#
Dlouho jsem měl život na draka,
za všechno mohla hliněná ostraka,
potvrdila proti mě vylhané podezření:
prý, jako kdysi Sókratés, ohrožuji lidově demokratické zřízení!
#Vyhnán jsem byl z obce ven a bezcílně bloudil po kraji,
konečně jsem šťastně zakotvil – v lidově demokratickém ráji.
Jsem teď poradcem milovaného Nejvyššího vůdce Kim Čong-una,
v zemi, kde včera již znamená zítra a slunce poeticky nazývá se luna.
#Pozdě nyní bycha honí moji někdejší athénští spoluobčané,
jejich lukrativní nabídky narážejí na moje jasné Ne!, ze zásady neměnné.
Stačí totiž jen vyslovit nejdražší jméno korejského soudruha Kim Čong-una,
tu všechny kosti, klouby, nervy, cévy ožijí a celé mé tělo je jak Paganiniho struna.
#Vysvětlivky
Kim Čong-un (8. 1. 1983 nebo 1984), severokorejský politik a státník; od 29. 12. 2011 Nejvyšší vůdce Korejské lidově demokratické republiky.
ostrakismus (z řečtiny: ostrakon, „střep“, ostrakismos, „střepinový soud“), 1. původně střepinový soud ve starověkých Athénách, zřízený roku 507 př. n. l. Kleisthenem na ochranu proti pokusům o tyranidu. Občané minimálně jednou do roka hlasovali, zda podle jejich soudu není ohrožena demokracie. Bylo-li hlasování pozitivní, pak v druhém hlasovacím kole každý napsal na hliněný střep (ostrakon) jméno toho, kdo podle jeho názoru demokracii ohrožuje. Pokud se sešlo alespoň 6 000 hlasů (střepů), seřadily se podle jmen a ten, kdo byl zmíněn nejčastěji, byl nucen odejít na deset let do vyhnanství. Ostrakizovaný občan však nebyl zbaven cti ani občanských práv – šlo o vyloučení jedince ze společnosti anonymním rozhodnutím většiny, bez obvinění, bez možnosti obhajoby a odvolání. Střepinový soud se naposledy konal v roce 417 př. n. l.; 2. (sociologie) jedna z forem sociální kontroly; společenský mechanismus vylučující z kolektivu jedince, který nedodržuje společenské normy (jedinec nedostatečně vůči společnosti konformní). Vyloučení může být vnější, formální (vyhoštění) i vnitřní (odmítnutí s jedincem komunikovat).
Paganini, Niccolò (27. 10. 1782, Janov, Itálie – 27. 5.1840, Nice, Francie), italský hudební skladatel, houslista a kytarista; bývá považován za největšího houslového virtuosa všech dob.
Saint-Quentin, Jacques-Philip-Joseph de (1738, Paříž, Francie – 1785, Paříž, Francie), francouzský malíř a grafik; představitel {{klasicismu|term_desc/klasicismus.html|pp}}. Vystudoval École royale des élèves protégés. Ve své tvorbě se věnoval žánrové a krajinné malbě a portrétu (Figarova svatba; Smrt Sókratova; U studny).
#Jacques-Philip-Joseph de Saint-Quentin, Smrt Sókratova, 1762, olej plátno, 115x140 cm, École nationale supérieure des Beaux-Arts, Paříž, Francie.
Za tento obraz získal malíř Grand Prix Královské akademie v roce 1762.
${img{images/saint-quentin.jpg}{alone}}$