preferenční pravidlo výběru manželského partnera, podle nějž by si vdova měla vzít bratra svého zesnulého manžela, případně jiného vzdálenějšího <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příbuzenství')">*příbuzného</span> zemřelého muže. Potomstvo je právně považováno za potomstvo zesnulého a&nbsp;dědí po něm. Levirát je transkulturním jevem a&nbsp;je doložen od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('starověk')">*starověku</span> až do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('novověk')">*novověku</span> a&nbsp;v&nbsp;řadě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nativní')">*nativních</span> kultur. Je charakteristický pro společnosti, kde základním <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('princip')">*principem</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vztahy, příbuzenské')">*příbuzenských vztahů</span> je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('patrilinearita')">*patrilinearita</span>, proto se vyskytuje především v&nbsp;pasteveckých společnostech (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Beduíni')">*Beduíni</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Fulbové')">*Fulbové</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nuerové')">*Nuerové</span> atd.).$Levirát zvyšuje patrilineární rodovou kontinuitu, chrání nedělitelnost rodového majetku a&nbsp;zachovává sociální postavení vdovy a&nbsp;sirotků. Tento typ patří mezi tzv. preferované sňatky (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příbuzenství, nepokrevní')">*příbuzenství, nepokrevní</span>) a&nbsp;zdá se být svou sociální strukturou blízký <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('polyandrie')">*polyandrii</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sňatek')">*sňatku</span> jedné ženy s&nbsp;několika bratry). Například doklady ze //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Starý')">*Starého zákona</span>// zdůvodňují levirátní opatření tím, že je třeba, aby nevyhynul rod zemřelého (Dt 25,5–10, srov. též //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Nový')">*Nový zákon</span>// Mk 12,19n). Příklady jsou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Juda')">*Juda</span> a&nbsp;Támar (Gn 38,6–30) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Rút')">*Rút</span> a&nbsp;Bóaz (Rt 1–4). Zatímco původně šlo o&nbsp;práva mužského potomka, který byl přímým pokračovatelem rodu, vztahovaly rabínské kruhy v&nbsp;helénistické době slůvko „syn“ na jakéhokoli potomka, tedy i&nbsp;dceru, takže povinnost levirátního manželství nastupovala jen u&nbsp;těch, kdo zemřeli bezdětní. //Starý zákon// (zvláště Rt 4) ukazuje, že v&nbsp;případě, kdy si nechtěl vzít vdovu nejbližší příbuzný, konal se zvláštní obřad zouvání obuvi (hebrejsky: //halisa//) (Dt 25,9; Rt 4,7), jímž práva i&nbsp;povinnosti levirátního manželství přecházely na jiného příbuzného. Levirátní sňatek stojí v&nbsp;protikladu k&nbsp;zákazu příbuzenských sňatků v&nbsp;Lv 18,16 a&nbsp;20,21; zřejmě však byl vzácný a&nbsp;představoval výjimku z&nbsp;obecné normy. Ještě v&nbsp;//Novém zákoně// (Mk 12,18nn) argumentují saduceové v&nbsp;rozhovoru o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vzkříšení')">*vzkříšení</span> proti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ježíš Kristus')">*Ježíšovi</span> právě případem levirátního sňatku. Levirát je doložen i&nbsp;na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Dálný')">*Dálném východě</span>, zejména na severu Korejského poloostrova. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Heller, Jan')">Jan Heller</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)