jedno z nejmenších *etnik mayských *indiánů obývající nejjižnější mexický stát Chiapas. V dnešní době žije přibližně 1 000 Lakandonů v pěti indiánských osadách v severní části Lakandonské džungle. Na základě řady kulturních a lingvistických rozdílů je antropologové dělí na jižní a severní skupinu. Jižní Lakandonové se dnes vyskytují ve třech hlavních komunitách: *Lacanjá, *Betel a *San Javier a severní v komunitách *Nahá a *Metzabok. Sami sebe Lakandonové považují za //Hach winik//, tzv. „Pravé lidi“, a svou tradiční *kulturu spojují s archeologickými lokalitami v *Palenque a *Yaxchilánu, jemuž přikládají specifický význam, neboť věří, že jejich nejdůležitější bůh //Hachakyum// („Pravý bůh“) žil právě tam. Odkud a kdy přišli Lakandonové do Chiapasu, není jednoznačně prokázáno. V současnosti převládá *teorie, že jsou potomky skupin uprchlíků, které během 17. a 18. století uprchly z *Yucatánu před tvrdým režimem španělské koloniální vlády. Tato teorie je podpořena faktem, že lakandonští indiáni dodnes hovoří dialektem yucatánské mayštiny.$Na rozdíl od ostatních domorodých chiapaských etnik nebyli Lakandonové nikdy pod přímou nadvládou španělské vlády, což jim do jisté míry umožnilo uchovat si svou samostatnost a řadu specifických *zvyků a *obyčejů. Přestože první kulturní kontakty byly zaznamenány již na konci 18. století, Lakandoni si dokázali udržet izolovanost až do počátku 20. století. První stálejší kulturní kontakt mezi Lakandony a okolním světem způsobil příchod dřevorubců, kteří přijeli do oblasti těžit hodnotné cedrové a mahagonové dřevo. Jejich tábořiště se stala pro Lakandony důležitým místem k obchodu a pravidelně přicházeli měnit plodiny ze svých polí za užitečné věci (sůl, mačety nebo přikrývky). Zásadní změnu znamenala 40. léta 20. století, kdy Lakandonskou džungli začali osidlovat příslušníci jiných domorodých etnik. Tato situace Lakandonům znemožnila uchovat si rozptýlený způsob života a byli nuceni usadit se v trvalejších komunitách, čímž se stali přístupnější *misionářům, antropologům a turistům. V 70. letech mexická vláda na základě stálého odlesňování Lakandonské džungle vydala dekret o vytvoření tzv. lakandonské zóny a mezi 66 lakandonských rodin rozdělila 662 000 hektarů půdy. Z nepočetného etnika se tak stalo etnikum nejbohatší.$Lakandonští indiáni a jejich tradiční kultura se mění v důsledku modernizace, přílivu moderních technologií a vlivem západních instutucí, jako je škola a lékařská klinika. Symbolickou dimenzi jejich tradiční kultury výrazně narušilo také protestanské náboženství. Dnešní Lakandonové se již téměř nevěnují zemědělské činnosti a upřednostňují aktivity v oblasti ekoturismu. Většina domácností je vybavená televizorem, DVD přehrávačem a satelitem. Ve třech komunitách je veřejně přístupný internet (stav v roce 2009), který kromě turistů aktivně využívá i lakandonská mládež. Hlavní zdrojem obživy je v současné době prodej kulturních artefaktů, pronájem prostorů pro turisty, prodej jídla a průvodcovské služby do džungle a blízkých archeologických lokalit. Z antropologického hlediska jsou Lakandonové významní především svou dlouholetou izolovaností a uchováním specifických kulturních *prvků a konfigurací.$Přestože se toto etnikum v důsledku *akulturace a modernizace změnilo, zůstává předmětem výzkumů řady antropologů, jako jsou Didier Boremanse, Robert Bruce nebo Jon McGee. (Lucie Nečasová)