územně správní soustava po roce 1918 (v letech 1918–1948 v *českých zemích, v letech 1928–1938 v celé Československé republice [ČSR]); existovaly tři správní systémy: v českých zemích (převzato rakouské zemské uspořádání), na Slovensku (od roku 1923 nové *župy), na Podkarpatské Rusi (uherské župy). Bylo třeba vytvořit jednotný, moderní správní systém, který by nahradil neúspěšný pokus o župní zřízení. Zákon č. 125/1927 Sb. s platností od 1. 1. 1928 obnovil (s modifikací) zemský princip; dvojkolejnost byla zrušena (*zemské výbory*zemská místodržitelství) a byla zavedena jednotná zemská a *okresní zastupitelstva. Základem administrativního rozdělení ČSR se staly *země: Česká, Moravskoslezská (země Slezská byla zrušena), Slovensko a Podkarpatská Rus, s hlavními sídly: Praha, Brno, Bratislava, Užhorod. *Zemské úřady řídil zemský prezident, v každé zemi bylo zřízeno zemské zastupitelstvo (členové voleni na 6 let); země se dále dělily na okresy, respektive politické okresy (v roce 1937 bylo v celém státě 242 politických okresů). Zemské zřízení bylo fakticky zrušeno po 15. 3. 1939, k jeho částečnému obnovení došlo po roce 1945 (v čele stály zemské národní výbory), ale již 1. 1. 1949 bylo nahrazeno *krajským zřízením. (František Čapka)