kombinaci MHC genů.$//Primerové feromony// působí delší dobu, obvykle několik hodin až dnů. K účinkům primerových feromonů patří například změny v reprodukčním chování u hlodavců, jako je načasování pohlavní dospělosti, začátek *estru, řízení *pohlavních hormonů (u samců i samic) a délka ovariálního cyklu. K jejich nejznámějším účinkům patří tzv. *efekt Bruceové. U člověka se předpokládá, že vyvolávají změny chování aktivací hypothalamo-hypofyzární-gonadální osy a ovlivňují *sekreci pohlavních hormonů se všemi příslušnými důsledky.$//Releaserové feromony// začínají působit během několika sekund až minut po vystavení, vyvolávají stereotypní odpověď a mají krátkou dobu působení. Releaserové feromony jsou dobře známy u hmyzu, u savců máme zatím jen málo informací. Jako jeden z příkladů lze uvést androstenon ve slinách samce prasete, který u samic vyvolává chování, při němž se nastaví do polohy vhodné k páření. Jako jiný příklad lze uvést 2-methylbut-2-enal v sekretu mléčných bradavek králíků v období kojení, který vyvolává sací *reflex u mláďat.$//Modulátorové feromony// nemají okamžitý účinek na chování, jejich funkce je však složitější. K tomu, aby byly tyto feromony účinné, nestačí pouze, aby jedinec přišel do kontaktu s touto látkou, ale musí přispět také další vnější podněty. Tyto feromony u člověka ovlivňují *psychický stav, například náladu nebo pozornost, a vyvolávají stereotypní *behaviorální odpověď v závislosti na určitém prostředí nebo na dané situaci. Předpokládá se, že u člověka je takovou látkou androstadienon. Tato steroidní látka vyvolává odpovědi v *mozkové kůře a dále psychofyziologické a psychologické reakce;$2. syntetická lákadla používaná proti škůdcům. (Miroslav Králík)