Zápis ze zasedání č. 4 Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ze dne 12. března 2012 Program: 1. Schválení programu jednání 2. Schválení zápisu z minulého zasedání 3. Schválení opatření děkana k výši poplatků za studium v akad. roce 2012/2013 4. Představení fakultního rozpočtu vedením fakulty (jak úrovně dělení prostředků na fakulty, tak úrovně dělení prostředků na ústavy a jiná fakultní pracoviště). 5. Rozprava k 4. bodu s následným hlasováním o schválení obou úrovní fakultního rozpočtu 6. Obsahové a formální zásady ukládání písemných materiálů na dokumentový server AS (na návrh dr. Zemánka). 7. Různé Závěry a usnesení: 1. Schválen zápis ze zasedání č. 3 2. Senát projednal opatření děkana k výši poplatků za studium v akademickém roce 2012/2013. 3. Byl schválen návrh velkého rozpočtu, rozpočtu Fakulty a Opatření děkana 4/2012. 4. Předseda a místopředsedové AS PřF projednají a na příštím zasedání představí podobu dokumentového serveru AS PřF včetně navržených pravidel pro vkládání a čtení vložených dokumentů. 5. AS PřF nominuje Doc. Mazala a dr. Baláže za členy ekonomické komise AS MU. 6. Příští zasedání senátu se bude konat v pondělí 16. dubna 2012. Průběh jednání 1) Schválení programu jednání Program schválen jednomyslně. Pro 23 senátorů, žádný proti, nikdo se nezdržel. 2) Schválení zápisu z minulého jednání Opravena účast Bc. Tomáše Práta. Zápis schválen jednomyslně Pro 23 senátorů, žádný proti, nikdo se nezdržel. Lízal: Přesným přepisem záznamu se vyvarujeme opomenutí informací. Pochopení jednání bude možné i pro osoby, které se neúčastnily. 3) Schválení opatření děkana k výši poplatků za studium v akad. roce 2012/2013 Leichmann: Senát opatření projednává. Na kolegiu rektora se zvažoval návrh, že by vzniklo opatření díky kterému, by se poplatky na celé univerzitě vybíraly stejně. Toto nakonec nebylo provedeno. Naše fakulta vybírá 15 000,- za semestr, což odpovídá normativu univerzity na jednoho studenta, který je přibližně 30 000,- za rok. Je to v podstatě „pokuta“, kterou student platí za prodloužené studium, v současné době 5+1 let. V předložené tabulce jsou velké rozdíly mezi fakultami, např. FSS měla 26000,- za semestr, ale poté to museli výrazněji snížit. Je pravděpodobné, že univerzita zavede jednotný poplatek. Opatření vyvěšeno na úřední desce a v ISu. Opatření musí být zveřejněno dva měsíce před zahájením přijímacího řízení, což je pro magisterské studenty 1. dubna. Schlaghamerský: Jsou nějaké návrhy či připomínky? Zemánek: Jaké budou poplatky, pokud to bude zavedeno celoplošně? Leichmann: Dá se očekávat normativ 30 000,-, tj. 15 000,- za semestr. Zemánek: Takže fakulty, které mají poplatek vyšší ho budou muset snížit? Leichmann: Navrhován je nejen pouze normativ, ale normativ násobený koeficientem studia. Takže bychom vybírali 70 000,-. To by bylo opravdu hodně a při diskuzi s ostatními děkany jsme se shodli, že se nejedná o náklady na studium, ale o pokutu za prodloužené studium. Proto není možné uvažovat, že když někdo prodlužuje studium, budou na něj stejné náklady jako na počátku studia. Proto se ta částka bude pravděpodobně pohybovat mezi 20 000 a 30 000,-. Uvidí se podle toho, jak se bude situace vyvíjet na ostatních univerzitách. Pokud by ostatní brněnské univerzity měli poplatky nižší, pak ani Masarykova univerzita nepůjde s poplatky výrazně výše, protože by se tím diskvalifikovala. Mělo by to být okolo normativu. Schlaghamerský: Senát projednal opatření děkana k výši poplatků za studium v akademickém roce 2012/2013. 4 a 5) Představení fakultního rozpočtu vedením fakulty a rozprava Leichmann: Jsou předloženy tři dokumenty. První se týká rozpočtu univerzity a fakulty. Dále pravidla tvorby rozpočtu. A nakonec fakultní rozpočet, ve kterém je zahrnuto detailní dělení prostředků na ústavy. První, univerzitní rozpočet, vychází z pravidel, která schválil v prosinci 2011 AS MU. Podle těchto pravidel byly potom rozděleny finance, které přišly z ministerstva. Univerzita po nás vyžaduje odsouhlasení rozpočtu, přesněji částku, která je fakultě přidělena. Na základě toho bude schválen rozpočet celé univerzity v AS MU. Běžně se nejdříve tvořil právě univerzitní rozpočet a teprve poté i fakultní. Což vedlo ke schvalování fakultního rozpočtu v minulých letech na přelomu dubna a května, což ředitelům ústavů vytvářelo problémy s financováním, protože ústavy nevěděly, jak si stojí ve financování svých dosavadních aktivit. Z tohoto důvodu je snaha letos udělat nejdříve fakultní rozpočet, aby si mohly ústavy plánovat svoje činnosti. Takže po obdržení čísel od vedení univerzity byly připraveny pravidla tvorby rozpočtu a v krátkém čase vytvořen i rozpočet fakultní. Konkrétní pravidla byla projednána minulé pondělí na rozšířeném kolegiu děkana s řediteli ústavů. Byly pouze opraveny počty studentů. Cílem tohoto jednání je projednání a schválení univerzitního i fakultního rozpočtu včetně pravidel pro jeho tvorbu najednou. Dříve to probíhalo ve dvou i více krocích. Letos se podařilo nachystat dokumenty na jedno zasedání. Jakmile AS MU schválí rozpočet bude možné s financemi operovat. V případě, že by AS MU rozpočet neschválil, bylo by jednání předčasné a zbytečné, protože by se čísla mohla změnit. Rozpočet by se musel upravovat a znovu projednávat. Jestliže AS MU rozpočet schválí, což by se mělo stát, jestliže předtím schválil pravidla, podle kterých byl vytvořen, pak by byl projednaný i rozpočet fakulty s více než měsíčním předstihem. Celkově by to usnadnilo práci ústavům v plánování jak nakládat s finančními prostředky. Dvorská: Prezentace rozdělení prostředků na jednotlivé fakulty a nefakultní pracoviště. Položky vzdělávací činnost, institucionální podpora a položka celkem. Částky přidělené na fakulty podle nových pravidel po krácení a vyrovnávání poklesů. Specifický výzkum rozdělován na jednotlivé ústavy podle výkonu. Celkové přidělené prostředky pro PřF MU činí 345 milionů z toho institucionální podpora 159 milionů a vzdělávací činnost 185 milionů korun. Z těchto dvou základních čísel poté vychází i velký rozpočet PřF na rok 2012, kde se počítá s příspěvkem na vzdělávací činnost 188 milionů; rozdíl 2,4 milionu navíc je přidělen MU z centralizovaných prostředků na provoz botanické zahrady. Institucionální podpora, která činí 161 milionů, je navýšena o pokračující výzkumné záměry z LF MU, které jsou řešeny na naší fakultě. Pro zpracování a naplánování rozpočtu bylo třeba identifikovat všechny projektové zdroje, které jsou na fakultě k dispozici, a přiřadit je do správných částí rozpočtu. Rozpočet je pak naplánován podle zdrojů poskytnutých fakultě. Představeno i čerpání prostředků za rok 2011. Celkově se jedná o rozpočet univerzity promítnutý do rozpočtu fakulty, včetně účelových zdrojů, které jsou dány poskytovatelem k dispozici. Leichmann: Náklady jsou sumy, u kterých se předpokládá, že se utratí 926 milionů. V druhé části jsou rozepsané příjmy, o kterých fakulta předpokládá, že je bude mít, aby mohla uhradit náklady. Tuto strukturu takto odevzdávají všechny fakulty, na jejich základě se poté vytvoří rozpočet celé univerzity. Paruch: Byla provedena nějaká analýza, jak ta čísla a sumy, které nám byly přiděleny, ovlivňuje CEITEC? Leichmann: CEITEC je úplně odečten. Pokud se srovná bilance za rok 2011, je tam rozdíl 46 milionů. Kdyby se počítal i CEITEC, tak bychom museli přičíst dalších 130 milionů a už bychom byli přes miliardu. Dvorská: Není možné to brát doslovně. V CEITECu byly výzkumné záměry, které skončily, měkké projekty, které skončily. Na druhou stranu jsou tam projekty, které zase začaly. Na CEITEC bylo převedeno přibližně 130 milionů. Buryška: Jak naše fakulta dorovnává pokles ostatních fakult? Janyška: Zmíníme až u fakultního rozpočtu. Leichmann: Je rozhodnutí univerzity, že z metodiky rozpočtu nesmí poklesnout žádná z fakult při přepočtu na loňský rok o více než 5 %. Z toho potom také vychází příspěvek ostatních fakult. Celkový pokles je kromě 5 % poklesu z metodiky ještě dalších 3,6 % , což je částka, o kterou dostala univerzita jako celek méně peněz. Takto jsou nastavena pravidla solidarity, protože je pravděpodobné, že byly nějak nastaveny parametry kvality. Může se stát, že se příští rok změní a místo LF, která letos klesá o 70 milionů, budeme klesat my. Stačí, aby například klesla váha počtu publikací a narostla váha mobility a rozpočet bude naprosto jiný. Janyška: K vidění na řádku 14. Fakulta vydělala přínosem pro univerzitu 327 milionů. Odvádíme 126 milionů. Poté se spočítají rozdíly mezi loňským rokem, ale prakticky imaginárním, kdy jsou to stejná čísla, ale rozdělí se podle loňských pravidel. Pak z toho vyjde, že odevzdáváme 14 milionů na dorovnání poklesu ostatních fakult. Ukázán příspěvek fakultám, které klesají a jejich dorovnání. Když se odečte 14 milionů jako příspěvek ostatním fakultám, pak vychází, že dělíme nějakých 313 milionů a po odečtení odvodů nám zůstává 186 milionů z dotace, které jsou ve velkém rozpočtu. Univerzita zatím neodečítá centralizované prostředky z dotace ostatním fakultám. Vašina: V roce 2010 jsme změnou metodiky přišli o více než 30 milionů a tehdy se nic nekompenzovalo. Nyní se univerzita snaží chovat rozumně. Janyška: Univerzita, co se týče výnosů, přešla kompletně na ministerská pravidla. Především pravidla kvality se respektují přesně tak, jak jsou ministerstvem daná. To je obrovský rozdíl vůči loňskému roku. Nemá úplně smysl procházet přesně opatření děkana k rozpočtu, protože přesně podle něj vznikla tabulka, podle které jsou rozděleny finance na ústavy. Spíše si demonstrujme pravidla přímo na číslech. Vycházíme z výnosu 327 milionů. 14 milionů jde tedy na kompenzaci fakult. Na dotaci na vzdělávací činnost 313 milionů. V loňském roce to bylo 312 milionů, jenže univerzita dala do oběhu část fondu provozních prostředků (FPP) kvůli propadům, z toho jsme dostali 12 milionů a navíc matematika měla příjem přibližně 4 miliony od fakulty informatiky. Takže oproti skutečnosti, která se loni rozdělila, je letošní částka o 15 milionů menší. To je potom vidět ve srovnání s loňským rokem. Pokud bychom srovnali pouze dotace, pak se jedná o stejné částky. Dále se dělí institucionální podpora ve výší 205 milionů, z toho přechází na CEITEC asi 45 milionů. Dává přibližně těch 160 milionů, o kterých byla řeč ve velkém rozpočtu. 127 milionů je pak odvod do centrálních zdrojů univerzity. Potom specifický výzkum 41 milionů, je přibližně o 3 miliony vyšší než v 2011. Fakultní pravidla jsou taková, že dělíme celkovou sumu na parametr A, příspěvek na vzdělávací činnost. Nově se parametry V, K a M sjednotily do parametru K, kvalita. Parametr A je z 80 % dělen přes kredity a 20 % přes obory, u bakalářského a magisterského studia. U doktorského studia se vše dělí přes obory, aby finance šly přímo na ústavy, kde studenti opravdu jsou. Parametr K zahrnuje parametry V – věda, K – kvalita a M – mobilita. Domluvili jsme se, že parametr M budeme ignorovat, výjezdy a příjezdy studentů se nebudou počítat. To samé u samoplátců, je na fakultě pouze jeden. Parametr V – body v RIVu za 40 %, účelové zdroje neinvestičních projektů určených pouze na vědu za 15 %, kvalifikace profesoři a docenti s váhou 2,5 a 1,5, a pak se vezme jejich poměr na jednotlivých ústavech. Počítají se samozřejmě celé úvazky, případně jejich části. Dále se počítají absolventi PhD za 15 % a absolventi navazujícího magisterského studia za 10 %. Tyto parametry se na fakultní úrovni uplatňují již několik let, od vzniku RIVových bodů. Poměr mezi A a K vychází z univerzitní úrovně, kde zhruba 75 % je přes počty studentů a 25 % přes parametry kvality, 236 milionů ku 76 milionům. Těchto 313 milionů se pak dělí na ústavy, přesně podle jednotlivých vah. Oproti původní verzi byly opraveny počty studentů na chemii a fyzice a absolventů na NCBR. Specifický výzkum byl spočítán přesně podle ministerstva: přesně body, počty doktorandů a absolventů magisterských a doktorských studií. Podle nich byla rozdělena suma na specifický výzkum. Suma za institucionální podporu činí 156 milionů. Rozdíl do 160 milionů se nepodařilo určit, komu patří. Přebytek je použit na snížení odvodů. Je to způsobeno tím, že jsou to vlastně finance za články a výzkum už z let 2003 a později a stává se, že už se nepodaří dohledat, na který ústav by měly finance putovat. Z celkové částky se každoročně nepodaří dohledat okolo jednoho procenta. Odvody na univerzitní úrovni: V loňském roce byla třetina CP1 a zbytek se platil podle zaměstnanců, počtu studentů a ploch. Letos je vše zahrnuto do CP1 a je to rovná daň z peněz, už nehrají roli plochy, zaměstnanci a studenti. Pro fakultu se příliš mnoho nezmění, ale ústavy s velkými plochami ušetří. Do odvodů se počítají všechny neinvestiční peníze, kromě peněz, které dostanou spoluřešitelé na jiné instituci. Z těchto všech peněz platíme na univerzitu 127 milionů a podle poměrů je to rozděleno na jednotlivé ústavy. Bohužel se daní i stipendia a rozpočet děkanátu. Pro ústavy jde o 22 % všech příjmů, které na ně přijdou. Ale tato částka je odečtena pouze z dotace, ne z institucionální podpory. Dvorská: Rozpočet centralizovaných nákladů je 98 milionů. Popsáno rozdělení položek v přiložených tabulkách 1 a 2. Náklady děkanátu jsou 2,3 milionu. Tabulky zahrnují osobní náklady děkanátu, osobní náklady fakultních pracovišť (Botanická zahrada, Ústřední knihovna a Česká sbírka mikroorganismů), provozní náklady děkanátu. Centralizované náklady ve výši 29 milionů. První dva řádky jsou stravné zaměstnanců a pojistné studentů a pracovníků a týká se to jen děkanátu a fakultních pracovišť. Byl návrh, aby stravné a pojistné zaměstnanců, tedy položka, která přímo souvisí s úvazky a náklady ústavů, bylo decentralizováno na ústavy. Jsou to totiž položky, které si ústavy mohou ovlivnit. Dále provozní náklady areálu na Kotlářské. Další položka jsou náklady na provoz UKB bez energií v hodnotě 22 milionů. V loňském roce se rozhodlo, že se budou náklady na UKB centralizovat, protože jsou provozní náklady dvakrát větší než na Kotlářské. Částka pro UKB je vzata z rozpočtu MU, do kterého přispějí LF, PřF a FSpS, které v UKB jsou. Oproti loňskému roku je částka o 3 miliony vyšší, kvůli novému pavilonu CETOCOENu (zkolaudovaný v březnu). Mělo by se kompenzovat až RECETOX uvolní prostory v pavilonu A1. Další položka je vybavení a vedení IT technologií (například webové stránky). Nově není v rozpočtu oddělení jazyků. Bylo vyčleněno a dostávají částku přímo za svoji výuku. Nově mají svůj rozpočet, ale platí nám nájmy a energie, což dříve neplatili. Když se sečtou celé centralizované náklady, získáme sumu 98 milionů. Navrhujeme zvýšení mzdových nákladů děkanátu o 2 miliony, odpovídajícím způsobem by se pak upravilo i pojištění a sociální fond. Zdůvodněním je projekt CESEB, který začal v minulém roce. Je tu VaVpI projekt osy 4 za 950 milionů. Z CESEBu se staví v UKB čtyři nové pavilony, aby se zbývající biologická pracoviště mohla přestěhovat do UKB. V rámci projektu nebylo umožněno zahrnout mzdové náklady na řešení do rozpočtu projektu. V loňském roce byly pokryty rozvojovým projektem, ale v letošním roce by bylo vhodné navýšit mzdové náklady děkanátu. Dále bylo zřízeno nové pracovní místo v UKB na půl úvazku na podatelně. Druhou polovinu úvazku hradí CEITEC. Dále bychom rádi navýšili ekonomické oddělení a oddělení pro vědu a výzkum o jednoho zaměstnance. Mělo by to vést k vyšší podpoře a kontrole existujících projektů, abychom nebyli trestáni za porušování rozpočtové kázně. Zemánek: Co se skrývá pod položkou rozvoj a mimořádné situace? Leichmann: Pod touto položkou se skrývá suma na výdaje, které nejdou plánovat. Příklad z loňského roku, kdy na biologii při výměně elektroinstalace shořely lednice. Pro případy nenadálých událostí, kdy se rozbije nějaké zařízení, které patří fakultě, pak se to hradí z těchto financí. Tedy položka na události, které nelze zahrnout do rozpočtu. Paruch: Jak to bylo myšleno, že nebylo možné zahrnout do projektů mzdové náklady? Leichmann: Projekty VaVpI měly původně náklady investiční, prvotní vybavení a náklady na management projektu. Univerzita, ale měla limit, kterého se musela držet, protože tento typ projektů podávaly i ostatní fakulty. Limit byl asi 2,5 miliardy, aby se nekrátily investiční prostředky, byly kráceny právě náklady na manažery. V loňském roce ještě byl projekt MŠMT a ten už letos nejspíš nebude. Řezáč: Ty 2 miliony o kterých jste hovořila, to je nad rámec? To zahrnuje jednu osobu? Dvorská: Ne, to se jedná o zvýšení proti loňskému roku. Projektový tým CESEB zahrnuje 4 osoby, dále by se jednalo o zaměstnance na podporu vědy a výzkumu a půlúvazek v UKB, který už byl realizován, ale nebyly ještě žádným způsobem navýšeny mzdové náklady. Tito lidé by z toho měli být zaplaceni. Zemánek: Proč byl učebnicový fond zkrácen na polovinu? Dvorská: Byl zkrácen na polovinu po potížích při čerpání financí na specifický výzkum. Podle nového výkladu ministerstva jsou ve specifickém výzkumu prostředky pro vedoucí řešitelských týmů v poměru 60:40 ve prospěch studentů. Předtím to bylo interpretováno jinak. Na ústavech vlastně vznikl přebytek peněz ze specifického výzkumu a učebnice slouží pro celé týmy, právě pro tyto studenty. Takže byl učebnicový fond krácen, protože toto je vhodný způsob, jak čerpat peníze ze specifického výzkumu, tím pádem na to není třeba centralizovat prostředky. Lízal: Bylo řečeno, že náklady na stravné jsou decentralizovány. Bude mít tedy ústav kompenzovány tyto náklady? Dvorská: Není to kompenzováno. Jsou navýšeny mzdy na děkanát. Centralizovaná částka je téměř stejná jako loni. Největší položku tvoří nárůst UKB bez energií. Kdyby nebyl nárůst UKB, částka, která zůstala po loňském roce činila asi 6 milionů. Leichmann: Stravné zaměstnanců byla položka, která neustále rostla. Hlavně díky zaměstnancům s částečnými úvazky a hrazením stravného z centralizovaných prostředků. To ústavy nic nestálo. Toto opatření směřuje k tomu, že každý ředitel ústavu rozhodne o rozdělování stravenek. Mělo by to vést ke snížení této položky. Toto je virtuálně převedeno na ústavy, ale ty však rozpočtově o tuto částku nerostou. Lízal: U velkých ústavů jako je experimentální biologie ale tato položka tvoří téměř milion korun. Leichmann: Záleží na velikosti výkonu a počtu zaměstnanců. Opatření má za cíl zabránit nárůstu této položky. Dvorská: Identifikovali jsme problémy po decentralizaci. Například částečné úvazky na CEITECu, ale s menším úvazkem u nás. Někteří si přáli zůstat jako kmenoví zaměstnanci u nás, pak stravenky platí ten, kde je zaměstnanec kmenově. Po přefakturování těchto osob, by měly i ústavy ušetřit. Janyška: Je to stejná filozofie jako u energií. Čím větší plochy, tím více energie. Zde čím více zaměstnanců, tím větší příspěvky. Dosud se to vyplatilo ústavům, které měly hodně lidí a nevyšlo na druhé. Nyní aspoň ústav uvidí, kolik vydává na tuto položku. Zbořil: Ty odvody univerzitě činí asi tak 30 %? Janyška: Univerzitní odvody, když se rozpočítají na ústavy dělají asi 22 %, ale všech peněz, které ústav má. Leichmann: Univerzita ten odvod počítá tak, že vezme všechny peníze kromě investičních a ty zatíží odvodem 18 %. Ale zatím to pouze odečítá z příspěvku na vzdělávací činnost, pak se to tváří, že to dělá 30 %, ale je to 18 % ze všech prostředků. Kromě investičních a průtokových. Momentálně jednáme o tom, aby se to neodvádělo pouze z příspěvku na vzdělávací činnost, protože některé ústavy by ten příspěvek neměly vůbec. Vše by zaplatily za daně. Zbořil: Takže je to vlastně stále systém, který jsme kritizovali, kde se daněmi zatěžuje vše, i když tam nejsou žádné režie a podobně. Janyška: Jakákoli položka, která tady proteče se zdaní. Zbořil: Jestli to pro ústav není nevýhoda. Janyška: To si musíte sám spočítat. Schlaghamerský: Rozdíl mezi 18 a 22 %? Janyška: To jsou peníze, které nejsou na ústavech fakulty. Například 50 milionů na doktorská stipendia a skoro 100 milionů, které protečou přes děkanát. Takže na ústavech nejsou přímo vyčleněny všechny finance, které nám daní. Vašina: Dvakrát se sešla ekonomická komise a diskutovala a v detailech studovala zpracování financí, které budou z univerzity přiděleny. Pokud srovnáme kolik nám bylo přiděleno v minulosti a nyní, pak je to stejná částka, která klesá. Univerzitní pravidla jsou tedy sice lepší, bohužel ve výsledku přináší stejnou sumu. Ekonomická komise konstatuje ve svém závěru, že navržená pravidla velmi dobře reagují na trendy dělení finančních prostředků. Jak pravidla děkana, tak dělení na fakultě, které aplikuje také MŠMT i MU. Pravidla umožňují dělení financí na ústavy podle aktuálních možností. Komise pokládá návrh pravidel za dobrý. Dále diskutovala více věcí a dvě považuje za závažné. Janyška: Odvod financí fakultě: Je navrženo, že fakultní suma 98 milionů se bude brát rovnou daní z institucionální podpory a z dotace na vzdělávací činnost. Až budeme znát jednotlivé položky, pak se to rozpočítá na jednotlivé položky. Bude sníženo o 2 miliony na botanickou zahradu, 3 miliony na institucionální podporu, administrativu na specifický výzkum a výnosy centrálních pracovišť a režie asi 3 miliony. Celkově asi o 8,5 milionu snížíme odvody na ústavy. Když se to pak vezme jako suma, vychází to v průměru na ústav včetně celofakultních peněz asi na 29 %. Kolísá mezi 25 až 35 % podle velikosti částky za projekty, které se daní. Ve srovnání s loňským rokem po součtu všech položek jdeme o cca 15 milionů dolů. Díky tomu, že tam není 12 milionů z fondu provozních prostředků, který byl uplatněn loni. Režie projektů stouply asi o 6 milionů. Specifický výzkum činí o 3 miliony více. 15 milionů navíc oproti loňským výzkumným záměrům. Kdyby se to vše takto sečetlo, pak máme jako by o 12 milionů ve finále více. Jenže je to samozřejmě iluzorní číslo, protože je tam i částka, kterou musí dát ústavy jako stravné. Skutečnost je taková, že většina ústavů roste. Klesají tři ústavy do 10 % kvůli nižšímu výkonu a institucionální podpoře: jedna fyzika a obě biologie. Hodně klesá geografie, která ukazuje, co se bude dít, až začne rozpočet opravdu klesat. To bude už příští rok, kdy skončí OPVK. Univerzitní daně se hlavně platí z peněz, které máte letos, za peníze, které jste měli loni. Toto je právě příklad geografie, kde výzkumný záměr byl 14 milionů a institucionální podpora 7 milionů, proto klesají o 10 milionů a ještě musí platit odvody. V opatření je navrženo, aby v případě většího propadu mohl na základě ekonomického rozboru zasáhnout děkan a pomoci ze své rezervy nebo z fondu provozních prostředků. Zatím se nedá odhadnout jak to tam dopadne. Můžete si například všimnout, že RECETOX roste o 35 milionů, ale to s sebou nese také větší výdaje, protože si zrušil dohody a bere si všechny pracovníky pod sebe. Takže reálný růst je tam mnohem menší. Nejlépe je na tom ústav teoretické fyziky díky enormnímu výkonu přes body. Celkově je to spočítáno, přiděleno z obou položek, protože nejsme schopni udělat rozdělení oborů na institucionální podporu a specifický výzkum. U některých ústavů bychom byli v mínusu, kdybychom brali jenom dotace. Ústavy by začínali v mínusu a teprve by se do kladných čísel dostali. To je spíše technická záležitost. Problémy ale působí univerzita, že nechce brát část prostředků z institucionální podpory, ale my si myslíme, že by to šlo. Schlaghamerský: Probíhá o tom nějaké jednání? Leichmann: Jednání probíhá na rektorátě s kvestorem, tajemnicí a prorektorem. Je předpoklad, že se k nějakému kompromisu dostaneme. Protože je to jenom účetní operace. Schlaghamerský: Pokud by se to narovnalo tak, jak by to mělo být, jistě by to bylo dobře. Pokud to bude jen na půl, bude to nahrávat představě, že máme peníze zvlášť na výuku a na vědu. Když pak někdo peníze na výuku po zdanění mít nebude, tak bude jakoby z peněz na vědu dotovat výuku, přitom nám ve skutečnosti výuka vydělá peněz docela dost. Leichmann: Představa je taková, že z peněz na institucionální podporu by se mohly hradit přímé náklady rektorátu, které souvisí s vědou a výzkumem. Oddělení, která s tím souvisí, by pak mohla být hrazena právě z této částky. Pokud se to podaří vyjednat, bude to bez problémů. Lízal: Kredity se počítají jaké? Dříve to bývaly absolvované. Janyška: To se počítá přes koeficient náročnosti přes všechny programy. Měl bych obdržet tabulku, kde je každý studijní program včetně kreditů, které získal. Lízal: A kredity tedy zapsané nebo absolvované? Janyška: Zapsané. Jakmile se uzavře zápis po začátku semestru. Vašina: K 1. 10. Janyška: K 1. 10. se stanovuje počet studentů. Lízal: To ale může být velmi rozdílné. Janyška: Kdyby se počítaly pouze absolvované kredity, pak by to bylo úplně jinak. Schlaghamerský: Pokud nejsou další dotazy, bylo by vhodné, aby ekonomická komise vznesla své dotazy. Vašina: Ekonomická komise se k pravidlům dělení prostředků na fakultě staví kladně. Myslíme si, že pravidla se mění dobrým směrem. Máme dvě zásadní připomínky a pár dodatečných, méně důležitých, které můžeme probrat i jindy. Prvním a zásadním nedostatkem je, že bychom měli schválit rozpočet na rok 2012, aniž bychom věděli, jaké bylo hospodaření v minulém roce. Oficiálně nevíme, zda byla fakulta v plusu nebo mínusu, natož pak jednotlivé položky. Je dobré schvalovat rozpočet brzy, ale nějaká rámcová zpráva by byla na místě. Druhou připomínkou je 10% nárůst mezd děkanátu v situaci, kdy všichni cítíme, že několik pracovníků odešlo do nové fakulty jménem CEITEC. Další poznámky už jsou drobného charakteru, ale stojí za to, se jim věnovat. První je rozdíl mezi CP1, který každý ústav platí 22 % ze svých celkových financí. Jenže univerzita ve skutečnosti chce jen 18 %. Rozdíl 4 %, asi 25 milionů, musíme ve skutečnosti také odvést. Jsou to služby, které máme na děkanátě. S tím jsou spojeny nějaké odvody CP1. My je nevidíme, ale jsou rozpočtené mezi ústavy. Dále jak říkal pan Janyška, platíme ze všeho, i ze stipendií doktorandů, a to je opět rozpočteno v centrálních odvodech MU mezi jednotlivé ústavy. Komise si myslí, že by bylo vhodné vidět, z čeho přesně se CP1 skládá. Tak bychom přesně identifikovali ty 4 %, odkud pochází a jak se na ně složit. Protože nyní je platí především velké ústavy díky velkým odvodům a které mají velké projekty. Nedojde k ušetření, ale určitě to má smysl. Janyška: Při jednání o „full costu“ externí pracovníci zmiňovali, že některé položky by se neměly danit, například stipendia doktorandů. Jenže toto je univerzitní pravidlo. Vašina: Pak ale na doktoranda reálně dostáváme méně financí než na magistra. Přitom je to nelogické, protože to jsou ti nejcennější lidi a jsou potřeba. Dále, když není výroční zpráva není ani Fond provozních prostředků. Dále jsme se bavili o výuce doktorandů, je-li na jiném ústavě. Momentálně dostává finance jeho ústav. Komise se také bojí, že pokud bude zaveden „full cost“, aby to nebyl návrat k tomu, co zde bylo před současnými pravidly. Tedy platby na hlavu, plochu a studenta. Aby náklady byly nadále spojeny s úkonem. Má sloužit k určení finančně náročných operací. Komise se také obává, aby institucionální podpora v dalších letech nebyla rozdělována jinak než podle skutečného výkonu. Leichmann: K závažným připomínkám: V předložených papírech je i vyčíslení fondu provozních prostředků, fakultních asi 27 milionů a ústavních přes 50 milionů. Fakulta nemůže skončit mínusem, to rektorát nepovolí. Čísla k rozpočtu jsme dostali před 3 týdny a od té doby se pracovalo na rozpočtu a nebyl čas na výroční zprávu. Návrh navýšení rozpočtu děkanátu a souvisejících položek: I při odchodu CEITECu jsme narostli o 50 milionů. Jenže ten odchod je virtuální, protože ti lidé fyzicky zůstávají na fakultě. Pracovní smlouvy a podobně se nadále vyřizují u nás. Například 12 zaměstnanců z NCBR v CEITECu má 226 změn pracovních smluv za instituci, která by tu už ani být neměla. Ač jsou z velké části v CEITECu včetně financí, tak náklady s CEITECEM spojené zde zůstávají. Do CEITECu odešlo asi 130 milionů, ale CETOCOENu a CESEBu a projektu prof. Čermáka přibylo 1,7 miliardy na následující 3 roky. Komplikované řízení přes projekty komplikuje i administrativní záležitosti, které probíhají na děkanátě. Platy na děkanátě za poslední 3 roky nerostly. Zatímco ústavy výrazněji rostou. Procesy řízení a vícestupňového financování jsou složité a není kde ušetřit. Janyška: Peníze za odvody mimo ústavy by se stejně musely převést na děkanát, tedy suma centralizovaných prostředků by musela narůst. Bylo by to jen přesouvání peněz. Leichmann: Ve Fondu provozních prostředků (FPP) jsou poměrně vysoké částky. V loňském roce byli ředitelé ústavu vyzváni, aby se snažili převést z rozpočtu ústavů do FPP co nejvíce peněz, to stejné se pokusila udělat i fakulta a totéž se bude muset udělat i v letošním roce vzhledem k poklesu dotace z ministerstva školství, který byl letos asi 5%, na univerzitu dopadl 3,6 %. V příštím roce se předpokládá, že pokles univerzity bude 10 % a možná i více v závislosti od nastavení parametrů kvality. Z tohoto důvodu jak univerzita, tak i fakulta a ústavy se budou snažit vytvořit si co největší FPP, aby pokles, který bude v roce 2013 a ještě větší v roce 2014, kdy skončí OPV projekty, se dal nějakým způsobem dorovnat. K dispozici máte aktuální čísla o velikosti FPP. Ředitelé samozřejmě mají tento fond k dispozici a mohou na základě vlastního rozhodnutí z něj také čerpat. Budu však na ně apelovat, aby si velkou část toho fondu ponechali pro příští rok jako rezervu pro očekávané poklesy. Pokud jde o náklady spojené s výukou pro doktorandy, tak to bylo řešeno už i na kolegiu s řediteli ústavů a je to věc dohody mezi řediteli ústavů, musí si to vyřešit sami. Co se týká „full costů“, zdaňovaní ploch apod., má to několik úrovní. Jednak má univerzita certifikovanou metodiku „full costu“ vzhledem k VaVPI projektům, aby mohla využívat nepřímé náklady. Druhá metodika zjednodušeného „full costu“ byla využita při tvorbě rozpočtu, kdy si univerzita spočítala všechny svoje náklady a ty rovnoměrně (nikoliv podle ploch) rozdělila na fakulty. A třetí rovina je, že se na fakultě snažíme udělat něco jako fakultní „full cost“, podle kterého se bude dát říct, jak velká zátěž je ze strany každého projektu na pracovníka na děkanátě, pokud jde o ekonomickou nebo osobní agendu, a nebo kolik zatíží jeden student studijní oddělení apod. Takže nemělo by to jít přes plochy a hlavy studentů, ale přes reálné náklady, které ta daná činnost vyvolává. Tedy aby se dalo říct, že například 100 000 korun projektu vyvolá takové a takové náklady, 100 studentů ústavu vyvolá takové náklady apod. Dále univerzita chystá interní grantovou agenturu, návrh univerzita rozeslala a 21. března bude jednání prorektora s proděkany. Podle návrhu existuje představa, že peníze by se měly vracet tam, kde byly vydělány, i když už dnes si univerzita bere z naší institucionální podpory 18 %, přitom nám ji formálně vezme z příspěvku na vzdělávací činnost. V návrhu jsou tzv. centrální aktivity, které by mohly dosáhnout až 80 milionů korun. Tyto by byly organizovány centrálně, ale částky by byly přidělovány relativně podle toho, kolik si který z oborů vydělá. V návrhu jsou například centrální nákupy literatury a programy mobility na příchod osvědčených a nebo mladších pracovníků. Na těch jednáních budeme prosazovat to, aby univerzita do toho zasahovala co nejméně a co nejjednodušeji to přepouštěla na fakultu a fakulta to bude co nejjednodušeji přepouštět na ústavy, eventuálně výzkumné týmy. Každopádně to však univerzita bude nějakým způsobem regulovat, přičemž část peněz tedy bude centralizovat, ale budeme se bránit, aby nám univerzita přesně předepisovala, co s těmi penězi můžeme dělat, to jen v míře nezbytně nutné. Janyška: Dodal bych, že na státní úrovni je snaha, aby se část institucionální podpory zmrazila a dělilo se pouze 10 nebo 20 % a podle vývoje ekonomické situace pak univerzita dostane buď celou částku nebo jen sníženou část. Vašina: Komise opravdu neshledává žádné zásadní problémy. Návrh navýšení rozpočtu o 10 % ve mzdách děkanátu byl původně obhajován jiným způsobem. Předložená tabulka mezd je podle mne zkreslená OPVK projekty, kde někteří zaměstnanci ústavu jsou zaměstnáváni na administrativní pozici s platem, který byl doporučený. Dvorská: Není tomu tak, administrativní pracovník je pouze administrativní pracovník, manažeři tam nebyli započítáni, udělali jsme to tak, aby to tímto nebylo ovlivněno. Leichmann: Jsou to v podstatě sekretářky a ekonomky ústavů, které tady byly už před OPVK projekty. Dvorská: Ještě bych doplnila k té tabulce, že u projektů CEITEC a CETOCOEN to čerpání není rovnoměrné, některý rok se čerpá více investic, jiný rok zase více neinvestičních prostředků. Tady jsou v tabulce čistě čísla provozních nákladů těch projektů. Dále mám námitku ke sdělení, že akademický senát nemá žádné údaje o hospodaření fakulty za rok 2011, protože je to součástí tabulky velkého rozpočtu, kde jsou jak náklady, tak i výnosy za loňský rok a vidíte tedy jak dopadlo hospodaření. Také jste obdrželi návrh rozpočtu centralizovaných nákladů, kde máte jak návrh, tak i skutečné čerpání, takže podklady máte s výjimkou údajů, které budou dávat jednotlivá pracoviště do výroční zprávy, avšak tyto informace budou založeny na těchto předložených číslech, které již máte k dispozici.Pokud jde o nárůst pracovníků na děkanátě, tak o ten jsme žádali, protože potřebujeme zafinancovat ty pozice, protože přestože část pracovníků odešla do CEITECu, tak se administrativa nijak významně nesnížila a naopak ještě v době čtyř měsíců, kdy docházelo k oddělení CEITECu od fakulty, práce výrazně přibylo. Nyní máme další nárůst administrativy v souvislosti s novými projekty. Pokud jde o univerzitní „full cost“, tak je to opravdu poměr dvou čísel a je udělán účelově, aby došlo k vyčerpání režií a nepřímých nákladů z projektů VaVPI, bohužel univerzita „full cost“ jako takový neudělá, ale kdyby ho udělala, tak bychom přesně viděli, kdo je placen z jakých prostředků a určitě by to přispělo ke zprůhlednění celého rozpočtu. Vašina: Budu reagovat na jednotlivé body. Paní tajemnice má pravdu, hrubá čísla tu máme. Na druhou stranu je to srovnání plánu, když nevíme jak to vyjde v průběhu roku. U FPP vidíme, kolik jsme ušetřili v jistých druzích finančních zdrojů a chtěli jsme vidět nějaká podrobnější čísla. Ale samozřejmě je dobře, že ten rozpočet fakultní schvalujeme s tím univerzitním. A pokud jde o odchod CEITECu, tak každý ústav udělal s CEITECem jakési férové smlouvy a myslel bych si, že děkanát udělá podobnou smlouvu s CEITECem ohledně administrativních činností a tedy náš rozpočet by to nemuselo zatížit. Leichmann: To bohužel nejde, protože existuje statut tzv. kmenového pracovníka. Kmenové pracoviště na univerzitě je to, kde ten člověk má více než 50 % úvazku a nebo to, které si sám zvolí při přechodu. Tedy když někdo odchází od nás na CEITEC, tak je stále naším kmenovým pracovníkem a tím pádem administrativně se máme povinnost o něj starat. Schlaghamerský: To je tedy čistě jeho rozhodnutí, na to fakulta nemá vliv? Leichmann: Je to jeho rozhodnutí. Jiná věc je, pokud bychom přijímali někoho nového, tak tam ano. Ale u stávajících zaměstnanců si kmenové pracoviště volí zaměstnanec sám. Např. prof. Koča má u nás skoro 100% úvazek a 50% na CEITECu jako manažer a tedy kmenově zůstává u nás. A to je řada dalších lidí, kteří odcházeli do CEITECu a zůstali kmenově na fakultě. Paruch: V tomto ohledu je CEITEC virtuální fakulta? Leichmann: Ne, CEITEC má svoje provozní prostředky, investice apod. a účtuje si i část svých lidí, protože část lidí tam odešla stoprocentně, ti jsou kmenoví na CEITECu, ale velká část lidí je kmenově na fakultě a pokud někomu takovému třeba klesne úvazek na CEITECu na grantu o 10 %, tak ta změna proběhne přes naše osobní oddělení. Vašina: Myslel bych si, že bude nějaká dohoda, kdy se bude CEITEC finančně podílet například z institucionální podpory na administrativě, kterou pro ně děláme. Leichmann: Můžeme to zkusit. Schlaghamerský: To je zvláštní, tedy i v rámci jednoho úvazku na univerzitě, tedy u jednoho zaměstnavatele, lze mít více než 100 %? Leichmann: Ano, může to být na jinou činnost, takže někdo může mít úvazek 50 % jako manažer třeba velkého VaVPI centra a 100 % na čtyřech jedničkách. Schlaghamerský: Navrhuji hlasování a to tak, že o obou návrzích budeme hlasovat společně, pokud někdo nevznese námitku. Pokud má někdo návrh na tajné hlasování, tak prosím o návrh. Janyška: Hlasovat byste měli o třech věcech, kromě těch dvou návrhů rozpočtu jsou tu ještě pravidla pro tvorbu rozpočtu předložená jako Opatření děkana. Tato pravidla jsem vysvětlil na těch číslech v rozpočtu. Schlaghamerský: Ano, pravidla jsme měli k dispozici, takže je známe. Je potřebná ještě nějaká diskuze k těm pravidlům? Vašina. Měl bych jen jednu drobnost na konci, kde je uvedeno, že Geografickému ústavu by se mohlo pomoci z rezervy? Janyška: Tam je řečeno, že ústavům, které poklesnou pod 80 % se může pomoci na základě tzv. solidarity. Leichmann: V minulých letech byla vždy jistá kompenzace v rámci fakulty tak, že žádný z ústavů neměl klesnout o více než 7 %. To v letošním roce v podstatě není možné, protože se všechny ústavy změnily, například přechody na CEITEC nebo přechody na CETOCOEN apod. Letos se tedy provede jakýsi audit, která zhodnotí, jestli ten který ústav tyto prostředky navíc skutečně potřebuje a v úvahu se bude brát například srovnání mezd. Po jednání s ředitelem ústavu pak bude dojednána případná částka. Vašina: V pravidlech univerzity bylo, že využití FPP je součástí standardního rozpočtu fakulty. To my máme u těch ústavních, kdy každému ústavu přidělujeme FPP k jeho volnému nakládání, tedy co ušetřil, mu přidělíme. Ale v těch předložených pravidlech vám dáváme možnost pro jistou situaci, která je oprávněná, s FPP nějak nakládat, ale v rozpočtu to nikde neříkáme. Leichmann: Ta částka o které se uvažovalo, by byla do jednoho milionu korun, tedy nikoliv nějak rozpočtově velká částka. Dvorská: Pokud jde o FPP fakultní a centralizovaný, tak tam se ještě předpokládá, že část tohoto fondu bude čerpána na tzv. nedotační odpisy, z nichž část je plánována v rozpočtu univerzitního kampusu Bohunice a to proto, aby se nemusela centralizovat další část prostředků ústavů, čímž by jim moc peněz nezbylo. Takže část těchto nedotačních odpisů, které by dopadly na ústavy bude pokryta FPP. Leichmann: Ale to by se stejně jako v minulosti předkládalo ke schválení senátu. Například předminulý rok se z FPP dorovnával propad v rozpočtu ve výši 35 milionů korun a stejně jako jindy to schvaluje senát. Vašina: Na to právě směřoval můj dotaz, zda-li tímto opatřením nedáváme možnost s tím FPP nakládat bez dalšího schvalování senátem. Schlaghamerský: Vzniká otázka, zda v opatření změnit formulaci tak, aby bylo zřejmé, že to senát bude schvalovat? Vašina: Tak u FPP to senát musí schválit vždy, jen mi nebylo jasné, z čeho se to bude hradit u Geografického ústavu, ale pokud jde o milion, tak to dá děkan z rezervy, takže je to bez problému. Myslel jsem, že se bude pomáhat víc. Leichmann: Největší propad je tam 10 milionů a to je z institucionální podpory a to se v žádném případě dorovnávat nebude, na tom ústavu došlo totiž k velkému poklesu výukového výkonu, protože už tak velkou roli nehrají kredity, ale také parametry kvality. Kompenzace se tedy bude týkat pouze vzdělávací činnosti, nelze dorovnávat propad ve vědecké činnosti. Schlaghamerský: A ten ústav tento propad ustojí? Leichmann: Ten ústav už o tom ví rok dopředu, že toto nastane. Janyška: S ředitelem ústavu o tom delší dobu mluvíme, takže oni se na to připravili. Schlaghamerský: Takže na jedné straně počítáte s tím, že z FPP fakulty během roku něco použijeme, ale v konečném důsledku na konci roku očekáváte, že fond ještě trochu i naplníte. Dvorská: Do FPP ústavů se vracejí peníze za režie, které si vezmeme od poskytovatelů, což tam převádí Ing. Hladík účetní operací, podle projektových zdrojů ústavů s režiemi. Tedy o tyto vrácené režie se navyšuje FPP jednotlivých ústavů. Leichmann: Využití fakultního FPP je takové, že by se z něj zaplatily ty zmiňované odpisy, které se zaplatit musí a dále je předpoklad, že bude snaha, co nejvíce prostředků v tomto fondu ušetřit tak, aby ten fond mohl v tom příštím roce být a využit. Například loni, když došlo k tomu velkému poklesu, byl FPP rozpuštěn do mezd. Letos taková situace pravděpodobně nenastane, naopak bude hůře v příštím roce, tak bude snaha FPP co nejvíce šetřit. Schlaghamerský: Přistoupíme tedy ke společnému hlasování o návrhu velkého rozpočtu, rozpočtu Fakulty a o Opatření děkana 4/2012. Hlasování: Pro 23 senátorů, proti 0 a zdržel se 1 senátor. Dokumenty byly schváleny. Ad 6) Obsahové a formální zásady ukládání písemných materiálů na dokumentový server AS (na návrh dr. Zemánka) Zemánek: V souvislosti s debatou o reformě vysokých škol jsem si všimnul, že na dokumentovém serveru akademického senátu je ve složce Ostatní dokumenty vytvořena složka Reforma vysokého školství, kde jsou vloženy dokumenty k reformě, dále informační letáky o tom, co je studentská komora akademického senátu (SKAS). Prvním věc, která mne zarazila bylo to, že jsem tam postrádal k té reformě také pohled z druhé strany v podobě dokumentu od prof. Slováka. Přišlo mi to celé jednostranně zaměřené. Při podrobnějším zkoumání jsem si všimnul, že v této složce někdo změnil přístupová práva a zatímco u těch ostatních složek je nastaveno, že právo vkládat má pan doktor Kašparovský, Mgr. Majerová, dr. Lízal a pan předseda Schlaghamerský, tak u složky o reformě právo vkládat chybí, je tam pouze právo spravovat a to má slečna Majerová a pan předseda Schlaghamerský. Tedy někdo tu složku nastavil tak, aby ti lidé, kteří jsou za to zodpovědní nebo na to mají nějaké právo, počítal bych s tím, že dr. Kašparovský jako předseda zaměstnanecké komory tam bude mít taky nějaké právo, tak tam chybí. Slečnu Majerovou jsem proto žádal, aby se to nějak označilo, že se jedná o dokumenty, které slouží pouze k účelům SKAS. Osobně nepovažuji vůbec za vhodné něco takového do dokumentového serveru našeho senátu vkládat, když jsme k tomu vůbec žádné jednání neměli a k žádnému účelu nám to neslouží. Proto bych navrhl usnesení, že na dokumentovém serveru AS mohou být ve složce Ostatní dokumenty uloženy pouze dokumenty, které slouží k jednání senátu. Majerová: K uvedenému jsem sama překvapená, že tu zcela chybí právo vkládat, což by znamenalo, že v tuto chvíli asi nemá právo vkládat vůbec nikdo. To není žádná má aktivita, předpokládala jsem, že ve složce zůstává právo vkládat předsedovi a oběma místopředsedům. Pokusím se osvětlit důvody, proč tato složka vůbec vznikla. Složka začala vznikat v momentě, kdy se v lednu ke mě, jako člence velkého senátu, začaly dostávat dokumenty zejména od prof. Zlatušky z Konference rektorů a Rady vysokých škol atd. V domnění, že reforma vysokého školství bude zajímat zejména senátory, pokud ne celou akademickou obec, mi připadalo vhodné, abych vám ty dokumenty šířila dál. Po čtvrtém hromadném e-mailu jsem se rozhodla vytvořit tuto složku, kam jsem veškeré dokumenty ukládala. Součástí je i otevřený dopis, který jsme napsali sice jen jako SKAS, nicméně jsem to nepovažovala pouze za věc, která je čistě studentská. Později jsem byla ostatními studenty a lidmi, kteří dokumenty v této složce četli, vyzvána, abych tam umisťovala i další dokumenty, například i celý Věcný záměr zákona o vysokých školách, který je vyjma použití vyhledavače Google obtížně k nalezení, takže mi přišlo vhodné mít někde umístěný odkaz na tyto věcné záměry. Pokud jde o Průvodce reformou z pohledu profesora Slováka, nastala na mé straně chyba, protože v době, kdy mi ten dokument přišel víceméně soukromou cestou, jsme pořádali jeden z pochodů a zapomněla jsem to tam ihned umístit, ale jakmile mi přisel e-mail s upozorněním, že dokument tam chybí, jsem ho tam okamžitě umístila a nyní je tam tedy na prvním místě. Osobně jsem neměla zájem na nějaké jednostrannosti, ale pohnutkou bylo, že mi zcela chybí podpůrné dokument k této reformě a nemám žádné dokumenty, které podporují tuto reformu, pokud je někdo má, pak mi je prosím pošlete a do složky je umístím. Myslím si, že je správné, aby ta složka existovala a není to vůbec věc SKAS, ale že reforma vysokých škol je věc celé akademické obce a připadá mi neuvěřitelné sdělení, že se to týká pouze studentů a proto by ta složka měla být pod nějakou složkou SKAS. Důvod, proč jsou tam dokumenty typu, co je to SKAS a co dělá, je proto, že jsme chtěli vysvětlit, proč je důležité mít studentské senátory, protože v připravovaném záměru zákona o vysokých školách je navrhováno snížení počtu studentů v univerzitních senátech na jednu třetinu. Ve chvíli kdyby naopak byli sníženi o jednu třetinu zaměstnanci, tak by tam byl dokument, proč jsou zaměstnanci v senátu důležití. Zemánek: Měl bych několik připomínek. Podle mě bývá ve složkách nastaveno, že se práva dědí, takže nevím, kde se ta práva ztratila nebo změnila. Pokud jde o dokument k věcnému záměru, tak ten jsem na stránkách „eklepu“ našel celkem bez problémů. Odkaz je myslím dokonce i na zadní straně Průvodce reformou, který přišel z Karlovy univerzity. Majerová: To je ale odkaz na tu původní verzi. Zemánek: Tak ale asi nebude problém v „eklepu“ najít verzi aktuální. Prát: Vzhledem k tomu, že s nalezením mělo problémy více lidí a i rektoři se o novém dokumentu dozvěděli až dva dny před jednáním s ministrem. Zemánek: Hlavně si myslím, že tohle je celé iniciativa velkého senátu, takže nevidím důvod, proč by si to nemohl umístit v dokumentovém serveru univerzitní senát. Majerová: Ten už to má na svém serveru také. Zemánek: A dále proč by to mělo být na našem serveru, když se náš senát tím vůbec nezabývá. Schlaghamerský: V době kdy se vývoj kolem reformy začínal vyostřovat, tak jsem měl krátkou komunikaci s místopředsedy našeho senátu, jak se k tomu má náš senát zachovat, zda se k tomu máme nějak vyjádřit, dát to jako bod jednání. Svorně jsme dospěli k názoru, že v okamžiku kdy univerzitní senát přijal usnesení, u kterého jsme necítili, že by vyvolávalo u našich členů nějaké rozčarování nebo odpor a požadavek na jednání ani nebyl vznesen, odložili jsem tuto záležitost. Chápali jsme to tak, že pokud by se náš senát k tomu měl vyjadřovat, tak jen ve chvíli, kdyby s tím nesouhlasil. Já osobně si jinak nemyslím, že by to bylo téma, které je úplně mimo zájem a budoucí zájem našeho senátu. A protože jsem člověk, podobně jako všichni ostatní, hodně zaměstnaný a nemám čas tyto věci dohledávat, tak jsem byl vděčný za to, že to bylo takto dáno k dispozici. Považuji se za dostatečně kritického, abych si na obsah udělal vlastní názor, že existují i jiné zdroje a názory. Je samozřejmě otázka vyváženosti toho, co je mezi našimi dokumenty, ale to jsou dokumenty určené nám. Zemánek: Naše dokumenty jsou ale dostupné všem na internetu. Schlaghamerský: Všechny? Majerová: Ano, všechny naše dokumenty, tak to bylo odhlasováno před nějakým časem, že všechny dokumenty senátu budou přístupné všem v internetu. Schlaghamerský: Tak to musím přiznat, že mě překvapuje. Pak je otázka tvorby nějakého obrazu našeho senátu, pokud by se měl profilovat jednostranně a pokud by názory na serveru nereprezentovali většinový názor senátu. Rád bych na toto téma slyšel názory dalších senátorů. Dokumenty jsem bral jako servis a existence mi nevadí. Lízal: Já to vnímám tak, že se reforma bytostně dotýká i našeho senátu, protože se to dotýká všech senátů a vlastně i všech zaměstnanců a zejména těch, kterým na budoucnosti vysokých škol nějak záleží. Souhlasím a jsem rád, že tyto dokumenty byly k dispozici. Myslím si také, že jsou to věci, které souvisí s naším jednáním, senátem a vším, čím se tady zabýváme, takže si nemyslím, že by hrozilo, že tam někdo zřídí složku a bude tam dávat třeba reklamy na prací prášky, myslím, že jsme tady natolik soudní lidé, že to nehrozí. A neomezoval bych práva na to, jestli tam nějaké materiály dávat, protože chceme mít přece dostatek informací a ta vyváženost, to je pak další věc, ale nakonec i ten dokument z druhé strany je tam nahraný, když tedy nakonec později, ale je tam a problém v tom nevidím. Zemánek: Ten dokument tam byl nahraný až po mém upozornění e-mailem, že tento dokument tam velmi chybí. Vašina: Pokud se týká obecně vkládání na dokumentový server, tak myslím, že náš prioritní zájem je, aby tam byly dokumenty, které se projednávají na senátu. To znamená, že teď jsme dostali nějaké dokumenty od paní tajemnice, které se týkají dnešního senátu, tak bych byl rád, aby se naskenovaly a daly tam, aby tam byly i za tři roky až někdo bude chtít dohledat, o čem se jednalo a podle zápisu tam byly tyto dokumenty. Tedy aby vše, co probíhalo na jednání senátu, na tom serveru bylo a to je asi na předsedovi a místopředsedovi, aby to zajistili. To že tam bude něco navíc, to by mě až zas tak moc nevadilo, pokud to nějakým způsobem bude minimálně vyvážené. Tedy pokud se studenti rozhodnou, že budou neklidní a zřídí si k tomu složku, tak bych jim v tom nebránil, pokud máme čtyři lidi, kteří tam mají právo vkládat, tak jsme jim ho dali proto, že k nim máme důvěru. Na druhou stranu, pokud cítíme, že názor prof. Slováka tam chybí, tak bych okamžitě panu předsedovi napsal, aby tam vložil to, co mi tam chybí a tím by to bylo vyřešeno. My jsme dříve na senátu diskutovali Bílou knihu terciárního vzdělávání a aby to bylo vyvážené, tak jsme pozvali Slováka, Ohlídala a nějakého studenta, který s tím nesouhlasil. A bylo to tehdy proto, protože někdo vznesl požadavek, aby se na senátu o tomto tématu jednalo. Zřejmě asi nikdo předsedovi nenapsal, že chce projednávat týden neklidu nebo reformu na našem senátu. Schlaghamerský: Tak nějaká komunikace mezi námi proběhla, ale shodli jsme se, že to jede po jiných kolejích a že kvůli tomu senát ve zkouškovém období svolávat nebudeme. Kašparovský: Nemám problém s právem ke vkládání, ale spíše s právem pro čtení. Jestli by neměly být volně přístupné pouze ty dokumenty, které schválíme. Klidně ať máme složku, kam budeme vkládat cokoliv, ale s omezenou přístupností. Protože je otázka, zda ve volně přístupných dokumentech případný čtenář rozliší, co je oficiální a co je neoficiální. A třeba podklady, o nichž jednáme, tak ať jsou třeba přístupny pouze nám. Schlaghamerský: Souhlasím, mám problém se zpřístupněním takových tabulek jako bylo dnes srovnání mezd sekretářek apod. Vašina: To je diskuse, kterou jsme tu už na senátu jednou měli. Jednání senátu je veřejné a kdokoliv sem může přijít, například novinář. A pokud se paní tajemnice rozhodne, že svůj argument podpoří tím, že nám dá průměrný plat sekretářky na děkanátě, tak to dává s vědomím toho, že to dává k dispozici fakultní veřejnosti. Schlaghamerský: Před chvílí jsme ale slyšeli, že číst to může kdokoliv. Leichmann: Myslím si, že z hlediska ostatních vysokých škol není vhodné, abychom tam odhalovali detaily našeho rozpočtu. Může být pak zneužito například při jednáních o rozpočtu na ministerstvu. Interní dokumenty by měly být přístupny jen na fakultě a dokumenty všeobecného charakteru mohou být přístupné komukoliv. Schlaghamerský: Jedna věc je nějaká výroční zpráva a druhá věc jsou interní dokumenty. Pokud je toto všechno v danou chvíli volně přístupné, tak mě to překvapuje, jak si to předchozí senát mohl odhlasovat. Ví to vůbec vedení fakulty? Leichmann: Tak ony ty dokumenty tam zatím nejsou. Ale pokud by tam měly být dokumenty tohoto charakteru, tak by to mělo být přístupno jen fakultní veřejnosti. Majerová: Minulý senát měl nastavení práv takto: složka „Zápisy“ a „Složení senátu“ mají atribut „smí číst kdokoliv v internetu“, „Ostatní dokumenty“ mají právo „smí číst kdokoliv přihlášený v ISu“. Po zřízení složky našeho senátu bylo automaticky nastaven atribut „smí číst kdokoliv v internetu“ pro všechny složky. Lízal: To je implicitní právo, které bohužel nikdo nezměnil. Schlaghamerský: Ještě z mého dřívějšího působení v senátu si pamatuji i na diskuzi, co je vlastně veřejné zasedání a tehdy to bylo interpretováno, že veřejné je míněno pro akademickou veřejnost. Vašina: Ale proč by tady nemohl být například pan kvestor nebo prorektor, kteří nejsou členy akademické obce naší fakulty. Schlaghamerský: Jedna věc je zasedání senátu, ale některé dokumenty by se zcela veřejně neměly objevovat. Leichmann: Jsme v konkurenčním prostředí i s ostatními fakultami jiných univerzit a je naprosto zbytečné, aby věděly, kolik si u nás vydělá biologie nebo matematika, případně to nějak pochybně interpretovali nějací novináři. Schlaghamerský: Tím se ovšem naše diskuze posunula někam jinam, což dnes neuzavřeme. Bulant: Existují interní dokumenty senátu (podkladové materiály, návrhy usnesení apod.), které jsou pro členy senátu, což není problém nastavit, a pak ostatní dokumenty, které mohou být rozšířeny na akademickou obec nebo veřejnost. Souhlasím s panem děkanem, že některé materiály by neměly být zcela přístupné, na druhé straně jsou projednávány veřejně na senátu. Jinak si myslím, že zasedání senátu je veřejné, znamená že je veřejné pro kohokoliv, kdo o to projeví zájem, například vzpomeňme na zasedání senátu na Právnické fakultě v Plzni, kde zasedání bylo veřejné a zájem veřejnosti byl velký. Schlaghamerský: Z diskuze tedy nevyplynul žádný jasný většinový názor a budeme muset otázku přístupnosti dokumentů odložit na příště. Jako řešení bych viděl založit složku, která bude přístupná jen po přihlášení a pokud se příště domluvíme, že to bude „odtajněno“, tak to změníme. Zemánek: To právo vytvořit složku máte jenom Vy a paní Pakostová. Vašina: Na druhou stranu vznikne situace, že se třeba senát bude chtít podívat do nějakých dokumentů, který projednával minulý senát a nebude k tomu mít přístup. Leichmann: Všechny tyto dokumenty se archivují na děkanátě, takže pokud si je vyžádá, tak je dostane. Vašina: Udělejme to tedy tak, jak to měl minulý senát, tedy přístupné každému, kdo se přihlásí do ISu. Schlaghamerský: Ptám se však, jestli to není v rozporu s tím, co rozhodl minulý senát. Vašina: Tento senát si v každém případě může schválit vlastní pravidla a usnesení. Schlaghamerský: Vraťme se nyní zpět k původnímu bodu. Měl bych tedy kompromisní návrhy – buď se můžeme bavit o volné přístupnosti složky o reformě vysokých škol, kde ovšem můžeme být nařknuti z jednostrannosti. Majerová: Otázkou je, jestli je tady vyjma pana Zemánka ještě někdo jiný, kdo je proti tomu, aby tam ta složka byla, abychom nedělali kompromisy jeden člověk versus zbytek senátu. Vašina: Pan Zemánek navrhl usnesení, pojďme o něm hlasovat a tím se to vyřeší. Řezáč: Kolega Zemánek nerozporoval to, že to tam teď je, ale to jak to vzniklo a že to v jisté chvíli nebylo vyvážené, což už nyní svým způsobem je. Tedy nejde o mazání té složky, ale dohodnout se o pravidlech pro příště. Mikulík: Myslím, že ta složka vznikla, protože bylo potřeba reagovat a dát někam tyto dokumenty. Nyní tato potřeba již pominula, takže by bylo dobré dokumenty přesunout na nějaké vhodnější místo, na stránkách senátu je už nikdy nikdo hledat nebude a příští senát bude zmatený, proč to tam vlastně je. Zemánek: Už to visí na stránkách velkého senátu, takže je zbytečné tu složku tady v tuhle chvíli mít. Majerová: Ano, už to je na stránkách velkého senátu, ve chvíli, kdy vznikla tato kauza, tak předseda SKAS tam tuto složku zřídil a soubory překopíroval. Schlaghamerský: Za sebe musím říct, že příliš často nechodím na stránky velkého senátu a dopátrat se jejich dokumentů mívám celkem problém, proto mi přítomnost této složky na našem serveru vůbec nevadí. Vašina: Navrhuji, abychom rozhodli hlasováním, zda na senátním dokumentovém serveru budou i jiné dokumenty než ty, které se týkají jednání senátu. Jako senát máme rozhodovat a nejen si povídat. Schlaghamerský: Můžeme tedy hlasovat. Lízal: Prosím o zopakování návrhu, o kterém se bude jednat. Zemánek: Navrhuji, aby na dokumentový server akademického senátu Přírodovědecké fakulty byly vyvěšovány pouze dokumenty, které se týkají jednání senátu. Schlaghamerský: Spojení „jednání senátu“ si každý vyloží po svém. Vašina: Na dokumentový server akademického senátu Přírodovědecké fakulty budou vyvěšovány pouze ty dokumenty, které budou na senátu projednávány. Schlaghamerský: Tato formulace je jednoznačná, můžeme tedy hlasovat. Zbořil: Myslím, že to nemáme dost ujasněné. Mělo by se asi sejít předsednictvo a dohodnout strukturu dokumentového serveru s tím, že tam může být třeba i oddíl, který se bude týkat třeba i nějaké zájmové skupiny, nakonec tam mohou být některé užitečné věci a informace, které jsou důležité, ale které se projednávat třeba nebudou. Tedy mohla by být třeba nějaká složka informační nebo každá komora by mohla mít i vlastní složku apod., je potřeba to promyslet. Schlaghamerský: S tím souhlasím, ale musíme hlasovat o návrhu senátora Zemánka. Prát: Prosím o zopakování návrhu. Vašina: Na dokumentový server mohou být vkládány pouze ty dokumenty, které jsou podkladem pro jednání senátu a jeho komisí. Hlasování: Pro 4 senátorů, proti 12 a zdrželo se 7 senátorů. Návrh nebyl schválen. Schlaghamerský: Diskuse o podobě dokumentového serveru však bude dále pokračovat zejména z hlediska dostupnosti jednotlivých dokumentů. Vašina: Předseda senátu připravuje a vede zasedání, nechť tedy sám zvolí a navrhne strukturu, která mu bude vyhovovat a řešme podstatnější problémy. Dle návrhu se sejde předsednictvo (předseda a místopředsedové), projedná a na příštím zasedání představí navrhovanou podobu dokumentového serveru senátu PřF. Ad 7) Různé Zejda: Na ekonomické komisi se říkalo, že bude nějaké školení k RIVu, jak to tedy vypadá? Dvorská: Školení bude v pondělí v 15 hodin, místo bude ještě upřesněno. Některé ústavy využili plnou kvótu a vysílají čtyři zaměstnance, jiné pouze po jednom, takže pokud máte zájem se zúčastnit, tak můžete. Vystoupí paní magistra Doleželová, která se na rektorátě zabývá přímo RIVem, dále Mgr. Jakubík, který má na Fakultě informatiky na starosti aplikaci pro vkládání do RIVu, bude přítomna také dr. Janouškovcová pro případné dotazy na výsledky aplikovaného výzkumu a měl by se zúčastnit i pan proděkan Janyška, pan proděkan Kanický a já. Zejda: A ještě mám k tomu jeden dotaz. Minule se tady mluvilo o tom, že to bude kontrolovat Oddělení pro vědu a výzkum nebo někdo z tohoto pracoviště. Na některých ústavech akademie to vkládájí do RIVu knihovníci. Leichmann: O tom již proběhla diskuze, že by to znamenalo na děkanátě na to přijmout dalšího člověka, protože knihovníci by to již nezvládli. Zatím však čekáme, jak se k tomu postaví Rada vlády, protože pokud by se jednalo jen o těch 10 nebo 20 %, pak nemá smysl na to mít člověka. Pokud by se rozdělovalo podle RIVu 100 %, pak by to bylo vhodné, ale nikoliv člověka na vkládání. Tedy zatím počkáme, jak to dopadne na vládní úrovni. Dvorská: Jsem osobně skeptická i k tvrzením inženýrky Raškové, že se to stihne zkontrolovat. Na základě informací, které dostanou zástupci ústavů na tom školení bude určitě možná korekce, ale určitě bychom chtěli kontrolovat výsledky aplikovaného výzkumu, protože ty jsou vysoce finančně ohodnoceny a tam bychom tu kontrolu určitě chtěli provést. U vědeckých článků pak v případě, že se na nás někdo obrátí, tak budeme umět poradit, dostanete kontakt i na tu paní magistru Doleželovou z rektorátu, která této problematice opravdu rozumí dobře. Ale kontrola všech publikací vzhledem k obrovskému množství publikací, kterých je na PřF a pouze měsíci času na vložení i kontrolu, úplně možná asi nebude. Schlaghamerský: V rámci bodu různé je potřeba projednat obsazení ekonomické komise velkého senátu. Osobně mne překvapilo, když se na mne před časem obrátila docentka Zajíčková s dr. Kolářem, kteří byli v předešlém senátu a působili v ekonomické komisi, s dotazem, zda tam mají pokračovat, zda je tím pověřujeme. Byl jsem tím zaskočen, protože jsem se domníval, že komise, stejně jako v našem senátu, sestává především ze členů nového senátu, který si sám rozhodne, koho tam bude mít a koho přizve mimo senát jako odborníka. Z jednání s přítomným novým předsedou AS MU dr. Bulantem jsem zjistil, že v jednacím řádu senátu MU není vůbec řešeno, jak se stanovuje složení komisí. Dle zvyklosti se senát MU obrací na senáty jednotlivých fakult, aby doporučili členy do ekonomické komise. Další tradicí je, že za každou fakultu je tam jeden zástupce. Nicméně v minulém období tam byli za naši fakultu zástupci dva. Komisi je potřeba nyní rychle ustanovit, takže AS MU o tom jednal a dohodlo se, že tam bude za naši fakultu doc. Mazal. Velký zájem o činnost v této komisi má také dr. Baláž a ten mi dnes ráno zaslal dopis, ve kterém mne veřejně žádá o naši podporu jeho členství v této komisi. Dopis dr. Baláže byl senátorům přečten v plném znění. Bulant: V minulosti to skutečně bývalo tak, že AS MU schválil předsedu ekonomické komise, což je popsáno v jednacím řádu, avšak nic víc tam uvedeno není. Má představa je, že by členové komise měli být členové senátu, avšak byl jsem poučen, že zvykové právo je jiné a že zástupci fakult mají přinášet názor fakult na ten rozpočet. To mi nepřipadne úplně nejvhodnější, protože to dělají děkani, můj pocit je, že to jen kopíruje činnost, která se již dělá. Nicméně senát musel z procesních důvodu nějakou komisi schválit, aby se už mohla sejít s prorektorem Janíčkem a projednat rozpočet, který bude mít na jednání senát MU první dubnové pondělí. Informace, které tu sdělil pan předseda a odpovídali i informacím v dopise jsou v souladu s tím, jak jsem ta jednání vnímal i já. Senát nekladl nějaké podmínky pro větší počet zájemců, spíš bylo řečeno, že je naopak problém na některých fakultách zájemce najít. U nás tento problém není a už precedens byl v tom, že studentská komora, která mívala jednoho zástupce, má nyní zástupce dva a senát s tím neměl problém. V tomto případě bych tedy jako host doporučil senátu nominovat jako náhradníka dr. Baláže do ekonomické komise AS MU. To zda je ten hlas poradní nebo rozhodující není podstatné, protože ekonomická komise je poradní orgán a vyjádření každého účastníka může být zaznamenáno v zápise. Schlaghamerský: To doporučení by mělo být formou usnesení ze strany našeho senátu? Bulant: Myslím si, že nikoliv, že stačí pouze neformální e-mailový dopis, protože celý proces je víceméně neformální. Schlaghamerský: Stačí se tedy pouze dohodnout a dát to do zápisu bez hlasování? Bulant: Tak vhodné o tom hlasovat asi je, přece je to zástupce senátu, ale žádná praxe v tom není, už i v tom ohledu, že byli ke spolupráci vyzvání bývalí senátoři. Vašina: Možná bych vysvětlil jak se stalo, že tam máme ty dva zástupce. Předchozí předseda se tehdy na mne obrátil, abychom nominovali zástupce do ekonomické komise, ale nespecifikoval kolik, i když jsem předpokládal, že očekává asi jednoho. Na senátu jsme však měli jména dvě a usnesením se senát vyjádřil, že nominuje dva zástupce a nechal na velkém senátu, jak se k tomu postaví. Dopadlo to tak, že je tam najmenoval oba. A o hlasy nejde, protože na té komisi se nehlasuje, ale projednává a je lepší když mluví dva, každý mluví jinak. Navíc v senátu MU teď máme zástupce, kteří všichni rozumí rozpočtování a myslím, že doc. Mazal je jiný než dr. Baláž a klidně bych usnesením formuloval, že z naší fakulty jdou dva a ať si s tím senát MU poradí. Schlaghamerský: Také bych byl pro to, abychom o nějakých poradních hlasech nehovořili, to ať si vyříkají na ekonomické komisi. Bulant: Ekonomická komise již byla senátem ustanovena a jmenovala její členy, tedy v tuto chvíli je komise již najmenovaná, senát MU však připouští, že z fakult může na jednání přijít kdo chce. Naším najmenovaným zástupcem tam již je doc. Mazal a senát již nestihne do komise najmenovat dr. Baláže do setkání o rozpočtu. Schlaghamerský: Navrhuji usnesení: Akademický senát PřF nominuje doc. Mazala a dr. Baláže za členy ekonomické komise AS MU. Hlasování: Pro 22 senátorů, proti 0 a zdrželo se 0 senátorů. Usnesení bylo schváleno. Schlaghamerský: Příští zasedání senátu se bude konat v pondělí 16. dubna 2012. Prezence: Přítomno bylo 24 senátorů. Komora akademických pracovníků: Doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D.; prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc.; Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D.; Doc. Mgr. Michal Kunc, Ph.D.; RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.; Doc. RNDr. Petr Mikulík, Ph.D.; Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.; Mgr. Kamil Paruch, Ph.D.; Mgr. Martin Řezáč, Ph.D.; Dipl-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.; Doc. Mgr. Petr Vašina, Ph.D.; Doc. RNDr. Petr Zbořil (příchod v 15:15), CSc.; RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D.; Mgr. Petr Zemánek, Ph.D. Komora studentů: Bc. Tomáš Buryška; Bc. Ludmila Daňková; Mgr. Pavel Dvořák; Mgr. Eva Majerová; Bc. Iva Petráňová; Bc Tomáš Prát; Mgr.Vendula Roblová; Mgr. Ondřej Šerý; Lucie Šimoníková; Mgr. Tereza Warchilová Hosté: Mgr. Michal Bulant, Ph.D.; RNDr. Mgr. Daniela Dvorská; prof. RNDr. Josef Janyška, DrSc.; Doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr. Omluveni: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D; Bc. Miroslav Krepl; Mgr. Pavel Souček Zasedání řídil: Dipl-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Zapsal: Bc. Tomáš Buryška RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.