německý básník, dramatik, prozaik, teoretik umění, přírodovědec a&nbsp;státník; představitel německého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klasicismus')">*klasicismu</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('preromantismus')">*preromantismu</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sentimentalismus')">*sentimentalismu</span>) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('romantismus')">*romantismu</span>, prosazovatel literárního hnutí //Sturm und Drang// (Bouře a&nbsp;vzdor). Svou tvorbou překlenul oblouk od osvícenského klasicismu přes sentimentalismus a&nbsp;preromantické hnutí k&nbsp;romantismu a&nbsp;uměřenosti takřka realistické. Vynikl jako básník (zejména autor balad inspirovaných germánským <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('folklor')">*folklorem</span>), dramatik (//Götz von Berlichingen//, 1773) a&nbsp;autor dobově módní epistulární prózy sentimentalistické ražby //Die Leiden des jungen Werthers// (Utrpení mladého Werthera, 1774). Významná v&nbsp;evropském vnímání tradic je jeho //Italienische Reise// (Italská cesta, 1816–1817). Celý život směřoval k&nbsp;ideálu tělesné a&nbsp;duševní harmonie, který nacházel v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*lásce</span> (//Römische Elegien// [Římské elegie], 1795); tyto polohy najdeme ovšem také jak v&nbsp;jeho stěžejní básni //Faust// (1831), tak ve výchovných společenských románech //Wilhelm Meisters Lehrjahre// (Viléma Meistera léta učednická, 1795–1796), //Wilhelm Meisters Wanderjahre// (Viléma Meistera léta tovaryšská, 1821) a&nbsp;//Wahlverwandschaften// (//Spřízněni volbou//, 1809), kde proti sobě staví lásku živelnou a&nbsp;institucionalizovanou. Dokumentární význam má jeho autobiografie //Aus meinem Leben: Dichtung und Wahrheit// (Z&nbsp;mého života: Báseň i&nbsp;pravda, 1811–1822).$V zájmovém spektru Johanna Wolfganga Goetha byly i&nbsp;biologické disciplíny, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('osteologie')">*osteologie</span> (byl to právě on, který jako první poukázal na to, že lebka savců je složena z&nbsp;modifikovaných obratlů) nebo rostlinná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('morfologie')">*morfologie</span> aj.; například v&nbsp;díle o&nbsp;metamorfóze rostlin (//Versuch die Metamorphose der Pflanzen zu erklären// [Pokus o&nbsp;vysvětlení metamorfózy rostlin], 1790) interpretoval v&nbsp;duchu tehdejších představ rostlinný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('květ')">*květ</span> a&nbsp;jeho jednotlivé části jako metamorfované listy a&nbsp;současné rostliny jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('transformace')">*transformace</span> „prarostliny“ //(Urpflanze)//, variace jednotného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('princip')">*principu</span> daného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzální')">*univerzálním</span> morfologickým plánem. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)