#
Moje brizantně bizarní poetika
hodna je sofismat řeckého sofistika.
Občas mě také paragrafie přepadne,
napíšu něco dobře, špatně to dopadne.
Až konečně dospěju a dospěji do stadia agrafie,
zpracuji, vypouštěním písmen, české právní teorie.
Paragrafy paragramy nahradí, což však vůbec nevadí,
zkrátí se pouze text, nesrozumitelnost zůstane bez vady.
Naše české právo je však překonáno právem Evropské unie,
na ně jsem ovšem krátký, to samotné je zosobněním paragrafie.
#Vysvětlivky
agrafie (z řečtiny: a-, předpona označující „opak, zápor, chybění, ne-, bez“ a grafein, „psát“), porucha schopnosti psát způsobená poškozením funkce určité oblasti mozkové kůry.
Kotrba, Marius (30. 9. 1959, Čeladná – 17. 5. 2011), český sochař, grafik, pedagog; představitel postmoderního českého {{sochařství|term_desc/socharstvi.html|pp}}. V letech 1981–1987 vystudoval obor monumentální {{sochařství|term_desc/socharstvi.html|pp}} na Akademii {{výtvarných umění|term_desc/vytvarne-umeni.html|pp}} v Praze, kde pak i pedagogicky působil (1990–1993). V roce 1993 učil na akademii Minerva v nizozemském Groeningenu. Poté působil na Katedře výtvarné tvorby Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, kde byl od roku 1997 vedoucím oboru {{sochařství|term_desc/socharstvi.html|pp}} – nejdříve na stejnojmenné katedře a později se stal vedoucím Katedry {{sochařství|term_desc/socharstvi.html|pp}} Fakulty {{umění|term_desc/umeni.html|pp}} Ostravské univerzity. Proslul zejména svými monumentálními realizacemi pro veřejná prostranství: Dvojice, nádvoří Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (2004), Svatý Kryštof, dálniční obchvat u Olomouce (2006), Vrstvení času, Slavičín (2007), Spravedlnost, Moravské náměstí v Brně (2010). Tragicky zahynul při autohavárii.
paragrafie (z řečtiny: para, „vedle“ a grafein, „psát“), příznak agrafie projevující se psaním jiných než zamýšlených slov nebo písmen; částečné porušení schopností správně provádět úkony písmohybné (grafomotorické).
paragram (z řečtiny: paragramma, „přepsání“; vyvozeno z Aristotela, Rétorika, 3, 11, kde se mluví o Ta para gramma skómnata „žerty písmem“), slovní hříčka vznikající záměnou nebo vypuštěním písmena. Například žertovná nebo posměšná změna jména vzniklá nahrazením jednoho písmene jiným: Caldius (vínem rozehřátý, od caldus, „teplý“) Biberius (opilec, od bibere, „pít“) Mero (piják vína, od merum, „víno nesmíšené vodou) místo Claudius Tiberius Nero (římský císař, který vládl v letech 14–37 n. l.). Jiný příklad: paragraf/paragram; také touto záměnou písmene vzniknou termíny s výrazně odlišným významem, ale v případě spleti a nesrozumitelnosti českého práva nebo práva Evropské unie je možná termín „paragram“ ještě výstižnější než „paragraf“ (i když také ten „míří vedle“).
sofisma (z řečtiny: sófisma, „úskok, chytrý výmysl“), logicky nesprávný soud, závěr, důkaz, vydávaný za správný.
sofisté (z řečtiny: sofizó, „učím nějakému {{umění|term_desc/umeni.html|pp}}, dovednosti“), řecká škola řečnictví a aplikované filozofie, jež se hlavně zabývala rétorikou, argumentací a jazykem. Platónova ostrá kritika hlavních představitelů (Gorgiás, Prótagorás) vtiskla celému směru hanlivý přídech, takže „sofistika“ dnes znamená lstivý a neplatný argument. Sofista Antifon (asi 480–411 př. n. l.) odlišil lidský konvenční zvyk či zákon (nomos) – předepisující například speciální zacházení s osobami urozeného původu – od zákonu přírody (fýsis), což lze považovat za proto-představu konceptu rozpracovaného později přirozeně-právní teorií.
sofistika (z řečtiny: sófisma, „úskok, chytrý výmysl“), vědomé užívání sofismat, tj. klamných argumentů uměle a často i řečnicky zastřených. Mistry v těchto logických úskocích byli sofisté hlásající relativnost pravdy i moc řečnického {{umění|term_desc/umeni.html|pp}} dokázat či vyvrátit jakékoliv tvrzení.
#Marius Kotrba, Spravedlnost, 2010, bronz, před Nejvyšší správním soudem České republiky, Moravské náměstí, Brno.
Spravedlnost bývá zpravidla zobrazována v podobě ženy s váhami, mečem a zavázanýma očima. Sochař ji vyjádřil ve své výtvarné řeči jako muže, který se snaží zvednout těžký kvádr (symbol spravedlnosti). Brňané si povšimli, že {{plastika|term_desc/plastika.html|pp}} je jaksi symbolicky k „soudnímu vchodu“ otočena zadní částí a překřtili ji po svém: Exekutor s pračkou, Krychlič nebo Náčelník z Přeletu nad kukaččím hnízdem.
${img{images/kotrba.jpg}{alone}}$