finský antropolog a filozof. Vystudoval na *univerzitě v Helsinkách estetiku, literaturu a filozofii. V letech 1887 až 1888 pobýval v Anglii, poté působil na helsinské univerzitě a zastával funkci rektora finské Akademie Abo. Po roce 1903 přednášel *sociologii na London School of Economics and Political Science.$Edward Westermarck se věnoval problematice *exogamie, *incestu, *tabu a *příbuzenství. Byl ovlivněn *darwinismem a anticipoval některé teze *sociobiologie. Od roku 1898 prováděl terénní výzkumy ve vnitrozemí Maroka, které ovlivnily Bronisława *Malinowského. Výsledky svého dlouholetého pobytu v Maroku shrnul například ve studii //Ritual and Belief in Morocco// (Rituál a víra v Maroku, 1926). Kniha //The Origin and Development of Moral Ideas// (Původ a vývoj morálních idejí, 1906) byla označena za jednu z nejvýznamnějších prací skandinávské antropologie a filozofie.$V díle //History of Human Marriage// (Dějiny lidského manželství, 1891) se nespokojil s *Tylorovým vysvětlením *exogamie jako výsledku racionálního a vědomého chování a rozhodování. Podle Westermarcka vzniklo pravidlo „vyvdání se“ a zákazu incestu prostřednictvím *přirozeného výběru. Nevznikl tím, že by lidé chápali negativní důsledky, k nimž vede reprodukce mezi geneticky blízkými příbuznými. Lidé, kteří praktikovali sexuální vztahy se svými geneticky blízkými příbuznými, byli méně reprodukčně úspěšní, než ti, kteří praktikovali exogamii. V této práci tvrdil, že v mnoha případech, kdy děti vyrůstaly společně, tak se v dospělosti nestaly sexuálními partnery, i když se nejednalo o pokrevní příbuzné. Byl toho *názoru, že existuje vrozená averze k sexuálním vztahům mezi osobami žijícími velmi blízko sebe od časného mládí. Tím, že takovými osobami jsou ve většině případů pokrevně příbuzní, se tento cit projevuje jako odpor k sexuálním vztahům s blízkými příbuznými. Dnes je tento model označován jako Westermarckův efekt. Westermarckovy názory na původ tabu incestu byly tehdejšími badateli odmítnuty. Tvrdou kritiku si Westermarck vysloužil hlavně od Jamese Georgea *Frazera (1854–1941), který tvrdil, že kdyby instinkt proti incestu vznikl působením přirozeného výběru, tak by nebyl důvod, aby v každé *kultuře existovalo tabu incestu. (Ivo T. Budil, Martin Soukup)