západosemitsky „Bílé pohoří“, nejčastěji souhrnný název pro dva horské hřbety, táhnoucí se severojižním směrem mezi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrií</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Palestina')">*Palestinou</span> a&nbsp;dosahující v&nbsp;Hermonu výšky přes 2800 m. Na severu se vymezuje řekou Nahr el-Kasimije, ve starověku zvanou Leontes, a&nbsp;na jihu říčkou Nahr el-Kebir, ve starověku Eleutheros. Západní přímořský pás je Libanon v&nbsp;užším slova smyslu. Jeho východní svah spadá dosti strmě do údolí al-Biká, kdežto západní svah k&nbsp;Středozemnímu moři je povlovnější a&nbsp;rozryt řadou údolí. Přímoří pod ním tvoří starou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Foiníkie')">*Foiníkii</span>. Východnější pás Antilibanon končí na jihu masivem Hermonu čili Chermonu; jeho západní úbočí spadá do údolí al-Biká, východní, povlovnější sestupuje až k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Damašek')">*Damašku</span> a&nbsp;je protékáno řekami Abana a&nbsp;Parpar, které zavodňují damašskou oázu. Kdysi byl Libanon zalesněn proslulými cedry, byly však vydatně káceny už ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('starověk')">*starověku</span> a&nbsp;dopravovány po vodě hlavně do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Egypt')">*Egypta</span>. Dnes jsou z&nbsp;cedrových lesů jen nepatrné zbytky. V&nbsp;údolí al-Biká mezi horami leží proslulý <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Baalbek')">*Baalbek</span>. Oblast Libanonu byla proslulá kultem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Adónis')">*Adónidovým</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Heller, Jan')">Jan Heller</span>)