složitý proces celosvětové ekonomické, *politické a kulturní integrace projevující se narůstající vzájemnou závislostí různých *národů, *států a etnických skupin celého *světa. Tímto procesem je narušeno základní a mnohasetleté schéma moderní politiky, vázané na existenci (národního) státu jakožto křižovatky a zároveň centralizovaného nositele politicko-prostorové, kulturní a hospodářské homogenity. Globalizace proto představuje jedno z nejaktuálnějších a nejkontroverznějších témat sociálních věd, přičemž podstata tohoto procesu, jeho důsledky a v neposlední řadě hodnocení těchto důsledků jsou předmětem sporů. Vyzdvihována jsou jak pozitiva globalizačních tendencí (očekávání zvyšování životní úrovně, informační propojení jednotlivých *států přispívající k růstu vzdělanosti, kulturnosti a etičnosti vztahů mezi lidmi), tak jejich negativa (prohlubuje pocit bezmoci člověka vůči působení nadnárodních mezinárodních institucí, vede ke ztrátě vlivu jednotlivců a skupin i celých *národů na správu veřejných věcí, dochází k zániku identity státu a *občanů, k oslabení specifik života jednotlivých společností a k ekonomickému i politickému ovládnutí slabších státních útvarů silnějšími).$Obecně lze říci, že globalizace souvisí s *průmyslovou revolucí*vědeckotechnickou revolucí, jejímž důsledkem je mimo jiné fakt, že prostor již není rozhodujícím faktorem při formování sociální reality (tzv. časoprostorové rozpojení). Sociální vztahy, současné problémy a rizika, ale i naše vlastní očekávání dnes mají většinou globální povahu. Tomu odpovídá také důraz, kladený v poslední době na *instituce *globálního vládnutí, případně *globální demokracie. (František Čapka, Marie Dohnalová, Pavel Dufek)