-i, m. (z řečtiny: //gigás//, „obr“), obří vzrůst v důsledku nadprodukce růstového *hormonu *hypofýzy v dětství; opak: *nanismus. U gigantismu je hyperfunkce předního laloku hypofýzy v období *růstu těla vyjádřena především v nadměrném růstu *kostí do délky i do tloušťky. *Kostní věk u takto postižených dětí je normální, někdy dochází k opožděnému uzávěru *epifýzových štěrbin. U postižených starších dětí mohou být naznačeny základní rysy *akromegalie. (Viz též *Drásal, Josef.) (Ladislava Horáčková, Lenka Vargová)