těžší stříbrná *mince, prvně ražená ve Francii (1266), oproti denáru byla až čtyřikrát těžší (3,9 g); z Francie se groš rozšířil do Míšně (1338), Porýní a do *českých zemí (díky nálezu *stříbra v Kutné Hoře), kde byl zaveden měnovou (mincovní) reformou Václava II. (1271–1305) v roce 1300 (pražský groš, latinsky: //grossus Pragensis//).$Mincovní jednotkou zůstala česká hřivna, ale o hmotnosti 253,2 g; z ní se razilo 64 grošů nebo 768 drobných parvů (*haléřů), které se hodnotou rovnaly dřívějšímu denáru. Groš měl reliéf české Koruny na líci a českého lva na rubu; reforma byla ukončena za účasti italských finančníků. Za husitských válek (*husitství) kvalita groše upadala, jeho ražba byla zastavena v roce 1547. Od roku 1573 byly raženy nové, tzv. bílé groše; z cizích jsou nejznámější groše míšeňské (od roku 1338). (František Čapka, Jaroslav Malina)