česká sochařka; účastnice projektu *Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy. V letech 1943–1944 studovala Školu umění ve Zlíně u Vincence *Makovského, v letech 1945–1950 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Karla Pokorného. Studia ukončila čestným rokem. V roce 1950 se stala zakládající členkou Svazu československých výtvarných umělců, z něhož byla pro politický postoj v roce 1969 vyloučena a znovu přijata až po sedmnácti letech, v roce 1986. V roce 1990 se stala členkou Unie výtvarných umělců a Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska.$Od počátků tvorby směřovala k sevřenému harmonickému vyjádření. V 60. letech nalézá už neiluzivní znakové formy, odvozené z *přírody, kdy uzavřený celek sochy rytmizuje střídáním konkávně a konvexně prohnutých kubusů a liniemi jejich hran a přechodů. V monumentálních realizacích, vyznačujících se vytříbeným propojením s okolním prostředím, dominuje motiv matky s dítětem. V komorní tvorbě převládají osobní lyrické prožitky, laskavý humor, případně úsměvná *ironie. Od druhé poloviny 80. let jsou do sebe uzavřené kamenné sochy výrazem duchovní *kontemplace a hledání smyslu života. (Jaroslav Malina)$ {img{images/Lacinova__Sylva.jpg}{alone}}$