termín označuje obecně jak kresbu, tak různé tiskařské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('technika')">*techniky</span> (tisk z&nbsp;výšky, z&nbsp;hloubky, z&nbsp;plochy, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sítotisk')">*sítotisk</span>), ale i&nbsp;znakové výtvory, graffiti – vedle <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('malířství')">*malířství</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sochařství')">*sochařství</span> třetí velká oblast výtvarného umění. Základem grafické tvorby je linie, plocha, kontrast bílé a&nbsp;černé; téměř do všech technik proniká zároveň i&nbsp;barevnost. Důraz na kresebnou linii lze sledovat už u&nbsp;pravěkých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rytina')">*rytin</span>, v&nbsp;řeckém vázovém malířství, ve starověkých kulturách (razítka, pečeti, otisky). Od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('středověk')">*středověku</span> zaznamenala grafika mohutný rozvoj díky vynálezu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('knihtisk')">*knihtisku</span> a&nbsp;rozšíření <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('papír')">*papíru</span>.$Na začátku 20. století se kresba z&nbsp;grafiky vydělila jako samostatný obor. Grafika bývá rozlišována podle různých hledisek, nejčastější je rozdělení na reprodukční, volnou a&nbsp;užitou. Reprodukční grafika reprodukuje podle cizí předlohy, má velký význam pro popularizaci umění. Volná grafika má nejblíže k&nbsp;obrazům, umělec ji tvoří podle vlastní volné představy. Vznikají grafické listy, originální díla rozmnožená některou z&nbsp;grafických technik; mají předem určený náklad, jsou signována. Užitá grafika slouží k&nbsp;praktickým účelům, patří k&nbsp;ní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ex libris')">*ex libris</span>, novoročenky, pozvánky, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plakát')">*plakáty</span>, knižní obálky, viněty aj. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)