ledová doba, dlouhodobý, desítky tisíciletí trvající chladný a&nbsp;suchý klimatický výkyv, způsobený komplexními příčinami (pokles intenzity slunečního záření, postavení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země (Země)')">*Země</span> vůči <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slunce (Slunce)')">*Slunci</span> aj.) a&nbsp;charakterizující <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('podnebí')">*podnebí</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pleistocén')">*pleistocénu</span> vytvářejícího přírodní prostředí pro <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('paleolit')">*paleolit</span>. (Glaciály existovaly i&nbsp;v&nbsp;předkvartérních érách, nejméně od starohor.) Glaciál je obdobím ovlivněným tvorbou a&nbsp;postupem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ledovec')">*ledovců</span> (u&nbsp;nás fennoskandinávského ledovce na severu a&nbsp;alpského ledovce na jihu); projevuje se rámcově studeným a&nbsp;suchým <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klima')">*klimatem</span> a&nbsp;rozšířením bezlesých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('step')">*stepí</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tundra')">*tunder</span>, zahrnuje však rovněž teplejší výkyvy s&nbsp;větším rozšířením dřevin. V&nbsp;našich podmínkách je charakteristická zejména <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('eolický')">*eolická</span> sedimentace (tvorba <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('spraš')">*spraší</span>).$Glaciál tedy není jednolitým obdobím, nýbrž se dále dělí na fáze chladnějších a&nbsp;(<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('relativní')">*relativně</span>) teplejších a&nbsp;vlhčích výkyvů, označovaných tradičně jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stadiál')">*stadiály</span> a&nbsp;interstadiály, případně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pleniglaciál')">*pleniglaciály</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('interpleniglaciál')">*interpleniglaciály</span>. Jejich názvy jsou voleny podle řek, do jejichž povodí nejdále dospělo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zalednění')">*zalednění</span> v&nbsp;daném období. Dříve se u&nbsp;nás používaly termíny zalednění alpského, ale větší vliv na naše území mělo zalednění severské (pevninské). Je samozřejmé, že o&nbsp;glaciálech samých, a&nbsp;tím spíše o&nbsp;jejich vnitřním dělení, máme tím méně informací, čím jsou časově vzdálenější. První, který zřetelně poznamenal naše území, byl glaciál halštrovský (elster, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mindel')">*mindel</span>), přerušený výrazným interstadiálem; nejlépe jsme z&nbsp;dochovaných geologických profilů informováni o&nbsp;posledním (viselském, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('würm')">*würmském</span>) glaciálu, který je podle staršího systému dělen na 3 stadiály a&nbsp;2 interstadiály, na základě novějších poznatků o&nbsp;mnohem složitějším vývoji lze však spíše hovořit rámcově o&nbsp;dvou pleniglaciálech s&nbsp;maximy zhruba mezi 50 000–40 000 a&nbsp;18 000–15 000 lety př. n. l., s&nbsp;arktickým tundrovým prostředím bez lidského osídlení, oddělených příznivějším interpleniglaciálem, rovněž členěným řadou slabších klimatických výkyvů. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sklenář, Karel')">Karel Sklenář</span>)