V sukcesivní monogamii se čtyřmi ženami žil náš král,
avšak nejen ony, celý český národ ho miloval.
Otci tuctu dětí, jakož i otci vlasti klid za života nebyl přán,
přes zákaz byl v Noci na Karlštejně císařovnou vypátrán.
Teď si užívá právo azylu v Parléřově chrámu sv. Víta
a usmívá se pod vousy – tam už za ním žádná nezavítá.
#Vysvětlivky
Karel IV. (14. 5. 1316, Praha – 29. 11. 1378, Praha), český a německý král od roku 1346, římskoněmecký císař od roku 1355 z dynastie Lucemburků; nejvýznamnější evropský vládce pozdního středověku. Byl nejstarším synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny; původně křtěný Václav, jméno Karel přijal při biřmování. Byl čtyřikrát ženat: 1323–1348 Markéta, zvaná Blanka, z Valois, 1349–1353 Anna Falcká, 1353–1362 Anna Svídnická, od roku 1363 Alžběta Pomořanská (prý dokázala ve svých rukou ohýbat či lámat železné meče nebo podkovy); otec dvanácti dětí. Jako český král proslul především založením univerzity v Praze, která nese jeho jméno, výstavbou Nového Města pražského, stavbou kamenného Karlova mostu a hradu Karlštejna i mnoha dalšími počiny; dosáhl také významné územní expanze českého státu, především severovýchodním směrem.
Parléř, Petr (1332/1333, Kolín nad Rýnem nebo Švábský Gmünd, Německo – 13. 7. 1399, Praha), český architekt, sochař a řezbář švábského původu; jeden z nejvýznamnějších umělců vrcholné {{gotiky|term_desc/gotika.html|pp}}. Byl geniální projektant: zavedl nové konstrukční principy (síťovou klenbu) a prvky (visutý svorník). V roce 1356 byl povolán do Prahy z Kolína nad Rýnem. Ujal se jako druhý architekt stavby chrámu sv. Víta: přepracoval projekt a postavil chórové kaple na pravoúhlém půdorysu, vybudoval sakristii s visutým svorníkem, jižní předsíň a věž, kapli sv. Václava a zaklenul chór síťovou klenbou. Vytvořil náhrobky Přemysla I. Otakara a Přemysla II. Otakara, busty triforia (autoportrét, Eliška, Karel IV.). Dále stavěl kostel Všech svatých na Pražském hradě, severní dvoulodí kostela sv. Haštala v Praze, Karlův most se Staroměstskou mosteckou věží nebo chór kostela sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem.
sukcesivní monogamie (z latiny: successivus, „po sobě jdoucí, následující, následný, posloupný, další“ a z řečtiny: monos, „jediný“, gamos, „svatba, sňatek“), manželská forma, sestávající ze série po sobě následujících manželství mezi dvěma partnery (tzv. seriálová monogamie); předpokládá možnost uzavření dalšího manželství v případě ovdovění nebo rozvodu partnerů. Seriálová monogamie je manželská forma běžná v euroamerické kultuře.
#Petr Parléř, Karel IV., kolem roku 1375, triforium katedrály sv. Víta v Praze.
${img{images/parler.jpg}{alone}}$