Zápis ze zasedání č. 7 Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ze dne 8. října 2012 Program: 1. Schválení programu jednání 2. Dopis prof. Fajkuse (ÚEB) AS PřF a vyjádření vedení fakulty k problému 3. Schválení zápisu z minulého zasedání 4. Návrh na rozdělení finančních prostředků fakulty 5. Schválení podmínek pro přijetí ke studiu, tj. pravidel přijímacího řízení 6. Návrh vzoru Provozního řádu pavilonů v UKB 7. Zpráva o pracovní cestě zaměstnanců děkanátu PřF na University of Gothenburg v září 2012 v rámci programu ERASMUS 8. Zpráva Tomáše Kašparovského, zástupce PřF v Radě vysokých škol 9. Různé Závěry a usnesení: 1. Schválen zápis ze zasedání č. 6. 2. Senát prodiskutoval aktuální situaci převodu pracoviště FGP pod pracoviště NCBR. 3. Senát schválil navržené přesuny financí z FPP a Rezervního fondu PřF. 4. Byly schváleny podmínky přijímacího řízení. 5. V případě zásadních změn v podmínkách přijímacího řízení, které by mohly v budoucnu nastat, bude třeba senát informovat v dostatečném předstihu. 6. Byl připomínkován vzor Provozního řádu pavilonů v UKB, k jehož schválení se senát vrátí po zapracování připomínek a návrhů. 7. Senát byl informován o podstatných skutečnostech z jednání Rady vysokých škol 8. Příští zasedání senátu se uskuteční 12.11.2012. Průběh jednání 1) Schválení programu jednání Schlaghamerský: Předkládám pozměňovací návrh k bodu 7 (Dopis prof. Fajkuse AS PřF) a 8 (Vyjádření vedení fakulty k problému nastolenému v 7. bodě). Od doby, kdy byl dopis napsán a bod zařazen na program, tak proběhla jednání, podle kterých se zdá, že se problém zdárně vyřeší ke spokojenosti všech. Bod nenavrhuji odložit, ale oba body spojit v jeden, ve které, se již nebudeme podrobně zabývat samotným dopisem, se kterým jste se měli všichni možnost již seznámit. V rámci bodu bych požádal pana děkana, který by nás informoval o současném stavu řešení. Kašparovský: Vzhledem k přítomnosti profesora Fajkuse navrhuji bod zařadit na začátek programu. Schlaghamerský: Dobře, navrhuji tedy sloučení do jednoho bodu a zařazení na začátek programu jako bod 2, následovat bude bod 3) schválení zápisu z minulého zasedání a ostatní body se posunují o jeden. Hlasování: 17 senátorů pro návrh programu, žádný proti, 1 se zdržel. 2) Dopis prof. Fajkuse (ÚEB) AS PřF a vyjádření vedení fakulty k problému Leichmann: Připomenu z historie, že pracoviště FGP (Funkční genomiky a proteomiky) přešlo pod ÚEB (Ústav experimentální biologie) v rámci řešení výzkumných záměrů. Po skončení institucionální podpory financování z výzkumných záměrů se začaly objevovat problémy částečně způsobené i tím, že FGP přešlo svojí vědeckou částí pod program CEITEC a svojí pedagogickou částí bylo stále vázáno na ÚEB, čímž začaly vznikat problémy s financováním, s projekty specifického výzkumu apod. O této situaci jsme začali jednat už asi před rokem a v úvahu přicházelo převedení celého pracoviště FGP s jeho výukovou částí pod Národní centrum biomolekul a tím pádem by se dostalo pod vedení prof. Koči, který té skupině šéfoval po stránce vědecké v CEITECu, a tím by je měl pod sebou i po stránce výuky s tím, že by se peníze ze specifického výzkumu a výuky vzaly z ÚEB a přenesly se na NCBR. Jednání byla složitá, trvala přibližně jeden rok. Minulé pondělí jsem se sešel jak s profesorem Kočou, tak s profesorem Šmardou, celou situaci jsme si vyjasnili. Oba konzultovali stanovisko se svojí Radou ústavu a dospěli k rozhodnutí dle původního návrhu, že se výuková část FGP převede pod NCBR, a to včetně akreditací doktorského programu Genomika a proteomika a magisterského studijního programu, který se nyní jmenuje Biochemie genomů a proteinů s tím, že se požádá akreditační komise o přejmenování taktéž na Genomika a proteomika a oba programy budou pod garancí Biochemie. S tím se přesunou i všechny finanční prostředky. Tím by spor o financování a vybalancování finančních vztahů mezi FGP a ÚEB měl skončit. Je to velmi podobný scénář, ke kterému došlo i na Fyzikální elektronice, kdy programy VaVPI často přinášejí tyto problémy provozního charakteru. Na základě této dohody se nyní připraví finanční rozpis, ve spolupráci s oběma pracovišti se vyčíslí rozpočet specifického výzkumu, který svojí částí udělalo pracoviště FGP a o tuto částku se zkrátí přípravný rozpočet pro ÚEB a naopak navýší rozpočet pro NCBR. Podobně pak v dubnu nebo březnu, když se bude dělat fakultní rozpočet, se vypočítá příspěvek na vzdělávací činnost, který generuje FGP a který je nyní započítáván do rozpočtu ÚEB, se celý započítá na NCBR. Celá situace se tímto vyřeší a nebude potřeba měnit statut ÚEB, protože FGP už nebude jeho součástí. Převod by se měl podařit k 1. listopadu a tím by měl být celý problém vyřešen. Majerová: Říkal jste, že jedna z těch podmínek je, že se bude žádat akreditační komise o přejmenování. První otázka je, zda již profesor Šmarda konečně souhlasí s názvem Genomika a proteomika. Jen pro informaci senátu, profesor Šmarda dlouho s názvem magisterského oboru Genomika a proteomika nesouhlasil, pak shodou náhod s tím začala nesouhlasit i akreditační komise a na základě toho, pak profesor Koča řekl, že pracoviště FGP nechce, protože nechce mít pod sebou obor s tak nesmyslným názvem. Nyní zase budeme akreditační komisi žádat o přejmenování a zda s tím bude souhlasit. Leichmann: Když jsme problém řešili, tak jsme požádali inženýrku Raškovou, aby nám zjistila, co k tomu bude potřeba. Profesor Šmarda s přejmenováním souhlasil a souhlasil, že i doktorský program Genomika a proteomika se převede na NCBR. O této změně akreditační komisi pouze vyrozumíme a požádáme ji o schválení této změny. Nepůjde o novou akreditaci a nemusí to ani projednávat vědecká rada, což inženýrka Rašková ověřila. Pouze musíme poslat dopis, ve kterém oznámíme akreditační komisi, že se doktorský program přesouvá z Biologie pod Biochemii a zároveň žádáme o přejmenování, čímž pod Biochemií bude stejnojmenný doktorský i navazující obor. S tím souhlasí jak profesor Šmarda, tak i profesor Koča. Majerová: Pokud změna názvu byla iniciativa akreditační komise, tak co se pak stane, pokud s tím nebudou souhlasit? Leichmann: Je to změna, která se pouze oznamuje. Majerová: Předtím na tom závisela celá akreditace a teď stačí jen oznámit? Lízal: Já bych to možná zkusil vysvětlit. Problém pro akreditační komisi bylo to, že by při akreditaci byly pod dvěma různými programy dva stejné pojmenované obory. Proto začala iniciativa ze strany profesora Šmardy, aby se nový magisterský obor jmenoval jinak, aby to prošlo komisí. Pokud se to nyní převede z Biologie pod Biochemii, tak akreditační komise s tím nebude mít problém, protože půjde jen o formální přejmenování dvou oborů pod stejným studijním programem. V tom dopise je řada nepřesností a toto je jedna z nich, takže tímto bych to uvedl na pravou míru. Majerová: To dává smysl. Kašparovský: Pane děkane, chápu to správně, že přechod FGP pod NCBR už je bezpodmínečný nebo je ještě nějaká podmínka ze strany profesora Koči? Leichmann: Podmínkou bylo pouze to, že změny schválí Rady obou ústavů, což se již stalo s kladným výsledkem. Kašparovský: Takže nyní již nic převodu nebrání. Leichmann: Ano, teď už tomu nic nebrání a první faktický krok bude úprava rozpočtu pro specifický výzkum. Kašparovský: A ani přejmenování oboru tomu nebrání, tedy i kdyby se nepřejmenoval, tak to už zůstane tak, jak to je. Leichmann: Ano, oba obory budou součástí Biochemie a nic nebrání tomu, aby se jmenovaly stejně jako Genomika a proteomika. Biologie se vzdává jakýchkoliv nároků na jméno Genomika a proteomika. Majerová: Senát bude muset něco měnit, schvalovat? Leichmann: Ne, tohle řešení je zcela neutrální a jediný projev nastane jen při tvorbě rozpočtu. Lízal: Ještě bych senátorům vysvětlil, kde se ta jednání zaseknula a proč vzniknul ten dopis. Celé se to zaseklo právě na tom, že magisterský obor nemohl být pojmenován stejně jako ten doktorský, s čímž zase nesouhlasil profesor Koča a převod zastavil. Takže tím přejmenováním magisterského oboru se podaří vyřešit i tento problém, řešení nic nebrání, vše je téměř vyřešeno, takže si myslím, že již nemá cenu dělat kolem toho nějakou velkou diskuzi, protože to, co bylo cílem dopisu, aby se našlo systémové řešení, tak se našlo a jako senát kolem toho nemusíme více debatovat. Schlaghamerský: Jsou k tomu ještě nějaké dotazy nebo připomínky? Vidím, že nejsou. Řešení tedy bylo nalezeno a pokud to vše vyjde, tak už není, co řešit. Fajkus: Děkuji vám za čas, který jste tomu věnovali a pak zejména panu děkanovi, který se mnou absolvoval v minulých dvou letech řadu jednání, kde se přijímala různá usnesení a pak se zase popírala, takže to nebylo snadné pro nikoho z nás a jsem rád, že to vypadá, že to bude končit. 3) Schválení zápisu z minulého zasedání Schlaghamerský: Jsou k zápisu nějaké připomínky? Majerová: Měla bych jen krátké oznámení, protože jsem tu minule nebyla a v zápisu jsem viděla, že se řešily lavičky v kampusu. Ty lavičky jsou k dispozici k volnému přesunu kamkoliv, tedy nemusí být jen tam, kam je dodavatelská firma umístila. Takže pokud u nějakého pavilonu lavičky nejsou, tak se tam mohou některé přesunout. Schlaghamerský: Připomínky k zápisu nejsou, budeme tedy hlasovat pro předloženou verzi. Pro 17 senátorů, žádný proti, 1 se zdržel. 4) Návrh na rozdělení finančních prostředků fakulty Dvorská: Rozdělení finančních prostředků fakulty předkládá pan děkan podle Statutu PřF. Konkrétně se jedná o dva fondy, které jsou společné pro celou fakultu. Je to jednak centralizovaný fond provozních prostředků (FPP) fakulty a rezervní fond PřF. Z FPP navrhujeme financovat nedotační odpisy za rok 2012, odhadovaná částka je 7 milionů a 200 tisíc korun. Jsou to odpisy za pořízené investice z fondu reprodukce investičního majetku a zákon o účetnictví vyžaduje, aby podle odpisového plánu se každý rok do účetnictví do nákladové části dávala poměrná částka podle odpisového plánu tak, aby se znovu mohl tvořit fond reprodukce investičního majetku a aby ta reprodukce investičního majetku tak byla zajištěna. Pokud by tato částka nebyla financována z FPP, musela by se centralizovat jednotlivým ústavům. Leichmann: Pokusím se vysvětlit, o co jde. Když si někdo koupí investici za milion a podle zákona se odepisuje 5 let, tak pak se každý rok musí z provozních prostředků vyčlenit 200 tisíc korun tak, aby se po konci odpisové doby mohla investice znovu koupit. To je velmi výhodné pro firmy, na univerzitách nám to způsobuje trochu potíže, ale je to v podstatě neutrální operace. Navrhujeme zaplatit to z FPP, protože je to jednodušší a nezatíží to ústavy. FPP vznikl z úspor za energie v minulých letech a navrhuje použít tyto zdroje na uhrazení těchto odpisů. Cílem tohoto opatření je, že si ústavy mohou ušetřené peníze převádět do dalšího roku na investice místo okamžité spotřeby, je to tedy podpora investic. Připadá nám rozumnější použít na úhradu odpisů z těchto převedených peněz FPP, než to rozpočítávat na ústavy. S odpisy je to poměrně složitá věc na univerzitě, protože odpisy musíme platit zase jenom z dotace, ale je to podpora našeho investičního rozvoje. Dvorská: Jsou to odpisy za investice, které se uskutečnily v minulých letech. Pokud by vás zajímala výše FPP, tak aktuální stav je kolem 30 milionů korun. Dvořák: V dalších letech ta částka bude stejná nebo se bude zvyšovat? Dvorská: Zatím to tak vypadá, že ta částka je stejná, protože na fakultě jsou pro odpisy prostředky dotační a nedotační. Dotační jsou z projektů a ty nám do toho účetnictví nevstupují a ty nemusíme centralizovat. Navíc drtivá většina investic se na fakultě pořizuje z projektů, protože máme projekty VaVPI, na OPVK až na výjimky nebyly investiční prostředky. Pokud bychom měli platit odpisy za investice z VaVPI, tak bychom byli v mínusu. Tyto odvody jsou jenom z toho, co si ústavy vymění ze svých provozních prostředků na investice a jsou tam započítány například přístroje, které mají dobu odepisování 4 roky, tak i prostředky s dobou odpisu 50 let. Ta částka je odhadem, protože se to dává schvalovat senátem, tak jsme tu částku odhadli a dá se předpokládat, že bude kolem těch 7 milionů. Kašparovský: Chápu tedy ten převod směrem z FPP do FRIMu? Dvorská: Převádíme nejdříve do provozu a pak následně do FRIMu. Kašparovský: Ten FRIM je fakultní nebo univerzitní? Dvorská: Ten je fakultní. Kašparovský: A k čemu slouží? Dvorská: Právě k té reprodukci investičního majetku. Leichmann: Funguje to tak, že na začátku roku senát schválí rozpočet a přidělí se jednotlivým ústavům peníze na výuku a institucionální podpora. Kromě toho mají ústavy ještě vlastní zdroje. Pokud jim zůstanou z těchto prostředků peníze, tak si je mohou převést na investiční prostředky, protože ty nemají ve výukových a provozních prostředcích. Za vyměněné peníze nakoupí investice a tak se podporuje malý investiční rozvoj. FRIM tedy slouží k těmto menším investicím. Kašparovský: Takže pokud to chápu, tak je to zdroj pro ústavy, když si budou chtít vyměnit reinvestice za investice. Leichmann: Ano. Nejpozději do začátku dubna musí ústav požádat o tuto výměnu. Poslední dobou je z projektů OPVK dostatek mzdových prostředků a tím ušetří ústav značné množství peněz na mzdách svých zaměstnanců, které zaplatí z OPVK a ušetřené peníze buď spotřebuje, nebo je může převést do dalšího roku na investice. Poslední dobou to využívá většina ústavů, které nemají investiční zdroje, a umožňuje jim to alespoň částečně obnovovat svůj majetek. Řezáč: Je něco jinak tento rok, co způsobilo, že bylo omylem něco zdaněno, že tam došlo k té chybě? Dvorská: Ne na nic dalšího jsme nepřišli. Přišli na to až na Ústavu statistiky a matematiky, když si rozdělovali svoje zdroje. Pokusím se vysvětlit, jak to vzniklo. My jsme spočítali rozpočet tak, jak vám ho předkládáme ke schválení, musí se spočítat přínosy a výdaje jednotlivých ústavů jednak vzhledem k centralizovaným zdrojům, tedy určit, jak se každý ústav podílí na centralizovaných odvodech, a vzhledem k tomu, kolik těch prostředků máme na fakultě a kolik projektů a jaké je tam čerpání a kolik je na investice, tak pan inženýr Hladík má vytvořenu složitou soustavu excelovských tabulek, které reflektují tu centrální úroveň a i tu úroveň fakultní. A došlo k tomu, že při počítání z toho excelu na té fakultní úrovni u jedné tabulky projektu OPVK zůstalo zatrženo, že jsou určeny ke zdanění, a přišli na to až na Ústavu statistiky a matematiky, kde si jiným způsobem spočítali, že by to mělo být jinak a dopátrali se této chyby. Protože ty OPVK jsou na všech ústavech a rozpočet je hotový, tak nejlepší způsob projednaný ještě s profesorem Janyškou, který rozpočet zpracovával, byl ten náš návrh, protože ten efekt by byl opravdu neutrální, některým ústavům by se vzalo a jiným dalo, ale celkový výsledek by byl na fakultě nulový. A protože už s částkou zase některé ústavy již počítaly, tak je návrh to zase řešit z FPP, kdy jde o celkovou částku 1 milion 450 tisíc korun, kdy se těm poškozeným ústavům rozpočet tímto dorovná a ostatním to zůstane. Dále tu máme ještě Rezervní fond PřF, který je také zdrojem celé fakulty. Tento fond je plněn na základě rozdělení hospodářského výsledku, který se schvaluje tady v akademickém senátu. Z tohoto fondu nás požádal prostředky na předfinancování projektu CETOCOEN ústav RECETOX ve výši 300 000 korun. Obdrželi jsme zdůvodnění i od ředitele ústavu. Rezervní fond jsme používali i pro předfinancovávání projektů OPVK, abychom se vyhnuli riziku nezpůsobilých nákladů. Problém je, že máme nařízeny jednotlivé projektové účty a pak nám každou chybu pokutují. RECETOX si to vyhodnotil na těch 300 000 korun, jsou nyní v závěrečné fázi projektu, mají prostavěny investiční peníze z 90 % a nyní jde o ty neinvestiční věci, které z toho budou pořízeny. Leichmann: Tohle je vlastně naše ochrana. Například, když někdo omylem pošle peníze za nějaký přístroj nebo chemikálie na jiný účet, zjistí to a nechá si platbu vrátit. Pokud by nebyla na účtu fakultní jistina, tak je to mylná platba a následuje pokuta ve výši té platby. Pokud tam jsou ale naše peníze společně s těmi projektovými, tak fakulta platbu vrací ze svých peněz a nemůže dostat sankci. U všech projektů je závazek, že se fakultní jistina po skončení projektu zase vrátí. Dvorská: V lednu nás ještě taky čeká dofinancování projektů SOMOPRO a jako zdroj financování se předpokládá opět rezervní fond, pokud tedy na univerzitní úrovni neprojde, že se bude předfinancovávat z Rezervního fondu MU. V tomto případě jsou to už velké částky, například příští rok čeká naší fakultu u končících projektů SOMOPRO asi 7 milionů korun. Ale opět po závěrečném vyhodnocení projektu bychom tu částku měli dostat zpět. Je to vlastně předfinancování projektu do doby, než nám to zaplatí a je to závazek fakulty. Schlaghamerský: Senát schvaluje pravidla rozdělování finančních prostředků. Tohle je takový dodatek, kterým rozpočet upravujeme, takže bychom to měli schválit. Lízal: Mám technickou poznámku. Ve studentské komoře skončil jeden senátor a vidím tu zřejmě místo něj kolegu Didiho, takže pokud je senátor, pak by se měl účastnit hlasování, v těch předchozích nehlasoval. Schlaghamerský: Ano, to je správná poznámka. Předsedkyně SKAS mi ho představila a omlouvám se, zapomněl jsem ho představit oficiálně. Takže se jedná o nového senátora, náhradníka, který nastoupil podle pravidel na místo senátora Práta, který ukončil své studium a má tedy plné hlasovací právo. V předchozích hlasováních bude jeho hlas započítán jako „zdržel se“, v dalších hlasováních již bude hlasovat normálně. Kašparovský: Mám dotaz ještě k FPP, říkali jste, že je tam zhruba 30 milionů? Dvorská: Ano, 30 milionů je tam před čerpáním. Kašparovský: Ten zbytek, který se nevyužije se bude převádět na příští rok nebo se tím bude ještě něco financovat? Budeme tvořit opět tak velkou rezervu, navíc tam ještě přijdou případné úspory. Nemáme mít totiž moc velké fondy, protože to není moc dobré z hlediska rozpočtování. Takže plánuje se další čerpání tak, aby ty fondy nenarůstaly? Je tu riziko, že ministr to vidí za celou univerzitu a je tu riziko, že by nám o to přišlo méně peněz. Leichmann: Proběhla o tom debata na kolegiu rektora a zatím je doporučení ty fondy tvořit. Pravda je, že na Slovensku se stalo to, co říkáte, takže to riziko existuje i u nás. Je jistá naděje, že by se to univerzita mohla dozvědět dopředu a univerzita má nouzový plán a pravděpodobně se rozhodne zainventovat do nemovitostí. Je vhodné ty fondy ročně tvořit a utrácet je zpátky přes ty investiční prostředky a je lepší nějaký ten fond mít, kdyby došlo k nějaké turbulenci, takže s fondem asi 20 milionů bychom se vyhnuli případným problémům. V loňském roce byl pokles financování, ústavy měly méně peněz, takže se fond použil na dofinancování toho propadu. V letošním roce to tak není a jednotlivé ústavy jsou na tom celkem dobře a jsou schopny tvořit tento fond. Kašparovský: V předchozím období senátu jsme totiž nutili vedení rozpouštět tento fond, protože nám ho vedení univerzity pravidelně zdaňovalo. Pravda je, že současné vedení univerzity to nedělá, ale vždy se diskutuje o tom, jaká je ta rozumná výše. Myslím, že se v minulosti vždy převádělo asi 5 milionů, protože tam vždycky přepadávali nějaké přeplatky za energie v kampusu. Letos z toho kampusu tolik nepřepadne, takže těch 20 milionů je to, co bychom tenkrát měli. Dvorská: Je dobré nějakou tu rezervu opravdu mít, protože v kampusu budou letos velké problémy s energiemi a je otázka, jak vůbec bude vypadat příští rok rozpočet, takže tím budeme mít nějaký rozumný polštář. Schlaghamerský: Držme se ale toho, že tu máme konkrétní částky určené k čerpání. Pokud by poté byl nějaký názor, že ve fondu je peněz moc, pak bychom to řešili. Hlasujeme tedy o navrženém čerpání. Pro 18 senátorů, žádný proti, nikdo se zdržel. 5) Schválení podmínek pro přijetí ke studiu, tj. pravidel přijímacího řízení Schlaghamerský: K tomuto bodu jsem vám poslal v pdf souboru brožurku, která musela být vytištěna tak, aby byla k dispozici na veletrhu, takže se k hlasování dostáváme až ex post. Pokud bychom chtěli schvalovat před vytištěním, pak bychom museli buď schvalovat už na posledním květnovém zasedání, nebo svolat mimořádné zasedání v září. Vzhledem k tomu, že pravidla zůstala stejná tak, jak jsme je minule odsouhlasili, tak jsem vyjádřil na kolegiu názor, že v tomto případě to bude senát ochotný schválit ex post. Ale do budoucna by se to myslím mělo změnit a budeme muset trvat na tom, aby nám ta pravidla byla předkládána natolik včas, abychom to schválili ještě před tiskem. Došlá: Je pravda, co říkal předseda, doplnila bych, že jsme čekali před tiskem, zda od vás nepřijde nějaká výrazná připomínka a protože nebyla, tak jsme poslali brožuru do tisku, aby byla k dispozici na veletrhu Gaudeamus. Brožurku máte před sebou a poprosila bych, abyste ji schválili a tím i podmínky. Změny byly spíše grafické. Pokud byste chtěli nějak zásadně měnit pravidla, tak se musí v dostatečném předstihu, protože se musí projednat Pedagogickou komisí. Leichmann: Jen bych řekl k přijímacímu řízení, že se muselo zajistit, že se počet přijatých a posléze zapsaných oproti předchozímu roku výrazně nezmění. Přestože letos poklesl počet středoškolských studentů uchazečů, tak počet zapsaných máme zhruba stejný. Počet financovaných studentů bude zhruba 90 % loňského stavu, nám se zapsalo 95 %. Pro letošní rok se ten populační pokles nijak neprojevil, ale pravděpodobně, protože ta populační křivka bude klesat dál, budeme muset ve vedení přemýšlet, jak zatraktivnit studium a jak přitáhnout další studenty, například zvažovat přijímání studentů bez přijímacích zkoušek, a to hlavně v reakci na ostatní velké školy a univerzity. Pokud se však situace bude vyvíjet podobně jako teď, tak nebude potřeba do toho nijak zasahovat. Došlá: Pokud jde o podmínky přijímacího řízení, tak jsou stejné jako loni. Drobné změny jsou u bakalářského studia na straně 9, kde byla jako jedna z podmínek prominutí přijímacího řízení přidána u některých studijních programů také SOČ (středoškolská odborná činnost) a má to zvýhodnit studenty, kteří mají zájem o studium. Ostatní podmínky prominutí jsou stejné jako loni, uchazeči požádají, žádosti prověří garanti s tím, že žádosti nemusí být vyhověno. Máme tu i prominutí na základě maturity z matematiky u Matematické biologie. U navazujícího magisterského studia je přidáno to, co jsme řešili na senátu až v prosinci a bylo jen v elektronické formě, tedy podmínky prominutí přijímacího řízení v případě prospěchu do určitého průměru. Možná se tento u některých programů o desetinku změnil. Opět na prominutí není právní nárok, tedy nemusí být vyhověno. Schlaghamerský: Kdo navrhnul tu výši průměru? Došlá: Tu navrhovali členové Pedagogické komise, tedy garanti a pedagogičtí zástupci. Na loňských datech se ukázalo, že ten návrh byl velmi dobrý. Leichmann: U tohoto bodu záleželo na rozhodnutí ústavu, který si rozhoduje o tom, kolik chce procent studentů vzít do navazujícího studia přímo bez přijímaček. Tabulka je tedy výsledkem rozhodnutí ústavu a navržená Pedagogické komisi. Nová je pak také grafika ve smyslu jednotného vizuálního vzhledu. Majerová: Započítává se do průměru pro prominutí přijímacího řízení kromě prospěchu z povinných a povinně volitelných předmětů taky angličtina? Jsou na to poslední dobou časté dotazy od studentů. Došlá: Tak to musíme zjistit. Tu aplikaci dělali IS technici čistě pro naši fakultu. Šimoníková: Ta aplikace v tom ISu je viditelná i pro studenty? Došlá: Mělo by to být vidět. Lízal: Bylo slíbeno, že to studenti uvidí, takže jedině se přeptat někoho ve 3. ročníku. Leichmann: Vrátil bych se ještě ke zohlednění SOČ, protože například Univerzita Palackého v Olomouci posílá dopisy umístěným studentům, v nichž píše, že pokud budou mít zájem u nich studovat, pak jim může být prominuto přijímací řízení. Takže oni cílí přímo na tyto studenty a vybírají si je tak. Proto jsme k tomu přistoupili také, abychom o ty studenty soutěžili taky. Majerová: Budeme taky posílat dopisy? Leichmann: Zatím ne, ale není vyloučeno, že časem budeme řešit, jak k tomu přistoupit. Lízal: Mám jeden dodatek a jeden dotaz. Na straně 7 a 13 by se pro příští rok měl opravit název směru Mikrobiologie na Mikrobiologie a molekulární biotechnologie, to je změna po akreditacích, která tady vypadla. Ostatní názvy jsou správně. A dále bych se chtěl zeptat, zda ty průměry pro prominutí přijímacího řízení do navazujícího studia budou víceméně neměnné nebo se to bude každý rok měnit a upravovat? Studenti se ptají, s čím tak asi mají počítat od prváku, jak to tedy vidí Pedagogická komise, zda je snaha to zafixovat nebo to každý rok měnit. Došlá: Zatím se zdá, že zvolené hladiny byly nastaveny velmi dobře, takže nějaká změna může být, ale zatím to nepředpokládám. Schlaghamerský: Zeptal bych se k velikosti rozdílů v těch průměrech, např. matematika, znamená to, že na matematice jsou ty známky v průměru horší? Došlá: Pan ředitel na tom průměru trval, pravdou je, že těch matematiků nemáme opravdu moc a na druhou stranu se tam odráží i náročnost studia, ale asi by to chtělo nějakou hlubší studii. Schlaghamerský: Nad tabulkou je věta: „Počet přijatých uchazečů je omezen kapacitními možnostmi jednotlivých studijních programů, resp. jejich oborů. Uchazeči, jímž nebude prominuta přijímací zkouška, budou přijímáni zásadně na základě pořadí podle výsledku zkoušky.“ Ta první věta je podle mě nějaká podivná. Leichmann: Jde o to, že se může stát, že například Biologie stanoví průměr 2,0 a následně se zjistí, že průměr 2,0 má 70 studentů a kapacita je 40. Tím se myslí, že ti studenti, kterým nebude ta zkouška prominuta, udělají normálně přijímací zkoušky a budou přijati do kapacity oboru v tom pořadí, v jakém se umístili podle výsledku přijímací zkoušky. Došlá: Pokud by senát chtěl schvalovat i ty limity těch studijních průměrů, tak to bude potřeba schvalovat už v září. Nicméně tím schvalováním pravidel se myslí obecné principy, pokud bychom měli schvalovat i tyto jednotlivosti, pak to bude potřeba schvalovat už v září třeba elektronickou formou, aby se to stihlo, protože ústavy ta čísla navrhnou stejně až v to září podle výsledku přijímacího řízení, kdy se dozví, zda je vhodné tento průměr měnit. Schlaghamerský: Senát schvaluje pravidla a podmínky přijímacího řízení, tedy podle mne podmínky se vším všudy ne jen principy. Došlá: Jsem o tom jednat ochotná, ale problém je ten, že se to musí dát k dispozici na ten Gaudeamus. Schlaghamerský: Senát taky může přijmout nějaké usnesení, že přenechává zavedení limitů Pedagogické komisi a dohodnout to i takto. Leichmann: Je tu ještě další věc, že univerzita přesně neví, jakým směrem se bude rozpočet ubírat, má nějaká čísla, ale neví, zda nebude klesat a tedy až podle toho je možné nastavit limity počtu přijímaných studentů. V případě výrazného poklesu rozpočtu bude muset výrazně klesnout počet přijímaných studentů a tím pádem se ty prospěchové limity budou muset trošku snížit. Tedy to září je jedinou dobou, kdy se tato čísla dají dát dohromady. V červnu je to ještě věštění z křišťálové koule. Schlaghamerský: Obávám se, že senát se v září ale asi těžko bude scházet v potřebném počtu. Lízal: Tak v případě, že by mělo dojít k nějakým významnějším změnám, tak jako například loni, kdy se zavedlo prominutí přijímacího řízení v navazujícím studiu, což byla zásadní změna, kterou jsme projednávali dost narychlo, a nakonec se to odkládalo, pak bychom měli být informováni, svolalo by se mimořádné zasedání senátu a pokud bychom byli usnášeníschopní, tak bychom to projednali a pokud bychom nebyli, tak by to byl problém senátu, že se nesešel a neprojednal to včas a pravidla by se schvalovala podobně jako dnes. Kašparovský: A nešlo by to senátu rozeslat elektronicky bez zasedání a posoudilo se tak, zda jsou ty změny tak zásadní, aby se sešel? Schlaghamerský: Tak proto jsem brožurku posílal emailem a byla možnost se vyjádřit. Leichmann: V tom září se už nemění zásadní pravidla, mění se jenom čísla pro ty průměry. Pokud by nastaly nějaké zásadní změny, tak to bude předloženo senátu v dostatečném předstihu, aby se to dalo stihnout. V září je to jen závěrečné doladění podle výsledků přijímacího řízení a hrubého výhledu. Schlaghamerský: Ještě tu mám jednu větu: „K posouzení přímé návaznosti pro ostatní uchazeče je třeba doložit písemnou žádost o prominutí a výpis absolvovaných předmětů (včetně neúspěšných pokusů) v bakalářském studiu nejpozději do 30.4.2012.“ Kdo jsou ti ostatní, kdy není jasné, že navazuje? Došlá: Stejné podmínky jako pro naše studenty, kde je návaznost jasná, musí platit i pro studenty z jiné fakulty nebo vysoké školy. Student pošle podklady a garant posoudí, zda tam přímá návaznost je nebo není. Schlaghamerský: Pokud nejsou další poznámky, tak budeme hlasovat o přijetí podmínek a pravidel přijímacího řízení v předložené podobě. Pro 18 senátorů, žádný proti, nikdo se zdržel. Lízal: Než odejde paní proděkanka, měl jsem jeden dotaz do bodu Různé, takže bych jej položil už nyní. Schvalovali jsme unifikované šablony závěrečných prací a v souvislosti s tím jsem navrhoval, aby se Pedagogická komise zabývala i vytvořením unifikovaných Zadání závěrečných prací tak, aby to bylo v kontextu těch prvních unifikovaných stránek a neměl to každý ústav a obor odlišné, pak ta unifikace ztrácí smysl. Bude se to tedy nějak projednávat, za chvíli se budou ta zadání už vyplňovat, takže jestli čekat na tato unifikovaná zadání nebo to bude až od příštího roku a letos to ještě bude postaru. Došlá: Asi to bude vhodné, ale nevím, kdy to spustíme, bude potřeba udělat zase nějaký návrh v Pedagogické komisi. Možná, že bychom pro letošní rok vytvořili nějakou přechodovou variantu, projednám to s doc. Bochníčkem. Pro další akademický rok by pak byla zadání jednotná. 6) Návrh vzoru Provozního řádu pavilonů v UKB Dvorská: Při projednáváni a schvalování Provozního řádu (PŘ) PřF byla jedna z námitek, že PŘ se týká hlavně areálu Kotlářská a jen v některých bodech je odkaz, že se vztahuje na pracoviště v kampusu. Rozdíl je dán tím, že zatímco areál na Kotlářské spravuje PřF, tak Univerzitní kampus Bohunice spravuje Správa univerzitního kampusu Bohunice (SUKB) a v současné době jsou tam tři fakulty, jedno větší nefakultní pracoviště a pak další pracoviště jako například Správa kolejí a menz. Schvalovací proces je tam proto odlišný, PŘ tam vydává ředitel SUKB po vyjádření a schválení děkanů fakult, které tam jsou. Senáty fakult se k PŘ nevyjadřují. SUKB nicméně uvedlo, že PŘ kampusu Bohunice se zásadně týká společných prostor, když to není úplně tak pravda, PŘ například řeší odpadové hospodářství, takže přesah do pavilonů tam je, například i z hlediska pohybu osob po kampusu. Nicméně chápeme, že by měl existovat nějaký PŘ pro jednotlivé pavilony tak, aby byl ten provoz pavilonů z pohledu jednotlivých ústavů zajištěn a sjednocen. Je jasné, že jednotlivé ústavy zase mají svá specifika, takže vzorovým se mi stal PŘ Ústavu biochemie, který platí pro dva pavilony. Ústav si tento PŘ udělal sám a řídí se jím. Pan ředitel SUKB se o něm vyjádřil pochvalně, tak jsem si jej dovolila použít jako vzor pro návrh a vás bych požádala o připomínky a návrhy k tomu, co by tam z obecného hlediska mělo být zapracováno nebo co by se dalo použít jako alternativa pro ten který konkrétní ústav a pavilon. Tento vzorový řád by měl sloužit pak jako návod pro jednotlivé pavilony. Na začátku jsou obecná ustanovení jako vstup do pavilonu, uzavírání místností a dále nakládání s majetkem, s energiemi, nakládání s odpady v obecné rovině. Od těch, kteří v kampusu jsou, bych ráda slyšela nějaké další návrhy a námitky, které by se tam zapracovaly. Leichmann: Podobným systémem se vypracovával statut ústavu podle vytvořeného vzorového statutu. Vypracovali bychom tedy vzor PŘ, který by následně dostali ředitelé jednotlivých ústavů a se svými správci budov do tohoto řádu zapracovali svoje další věci specifické pro daný ústav nebo pavilon. PŘ pak bude schvalovat ředitel ústavu a vedoucí pavilonu. Senát by se vyjádřil k tomuto obecnému rámci. Schlaghamerský: Tím by tedy bylo splněno to, co jsme při schvalování PŘ PřF chtěli. Nyní tedy můžeme debatovat o těch připomínkách. Dvořák: V řádu je věta: „Přítomnost jediného zaměstnance nebo studenta DSP v budově za účelem experimentální práce je zakázána.“ Je k tomu možná diskuze? Dvorská: To já ze své praxe beru zcela mimo diskuzi, nikdy bych na sebe takovou odpovědnost nevzala. Může být samozřejmě diskuze, co považujeme za experimentální práci. Dvořák: Co když v rámci experimentu musím přijít v jednu v noci a materiál odebrat a budu muset svého školitele prosit, aby tam šel se mnou?¨ Leichmann: To je věc, kterou by si mohl ošetřit konkrétní ústav, je jasné, že některé experimenty jsou celkem neškodné, ale některé mohou být problematické. Majerová: Ta otázka spíše byla, zda je to zákonem dané a pokud ne, pak je to k diskuzi. Dvorská: Pokud se dodrží ten postup, který tam je uveden a člověk je nahlášen na Pultu Centrální Ochrany (PCO), tak vás hlídá ten člověk u PCO. Pokud však nikdo nehlídá, pak je to problém, protože v kampusu se už stalo a ne jednou, že tam zemřel člověk. Majerová: Tedy nevylučuje se krátkodobá přítomnost jednoho člověka na pracovišti? Dvorská: Nevylučuje, ale jsou práce třeba s chemickými látkami, kde se podle zákona o nakládání s chemickými látkami zcela vylučuje, že by s tím pracoval jeden člověk. Jsou to tedy veškeré práce, kde jde o zdraví. Dvořák: Pokud se tedy zahlásím na PCO, tak to bude v pořádku. Dvorská: Ano, to by mělo být v pořádku, u PCO by vás měli vědět a měli by vám volat, pokud se neodhlásíte podle plánu. Kašparovský: Tohle u nás řešíme dlouhodobě a podle našeho bezpečáka, protože pokud pracujeme v chemické laboratoři, tak tam je práce jedné jediné osoby absolutně vyloučena z hlediska bezpečnosti práce, norma to zakazuje. Nevím, jak je to v biologických laboratořích. Ale u nás to neprošlo přes bezpečáka a je otázka zda by to prošlo v kampusu z hlediska bezpečnosti. Schlaghamerský: Tak i v laboratoři, kde nic nehrozí, tak můžete zaškobrtnout a může se něco přihodit, v tomto ohledu to bude vždycky nebezpečné. Majerová: Nicméně všichni víme, že v případě některých pokusů je nevyhnutelné, abychom tam přišli a nikdo tam se mnou hned tak nepojede. Fakulta sice bude ochráněna, protože to bude uvedeno v PŘ, ale lidé ho budou muset vědomě porušovat. Schlaghamerský: Dalo by se navrhnout nějaké řešení, které to nějak zastřeší? Dvořák: Řešením je to zavolání na PCO. Dvorská: Když nahlásíte, že přicházíte a kdy odejdete, pak by to neměl být problém. Dojednám to, aby se to tímto způsobem řešilo. Ale je zase jasné, že když tam v celém kampusu bude 30 lidí, tak je ten člověk na PCO neuhlídá, je to prostě ke zvážení. Majerová: Zdá se mi nesmyslné, aby v obecných ustanoveních bylo napsáno, že se musíme přezouvat. Kašparovský: To má význam opět v té chemické laboratoři, pro kterou ten PŘ byl vytvořen a podle něhož vzniknul ten návrh, obecně by to tam být nemuselo. Dvorská: Zkusím to naformulovat ve smyslu osobních ochranných pomůcek a je-li to vyžadováno. Schlaghamerský: Článek 2, bod 1: „. Stálý vstup do pavilonů v mimoprovozní době UKB (od 6 do 21 hodin v pracovní dny a mimo pracovní dny..“, není to špatně, to je provozní doba ne mimoprovozní, tam by mělo být od 21 do 6 hodin. Dvorská: Ano, to je chyba. Šimoníková: Článek 1, bod 4 je asi překlep místo BZOP má být asi BOZP. Dvorská: Ano, je to Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Lízal: Článek 5, bod 2: „… ani v laboratořích kancelářích, ani ve společných prostorách.“ Chybí zřejmě čárka mezi laboratořích a kancelářích. Na konci bodu 3 jsou dvě tečky. Je to drobnost, ale jsem rád, když mi například předseda různé překlepy zachytí v zápise, takže se připojuji k tomu přehledu překlepů. V bodu 4 je uvedeno: „Přístroje používané společně a váhy budou opatřeny sešity..“, je nutné tam jmenovitě uvádět váhy, to by tam měly být vyjmenovány i jiné přístroje. Dvorská: Opět jsme použili podle předlohy z Biochemie. Dvořák: Za článkem 3 následuje článek 5, článek 4 chybí. V článku 3 je uvedeno: „Přístroje, které musí zůstat v chodu přes noc, musí být označeny jménem a údajem, kdy budou vypnuty.“ Ovšem řada přístroje v laboratoři jako termostaty, mrazící boxy apod. běží trvale, takže označovat je taky? Dvorská: To je nutné pro bezpečnost, protože pokud tam jde kontrola na základě nějakého hlásiče, tak by měli být schopni najít osobu, která za ten přístroj odpovídá tak, aby ji případně mohli kontaktovat, takže ne jen jméno, ale možná by mělo být uvedeno i telefonní číslo. Majerová: Takže u mrazícího boxu se uvede jméno člověka, které tam zůstane i v době, kdy tam osoba už nebude, protože se jedná o přístroj ve stálém provozu. Leichmann: To tam stačí pouze uvést „trvalý provoz“ beze jména. Dvorská: Mělo by se to týkat přístrojů, které mohou být potencionálně nebezpečné, protože na něm probíhá experiment bez přítomnosti a může se tam něco stát. Majerová: Hrozí pak ale, že nakonec se na tyto přístroje nalepí lístek neomezený provoz, aby to nebylo komplikované Mikulík: A nestačilo by udělat jen seznam na dveřích těch přístrojů, které jsou trvale zapnuty? Dvorská: Ta pravidla jsou proto, že když se tam něco stane, tak tam přijdou lidi, kteří se tam běžně nepohybují a pak neví, co kdy má běžet. Takže čím více těch informací tam bude, tím lépe. Tak vám pak nehrozí, že vám někdo něco vypne a přijdete o experiment. Je to tedy pro vaši bezpečnost a bezpečnost těch ostatních. Já tam zkusím navrhnout nějakou jinou, méně striktní formulaci, nicméně si uvědomte, čemu to slouží. Majerová: To by pak ale nemělo platit pro ty běžné trvale zapnuté přístroje jako mrazák apod. Dvorská: Upravíme. Leichmann: Byly však i případy, kdy na Biologii měli mrazák s materiálem a někdo jim ho vypnul a vznikla škoda 200 000. Lízal: Označení všech těch přístrojů je žádoucí, protože ze zkušenosti vím, že se po pavilonu často pohybují osoby, které nejsou od nás. Problém však je, že výstražné tabulky stejně nečtou, protože se pak v laboratoři dotýkají a přesunují předměty s výstražnými symboly. Tedy jedna věc je popsat a druhá pak, co budou číst. Bohužel nelze zamezit vstupu lidem neproškoleným, protože mají univerzální klíče zřejmě od SUKB. Kašparovský: Chodí tam například pravidelně údržba klimatizace a jiní řemeslníci. Správa jim vydá klíč a nahlásí vedoucímu pavilonu, že tam přijdou. Otázkou je, zda vám to vedoucí pavilonu řekne. Ono se mají ohlásit a pak už si chodí, kam potřebují. Pokud chcete, aby někam vstupovali jen s vaším doprovodem, napište tam cedulku, že je to tam infekční a oni si tam bez vás netroufnou. Schlaghamerský: Vraťme se k PŘ, zda si ještě někdo všiml nějaké zásadní nebo formulační nejasnosti, tak to teď nahlaste. Je zřejmé, že to bude chtít ještě formální úpravy, které paní tajemnice zapracuje a sejde se pak nad tím Legislativní komise a následně se k tomu ještě vrátíme. Majerová: Článek 5, bod 4: „Zaměstnanec či student DSP si musí před prací na speciálních zařízeních zajistit informace nutné pro práci, tak, aby bylo zabráněno poškození přístroje.“ Není tam nic takového uvedeno pro ostatní studenty, tedy asi by tam mělo být to, že ostatní studenti tam musí být jen s proškolenou osobou. Je tam pouze uvedeno, že student musí upozornit personál, ale není uvedeno, že se musí proškolit. Leichmann: Bude stačit odstranit DSP a nechat pouze studenti. Majerová: Totéž u bodu 6: „Studentům je zakázáno používat služební telefony....“, ale student např. může vyřizovat nějaké objednávky například chemikálií s vědomím školitele. Tedy zda neuvést něco jako s výjimkou povolení vedoucího pracoviště. Leichmann: Tak stejně každý telefon má přidělena nějaká práva, takže z běžného telefonu v laboratoři se stejně nikam nedovoláte vyjma v rámci univerzity. Majerová: Ta výjimka povolení by tam ale asi měla být. Kašparovský: Telefon pro běžné hovory je na jméno a účet jde na to jméno, takže pokud mu to ten člověk dovolí, tak je logické, že telefonovat může, tady se myslí, že sám od sebe by tyto linky používat neměl. Dvorská: Přidám tam s výjimkou povolení. Kašparovský: Bod Nakládání s odpady – nechala jste tam, že se shromažďují v místnosti 1S29 – v prostoru garáže naproti vchodu do pavilonu A5. Prosíme vyškrtnout, to bychom byli neradi, kdyby se tam hromadily veškeré odpady z kampusu. Dvorská: Ano, na to jsem se Vás chtěla zeptat, takže škrtám. Dvořák: V tomtéž článku není uvedeno nakládání s GMO odpady, takže by tam mělo být uvedeno, že pro nakládání s nimi platí speciální předpisy, aby to někdo nesmíchal nebo nevylil po naředění do výlevky apod., jak je uvedeno v tomto bodě. Majerová: Pokud teda všude píšeme GMO, které má speciální pravidla, tak bychom asi měli uvádět i odkaz na speciální pravidla pro práci s radioaktivitou, je pro to nějaký důvod, že práce s radioaktivitou není zmíněna? Leichmann: Na práci s radioaktivitou je univerzitní norma a je člověk pověřený dozorem nad prací s radioaktivním materiálem a pravidelně k tomu provádí kontroly. Majerová: Ale to je pro GMO taky, taky je tu jedna odpovědná osoba za GMO, která školí a kontroluje. Dvorská: Zkusím to nějak přeformulovat i s radioaktivitou. Mikulík: Podobně jsou na tom i zdroje ionizačního záření, s nimiž ale teda není možná jednoduchá manipulace, jsou příliš těžké. Dvorská: GMO zmiňujeme jmenovitě, protože je to strašák a je to sledované více než radioaktivní materiál, ale hlavně únik GMO může zůstat nepovšimnut, únik radioaktivity se zjistí okamžitě. Kašparovský: Když někdo pracuje s radioaktivitou, tak ho to okamžitě poškozuje, takže si sám dá dost velký pozor, aby si něco neudělal na rozdíl od některých GMO. Majerová: Ale mělo by tam být teda uvedeno všechno. Dvorská: Bude tam zmíněna i ta radioaktivita. Šimoníková: Mohl by se tam nějak ošetřit ten pohyb cizích lidí po pavilonech? Často o těch lidech opravdu nevíme. Dvorská: To by měl nějak ošetřovat PŘ UKB. Kašparovský: Je na to speciální řád vydaný ředitelem UKB, který upravuje pohyb cizích lidí a zaměstnanců externích firem. Pokud zjistíte, že se tam někdo pohybuje neoprávněně, nahlaste to na správě budov, ty firmy za to mají ve smlouvách velkou pokutu. Pokud je nekontrolujeme, pak to neřeší, je to naše chyba. Šimoníková: Správa kampusu možná o nich ví, ale my ne. Dvorská: V tom řádu je uvedeno, že to musí nahlásit jak správě kampusu, tak i vedoucímu pavilonu. Oni možná spoléhají na to, že se nahlásili správě kampusu a to stačí. Kašparovský: Bylo mi řečeno ze správy kampusu, že to ty firmy nerespektují a chyba je, že to nehlásíme. Stačí zavolat ochranku z PCO. Dvorská: Hlášení pohybu cizích osob na PCO by se do vzoru PŘ mohlo možná také přidat. Schlaghamerský: Navrhují nyní tento bod odložit. Poprosím paní tajemnici o úpravy a vrátíme se k tomu příště. 7) Zpráva o pracovní cestě zaměstnanců děkanátu PřF na University of Gothenburg v září 2012 v rámci programu ERASMUS Tajemnice Dvorská podrobně informovala o průběhu a výsledcích uskutečněné pracovní cesty. 8) Zpráva Tomáše Kašparovského, zástupce PřF v Radě vysokých škol Kašparovský: Informace průběžně vkládám na dokumentový server, pouze v poslední době tam nic nepřibylo, protože se nic v době prázdnin nedělo. Po prázdninách už nějaké materiály byly a ty jsem poslal ekonomické komisi. O zasedání jsem vypracoval záznam se vším podstatným. Nyní bych trochu některé body rozvedl, protože by vás to mohlo zajímat. Na zasedání RVŠ údajně snad poprvé v historii dorazil pan ministr, čímž tedy vyjádřil vážnost, kterou k této Radě má. Výhodou tak bylo, že jsme přímo od ministra slyšeli, co hodlá dělat s vysokoškolským zákonem a ostatními novými zákony spojené s Vysokými školami. Uvedl, že zákony stahuje z legislativního procesu z legislativní rady vlády a dává to znovu k diskuzi. Myslí si také, že Zákon o VŠ není třeba dělat zcela nový a spíše to vidí na novelizaci stávajícího zákona. Pokud jde o rozpočet VŠ, tak bychom údajně měli dostat stejný obnos jako v loňském, respektive letošním roce s vázáním, na příští rok slíbil, že by udržel rozpočtování, dokonce je i jistá možnost, že by se přidalo. Údajně si prošel rozpočtování na ministerstvu a zcentralizoval zdroje, u kterých nebyl jasný zdroj určení a tyto peníze se rozhodl využít v rozpočtu VŠ. Poprvé jsme také dostali studii, jak je na tom financování regionálního školství v porovnání s vysokoškolským, tedy kolik se platí za žáka a kolik za studenta. Od roku 2011 je dražší žák základní školy než student vysoké školy. Jinými slovy došlo k transferům peněz z vysokého do regionálního školství. Rozpočet regionálního školství se již dál navyšovat nebude. Naší výhodou oproti základním a středním školám je, že nemáme zřizovatele, řídíme se sami. Jim pak peníze tečou přes zřizovatele, který peníze rozděluje a rozhoduje, co s nimi. Tedy víc peněz do regionálního školství ještě neznamená, že učitelé pak mají vyšší platy. Dvorská: Zřizovatel dostává peníze na mzdy, provoz financuje sám a zasáhnout do toho nemůže, ale může zasáhnout do jiných škatulek jako učebnice, programy apod., které škola pak vůbec nedostane vzhledem ke špatné administraci. Kašparovský: Tak jsem to myslel, že částka na žáka se navyšuje, ale na školách se to pak neprojeví. Bylo zdůvodněno, proč je tlak na změnu limitů přijímaných studentů na VŠ. Ministerstvo se snaží, aby 2/3 vzdělavatelné populace šly na VŠ, ale tím, že nám populace klesá, tak je nutné to korigovat do těch 2/3, aktuálně jsme na 69 % vzdělavatelné populace, tedy mírně nad limitem. Zajímavé je, že část těchto peněz z těchto redukcí se pak vrací do položky zohledňující kvalitu školy, to znamená, že pro lepší školy je to výhodné a tedy méně studentů ještě nemusí znamenat méně peněz. Dlouze se diskutovalo o operačních programech. Zatímco v ostatních bodech si byl ministr dost jistý, že to dá dohromady, tak v těch projektech si byl hodně nejistý, protože po předchozím ministrovi tam v tom zůstal velký nepořádek, přitom se tedy hlavně jedná o projekty IPN, tedy ty národní, tedy netýká se to těch projektů, které řešíme u nás na fakultě. Hrozí, že po zastavení financování nám EU zastaví i celý program. Některé projekty ministr zrušil, některé sloučil a zatím je situace nejistá. Poslední bod byly výsledky jednání na Radě pro vědu, výzkum a inovace, tedy podpora výzkumu a tedy bodování RIV bodů. Je uvedeno, že došlo k dohodě. Doposud vždy po nastavení parametrů někdo nesouhlasil, takže nebyla sestavena žádná koncepce, což kritizoval prof. Opatrný. Hledal se handlováním konsensus, až se dospělo k číslu, které se všem líbilo. Chyběla tedy koncepce a pravidla, o kterých se nyní uvažuje. Z jednání vyplynulo, že se budou tvořit nové parametry K (kvalitativní), výsledná změna nebude velká, nicméně zajímavá změna nastává v mobilitě studentů, kde je parametr navýšen o 100 %. Pro nás to asi moc výhodné nebude a je to spíš pro humanitní fakulty. Nejedná se však o nezanedbatelnou částku, je to něco kolem 50 tisíc na studenta, který by se tak v podstatě zaplatil sám a ještě jednou tolik dostanete. Je to tedy výhodné, ale v našich oborech se to asi moc neprojeví. Schlaghamerský: Jsou nějaké dotazy nebo připomínky? Majerová: Doplnila bych, že jsme se jako studenti sešli s ministrem Fialou před prázdninami a řekl nám, že jeho prioritou je rozdělit novelu zákona o VŠ do dvou rovin. První by se týkala věcí, které jsou podle něho naprosto nezbytné, jako jsou funkční místa profesorů, institucionální financování univerzit, abychom ještě půl roku v daném roce nevěděli, jak bude vypadat rozpočet na škole a dále změny v akreditacích tak, aby byly akreditovány VŠ. Toto jsou základní věci, které chce co nejrychleji změnit. Pokud jde o školné, počty studentů v senátech, Rady VŠ, tak to by chtěl nechat na širší diskusi a není taková priorita, aby na tom stála novelizace VŠ zákona. Otázkou je, jak na to bude reagovat celá vláda, toto je jeho představa. Schlaghamerský: Pokud jde o tu mobilitu. Stal jsem se náhodou jedním z koordinátorů pro vysílání studentů do zahraničí. Studentů od nás vyjíždí opravdu jen minimální počty a spíše studenty vysíláme na různé stáže. Navíc je to práce navíc, za kterou nic není a není to ani nijak řízeno. Pokud bude mobilita studentů takto zohledňována, pak by tedy měl nastat tlak na to, s tím něco dělat, aby počty byly vyšší. Leichmann: Bohužel v té evidenci se zatím objevují pouze studenti Erasmu, studenti, kteří vyjedou z jiného projektu, jiného stipendia se v té evidenci neobjevují. Tohle bude muset univerzita v prvé řadě řešit, aby tam byli započítáni všichni studenti. Zatím v mobilitě vede Filozofická fakulta, která vysílá studenty jazyků na jazykové stáže. Naopak tím třeba tratí Lékařská fakulta, kdy studenti jsou na šest let pevně svázáni s fakultou. Pro univerzitu by tato změna měla být myslím kolem 6 %, takže by to neměla být pro univerzitu až taková velká změna. PřF má velkou část mobility jinak než přes Centrum zahraničních studií. Naše Oddělení vědy a výzkumu je ochotno dát dohromady statistiku s přehledem studentů, kteří vyjeli. Schlaghamerský: Nicméně program Erasmus skýtá zejména pro studenty spoustu možností, problém vidím v tom, že jim to moc nenabízíme a nemáme na to ani čas tím, že to musíme dělat sami. Řezáč: Když se na jaře vypisovaly nějaké nominace, tak se to na webu objevilo na poslední chvíli snad týden před uzávěrkou přihlášek, což není zvladatelné. Mikulík: A jaká je minimální doba výjezdu, aby se to započítalo do evidence a koeficientu kvality? Leichmann: Takový termín není. Je vhodné všechno nahlásit. 9) Různé Šimoníková: Měli bychom někoho zvolit za Tomáše Práta do Disciplinární komise. Majerová: Navrhuje pan děkan, takže mi to s panem děkanem projednáme a on pak senátu navrhne jméno. Lízal: Byl jsem zaměstnanci pavilonu pověřen dotázat se na informaci, která se někde objevila, že byla prý údajně ve vodě opět zachycena nadlimitně Legionella, co je tedy na tom pravdy a kterých pavilonů se to týká? Dvorská: Pavilony, kterých se to týká, byly informovány a byla přijata opatření, aby žádný zaměstnanec nebyl ohrožen. Nyní probíhají kontrolní odběry Laboratoří pro Legionelly a výsledky budou sděleny. Lízal: Problém asi je, že se informují jen některé pavilony, takže v těch nepostižených potom vzniká dojem, že se o tom jen nedozvěděli, bylo by vhodné asi informovat všechny, jiné zprávy chodí téměř jako spam. Dvorská: Bohužel máme zkušenosti, že někteří zaměstnanci nemají pochopení a pak to pouští do médií. Věřte tomu, že pokud by se to týkalo vás, tak o tom víte. Majerová: Pokud se to ale bude takto pokoutně šířit, tak to pro fakultu může být ještě horší, než když se to sdělí všem v pavilonech. Schlaghamerský: Příští zasedání se bude konat 12.11.2012. Prezence: Přítomno bylo 18 senátorů. Komora akademických pracovníků: prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc.; Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D.; doc. Mgr. Michal Kunc, Ph.D.; RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.; doc. RNDr. Petr Mikulík, Ph.D.; Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.; Mgr. Martin Řezáč, Ph.D.; Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.; Dipl-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.; doc. RNDr. Petr Zbořil, CSc.; Komora studentů: Bc. Ludmila Daňková; Mgr. Vojtěch Didi; Mgr. Pavel Dvořák; Bc. Miroslav Krepl; Mgr. Eva Majerová; Mgr.Vendula Roblová; Mgr. Ondřej Šerý; Lucie Šimoníková; Hosté: prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc.; RNDr. Mgr. Daniela Dvorská; doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr.; prof. RNDr. Jiří Fajkus, CSc. (k bodu 2) Omluveni: Doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D.; Mgr. Kamil Paruch, Ph.D.; doc. Mgr. Petr Vašina, Ph.D.; RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D.; Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.; Bc. Tomáš Buryška; Bc. Iva Petráňová; Mgr. Pavel Souček; Mgr. Tereza Warchilová Zasedání řídil: Dipl-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Zapsal: RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.