původně populace západních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gótové')">*Gótů</span>, zvláště Tervingů (Tervingi-Visi), které ze svých sídel v&nbsp;jižní Skandinávii putovaly až do oblasti mezi Dunajem a&nbsp;Dněstrem, kde se koncem 3. století n. 1. usadily. Od počátku 4. století již byli Vizigóti smluvními spojenci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Římané')">*Římanů</span>. V&nbsp;roce 376 museli sice ustoupit pod tlakem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hunové')">*Hunů</span>, ale poté se usadili v&nbsp;Thrákii. Zde spolu s&nbsp;domácím obyvatelstvem povstali proti Římanům a&nbsp;v&nbsp;rozhodující bitvě u&nbsp;Adrianopole v&nbsp;roce 378 nad nimi zvítězili. Poté zpustošili balkánské pobřeží a&nbsp;v&nbsp;roce 401 zahájili nové tažení do Itálie. Po řadě porážek se jim podařilo jako prvním v&nbsp;dějinách dobýt <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Řím')">*Řím</span> (410 n. 1.). Pak uzavřeli s&nbsp;Římany <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mír')">*mír</span> a&nbsp;založili v&nbsp;okolí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*města</span> Tolose (Toulouse) v&nbsp;jižní Galii samostatnou říši. Poté pokračovali ve výbojích na Pyrenejském poloostrově, který po porážce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kvádové')">*Kvádů</span> celý obsadili (roku 586). V&nbsp;téže době přestoupili na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('katolicismus')">*katolictví</span>, poměrně rychle se romanizovali a&nbsp;vytvořili na Pyrenejském poloostrově <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('říše, vizigótská')">*vizigótskou říši</span>. Ta se pod opakovanými útoky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Arabové')">*Arabů</span> posléze rozpadla a&nbsp;roku 711 zanikla spolu s&nbsp;vizigótským etnikem. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)