slovenský spisovatel a překladatel, popularizátor vědy. Zamarovský je pokládán za jednoho ze zakladatelů slovenské historické literatury faktu jako svébytné žánrové a tematické oblasti, historického cestopisu a archeologické detektivky. V roce 1938 se po absolvování gymnázia v Trenčíně přihlásil na Vysokou školu obchodní v Praze a o rok později přestoupil na Právnickou fakultu v Bratislavě (JUDr. 1943). Získal rozsáhlé vysokoškolské znalosti v oblasti práva, ekonomiky a obchodu. Jeho životní láskou se však stala literatura, které se jako překladatel a spisovatel systematicky věnoval od roku 1956.$Literární tvorbu Zamarovského charakterizuje tvořivá invence, smysluplná kompoziční struktura a důraz kladený na aktuální vědecké poznatky. Dějiny archeologie přibližoval svým čtenářům podobným literárním stylem jako americký publicista německého původu C. W. Ceram (vlastním jménem Kurt Wilhelm Marek, 1915–1972) – prostřednictvím životních osudů slavných vědců, jako byli například německý archeolog Heinrich *Schliemann (1822–1890) a český orientalista Bedřich *Hrozný (1879–1952). V této souvislosti přispěl k rozvoji popularizace archeologického výzkumu starověkých kultur a *civilizací zejména knihami //Za tajemstvím říše Chetitů// (1961), //Objevení Tróje// (1962) a //Na počátku byl Sumer// (1966). Žánr historického cestopisu reprezentuje jeho knižní debut //Za sedmi divy světa// (1960), který ilustracemi doprovodil český malíř a ilustrátor Zdeněk *Burian (1905–1981). Zamarovský se ve svých knihách věnoval zpočátku antice (//Dějiny psané Římem//, 1967, //Řecký zázrak//, 1972, //Vzkříšení Olympie//, 1978). V závěrečném tvůrčím období se soustředil na dějiny starověkého *Egypta (//Jejich veličenstva pyramidy//, 1977). Současně vytvořil encyklopedicky koncipovaný slovníkový výklad mytologie, pojmů a jmen, který publikoval v knihách //Bohové a hrdinové antických bájí// (1965) a //Bohové a králové starého Egypta// (1979). Významnou část jeho tvorby tvoří prozaické adaptace starověkých literárních děl (//Epos o Gilgamešovi//, 1972, //Gilgameš//, 1975, //Aeneas//, 1981, //Sinuhet//, 1985). Zamarovský je autorem několika *scénářů k dokumentárním televizním seriálům (//Po stopách Hérodota//, 1969, //Po stopách Aeneových//, 1980, //Velké civilizace starověku//, 1988). Reflexi svého celoživotního díla provedl v knize //Návrat do staroveku: Po stopách vlastných kníh// (1992). V roce 2001 bylo otevřeno //Múzeum antiky Vojtecha Zamarovského// v Trenčíně, které přibližuje antické dějiny a umění.$Z antropologického hlediska lze knihy Vojtěcha Zamarovského ocenit jako výjimečnou literární rekonstrukci dávno zmizelého světa starověkých kultur a sugestivní naraci na téma dějin starověku a jejich archeologického výzkumu. (Barbora Půtová)