Kdyby nebyla Pandóra tak zvědavá a hašteřivá potvora,
mohli jsme si dodnes žít jako v ráji – bez ora et labora.
#Vysvětlivky
Lefebvre, Jules Joseph (14. 3. 1836, Tournan-en-Brie, Francie – 24. 2. 1911, Paříž, Francie), francouzský malíř, teoretik {{umění|term_desc/umeni.html|pp}} a pedagog (École des beaux-arts de Paris, Académie Julian); představitel {{realismu|term_desc/realismus.html|pp}}. Specializoval se na portrét a zobrazení aktu (Diana; Dívka s mandolínou; Chloé; Japonka; Jaro; Ležící akt; Máří Magdaléna v jeskyni; Mladá žena se svlačci ve vlasech; Odaliska; Ofélie; Portrét Edny Bargerové; Portrét Julie Foster Wardové; Portrét kardinála Richelieua; Portrét Ludvíka XIII.; Pravda; Ráchel; Ráno; Smrt Priamova; Snoubenka).
ora et labora (z latiny), modli se a pracuj (heslo benediktinského řádu).
Pandóra, vším obdařená; první žena, kterou na Diův příkaz stvořil z vody a hlíny Héfaistos jako trest lidem za to, že Prométheus ukradl z Olympu oheň, a tak je naučil dovednostem, které mírnily jejich obavy z bohů. Bozi Pandóru bohatě obdarovali (krásou, líbezností, svůdností, schopností provádět ženské práce, ale i sklony ke lhaní a jiným neřestem). Jedním z rozmanitých darů byla nádoba obsahující utrpení světa. Zvědavá Pandóra ji otevřela, zlo se rozletělo mezi lidi, a když ji opět přiklopila, zůstala na dně uchována pouze naděje. Tak skončil zlatý věk lidstva. Úsloví o tom, že Pandořinu skříňku neradno otvírat, varuje před rizikem netušených nepříjemností a strastí. Prvotní církev srovnávala Pandořin příběh s dědičným hříchem a Pandóra se stala pohanským protějškem Evy.
#Jules Joseph Lefebvre, Pandóra, 1882, olej, plátno, 96,5x74,9 cm, soukromá sbírka.
${img{images/lefebvre.jpg}{alone}}$