#
<p>Když
Římané a Sabinové na sebe dštili síru,</p>
<p>Sabinky
zvrátily příkoří v&nbsp;příměří,</p>
<p>s&nbsp;nemluvňaty
na rukou přiměly obě etnika k&nbsp;míru.</p>
<p>Od
těch dob jsou Sabinky všech Římanů matinky.</p>
#
<p>Vysvětlivky</p>
<p><b>David</b>,
Jacques-Louis (30. 8. 1748, Paříž, Francie – 29. 12. 1825,
Brusel, Belgie), francouzský malíř; zakladatel francouzského
{{malířského|term_desc/malirstvi.html|pp}} {{klasicismu|term_desc/klasicismus.html|pp}}. Účastnil se převratných dobových
politických zápasů: za Velké francouzské revoluce byl členem
Konventu, za restaurace byl vypovězen a zemřel v&nbsp;Bruselu.
V&nbsp;rané tvorbě se inspiroval zejména antickými tématy
<em>(Andromaché oplakává smrt
Hektorovu, Kupido a Psýché, Leónidás u Thermopyl, Paris a Helena,
Přísaha Horatiů, Smrt Sókratova)</em>.
Svá nejvýznamnější díla vytvořil za revoluce, jejíž aktéry
a události sugestivně zobrazoval <em>(Přísaha
v&nbsp;míčovně, Umírající Le Peletiér, Zavražděný Marat)</em>,
stejně jako později Napoleona, jehož byl přívržencem a
oficiálním portrétistou <em>(Bonaparte
při přechodu Alp, Korunovace Napoleona Bonaparta, Napoleon ve své
pracovně)</em>.</p>
<p><b>Sabinové</b>,
příslušníci sabellského kmenového svazu, který sídlil ve
střední části Apeninského pohoří. Obývali část Latia
a&nbsp;jejich teritorium sahalo až na území dnešního Říma
(Quirinál), kde se střetli s&nbsp;Latiny, kteří osídlili
Palatin. Romulus, jeden ze zakladatelů Říma, usiloval o rozkvět
svého města. Vyzval, aby se do Říma z okolí stěhovali noví
obyvatelé. Přistěhovalo se však i mnoho lidí pochybné pověsti.
Proto když později Romulus vyslal posly do sousedních měst s
žádostí, aby se římští muži směli ženit s jejich dívkami,
byla tato žádost odmítnuta. Romulus se poté uchýlil ke lsti:
uspořádal <em>Consualie</em>
(slavnost konaná na počest staroitalského boha polní úrody
Consa) a pozval na ně okolní kmeny včetně Sabinů. Když se na
hry dostavili hosté, římští mladíci na smluvené znamení
unesli sabinské dcery. Jejich únos vyvolal odplatu: ozbrojení
Sabinové přitáhli k&nbsp;Římu, aby své dcery dostali zpět.
Nato se strhl mezi Sabiny a Římany urputný boj. Krveprolití
zabránily unesené Sabinky, které se vmísily do boje s nemluvňaty
na rukou a přiměly obě strany ke smíru. Z nepřátel se poté
stali příbuzní, kteří si dali nové jméno Quirité. Římané
tak vznikli spojením obou etnik, kterým v&nbsp;raných dobách
střídavě kralovali vůdci z&nbsp;obou populací do té doby, než
se Řím v&nbsp;6. století př. n. l. dostal pod panství Etrusků.</p>
#
<p>Jacques-Louis
David, <em>Sabinky</em>,
1799, olej, plátno, 385x522 cm, Musée du Louvre, Paříž, Francie.</p>
<p>Monumentální
kompozice <em>Sabinky</em>
vyznačující se dramatičností, dokonalou malbou idealizovaných
figurálních typů i pronikavou znalostí antických reálií je
považována za vzor {{klasicismu|term_desc/klasicismus.html|pp}}.</p>${img{images/david.jpg}{alone}}$