Zápis ze zasedání č. 11 Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ze dne 14. října 2013 Program: 1. Schválení programu jednání 2. Schválení zápisu z minulého zasedání 3. Projednání a schválení podmínek přijímacího řízení 2014/2015 4. Seznámení s harmonogramem k rozpočtu MU 5. Opatření děkana ke Studijnímu a zkušebnímu řádu Masarykovy univerzity[INS: , :INS] Opatření děkana Uskutečňování bakalářských a magisterských studijních programů a oborů 6. Informace o situaci ve vyměřování poplatků za studium na MU 7. Projednání navýšení poplatků za studium v cizím jazyce z 3900 EUR na 5000 EUR 8. Volba komise k přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty 9. Různé Závěry a usnesení: 1. Schválen zápis ze zasedání č. 9 a 10. 2. AS PřF MU schválil následující usnesení: Akademický senát PřF MU schvaluje podmínky přijímacího řízení 2014/2015 ve studijních programech uskutečňovaných na Fakultě ve znění změn navržených děkanem fakulty. 3. Senát Fakulty se seznámil s harmonogramem k rozpočtu MU. 4. AS PřF projednal Opatření děkana ke Studijnímu a zkušebnímu řádu Masarykovy univerzity a Opatření děkana Uskutečňování bakalářských a magisterských studijních programů a oborů. 5. Senát Fakulty se vyjádřil pro návrh poplatku za studium ve výši 18 000 Kč a k navýšení poplatku za studium v cizím jazyce z 3900 EUR na 5000 EUR. 6. AS PřF schválil komisi k přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty v následujícím složení: prof. Ondřej Došlý (předseda) prof. Eduard Schmidt doc. Pavel Kubáček doc. Marie Kummerová doc. Zdeněk Losos Mgr. Simona Hušková 7. Senát schválil návrh harmonogramu pro přípravu projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty Oznámení: Plánované zasedání AS PřF MU se 13. května 2013 pro nedostatečný počet senátorů studentské komory neuskutečnilo. Proběhlo pouze krátké informační jednání. Průběh jednání 1) Schválení programu jednání Hlasování: 24 senátorů pro návrh programu, žádný proti, nikdo se nezdržel. 2) Schválení zápisu z minulého zasedání Hlasování: 20 senátorů pro, žádný proti, 4 senátoři se zdrželi hlasování. 3) Projednání a schválení podmínek přijímacího řízení 2014/2015 Došlá: První verzi brožury k přijímacímu řízení jste dostali v květnu, kde jsme měli projednávat tyto podmínky. Senát se ale nesešel, a v mezidobí jsme zapracovali další procesní věci včetně přezkumů přijímacích řízení. Nyní zdůrazním podstatné změny oproti loňskému roku. Na str. 9 „...Uchazeči doloží maturitní vysvědčení u řádného zápisu, u náhradního zápisu pouze na základě schválené žádosti.” Toto slouží k tomu, aby studenti, kteří úspěšně složí přijímací zkoušku a v září dělají náhradní maturitu, se nedožadovali přijetí. Nyní už to půjde pouze na základě schválené žádosti, například ze zdravotních důvodů či jiných výjimečných důvodů. Odráží to politiku, kdy si ze studentů snažíme vybírat, a proto budeme vybírat již od tohoto momentu. Další změna na str. 11 se týká TSP. Nová kritéria hodnocení uchazečů pro programy a obory s jedním oborovým testem je rozložení bodů 700 bodů za oborový test a 300 za TSP. Do letošního roku to bylo 500 a 500. U oborů se dvěma testy je to 350 za oborové testy a 300 za TSP. Důvodem je opět snaha vybrat lepší studenty. Třetí změna na str. 15 se týká přijetí do magisterského studia „Uchazeči mimo Přírodovědeckou fakultu MU doručí potvrzení o absolvování bakalářského studia do 3. 7. 2014 (datum doručení) na studijní oddělení PřF MU.” Opět sledujeme to, aby studenti, kteří neukončí studium v řádném termínu, si museli požádat, a pouze děkan povolí přijetí. Na str. 16 je nově přijímací zkouška u všech oborů jednotně písemná. Dále je důležitá formulace „Bodová hranice pro úspěšné složení přijímací zkoušky není totožná s bodovou hranicí pro úspěšné složení státní bakalářské zkoušky.” Vychází ze zkušenosti, kde byla písemná část bakalářské státnice zároveň přijímacím řízením do navazujícího magisterského studia. Studenti pak poukazovali na fakt, že úspěšně vykonali bakalářskou zkoušku a dožadovali se přijetí. Zde je už explicitně řečeno, že se jedná o jeden test pro dva účely, a proto se ty hranice mohou lišit. Nově je daný limit počtu bodů a k tomu váhové rozložení. To jsme tam předtím také neměli. Nakonec je přidaná věta „Na prominutí přijímací zkoušky není nárok.” Jde o vyjádření limitu u přijímání do průměru, aby se opět někteří studenti nedožadovali přijetí za každou cenu. Buryška: Když jsou uvedené limity těch studijních průměrů k přijetí, kolik asi studentů to bude ve výsledku splňovat? Leichmann: To si navrhovaly jednotlivé ústavy, jedná se o jejich rozhodnutí. Každý ústav má jinou politiku, někde chtějí dávat větší důraz na dlouhodobý průměr a jinde ne. Závisí to na ústavech, které parametry nastavují podle předchozích výsledků, kdy 10 procent je přibližně tolik, 20 procent tolik – a podle toho se sami rozhodli. Došlá: Je tam napsáno „průměr do”, letos jsme věděli, že bude docházet k redukci počtu studentů, takže byli na všech oborech ve všech komisích velmi opatrní, co se tohoto čísla týče a zhruba odpovídá těm 10 procentům. Například u experimentální biologie do bakalářských oborů, kde je velký převis, tak tam se vůbec přijetí na průměr nepromíjí. U většiny oborů se to číslo oproti loňsku ani nezměnilo. Vašina: Jak máme rozumět tabulce č. 5? Došlá: Uvedu na příkladu fyziky. Když se někdo hlásí na Fyziku kondenzovaných látek, pak má přímou návaznost z bakalářského studijního oboru Fyzika. A pokud splňuje limit, tak nemusí dělat přijímací zkoušky. Vašina: Pak je tam ale chyba, protože z bakalářské Fyziky se dalo jít na více oborů než jen Fyziku kondenzovaných látek, jak je zde uvedeno. Došlá: Toto má na starosti pan doktor Hemzal a kontrolovalo se to více než jednou. Vašina: Takže z bakalářské Fyziky není přímá návaznost na Astrofyziku a Teoretickou fyziku? Došlá: Ne, a za to ručí pan Hemzal. Pokud se zde udělala chyba, raději se přímo zeptám. Vašina: Pak ale nevím, jestli bychom tuto brožuru vůbec měli schvalovat. Došlá: To jim ale samozřejmě nebrání v tom, aby se na obor hlásili, je to jen o přímé návaznosti a možnosti prominutí. Pokud by došlo k chybě, mohli bychom to ošetřit například tím, že si studenti podají žádost, i když nemají přímou návaznost. Vašina: Já si myslím, že je tam určitě chyba. Krepl: Co znamená formulace na str. 15 a str. 9, pro přijetí do magisterského a bakalářského studia? Na str. 15 se píše „...přijetí ke studiu kteréhokoli z navazujících magisterských studijních programů na Přírodovědecké fakultě MU je úspěšné složení přijímací zkoušky a úspěšné absolvování bakalářského studia.”, což mi přijde logické. Nicméně na str. 9 pro přijetí do bakalářského studia se píše „Podmínkou přijetí ke studiu je dosažení úplného středoškolského vzdělání s maturitou a řádně podaná přihláška.” Proč tam také není úspěšné složení přijímací zkoušky? Došlá: Můžeme to tam dát. Tam se akorát neříká, že je to podmínka nutná nebo jen postačující. Zde je to prostě myšleno ve smyslu nutné podmínky. Pro příští rok tam můžeme vyjmenovat písemné přijímací zkoušky a dát to vše do jedné věty. Majerová: Já bych se vrátila k tabulce č. 5. Tam je úplně zarážející chemie, protože návaznost na bakalářskou Chemii je pouze v Analytické chemii, a všechny ostatní magisterské chemie mají návaznost pouze z Chemie konzervování a restaurování. Došlá: To bude asi celkově špatně naformátovaná tabulka. My to s paní Korčekovou a celou komisí zkontrolujeme a pak to jde dál do LVT a tam zřejmě došlo k té chybě. Tyto podmínky musí podle zákona vstoupit v platnost čtyři měsíce předem, pokud to tedy na webu uveřejníme správně, pak je to naprosto v pořádku. Seidenglanz: Tento problém se týká i Geografie. Schlaghamerský: Podle mě by za takto špatný dokument měly být někomu strženy odměny, protože takové množství chyb už je trapné. Osobně to považuji za škodu, aby v takové pěkné brožuře byla chyba. Lízal: Naštěstí se jedná o navazující magisterské studenty, kteří se podívají do té elektronické podoby. Zemánek: Znamená to, že státní bakalářská zkouška bude mít dva testy z každého oboru? Došlá: Uvedu na příkladu Matematiky. Pan ředitel jasně deklaroval, že státnice nebudou mít písemnou část, což znamená, že studenti budou dělat písemnou přijímací zkoušku a nezávisle na tom ústní bakalářské státnice. Zemánek: Pokud jsem to četl dobře, pak není jasné, co dělat v případě, že státnice nemají písemnou část. Není vůbec popsáno, co se děje. Došlá: Toto je výjimka pouze matematiky, protože všude jinde se psala písemka a v přijímací komisi panovala shoda. Toto jsme řešili na Kolegiu děkana a je to již v zápise ze zářijového kolegia. Zemánek: Co se týče prominutí, my promíjíme jen studentům naší fakulty, znevýhodňujeme tím studenty odjinud. Nemůže se stát, že by se někdo bránil, že máme nerovné podmínky pro všechny studenty? Leichmann: Máme rovné podmínky pro všechny studenty. Všichni dělají písemnou zkoušku, jenom u některých je to prominuté a my si nemůžeme dovolit, aby k nám chodili studenti ze Západomoravské univerzity v Třebíči s diplomem, kde mám průměr 1, že ho musíme vzít. Zemánek: Já těm důvodům jednoznačně rozumím, jde mi jen o to, jestli neporušujeme pravidla. Leichmann: Kvůli tomu existuje přímá návaznost, abychom se vyhnuli spekulacím. Došlá: Uchazeči z jiných fakult, pokud si myslí, že splňují podmínky pro přímou návaznost, mohou podat žádost. Student dodá výpis předmětů, ten jde ke garantovi oboru, který posoudí tu návaznost, ale za ty roky, co ten systém používáme, byl výsledek nula. Garant nikdy neřekl, že tam je přímá návaznost. Takže proto už to v brožuře ani není, protože studenti mimo Fakultu stejně přímou návaznost nemají. Nicméně každý může děkanát požádat o prominutí. Kašparovský: A tato brožura už je někde rozdistribuována? Došlá: Její distribuce začne na Gaudeámu. Kašparovský: Nedala by se tam vložit ta tabulka opravená? Došlá: Určitě. Kašparovský: Jde o to, že tu návaznost často budou řešit už studenti na bakalářském oboru. Když student přijde a bude chtít studovat Organickou chemii, tak aby si pak nevolil Chemii konzervování a restaurování na bakalářském stupni, a pak by zjistil, že tam ta návaznost není. Ta oprava té tabulky by tam měla být, pokud je to technicky možné. Došlá: Určitě je. Majerová: Když jsme tuto diskriminaci řešili s kolegyní Kudrovou, říkala, že pokud si dáme specifikaci konkrétního vzdělání, pak se o diskriminaci nejedná. Nejsme povinni přijímat, odpouštět přijímací řízení lidem, kteří mají vystudovanou například sociologii. Ta podmínka mít vystudovaný konkrétní obor je naprosto v pořádku. Leichmann: Ta motivace tkví v tom, že se nám výrazně projevují limity přijímaných studentů. Většina ústavů si přeje přijímat svoje studenty, přestože nemá prostor, aby přijala všechny studenty, kteří dokončí bakalářské studium. A my se musíme nějakým způsobem bránit přílivu levných studentů zvenčí. Kašparovský: Senát tento dokument schvaluje nebo projednává? Schlaghamerský: Schvalujeme. Problém je, že brožura musí být k určitému datu na světě a my se přes léto nemáme šanci sejít. Na květnovém zasedání bychom stejně neprojednávali tuto verzi. Teď máme před sebou verzi, která obsahuje chyby. Jaké z toho uděláme závěry? Dvorská: Mohla bych poprosit, protože případné neschválení by mělo důsledky na celé přijímací řízení, jestli by nešlo formulovat usnesení, že by Senát schválil podmínky pro přijímací řízení na rok 2014/2015 ve znění změn navržených Senátem. Neschvalovala by se tedy předložená brožura, ale její opravená verze. Schvalujeme informace o přijímacím řízení nikoli brožuru. Schlaghamerský: Toto je normální informační materiál. Je škoda, že je pěkně provedený ale s chybami. My schvalujeme podmínky, nikoli brožuru. Myslím, že ty schválit můžeme, ale musíme říct, které změny teď schvalujeme. Leichmann: To se dá formulovat jako upravená tabulka č. 5 pro obory Fyzika, Chemie, Geografie. Za mě mohu říci, že Geologie je v pořádku, Matematika asi taky. Lízal: Biologie je také v pořádku. Schlaghamerský: Prosím, aby se všichni podívali na svůj obor a zkontrolovali nedostatky. Lízal: Ten návrh s tím usnesením klidně můžeme udělat. Bude to naše první usnesení. Dvorská: Navrhuji schvalovat Podmínky ve znění změn navržených Senátem. Že jsou podmínky sepsané v brožuře není podstatné. Lízal: Můžeme hlasovat o usnesení, když se schválí, bude prohlasováno a pokud ne, řešili bychom, co dál. Majerová: My nemůžeme dělat změny nám předkládaných norem. Když už by to mělo být správně, pak potřebujeme, aby ty změny navrhl pan děkan, a my je pak budeme schvalovat. Leichmann: Já bych je navrhoval. Chyby pravděpodobně vznikly úpravou pdf souboru, kdy při tisku se do brožury dostaly ty ozdoby na konci stránky, tak se to celé posunulo, kde se objevila čára jinde, než měla. To je celý problém, který mohl vzniknout při formátování s logy univerzity a podobnými věcmi. Došlá: To dělá Odbor vnějších vztahů, který dělá všem jednotný design. Dvorská: Jmenuje se to Podmínky přijímacího řízení 2014/2015 ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě. Toto je termín podle Statutu Fakulty. A pokračovat to bude „ve znění změn navržených děkanem Fakulty“. Leichmann: A ty změny budou, že se smažou ty tři čáry navíc. Kašparovský: Spíše posunout než vymazat. Došlá: Nebylo by tam možné dát, že ke změnám došlo špatným formátováním? Dvorská: Neschvalujeme žádnou brožuru, ale podmínky. V kompetenci Senátu není schválení brožury. Došlá: Ale ty změny jsou způsobené technickým zpracováním. Dvorská: Tím, že schvalujeme podmínky, tak brožuru vůbec neřešíme. Schlaghamerský: Dále bych to nerozpitvával. Usnesení: Senát schvaluje podmínky přijímacího řízení 2014/2015 ve studijních programech uskutečňovaných na Fakultě ve znění změn navržených děkanem fakulty. Hlasování o Usnesení: Pro 21 senátorů, zdrželi se 2, proti 1 přítomný. 4) Seznámení s harmonogramem k rozpočtu MU Leichmann: Tvorba rozpočtu je poměrně složitá. 17. 9. se o rozpočtu začalo jednat, 30. 9. se sbíraly žádosti na centralizované opravy. Podstatné je projednání modelu a návrhu rozpočtu. Pravidla by se podle současných informací neměla příliš měnit, budou nadále vycházet z rovné daně a zdaňování všech prostředků. Možná se budou měnit spíš váhy zdaňování některých projektů než výukové peníze a institucionální podpora. Návrh pravidel zpracoval kvestor a projednává ho komise rektora, ve které mají fakulty své zástupce, za nás je to prof. Janyška. Komise předloží návrh pravidel na vedení MU. Když vše půjde v pořádku, pak by měl AS MU 9. 12. 2013 schválit souhrn těchto pravidel. Předpokládá se, že rozpočet klesne. Podle současného návrhu státního rozpočtu bude MŠMT na vysoké školy dávat o něco méně peněz než v letošním roce. Není jasné, jak se to promítne na MU, protože se rozpočet vysokých škol rozděluje podle parametru kvality, je tedy možné, že MU klesat nebude, pokud by jiné univerzity měly horší parametry kvality než MU. Poklesne i institucionální podpora. Pro MU to bude pokles asi o 50 mil. Kč. Na všech fakultách končí operační programy, na PřF to bude 29 mil. Kč a než naběhnou nové, bude to další výpadek v rozpočtu. To jsou hodnoty, o které se rozpočet sníží a záleží na postoji RMU a výši jeho centralizovaných prostředků. Pokud by měly růst, vytvořil by se na fakultní rozpočty poměrně velký tlak. Tyto věci se budou projednávat do 8. 11. 2013. Před vánočními svátky budou schválena pravidla, potom 31. 1. 2014 by mělo tradičně z MŠMT přijít oznámení, kolik univerzity v daném roce opravdu dostanou peněz. Finance z MŠMT se pak podle jejich pravidel rozdělí mezi univerzity. Mohlo by dojít k rozpočtovému provizoriu, když nebude schválený státní rozpočet. Nová politická vláda může současný, pouze projednaný rozpočet ještě změnit. V tom případě bude MU hospodařit tak, jako by měla stejné finance jako v letošním roce. První měsíce by se fungovalo podle minulého rozpočtu a pak by se vše upravilo podle aktuálního, po jeho schválení. Jestliže by stát hospodařil v provizoriu, MU by si hospodařila stejně jako loni. Další body se opět týkají AS MU, 11. 2. 2014 by měl být hotový rozpis z MŠMT, a my bychom měli vědět, kolik peněz přišlo na MU, jak se rozpočítají a jaké prostředky bude MU centralizovat. Dále do 14. 3. 2014 by měl být tzv. Velký rozpočet, tj. rozpočet, který je přidělený z RMU. Bude snaha udělat rozpočet Fakulty mezi 11. 2. a 14. 3., včetně rozdělení na ústavy. Je to sice krátká doba, ale mohlo by se to dát stihnout, pokud nebudou velké rozdíly. V případě velkých propadů se to nejspíše nestihne. Pak by mohl mít Senát před 14. 3. 2014 jak rozpočet MU, tak Fakulty. Tím by pro Senát skončila tvorba rozpočtu. Pak by celý rozpočet schválil AS MU. Pokud by se rozpočet Fakulty nepodařilo sestavit, musel by se schvalovat zvlášť. Je tam suma, kterou mohou vysoké školy čekat. Pokud by se to změnilo k horšímu, tak by všem fakultám klesaly příjmy, takže by se bránily odvádět stejné částky na centralizované prostředky. To jsou hlavní prvky, které to budou ovlivňovat. Schlaghamerský: Je tam termín, kdy AS MU má něco schvalovat, 9. 12. 2013. Neměli bychom v ten den jednat také? My zde plánujeme volbu děkana a přitom se má sejít AS MU k projednání rozpočtových pravidel. Podle všeho má AS MU i AS PřF ten den jednání. Majerová: Podívám se do zápisu, kde se schvalovaly termíny zasedání na celý rok. Leichmann: AS MU určitě musí zasedat jindy než náš Senát. Schlaghamerský: Mě to překvapilo, vzhledem k našemu harmonogramu. Lízal: 2. prosince by bylo moc brzy? Schlaghamerský: Musíme se o tom pobavit, až na to dnes dojde. 5) Opatření děkana ke Studijnímu a zkušebnímu řádu Masarykovy univerzity Opatření děkana Uskutečňování bakalářských a magisterských studijních programů a oborů Bochníček: Tato dvě opatření se zde objevila již podruhé. Na minulém zasedání, kdy Senát nebyl usnášeníschopný, se vše jen neformálně projednalo. Nyní vše předkládáme znovu s tím, že obě Opatření už vešla v platnost. Proto toto bylo na programu projednání již před prázdninami. Materiály k Opatřením jste měli k dispozici. A pokud je potřeba nějaká diskuze, jsem přípraven o věci diskutovat. Obecně se jedná o malé změny opatření děkana staré asi rok a souvisely se změnou SZŘ, které vyplynuly z provozní praxe. Schlaghamerský: Jedná se o dokumenty, které pouze projednáváme. Jde o signál pro pana děkana ze strany Senátu, zda s tím, co chystá, souhlasí. Majerová: Čl. 13, odst. 1, týká se to přerušení. Z mého pohledu je dobře, že se napsalo, do kdy mají studenti přerušit, protože tento problém běžně řeší i studentští poradci. Dále bylo psáno, že v průběhu semestru se nedá žádat o to nárokové přerušení, což je logické, ale dá se podat žádost. A je psáno, že v případě vážných zdravotních nebo rodinných důvodů. Nebylo by lepší to vynechat? Sama si umím představit jiné důvody, například pobyt na stáži. Chápu, že je to vždycky na posouzení, ale aby to nebylo zbytečně matoucí. Bochníček: Souhlasím, že je ta konkretizace asi zbytečná. Žádosti jsou posuzovány individuálně. Ideálně doplníme slovíčko například. Majerová: Pak ještě v čl. 22, odst. 8, který se týká neúspěšného ukončení SZŘ. Je tam psáno, že do 3 dnů může student požádat o přezkum podmínek pro postup do dalšího semestru. Pokud tak neučiní, pak mu bude automaticky z moci úřední studium přerušeno. Bochníček: Ano, dělá se to tak, že se přerušuje z moci úřední do další státní závěrečné zkoušky. Schlaghamerský: Nikdo nemá další otázky a připomínky, považujeme tedy tato dvě Opatření za projednaná. Majerová: AS MU bude zasedat 2. 12. 2013, takže 9. 12. 2013 určitě nic schvalovat nebude, protože už to má projednané. Leichmann: To byla zřejmě chyba v prezentaci, kde mělo být toho 2. 12. 2013. 6) Informace o situaci ve vyměřování poplatků za studium na MU 7) Projednání navýšení poplatků za studium v cizím jazyce z 3900 EUR na 5000 EUR Leichmann: V průběhu léta došlo ke dvěma událostem, kdy u nejvyššího správního soudu prohrála MU dva soudní spory, týkajících se poplatků za studium. Netýkalo se to jejich výše, ale faktu, že studenti napadli Statut MU, kde musí být podle zákona o vysokých školách výše poplatků za studium pevně stanovena. NSS si vše vysvětlil tak, že tam musí být napsané konkrétní číslo. Zatímco Statut MU řeší a popisuje postup, jak se poplatky vyměřují. Že poplatky stanoví opatření děkana, které schválí senát příslušné fakulty. NSS vše pochopil tak, že jsou upírána práva studentům tak, že nemohou do toho zasahovat. Opak je pravdou, protože studenti o tom rozhodují na úrovni fakult. Takto tedy právo studentů porušeno nebylo. Pokud jsem vše pochopil správně, tak NSS zvolil takzvaný jazykový výklad, který vyžaduje, aby bylo napsáno, že poplatek na MU je 18.000 Kč. MU podala stížnost k Ústavnímu soudu. Práva studentů porušena nebyla a jde pouze o jazykový výklad. Rektor může tento poplatek stanovit, který se počítá v minimální výši z dotace na studenta a ten byl stanoven na cca 4.000 Kč za semestr. A to je poplatek, který se od studentů vybírá. Poplatky za studium sloužila jako zdroj stipendijního fondu a sloužila na jejich vyplácení dobrým studentům. V našem stipendijním fondu je nyní dostatek prostředků, aby po nějakou dobu výpadek mohl být dorovnáván. Nemělo by hrozit, že se přestanou vyplácet stipendia. Bochníček: Já bych shrnul nejaktuálnější informace. Rektor měl v plánu, že se schválí nový Statut MU, kde bude tabulka i s konkrétními čísly pro akademický rok, který už běží, tj. 2013/2014. Tato informace měla být původně zveřejněna do konce února 2013. Tato věc zveřejněna byla, ale nebyla schválena ve Statutu. Pokud mám aktuální informace, tak na AS MU už vše bylo minulý týden schváleno. Věc ale nekončí, protože Statut ještě musí projít kontrolou MŠMT. Nedošlo proto k jeho platnosti, zatím. Na RMU jsem se ptal, co to vlastně znamená. Moje informace jsou takové, že se zatím neví. Nové poplatky v původní výši se začnou vybírat v okamžiku, kdy Statut MU vejde v platnost, nebo se bude po celý akademický rok až do jeho konce vybírat poplatek snížený. V druhém případě, který by byl nepříznivý, máme jakousi rezervu, takže by nebylo ohroženo vyplácení stipendií ve stejných výších jako tomu bylo doposud. Ale celý problém jde dál, jelikož koncem února 2014 vyprší možnost zveřejnit poplatky na další akademický rok. Kroky před tímto jsou ale delší, vše se musí schválit na AS MU, a pak MŠMT. Na listopadovém zasedání plánuje AS MU projednání Statutu znova, kde by fakulty měly do té doby zveřejnit návrhy částek na příští rok. Na kolegiu děkana došlo k projednání změny poplatků za studium v cizím jazyce na 5000 €. Poplatek v předchozí hodnotě 3900 € zde běžel od roku 2007 nezměněn, kdy byl snížen z 6000 €. Tato částka je pro příspěvky do stipendijního fondu velmi okrajová záležitost, protože to byli maximálně jednotlivci, kteří tento poplatek platili. Klíčový je poplatek za prodloužené studium, který nyní máme 15.000 Kč za semestr od roku 2007/2008. Řada fakult má poplatek stejný a čtyři jej mají vyšší. Vedení MU by chtělo, aby byl poplatek na celé MU jednotný a navrhuje se částka 18.000 Kč. Pro většinu fakult je to mírné navýšení a u dvou fakult je to snížení. Pan prorektor Němec sbírá postoje fakult do 20. října a chtěl, aby to projednaly i fakultní senáty, pakliže to bude možné. Zajímá ho názor i senátů na to, že by se poplatek sjednotil na celé univerzitě. Jsou tu tedy dva jednoznačné signály: zvýšení poplatku za cizí studium a dotaz na názor na zvýšení poplatku za prodloužené studium. Podle nových regulí už pak bude Senát z projednávání poplatků vyloučen. Pak už to bude jen otázka Statutu MU, který o tom bude jednat. Leichmann: Situace je nyní taková, že NSS tuto funkci sebral AS MU a dal ji rektorovi. Pan rektor se zpětně ptá fakult a jejich senátů, jaký na to mají názor. Aby se na AS MU mohl předložit návrh, který ale bude projednaný i na fakultách a jejich senátech. Je snaha, aby se poplatek sjednotil, protože pak bude jednodušší mít ve Statutu MU jedno konkrétní číslo, než čísla podle fakult. 18.000 Kč považuji jako částku, na které se MU nemusí shodnout, pro sedm fakult přijatelnou, LF a FI mají poplatky vyšší a asi budou proti. FI má 24.000 Kč a LF má také vyšší, ale těch poplatků se tam vybírá velmi málo. Je tedy otázka, jak se k tomu AS MU postaví. Mně ta částka připadá celkem vhodná, na jiných školách je podstatně vyšší. Bochníček: Pro doplnění mám údaj o poplatcích na jiných školách. Většinou mají jiný systém, takže se jedná o interval, který zohledňuje kolikátý rok student prodlužuje. Také jsou specifikovány podle oborů, což by odpovídalo našemu dělení podle fakult. Majerová: Tímto problémem jsme se zabývali i na SKAS MU, velmi podrobně. Ještě doplním to, co říkal pan děkan. Podle mého názoru není rozhodnutí NSS jen slovíčkaření, ale jde o to, že se podle zákona jedná o nezákonnou subdelegaci. Zákon říká, že Statut MU musí být projednán AS MU, nicméně opatření děkana nemusí být projednávána a schvalována senátem příslušné fakulty. Například na FF, kde senát nemusí schválit opatření děkana. Tak tam je celý senát vyloučen z rozhodování o výši poplatku. V tomto je naše Fakulta příkladná, protože rozhoduje i Senát, ale nemusí to tak být. SKAS MU se tím zabýval především kvůli dopadu na stipendijní fondy. A jediná fakulta, která měla problém, je FF. Zlepšili svoji dlouhodobou strategii a během minulého roku vyplatili na stipendiích kolem 16 milionů Kč. A to je částka, kterou nyní vyplatit nemohou, protože se jim sníží příspěvky. Děkan FF zareagoval na rozhodnutí rektora MU tím, že pozastavil vyplácení všech stipendií podaných po 1. 8. 2013 jednotlivými ústavy. Což vyústilo v odchod studentů, kteří měli něco nasmlouvaného, jako stipendia za práci, a nyní by neměli dostat nic. Zahraniční lektoři rušili svoji výuku. Poměrně závažné problémy, které řešil i AS MU. Žádné jiné fakulty by se to takto dotknout nemělo. AS MU si dal při schvalování Statutu MU podmínku, že pokud by se měla stipendia výrazně měnit a fakulty by vyčerpaly svoje stipendijní fondy, zejména na mobilitní a pomocné výukové finance, pan rektor se zavázal, že by se pokusil případný výpadek zajistit a dorovnat. Takže pro MU by to nemuselo být tak vážné. Podle nových informací je u NSS ještě další žaloba na MU, podrobnosti nám nechce nikdo sdělit, ale prý se může stát, že NSS rozhodne ve prospěch MU. Dvorská: Pokud senát na NSS rozhodl jinak, pak se musí svolat kolegium, které pak udělá sjednocující stanovisko. Podle něj se pak rozhodne. Jinak senáty jsou vázány pouze konkrétní kauzou. Může se opravdu stát, že pokud budou jiné argumentace advokátů obou stran, že i finální verdikt bude jiný. Pak ale musí nastoupit ten vyšší orgán, který vydá sjednocující stanovisko, závazné pro všechny. Majerová: Ano, to říkal prorektor Němec, že rok a půl čekáme na výsledek. Jelikož pořád na něco čekáme, tak nevím, kdy vytvoří svoje stanovisko. Další informace je, že existuje advokátka, která pomohla té studentce vyhrát v té kauze u NSS, která se zabývá detailním zkoumáním zákona o vysokých školách a má těch soudů rozjetých několik a velmi ráda se soudí s univerzitami. RMU se nyní snaží mít vše v naprostém pořádku, aby se nestalo, že bychom museli ještě někde něco dalšího platit. Leichmann: Podle dosavadních zpráv ale MU měla vše v pořádku, jen názor NSS je jiný. Pan rektor se snaží docílit toho, aby všechny univerzity vystupovaly jednotně. V případě, že by se objevil článek, že je na všech univerzitách něco špatně, tak to není tak zlé, ale pokud by se objevila informace, že je to pouze na MU, tak by to bylo velmi špatné. Postup je pomalejší, na MU vznikla kontaktní osoba, která koordinuje postup postižených univerzit, včetně Univerzity Karlovy, aby postupovaly jednotně a NSS pak nemohl rozhodnout nějak jinak. Rektor si v tomto vyhradil právo na jednání a požádal děkany, aby bez jeho vědomí nepodnikali žádná opatření. Situace je potenciálně vážná, zejména z mediálního hlediska, kde by se mohlo objevit, že některé univerzity nezákonně od studentů vybírají peníze. Schlaghamerský: A od nás chcete slyšet nějaké vyjádření k navrhované částce. Majerová: Ještě doplním tu informaci ke Statutu MU. V tuto chvíli to není tak, že by uprostřed Statutu byl nějaký odstavec, ale že výše poplatků je stanovena přílohou číslo 6 a ke Statutu MU je přiložena tabulka, kde jsou ty tabulky a určitě by nebyl problém to mít na každé fakultě jinak. Říkám to proto, aby si Senát nemyslel, že musíme mít jednotnou částku kvůli zjednodušení Statutu MU. Můj osobní názor je takový, že se nejedná o šťastné řešení a i fakt, že FI se bude snažit udělat co nejvíce pro to, aby mohli nadále vybírat svých 24.000 Kč za semestr. Protože s tím mají spojen velmi propracovaný systém stipendií. Za předpokladu, že bude jedna fakulta proti, nevidím důvod, proč to unifikovat. Leichmann: Důvod je takový, že ten poplatek je vlastně pokuta. Pokuta za to, že někdo špatně studoval, něco nezvládl a podobně, ta by mohla být na MU daná jednotným způsobem. Podle pana rektora to navenek vypadá lépe. Lízal: Pro Fakultu by to znamenalo zvýšení financí stipendijního fondu, což je podle mě jedině dobře. Druhá věc je, abychom nebyli univerzitou každý rok tlačeni k navyšování poplatků, tak že by se to v naších očích stalo neúnosné. Schlaghamerský: To by se ale musel pořád měnit Statut MU. Lízal: Pokud by se MU rozhodla, že navýší poplatky, pak ano. Zemánek: Já s tím úplně nesouhlasím. Pokud se student rozhodne, že odjede na rok pryč a pak má nějaké problémy s tím, že mu není vypsán předmět, který má jako povinný, tak se dostává do potíží. Leichmann: Povinný předmět se musí vypsat vždycky. Zemánek: Dobře, u nás, ale vím, že na FF se tak nestalo. Nás se to netýká, ale pokud se bavíme o tom, jak to chce MU udělat jednotně. Otázka je, kolik studentů momentálně platí poplatek za prodloužené studium. Bochníček: Bavíme se o částce kolem 3 milionů Kč ročně. To jsou skutečně zaplacené peníze. Vyměřená částka je vyšší, protože asi třetina podává žádost o přezkum a některým je poplatek snížen. Málokdy odpuštěn, ale velmi často snížen. Když vydělíme 3 miliony 30 tisíci, což je poplatek za rok, tak se dostaneme na 100 studentů. Reálně se to tedy týká více než 100 lidí. Leichmann: Na Fakultě je to myslím asi 5 % studentů. Na jiných fakultách je to víc, nejvíce ne ESF a nejméně na LF, kde je to 1-2 %. Bochníček: Já tady mám i přesnou částku. Ještě doplním pana děkana. Na schůzce, kde se projednávaly ty stipendia, se řešilo i to, že by fixní částka pomohla právě i tomu, aby se nemusel každý rok měnit Statut MU a dávat na MŠMT. Teď zvýšit a v budoucnu držet konstantní, taková je snaha. Zbořil: Já bych chtěl podotknout, že ta částka nemá být vztažená k nákladům na studium, že by to mohlo být formulováno jako jakýsi způsob refundace spíše než trestu. Trest je v tom, že bude studovat déle a nebude tak brzy pracovat. Studenti si musí uvědomit, že studium něco stojí, stát to po stanovenou dobu hradí zdarma a když to student nestihne, musí si na to přispět. Než přímo definovat jako trest. Mohlo by to být formou přílohy, kde by to bylo stanoveno podle fakult. Bochníček: Je to tak, že poplatky za studium nakonec nejdou fakultě. Ta z nich nemůže hradit to studium, ani provoz. Peníze jdou do stipendijního fondu a pak zpět studentům. Tento fakt zpochybňuje odvození výše poplatku od náročnosti studia. Protože tento poplatek neslouží k tomu, aby si s ním fakulta hradila výdaje, které jsou s prodloužením studia spojené. Majerová: Co se týká snižování poplatků, tak to je v dikci prorektora a dokonce proděkan Pavlík z Filosofické fakulty se dlouhodobě brání tomu, že není a nemůže být tím, kdo rozhodne, zda studentovi poplatek sníží. Funguje to tak, že když se podá žádost o přezkum, tak děkan může rozhodnout jen pokud by to bylo nezákonné, pokud by fakulta udělala chybu, tak může zpětně poplatek snížit. V jiném případě je povinna to předat rektorovi a ten jediný může rozhodnout. Bochníček: Já můžu dávat jenom doporučení, není to rozhodnutí a vždy je to posuzováno rektorem, prorektorem. Majerová: Pokud jde o proplacení studia, tak byla dřív ve statutu MU maximální částka. Byl to jeden a půl násobek koeficientu pro studium, který máme nejvyšší jako fakulta a podle statutu bychom mohli vybírat až 70 000 na studenta za rok, kdežto Fakulta informatiky by byla omezena jen 21 tisíci. A právě to se snažil rektor a velký senát změnit. Kdybychom se rozhodli vybírat tolik, kolik reálně na studenta chodí peněz, tak bychom mohli chtít až těch 70 000 za rok a řekněme si upřímně, kdo by tady byl schopen studovat a ještě si k tomu vydělat 70 000 na poplatek? Je tedy nesmysl chtít po studentech, aby zaplatili to, co by od státu na ně fakulta dostala. Schlaghamerský: Ale podílově by se k náročnosti studia přihlédnou dalo. Dvorská: Ještě jednou bych ráda připomněla, že ty studenty nám ministerstvo nezaplatí. Ta diskuse je pěkná, ale ekonomicky se to promítne do rozpočtu každého ústavu, kde ten student je. Jsou to tzv. nefinancovaní studenti. To znamená, že mi stanovíme nějaký poplatek, který bude třeba minimální, ale od ministerstva na takového studenta nedostaneme ani korunu. Majerová: Tak ono je jedno, kolik toho vybereme, protože ty peníze stejně nejdou do rozpočtu. Dvorská: Nedostaneme je do rozpočtu, ale můžeme z toho zase financovat vynikající studenty pomocí stipendií. Je to vždycky na dohodě, protože ano, jsou to peníze vybrané od studentů sloužící zase pro studenty. Kdyby je fakulta mohla alespoň částečně dostat do provozu a mohla ty studenty uhradit ústavům, kterých se to týká, tak pak by se mohl změnit poměr toho financování. Kašparovský: Mám technickou poznámku: oni sice nejsou zaplaceni v aktuálním době, ale jsou zaplaceni předtím, tedy po dobu tří let a pak už ne. Já poplatek beru spíše jako pokutu, kterou lze ty studenty motivovat, aby tu nebyli, když už tu nemusí být. Tedy aby využili těch tří let, kdy jim to stát platí a nenatahovali si to zbytečně, protože pro ústavy je to pak nákladová položka, protože je musí udržovat delší dobu. Teoreticky by to měl být poplatek za to, že naše studium je drahé a nepřináší až tolik výhod, že by si někdo mohl dovolit 70 000. Na druhé straně by ale měli být motivováni k tomu, aby toho nezneužívali. Schlaghamerský: Tak tato diskuse je spíše akademická, jestli tomu budeme říkat pokuta a nebo se do toho budeme snažit promítnout ty náklady. Zemánek: Navíc asi těžko srovnávat nákladovost matematiky a biologie. Schlaghamerský: Ano, to je pak problém už i na jediné fakultě sjednotit poplatek podle nákladů. Lízal: Pojďme se vrátit k podstatě: chce se po nás vyjádření k tomu, jestli souhlasíme s 18 000. Směřujme tu diskusi k tomuto, ať dáme panu děkanovi najevo, jaký je náš názor. Zatím se mi zdá diskuse roztříštěná jinam. Zemánek: Tak nebylo by lepší to stanovit jako nějaký násobek toho normativu, který každý rok ministerstvo vyhlašuje? Leichmann: To by se muselo měnit každý rok. Zemánek: Dobře, ale tak z něčeho se ta výše poplatku vypočítává. Dvorská: Tento ukazatel je stejně nepoužitelný, protože se jej dozvíme až na konci ledna, což je pozdě. Tak dohoda na konkrétní částce je nutná. Zejda: Několik let platilo 15 000 a taky jsme se nebavili o tom, od čeho se to odvíjí. Byl to rozumně stanovený poplatek, takže by na několik dalších let měl fungovat poplatek těch 18 000 a jak tu bylo řečeno, stanovuje se to trošku výše, aby se neměnil každý rok, takže pojďme se vyjádřit k tomu, zda souhlasíme nebo ne a tím to uzavřeme. Bochníček: Ještě potřebuji schválit i těch 5 000 euro. Schlaghamerský: Ano, první jsem chtěl slyšet názory na to, co nás asi pálí více a hlavně by mě zajímalo, co na to říkají studenti, protože ti jsou v situaci, že by se jim to eventuálně mohlo stát. Tedy co to pro ně znamená, platit dnes 15 nebo 18 tisíc. Roblová: Tak každému studentovi se asi nelíbí, když musí něco zaplatit, ale pokud je to rozdíl 3 000 korun, tak i ten student nad tím přemýšlí, že je to jistá penalizace za to, že neukončil studium řádně. A pak jsou to peníze od studentů pro studenty, tak pak ty 3 tisíce už nejsou až taková velká věc. Buryška: Propočítal jsem si, že by navýšení dělalo asi půl milionu navíc, což se do stipendijního fondu určitě hodí. Vašina: Pokud bude ve statutu univerzity uvedeno těch 18 000, tak si uvědomme, že to může senát změnit, když přijde senátor z informatiky a prosadí změnu na 30 tisíc, tak pak budeme i u nás platit 30 tisíc. Jednoduše teď nad tím jako fakultní senát zcela ztrácíme kontrolu. Leichmann: Fakulta tu kontrolu nad tím už ztratila. Soud nám ji vzal. Teď se nás však rektor zpětně ptá, zda souhlasíme a tu kontrolu nám tím trochu vrací. Majerová: Senátor z informatiky s tou změnou přijít nemůže. Ze zákona návrhy podává rektor a senát je schvaluje, senát nemůže nic navrhovat. Na našem senátu to funguje, že u některých norem, třeba u statutu, jsme slovíčkařili a prováděli změny, ale bylo to jen díky tomu, že nás pan děkan nechal. Ale ve své podstatě senát, ani velký, nemá pravomoc předkládat změnu svého vnitřního předpisu a pak si ji schválit, musí to jít vždy přes rektora. Schlaghamerský: Tak jak to slyším, tak senát souhlasí s těmi 18 000. Majerová: Budeme o tom hlasovat? Schlaghamerský: Tak pokud si senát řekne, že o tom chce hlasovat, tak tedy můžeme hlasovat. Vyjádření senátu k navrhované výši poplatku za studium 18 000: 20 senátorů pro návrh, 3 se zdrželi, 1 senátor je proti Senát se vyjádřil pro návrh. Schlaghamerský: Nyní se věnujme bodu zvýšení poplatku za studium v cizím jazyce. Už tady zaznělo, že se to téměř nikoho netýká a mám dotaz, proč tomu tak je, přestože u nás studují studenti, kteří česky vůbec neumí, ale formálně se s nimi školitelé domluví, že budou formálně studovat česky. Nemyslím si, že by fakultu zatěžovali méně, než kdyby studovali anglicky, protože se s nimi stejně komunikuje anglicky. Ale na druhé straně nevím, zda ta zátěž na straně školitele je tak velká, aby se platil tak velký rozdíl oproti poplatkům při studiu v českém jazyce. Lízal: Máme vůbec v nějakých oborech anglicky studující studenty a jsou akreditované tyto obory v cizím jazyce? Bochníček: Přesné číslo neznám, ale myslím, že jsou to jednotlivci, kteří tento poplatek platí. Majerová: Na našem oboru Genomika a proteomika máme akreditovánu výuku v českém i anglickém jazyce. K přijímacímu řízení se dodává životopis v anglickém jazyce a probíhá příjímání v anglickém jazyce. Po přijetí může studovat v angličtině, nakonec u nás jsou studijní materiály i laboratorní semináře v angličtině. Ale ve skutečnosti studují program akreditovaný v českém jazyce, přestože vlastně běží v angličtině. Není důvod, aby studovali v anglickém jazyce a platili si to, když mohou studovat v českém jazyce, dostávat stipendium a neplatit. Prostě pokud splní podmínky programu, tak s tím není žádný problém, disertace se píše u nás anglicky zcela běžně i v českém programu. Schlaghamerský: To je pak ale paradoxní. Bochníček: Tak u doktorského studia je to trochu jinak, ale v magisterském je menšina oborů akreditována v anglickém jazyce. Majerová: A máme takové cizince v magisterském a bakalářském studiu? Bochníček: Takové obory už akreditované jsou. Lízal: Ale otázka je, zda jsou takoví studenti, kteří v tom anglickém jazyce studují v těchto stupních studia? Leichmann: Je to tak, že se většina oborů snaží mít studenty ze zahraničí a to bez toho, aby se snažili z nich mít nějaký finanční profit, takže je na rozhodnutí ústavů, jak se k nim postaví. Asi bychom tu ty studenty neměli, kdybychom od nich tento poplatek vybírali. Takže díky naší otevřenosti tu studují zahraniční studenti v českých programech bez toho, aby platili tento poplatek. Většina našich oborů nemá potenciál, aby si student tyto peníze, které by zaplatil, potom vydělal. Třeba na Lékařské fakultě to problém není. Kašparovský: Komentář k tomu, proč ten poplatek je tak vysoký: protože v anglických oborech jsou studenti nefinancovatelní, stát za ně poplatek neplatí. Netýká se to samozřejmě Erasmus studentů. Dvorská: V těch anglických programech by si měli studenti zaplatit ty opravdové náklady. Schlaghamerský: Trochu tomu nerozumím, stanovujeme si tu poplatek, který ale po nikom nechceme vybírat a studenty si tu zadarmo jen tak hýčkáme? Dvorská: Rozdíl je v tom, že na ty doktorské studenty, kteří studují v těch českých programech tu dotaci dostáváme Ale pokud bude někdo studovat v tom anglickém programu, tak na něj nic nedostaneme a proto by měl být ten poplatek. Schlaghamerský: A studuje někdo v těch anglických programech? Dvorská: Ano. Schlaghamerský: A proč to tedy dělají, když mohou studovat v těch českých programech bez poplatku? Majerová: Mohou to být specifické důvody, pamatuji si na studentku, která ve své zemi dostala na studium stipendium, takže platila z něj tento náš poplatek, ale pak stejně něco formou stipendia dostala zpět. Takže si to platit mohla dovolit. Chtěla bych však říct, že když tedy máme anglicky akreditované obory v bakalářském a magisterském studiu, tak nemám pocit, že by naše fakulta nabízela dost předmětů v anglickém jazyce tak, aby se dalo dosáhnout na minimální kreditovou hodnotu. Tedy nabízíme za těch 5 000 dostatek předmětů? Leichmann: Nabízíme, protože je to tak akreditované. Předměty jsou připraveny pro anglickou výuku, ale pokud není nikdo, kdo by na ně chodil, tak se nevyučují. Pokud se někdo na anglický program přihlásí a bude přijat, tak vyučující bude ten předmět pro toho jednoho učit anglicky a za to právě musí dostat zaplaceno. Zemánek: Tam by nefungoval ten požadavek alespoň 5 studentů, aby předmět běžel? Kašparovský: Tam je výjimka, ředitel může povolit konání předmětu. Leichmann: Rozhoduje si to ten ústav, takže pokud přijme jednoho takového studenta, tak mu to umožní. Lízal: Navíc, pokud je to povinný předmět, tak se ho tento požadavek netýká. Bochníček: Těch 5 studentů není nějaký pevný limit, to je možnost ten předmět nevyučovat. Schlaghamerský: Takže těch studentů je minimum. Na čem je tedy založeno to navrhované zvýšení? Má to nějaký důvod? Na čem je kalkulace založena? Leichmann: Je to přibližně dvojnásobek toho, co máme běžně na studenta. Zemánek: Pan proděkan říkal, že se to loni snižovalo ze šesti tisíc? Bochníček: To bylo v roce 2006/2007, kdy se poplatek snížil. V té době to bylo trochu jinak, tehdy to byl poplatek za studium v cizím jazyce pouze v doktorském studiu a pro magisterské a bakalářské studium jsme poplatek neměli. Asi za dva nebo tři roky po tom snížení se ten poplatek nastavil i pro to magisterské a bakalářské studium. A od té doby to bylo stále 3 900 euro. Vyjádření senátu k navrhovanému poplatků za studium v cizím jazyce z 3900 EUR na 5000 EUR: 14 senátorů pro návrh, 8 se zdrželo, 2 senátoři jsou proti Senát se vyjádřil pro návrh. 8) Volba komise k přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty Schlaghamerský: Čeká nás dnes nejdůležitější bod a tím je volba komise k přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty. Všechny jsem vás vyzval, abyste hledali vhodné kandidáty do této komise tak, aby za každý volební obvod byl alespoň jeden kandidát. Zatím neznám kandidáta za studenty, takže prosím Evu Majerovou, aby nám sdělila, kdo kandiduje do této komise za studenty. Majerová: Dostali jsme dva návrhy kandidátů, první je Mgr. Simona Hušková z chemie, druhým je Bc. Tomáš Fiala také z chemie. Studentská komora to předjednala, neměla nic proti žádnému z kandidátů, hlasováním jsme nakonec rozhodli doporučit Mgr. Simonu Huškovou. Schlaghamerský: Sdělím vám ostatní kandidáty: doc. Zdeněk Losos za Vědy o Zemi doc. Marie Kummerová za Biologii prof. Eduard Schmidt za Fyziku doc. Pavel Kubáček za Chemii prof. Ondřej Došlý za Matematiku Našim úkolem je zvolit komisi a následně zvolit předsedu této komise. Trochu jsem to již předjednával a zdálo se mi vhodné oslovit jako prvního prof. Schmidta, který už komisi předsedal několikrát, takže už to všechno dobře zná. Ten sdělil, že je pouze ochoten kandidovat do komise, avšak ne na předsedu. Oslovil jsem proto, podle akademických titulů, protože by to měla být funkce vážená, prof. Došlého, který s kandidaturou na předsedu souhlasil. Nikoho dalšího jsem již tedy neoslovoval. Začneme hlasováním o komisi a to jako o celé komisi najednou. Hlasování o komisi k přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty v následujícím složení - doc. Zdeněk Losos, doc. Marie Kummerová, prof. Eduard Schmidt, doc. Pavel Kubáček, prof. Ondřej Došlý, Mgr. Simona Hušková: 24 senátorů pro návrh, žádný se nezdrželi, nikdo není proti Senát schválil komisi k přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty ve výše navrženém složení. Schlaghamerský: Jediným kandidátem na předsedu je prof. Ondřej Došlý, o kterém budeme hlasovat nyní. Hlasování o předsedovi komise k přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty – navrženým je prof. Ondřej Došlý. 24 senátorů pro návrh, žádný se nezdrželi, nikdo není proti Senát schválil jako předsedu komise k přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty prof. Ondřeje Došlého. 8) Různé Schlaghamerský: Do bodu různé mám bod, který navazuje na ten předchozí. Měli bychom si stanovit harmonogram, jak dále postupovat. Je to sice na komisi, ale některé věci bychom si měli vyjasnit i my, protože se týkají jednání senátu. Vše se odvíjí od termínu projednání na jmenování děkana, ze kterého vzejde rozhodnutí senátu, které následně předám rektorovi a to se musí stát nejpozději jeden měsíc před uplynutím funkčního období současného děkana, což je 31. ledna 2014, takže do Silvestra musí od nás pan rektor obdržet rozhodnutí. Vychází to na termín zasedání senátu 9. prosince 2013, což nám dává dostatek času vzhledem k termínu pro podání informace panu rektorovi. Vzhledem k termínu 9.12. bychom mohli plánovat termíny pro události předtím, kterým je tradiční shromáždění akademické obce fakulty, která si vyslechne kandidáty na funkci děkana. Shromáždění by mohlo být někdy kolem 2.12. Dnes zvolená komise by měla neprodleně volby děkana oficiálně vyhlásit a následně začne plynout doba na zasílání návrhů na kandidáta, což musí běžet minimálně 14 dní. Po navržení se musí komise bezodkladně dotázat navržených, zda s kandidaturou souhlasí. Následně mají kandidáti čas na sepsání svých postojů a prohlášení, včetně podkladů, které musí dodat. Dobu na získávání kandidátů bychom mohli navrhnout komisi do 8.11. Následně by kandidáti dodali doklady a zveřejnění jmen, postojů a cílů kandidátů na stránkách AS PřF MU by mohlo proběhnout 11. 11. 2013, kdy by byla také zahájena na ISu diskuse s kandidáty. Majerová: Přikláněla bych se k tomu, abychom profily kandidátů znali měsíc předem, tedy ten termín 8.11. je dobrý. Leichmann: To by však mělo být nejpozději dva týdny před volbou, takže 25. 11. Majerová: Ale to má být nejpozději, takže termín může být klidně i dříve tak, aby mohly proběhnout stejně jako minule dvě debaty s kandidáty, jednu měl čistě jen senát a druhá byla v rámci celé akademické obce fakulty. Osobně bych to navrhovala takto organizovat i nyní, protože to bylo opravdu přínosné a vidět, jak se kandidáti vypořádávají s našimi dotazy a s dotazy z akademické obce. Schlaghamerský: No ono i tak, pokud by zasedání senátu bylo tradičně 11. 11., tak to asi na diskusi s kandidáty ještě nebude a toho času moc nemáme. Lízal: Diskuse senátorů s kandidáty může proběhnout i mimo řádné zasedání senátu. Majerová: Jedná se o nejdůležitější pravomoc senátu, takže by účast i u mimořádného zasedání měla být velká. Vašina: Pro diskusi s kandidáty bych navrhoval vyčlenit samostatné jednání, kde nebudeme mít na programu žádné jiné provozní body, ale pouze rozhovor s těmi kandidáty. Takže si dohodněme termín mimořádného jednání a pak s tím budeme všichni počítat tak, abychom všichni mohli. Pokud jde o shromáždění akademické obce, tak minule byl velký zájem, aula byla zcela plná, přišel se podívat i pan rektor a páni prorektoři, bylo to velice slavnostní a tehdy jsem poprosil děkana, aby tam v tu dobu zrušil výuku a on to udělal pro odpolední hodiny, tedy v důstojném čase. Takže takto by to mohlo být i nyní. Schlaghamerský: To zrušení výuky v aule asi bude nezbytné. Naplánujme tedy mimořádný senát s diskusí s kandidáty na 18.11. Komisi tedy sdělíme termíny zasedání senátu a doporučíme uvedené termíny, které si komise případně pozmění ve vztahu k termínům nehnutelným, zasedání senátu. Leichmann: Ale uvedení těch termínů je nad rámec statutu. Kašparovský: My dáme jen nějaké doporučení komisi a ta si ty termíny podle sebe schválí a tím je to podle statutu. Schlaghamerský: Ano, harmonogram je zcela v pravomoci komise, my jim to můžeme pouze doporučit a ona sama musí nějaký harmonogram schválit. Leichmann: Pořád je tu ten problém s termínem, dokdy se musí kandidát k tomu vyjádřit a potom předložit ten materiál. Ve statutu se říká, že je to úplně jedno, kdy to udělá, ale k nějakému datu, které stanoví ta komise musí být předloženy všechny materiály. A je úplně jedno, jestli ho někdo navrhne pět minut předtím a jestli to za pět minut stihne je jeho věc a nebo to navrhne deset dní dopředu a má pak na to 10 dní, to je prostě věc mezi tím navrhovatelem a kandidátem. Když se do toho vloží další termín, tak ten je tam navíc a pokud někdo bude navržený později, tak se bude cítit ukřivděný tím, že ve statutu je napsáno, že to může až do toho nejzazšího termínu a pokud do toho vložíme něco dalšího, tak to může být problém. Dvorská: Myslím, že když je tam napsáno nejpozději, tak je tam pravomoc té komise termín posunout. Leichmann: Posunout to může, ale ne do toho vložit další termín. Vašina: My se tady snažíme udělat to maximálně férově. Tento postup jsem jako předseda minulého senátu konzultoval s vedoucí kontrolního odboru na rektorátu s paní Horynovou, která sama mi řekla, abychom tam dali termíny, aby se právě nestalo, že minutu před lhůtou navrhování kandidátů někdo někoho navrhne, předseda komise nestihne zareagovat a bude problém. Dejte dopředu termíny, do kdy jsou návrhy, do kdy se vyjadřují kandidáti k návrhu a bude tak jasné, že je to férové a v pořádku. Majerová: To nemusí být ani minuta, stačí když předseda komise bude jen pár hodin nepřítomen a už nestihne zareagovat. Leichmann: To se dá ošetřit. Například když byla volba rektora, tak materiály se musely odevzdat na podatelnu do určitého času a pak nemusí nikdo na nic reagovat, je jasně dáno, že přihláška musí být v zalepené obálce do daného času na podatelně. Dvorská: Je otázka, zda to my takto můžeme přes podatelnu udělat, zda na to máme pravomoc, protože přímo v jednacím řádu máme, že návrh na kandidáta se podává komisi písmeně nebo elektronicky. Komise se bez zbytečného odkladu dotáže, zda kandidát kandidaturu přijímá, což je bez uvedení termínu, ale to jsou zase jiné věci, kde opravdu termíny nejsou. Leichmann: Ne, to už je zase jiná věc. To je návrh, ten návrh může podat kdokoliv a komise se kandidáta ptá, zda s návrhem souhlasí nebo ne. To se termínově neřeší. Ale řeší se termínově až podání té kompletní přihlášky. Dvorská: Ano, a právě to její podání není termínově upraveno a určitě je tu prostor pro tu diskreční, tedy rozhodovací pravomoc té komise to upravit a ten termín musí být přiměřený. Takže já si myslím, že ta pravomoc pro stanovení termínu tam je. Majerová: Myslím, že mnohem nebezpečnější bude, pokud tam ty termíny vůbec nebudou. Pokud bude termín, že se do té a té konkrétní hodiny navrhuje, tak pak má komise prostor pro to se do návrhů podívat a kandidáta oslovit, zda s kandidaturou souhlasí. Vašina: Na minulou volbu nebyla jediná stížnost a vše bez problémů fungovalo. Ale samozřejmě to můžeme udělat i jinak. Leichmann: Vycházím z volby rektora, která byla daleko vypjatější a tam opravdu byl jediný termín a to, že k nějakému termínu bude ta obálka s přihláškou někde ležet. Tak možná ať se sejde předseda komise a předseda senátu s fakultním právníkem a projdou si, co to všechno může znamenat a jak se to dá interpretovat. Dvorská: Jinak pokud tam máme i elektronické podání, tak by komise měla stanovit i tu elektronickou adresu pro podávání návrhů. Schlaghamerský: Takže konsensus je, že uděláme harmonogram jako doporučení komisi, která si jej pak sama případně upraví a schválí. Takže návrh je, že do 6. 11., 12:00 hod. přijímá komise návrhy, do 8. 11., 12:00 hod. by měla mít vyjádření kandidátů a materiály, 11. 11. dojde ke zveřejnění. 11. 11. v 15:00 bude řádné zasedání senátu, 18.[INS: :INS] 11. v 15:00 hod. zasedne senát mimořádně k debatě s kandidáty. 9.12. bude projednání návrhu na jmenování děkana. Termín shromáždění akademické obce bude zveřejněn později s dostatečným předstihem a svolávám jej já. Hlasování o návrhu harmonogramu: 22 přítomných senátorů pro návrh, žádný se nezdrželi, nikdo není proti Schlaghamerský: Do různého ještě bych zmínil, že máme za studentskou komoru dva nové členy senátu, kteří nastoupili jako náhradníci za končící senátory, takže pokud by je předsedkyně studentské komory mohla představit? Majerová: Odešli Pavel Souček a Iva Petráňová, protože oba úspěšně ukončili studium. Nastoupili tedy náhradníci – Michaela Tvrdoňová a Lucie Kozáková. Schlaghamerský: Vzhledem ke změně poplatků jsem dostal přípis právníka, že bychom měli podle toho změnit náš statut. Teď je otázkou, jak moc s tím spěchat, když ještě není změněn ani statut univerzitní. Asi bych to v první fázi předal legislativní komisi, aby se s tím seznámila a začala se tím zabývat a přišla třeba s nějakým stanoviskem. Prezence: Přítomno bylo 24 senátorů. Komora akademických pracovníků: Doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D.; prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc.; Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D.; doc. Mgr. Michal Kunc, Ph.D.; RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.; doc. RNDr. Petr Mikulík, Ph.D.; Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.; Mgr. Martin Řezáč, Ph.D; Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.; Dipl-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.; doc. Mgr. Petr Vašina, Ph.D.; doc. RNDr. Petr Zbořil, CSc.; RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D.; Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.; Komora studentů: Mgr.. Tomáš Buryška; Bc. Ludmila Daňková; Mgr. Vojtěch Didi; Mgr. Miroslav Krepl; Mgr. Eva Majerová; Mgr.Vendula Roblová; RNDr. Ondřej Šerý; Bc. Lucie Šimoníková; Bc. Michaela Tvrdoňová; Mgr. Tereza Warchilová Omluveni: Mgr. Kamil Paruch, Ph.D.; Mgr. Pavel Dvořák; Mgr. Lucie Kozáková Hosté: prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc., RNDr. Mgr. Daniela Dvorská; doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr., doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr. Zasedání řídil: Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Zapsali: Bc. Tomáš Buryška RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.