způsob popisu a výkladu světových soustav a jejich rozložení ve *vesmíru tradovaný v *džinismu. Džinisté chápou vesmír //(lókákáša)// jako trojrozměrnou strukturu, kterou od prázdného prostoru bez atmosféry, pohybu či jakýchkoli *světů //(alókákáša)// oddělují tři atmosférické vrstvy //(valaja)// – srážkových vod //(ghanámbu)//, hustého vzduchu //(ghanaváta)// a řídkého vzduchu //(tanuváta)//. Veškerou realitu (//astikája//, tj. souhrn jsoucího) tvoří pohyb //(dharma)//, klid //(adharma)//, prostor //(ákáša)//, pluralita *duší //(džíva)// a hmota //(pudgala)//, jež představují věčné, nestvořené *substance. Kosmos sestává ze čtyř světů: pod zemským povrchem leží *podsvětí //(adhilóka)//, které se skládá ze sedmi úrovní //(bhúmi)// obývaných polobohy, *démony, titány a bytostmi odsouzenými za zlé skutky do pekel //(náraki)//; nadzemský prostor zaplňuje horní, nebeský svět //(úrdhvalóka)// se sídly *bohů umístěnými v létajících palácích //(vimána)//, nad nímž se na samém vrcholu vesmírného komplexu jako rozevřený deštník klene //siddhalóka//, trvalý příbytek osvobozených duší //(siddha)//.$Nebešťané se dělí na obyvatele 12 či 16 nižších nebeských sfér //(kalpa)// a na ty, kteří je překročili //(kalpátíta)//, povznesli se do některé ze 14 vyšších úrovní a od konečného vysvobození //(*mókša)// je dělí jen několik přerodů v lidské podobě. Nejníže nad *zemí, bezprostředně nad vrstvou vzdušných vod, se klene nebe Saudharmja, kde panuje vládce bohů Šakra (*Indra), a nad ním se prostírá nebeské království Aišána, jemuž vládne Íšána (protějšek hinduistického *Šivy). Oba ráje obývá 3,2 milionu nadpozemsky krásných, zářivých božských bytostí, jež žijí mimo *čas, v blahobytu a smyslových rozkoších; podléhají však stejně jako pozemšťané působení zákona *karmy a transmigračnímu koloběhu //(*sansára)//. Nad kalpovými úrovněmi touha po požitcích mizí a nahrazuje ji úsilí o dosažení zvláštního vhledu //(samjakdaršana)//.$Pozemský svět v džinistickém pojetí tvoří podobně jako v *hinduismu (*kosmologie, hinduistická) ústřední ostrov Džambudvípa obklopený slaným mořem Lavana a kruhovými, soustředně uspořádanými pásy pevniny, vzájemně oddělenými vodami oceánů; ostrovních kontinentů //(dvípa)// je bezpočet //(asankhjáta)//, avšak jen první dva a vnitřní část třetího jsou pro pozemšťany obyvatelné, zatímco dále od centra končí působnost lidských *institucí, včetně *chronologie //(samaja)//. Džambudvípu rozděluje šest horských pásem směřujících od východu k západu na sedm zemských okrsků //(varša)//; Bharata, Airávata a polovina Vidéhy tvoří doménu činů //(karmabhúmi)//, kde lze dosáhnout vysvobození, Haimavata, Ramjaka, Hari a Hairanjaka představují oblast požitků //(bhógabhúmi)//. Ve vzdálenosti 790 až 900 jódžan (délková míra odpovídající vzdálenosti, kterou lze ujet s jedním zápřahem, tj. asi 14,5 km) se nad povrchem země vznášejí létající kočáry světelných božstev //(džjótiša)//, *měsíců, planet, sluncí, hvězd a souhvězdí. Oblasti podléhající vlivu činů procházejí nekonečnými časovými cykly, které jsou střídavě sestupné //(avasarpiní)// či vzestupné //(utsarpiní)// a každý se rozpadá na šest epoch: nejlepší podmínky skýtají éry //sušamasušamá// („šťastně šťastná“), jež trvá 4x1014 ságarópamových let (časový úsek délkou „podobný oceánu“ odpovídá 8 400 000x1019 lidských let), //sušamá// („šťastná“) dlouhá 3x1014 ságarópamů a zčásti //sušamadušamá// („šťastně nešťastná“) čítající 2x1014 ságarópamů, během jejíž druhé třetiny nastávají znatelné změny k horšímu; úpadek se prohlubuje za éry //dušamasušamá// („nešťastně šťastné“) o délce 1014 ságarópamů mínus 42 000 solárních let, období //dušamá// („nešťastné“) trvající 21 000 běžných let přináší rozvrat náboženského i společenského pořádku a za stejně dlouhé éry //dušamadušamá// („nešťastně nešťastné“) svět postihují ničivé pohromy – měsíce vyzařují zhoubný chlad, *slunce spalující žár, oblaka dští zlo, země je rozpálená do ruda a lidé přežívají pouze v jeskyních. Na konci sestupného cyklu oblohu zahalí dešťová mračna a 100 000 let trvající lijáky obrodí zemi i lidstvo, jež vstoupí do vzestupné fáze vývoje. Nyní svět prochází pátou érou //(dušamá)// sestupného cyklu, která započala 75 let a 8,5 měsíce po narození zakladatele džinismu Mahávíry (*Džina). (Jan Filipský)