západosemitsky „Bílé pohoří“, nejčastěji souhrnný název pro dva horské hřbety, táhnoucí se severojižním směrem mezi *Sýrií*Palestinou a dosahující v Hermonu výšky přes 2800 m. Na severu se vymezuje řekou Nahr el-Kasimije, ve starověku zvanou Leontes, a na jihu říčkou Nahr el-Kebir, ve starověku Eleutheros. Západní přímořský pás je Libanon v užším slova smyslu. Jeho východní svah spadá dosti strmě do údolí al-Biká, kdežto západní svah k Středozemnímu moři je povlovnější a rozryt řadou údolí. Přímoří pod ním tvoří starou *Foiníkii. Východnější pás Antilibanon končí na jihu masivem Hermonu čili Chermonu; jeho západní úbočí spadá do údolí al-Biká, východní, povlovnější sestupuje až k *Damašku a je protékáno řekami Abana a Parpar, které zavodňují damašskou oázu. Kdysi byl Libanon zalesněn proslulými cedry, byly však vydatně káceny už ve *starověku a dopravovány po vodě hlavně do *Egypta. Dnes jsou z cedrových lesů jen nepatrné zbytky. V údolí al-Biká mezi horami leží proslulý *Baalbek. Oblast Libanonu byla proslulá kultem *Adónidovým. (Jan Heller)