*etnikum drávidského původu žijící ve střední Indii (jejich počet se odhaduje na 6–7,5 milionu), zejména v hornaté oblasti mezi pohořím Satpura a náhorní plošinou Čhótá Nágpur, zahrnující jihovýchodní Madhjapradéš a část svazových států Čhattísgarh, Urísa a Ándhrapradéš. Podobně jako ostatní *Drávidové jsou střední postavy a velmi tmavé pleti; jsou příbuzní s *Bráhújci, *Malajálamci, *Tamily, *Telugy aj. Jejich počátky sahají do *starověku; historickému kraji, kde jsou usídleni, dali jméno Góndvána (vešlo do odborného názvosloví jako označení geologické formace a předpokládaného prakontinentu na jižní polokouli, jehož rozpadem povstaly Antarktida, Jižní Amerika, Afrika, indický subkontinent a Austrálie). Na přelomu 1. a 2. tisíciletí zde vznikla řada *států ovládaných góndskými *dynastiemi, jež sice formálně uznávaly nadvládu Dillí, avšak uchovávaly si značnou samostatnost. V 18. století přešlo území obývané Góndy pod svrchovanost *konfederace *Maráthů, v letech 1818–1853 je ovládli *Britové, i když na některých místech si góndští rádžové uchovali svá panství až do roku 1947.$Góndové z lesů a hor jsou převážně lovci a sběrači; Góndové z rovin jsou hlavně zemědělci a řemeslníci. Jen asi polovina góndské *populace hovoří drávidskými dialekty (často vzájemně nesrozumitelnými), jež jsou souhrnně označovány jako *góndština, zbytek přijal *jazyky většinového obyvatelstva oblastí, kde jsou usazeni (*hindština, *maráthština, *telugština aj.). Většinou si udrželi původní *polyteistické náboženství, ovlivněni *hinduismem. (Jan Filipský)