Zápis z 2. zasedání Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (10. listopadu 2014) Program: 1. Schválení programu jednání. 2. Schválení zápisu z minulého zasedání. 3. Zřízení alternativních vstupů do areálu fakulty na ulici Kotlářská. 4. Interpelace pana děkana a pana proděkana Kanického ohledně výuky angličtiny a odborných kurzů v anglickém jazyce. 5. Volba předsedů ekonomické a legislativní komise. 6. Různé. Závěry a usnesení: 1. AS PřF MU žádá vedení fakulty o vypracování "studie proveditelnosti" alternativních vstupů do areálu Kotlářská. 2. Předsedou ekonomické komise AS byl zvolen doc. RNDr. Omar Šerý, Ph.D. 3. Předsedou legislativní komise AS byl zvolen Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. 4. Příští zasedání AS je plánováno na 8. prosince 2014. Průběh jednání: Předseda AS přivítal přítomné senátory i senátorky spolu s hosty, kteří se účastnili zasedání. Na úvod zmínil změnu v programu - záměna bodu 4 s bodem 3 – oproti původnímu plánu. 1. Schválení programu Hlasování: jednomyslně schváleno (proti: 0/ zdržel se: 0/pro: 23) 2. Schválení zápisu z minulého zasedání Baláž – Problém při identifikování autora výroků. Bylo by vhodné použít systém navržený doc. Zejdou - před samotným příspěvkem k diskuzi se každý řečník ohlásí jménem a příjmením. Minulý zápis byl vyvěšen na dokumentovém serveru IS, byl velice dlouhý a mnoho výroků nebylo možné přiřadit k jednotlivým autorům (samotní autoři se ke svým výrokům nepřihlásili, jen někteří poopravili nebo označili své příspěvky/komentáře/připomínky). Zápis, který bude provádět zapisovatelka, nebude doslovný, ale bude zkrácený. Diskuze: Schlaghamerský – nevadí mu dlouhé zápisy; umí si najít čas a zápis pročíst. Vymazal – dotaz na podobu zápisu ze zasedání (doslovně přepsaný nebo zkrácený)? Baláž – zapisovatelka dodá prvních cca 30 min záznamu pro posouzení, zda je forma zápisu dostačující. Konečné slovo bude mít dokumentační komise, která bude vkládat zápis. Schlaghamerský – ze zkušenosti předchozího senátu se nejprve zápis vkládal do interní složky ke kontrole formálních výroků, až poté byl zápis zveřejněn. Všichni senátoři mají přístup pro čtení interních dokumentů v ISu, bylo by dobré tento přístup zkontrolovat. Baláž – přístup ke čtení mají zřízen všichni, ohledně vkládání je potřeba zkontrolovat, zda člen dokumentační komise Vymazal má právo vkládat do interní i veřejné složky AS PřF v ISu. Buryška – z ISu vyčetl, že vkládat mohou Baláž, Zejda, Warchilová, Kudrle i Vymazal. 3. Zřízení alternativních vstupů do areálu fakulty na ulici Kotlářská – navrhovatelé: Lahoda, Holík Petr Holík představil studii, která se zabývá vybudováním alternativních vstupů do fakulty pro studenty z ulice Kounicova i Veveří. Byly předloženy fotky s místy, kde by měly být tyto vstupy. Alternativní vstupy by byly po obou stranách areálu z ulice Kounicova a Veveří, zabezpečené např. čtečkou karet, el. zařízením tak, aby se usnadnil a urychlil přesun studentů na přednášky konané v Aule. Diskuze: Leichmann – vyžádá si od bezpečnostní agentury studii, jak by měly tyto vstupy vypadat, jak by měly být zabezpečeny, zda by měly mít i bezpečnostní kamery a kolik by takové zabezpečení asi stálo. Není jisté, zda bude možné zřídit tyto nové vstupy do areálu z několika důvodů: možné zvýšení bezpečnostního rizika, připravovaný předpis RMU, vyšší náklady na zabezpečení a pojištění areálu. Vzhledem k událostem, které se staly ve školách za poslední dobu, RMU připravuje „předpis“, ve kterém budou uvedeny požadavky na zabezpečení areálu i popsané krizové situace, jak postupovat např. při útoku střelnou zbraní atd. Jakmile bude požadovaná studie (za cca 1-2 měsíce), budeme moci odhadnout celkové náklady (zabezpečení, pojištění, technické práce atd.), pak by v budoucnu mohlo následovat jednání s řediteli ústavů (v areálu Kotlářská) ohledně financování těchto plánovaných změn. Baláž – je nesrovnatelné porovnaní možností vstupů v areálu Kotlářská a v UKB. V UKB studenti mohou využívat několik vstupů do areálu, budov. Kudrle – bylo by nemoudré žádat jednu a tu samou firmu o analýzu a poté od ní nechat provést toto zabezpečení, určitě by si tuto zakázku cenově nadsadili. Leichmann – oslovená firma bude provádět pouze analýzu, a to z důvodu, že tento areál zná již několik let a bude vědět, jaké bezpečnostní prvky by bylo vhodné použít. Technické práce i projekt by dělala jiná firma. Baláž – snad nové branky jsou plánovány tak, aby byly v nočních hodinách uzamčeny (snížení bezpečnostních rizik). Mulíček – souhlasí s argumenty ohledně bezpečnostních rizik, které pan děkan zmínil. Dokázal by si však představit, že by areál fakulty byl zpřístupněn i veřejnosti. Otevření branky do cca 18 h by neměl být až takový bezpečnostní problém. Vymazal – vysokoškolské přednášky jsou veřejné, proto by měla mít přístup i veřejnost. Leichmann – i ve světě se univerzity spíše více zabezpečují. V případě častých krádeží by se mohlo stát, že by pojišťovna mohla navýšit pojistné. Vedení fakulty musí spíše předcházet situacím, které by mohly ohrozit životy i majetek. Krepl – chránit před situacemi, které ohrožují životy či majetek, je úkolem policie, ne fakulty Lochman – srovnání areálu Kotlářská x UKB – v Bohunicích nejsou nepřizpůsobiví občané a celý areál je sice průchozí, ale na každých dveřích je čtečka – bez karty se člověk nikam nedostane. Je mnohem lépe zabezpečený. Za předpokladu, že by byl areál Kotlářská zabezpečen podobně, tak by nebyl proti tomuto návrhu. Kanický – VŠCHT v Praze má turnikety, v této době je uzavřena před veřejností, protože bez karty se nikam nedostanete. Seidenglanz – je pro branky s čtečkami karet a přidal by i vstupy do budovy na kartu, aby byl areál více zabezpečen Leichmann – celá požadovaná změna bude stát nemalé peníze, proto je třeba vše dobře zvážit -bezpečnostní rizika vůči nákladům na zabezpečení. Rozpočet pak bude schvalován senátem. Schlaghamerský – za dobu předchozího senátorství již pár pokusů o otevření branek zažil. (odlehčil téma otázkou, zda je v dnešní době potřebné tyto branky mít, když naše zaměstnání je sedavé). Kudrle – je pro zřízení branek zabezpečených čtečkou. Ústav fyziky využívá v budově zabezpečení pro vstup do místností - čtečka karet. Vše funguje dobře. Je dobré zvážit, jak moc by měl být areál zabezpečen. Dvorská – pozn. k veřejným přednáškám – ZVŠ to striktně neřeší, dle tohoto zákona jsou veřejnosti přístupné pouze obhajoby bakalářských, diplomových a dizertačních prací. Např. v UKB jsou přístupné přednášky pouze pro studenty, kteří jsou přihlášeni v ISu na danou přednášku. Veřejná přístupnost přednášek by nešla zabezpečit ani z kapacitního hlediska. Baláž – akademický senát je také přístupný veřejnosti, přesto se scházíme v této malé zasedačce. Praxe v UKB je jiná - pár minut před začátkem přednášky je posluchárna odemknuta a je volně přístupná až do skončení přednášky. Šerý – má zkušenost s posluchači, kteří nejsou z naší fakulty a žádají o povolení být na přednášce. Pokud jsou volná místa, tak jim vyhoví. Kdyby se cítil v ohrožení, zavolal by policii. Usnesení: Akademický senát žádá vedení fakulty o vypracování "studie proveditelnosti" alternativních vstupů do areálu Kotlářská. hlasování: (proti: 0/ zdržel se: 1/pro: 22) 4. Interpelace pana děkana a pana proděkana Kanického ohledně výuky angličtiny a odborných kurzů v anglickém jazyce Leichmann: CZS vypracovalo: „Koncepce problematiky posilování výuky v angličtině na MU“ – bude vystaven v interních dokumentech – pí Pakostová. Koncept se zabývá výukou jazyků pomocí rodilých mluvčích atd. Rektorát rozeslal informaci fakultám a nyní se bude zabývat náměty z jednotlivých fakult. Univerzitní koncepce bude vznikat (pro roky 2016-2020) a není jasné, jakou bude mít podobu. Bude to řešit velký senát - vznikne směrnice. Materiál byl projednán na kolegiu děkana a jako celek byl odmítnut. Tento koncept CZS není vhodný pro naši fakultu z důvodu různorodosti oborů na PřF. Navrhovaným řešením je způsob, který funguje na JČU (v magisterském studiu) anebo na KU (v PhD studiu). Finance na výuku jazyků by se nedávali CJV, ale tyto peníze by dostávali studenti na základě předložených dokladů/certifikátů, že absolvovali kurz v dané kvalitě. Diskuze: Baláž – tento přístup řeší bazální výuku, zmínil však požadavek na možnost jazykově vzdělávat nejlepší studenty, aby se mohli zlepšovat, tohle by vhodné řešení nebylo. Leichmann – záleží, jaká úroveň zkoušky se stanoví. Celá MU bude chystat projekt v rámci nových operačních programů (něco ve stylu „INNOLEC“) na podporu PhD studia – pokud budou přiděleny extra peníze. Schlaghamerský – studenti nyní mohou získávat kredity za splnění předmětů, které jsou v angl. jazyce. Při výuce je potřebná motivace. Studenti v jeho okolí až tolik necítí potřebu zlepšovat se v cizím jazyce. Kanický – studenti by měli povinnost získat kredity za znalost cizího jazyka na základě doložení dokladu. Pokud nepředloží doklad, nebude mít splněné povinnosti pro postup. Paruch – je nějaká finanční analýza nákladů? Kudrle – odhadl náklady na studenta/rok = cca 20.000,- Kč. Umožňuje nám legislativa (VŠZ) udělit kredity za splnění zkoušky z jazykové školy? Leichmann – ano, umožňuje, tento systém funguje i na jiných univerzitách. Lochman – bylo by dobré shodnout se na mezinárodně platném certifikátu. Měl by se nastavit systém, aby studenti nemohli zneužívat financí na úkor druhých. Co třeba studenti, kteří získali certifikát v době, kdy ještě studenty PřF nebyli… Leichmann – peníze by se vyplácely na základě předloženého/získaného certifikátu (i kdyby student předložil certifikát, který získal v době, kdy ještě nebyl studentem PřF MU, peníze by získal také) Zemánek - mají „jazykovky“ v Brně kapacitu pro naše studenty? Je vůbec možné chtít po studentech, aby si platily za kurzy angličtiny + certifikát? Ani není jasné, kolik vlastně stojí takový kurz a zda se studentům proplatí celé náklady na získané vzdělání… Chceme tedy, aby studenti ze svého platili nemalé náklady na toto vzdělání? Leichmann – toto je ideový návrh, pokud bude vůle, aby byl schválen. Poté by se to řešilo… Warchilová – názor stud. komory na současný stav je, že by PřF neměla učit gramatiku, ale odbornou angličtinu. Jednotlivé kurzy se hodně liší v samotném provedení napříč obory (vyučující od vyučujícího) Z jazykové školy bude mít student znalosti gramatiky, ale nebude mu to až tolik platné v oboru, který studuje – po odborné stránce, překlad článků atd. Studenti by uvítali více předmětů v anglickém jazyce. Zvážit volitelnost mezi povinným a nepovinným. Lochman – „odbornost“ ano, ale i gramatika je důležitá, aby studenti dokázali sepsat práci, která má správně složené věty - podmět a přísudek, užití správných časů atd. Seidenglanz – nejen gramatika, důležitá je i schopnost mluvit, psát, číst a znalost terminologie. Mulíček – umět konverzovat, umět zvládnout vystoupení na konferenci, když je člověk ve stresu a pod tlakem Schlaghamerský – jak by fungovalo uznávání angličtiny a „proplácení“ u studenta, který je „rodilý mluvčí“ nebo, když student zvládá angličtinu ze střední školy na vysoké úrovni, aniž by měl certifikát z JŠ Leichmann – toto by bylo možné řešit „výjimkou“ děkana… Materiál CZS má snahu centralizovat fin. prostředky pro CZS a CJV a tím omezit kompetence fakult. Navržené řešení (KD) je jen proto, aby sama fakulta mohla disponovat těmito prostředky a mohla je efektivněji využívat – rozdělovat. Kudrle – na bakalářském i magisterském studiu by studenti měli mít hlavně pasivní znalost cizího jazyka. Ne každý rodilý mluvčí zvládne sepsat odborný text. Kanický –na úpravu odborného textu využít externí firmy, které se tím živí, např. PRS; možná by stačilo, aby lektoři udělali slovníček odborných názvů ke každému oboru. Každý student by se měl sám snažit zdokonalovat svoje znalosti v cizím jazyce. Během magisterského studia by student měl mít takovou znalost, aby nebyl zaskočen požadavkem u přijímacího řízení do DSP, kde je znalost cizího jazyka vyžadována při pohovoru. Zemánek – bylo by dobré si ujasnit, co je naším cílem, co studenty naučit, co po nich budeme požadovat… Warchilová – je velice těžké nastavit úroveň výuky angličtiny pro všechny studenty, jsou velké rozdíly ve znalostech studentů – gymnázium x průmyslovka. Leichmann – máme odlišné počty studentů na různých úrovních, které platíme - bakaláři 800, magistři 400, doktorandi 190; nemá smysl příliš investovat do bakalářů, protože jen polovina pokračuje na magisterském, a malá část pak pokračuje v doktorském. Měli bychom se zaměřit na magisterské studenty a doktorandy Buryška – na magisterském stupni nemusí být nutně zkouška z anglického jazyka, není to tak u všech oborů. Bylo by možné toto sjednotit? Leichmann – toto je dáno akreditacemi a ty jsou platné do roku 2018. Do té doby není vhodné do nich zasahovat a měnit je. Šerý – není dobré rušit výuku angličtiny, někteří studenti by ani neměli finance si kurzy zaplatit. Řešením by mohla být přednáška „základy angličtiny“ dle dopředu dohodnutých stupňů pokročilosti. Ušetřené finance by mohly jít na ústavy, které by je využily pro zaplacení svých lektorů. Tito lektoři by udělali odborné přednášky, komunikovali by se studenty v anglickém jazyce… Leichmann – možná by tato změna byla možná bez akreditací …. PřF má 86 akreditovaných oborů (bez DSP). Do těchto akreditací se nyní nemůže zasahovat. Předložený materiál, který by bylo možné nahradit navrhovanou změnou (KD) - je změna systému, kterou by muselo schválit vedení MU. Máme několik úrovní: co můžeme udělat za současných akreditací, co můžeme zkusit vylepšit se současnými prostředky a co se dá řešit za předpokladu získaných OP. Jednotně řešit výuku angličtiny bude možné až se změnou akreditací. Akreditace jsou velice administrativně náročná záležitost. Schlaghamerský – určitá znalost angličtiny je potřebná pro studium, studenti by měli být schopní si přečíst anglický článek a měli by porozumět textu. Semináře DSP jejich pracovní skupiny bývají v angličtině. Leichmann – v nejbližší době se anglický jazyk stane součástí přijímacích testů MU. Baláž – bylo by dobré zohlednit získané vědomosti. Měla by tu být možnost si dobrovolně zapisovat předměty v anglickém jazyce tak, aby se nenarušily akreditace (předměty by byly ohodnocené např. dvojnásobnou kred. hodnotou). Kudrle – angličtina přeci není povinná na střední škole, studenti mohou studovat jiné jazyky. Kanický – součástí všeobecného vzdělání by měla být znalost 2 světových jazyků (angličtina by měla být jeden z nich). Seidenglanz – reakce na Omara Šerého: „základy angličtiny“ nelze učit přednáškou … znalost jazyka je přeci složená ze čtení, psaní, mluvení - jako soubor dovedností. Šerý – ano, proto by to byl základ pro bakalářské studium, který by mohl studenty posunout dál k možnosti rozvíjet svoje dovednosti v magisterském studiu… Lochman – Fakulta má málo cizojazyčných přednášek. Na dalším zasedání AS by bylo dobré se vrátit k CZS … pro dořešení některých nejasností, které vznikají např. s evidencí zahraničních výjezdů atd. Máme málo výměnných pobytů pro studenty a málo výuky v angličtině. Kanický – je velice zatěžující pro akademického pracovníka chystat dvojjazyčnou přednášku – je to na úkor výzkumu a psaní publikací. Leichmann – v odborných disciplínách se nikdo z nás nezabývá vstupní úrovní studenta (jaké má předchozí znalosti) … musí absolvovat základní předměty, s angličtinou by to mělo být podobně. Kudrle – zvažuje se i vzdělávání akademických pracovníků? Leichmann – možná by to do budoucna bylo možné v rámci chystaných programů. Paruch – neměly by být nabízeny výměnné programy z naší strany, není to seriózní, když není, co nabídnout Kanický – základní přednáška může být v anglickém jazyce, „program Erasmus“ by měl zajistit dostatečný počet zahr. studentů, pro které by bylo možné zajistit výuku. Kudrle – před samotným výjezdem studenta na výměnný pobyt je vyjednávání koordinátorů – jaká je nabídka předmětů/přednášek. Naši studenti jezdí ven, k nám studenti nejezdí. Není dobrá nabídka. Tvrdoňová – absolvovala výměnný program Erasmus (Univerzita ve Vídni) – přednášky byly v německém jazyce, konzultace a samotná zkouška byla v anglickém jazyce. Baláž – vypsáním kurzů v anglickém jazyce by se vyřešily oba problémy – výuka angličtiny i nabídka předmětů pro zahraniční studenty. Schlaghamerský – český jazyk, bohužel, není světovým jazykem. Vzhledem k oborové roztříštěnosti fakulty by bylo dobré vytvořit volitelné předměty v anglickém jazyce napříč obory. Byla by to možnost, jak pro naše studenty, tak i studenty ze zahraničí. Kanický – z dokumentu CZS - navrhují, aby v rámci magisterského studia byl alespoň jeden povinný předmět v anglickém jazyce. Studium je ale akreditováno v českém jazyce. Riziko soudních sporů. Jaká motivace by vedla studenty si zapisovat předměty v anglickém jazyce? Baláž – určitě by se našlo více studentů, kteří by tyto předměty navštěvovali, kdyby byli motivováni i kreditovou hodnotou předmětu. Paruch – má dvojjazyčnou přednášku, stihne se probrat asi polovina látky. I to je způsob řešení, když na přednášce je zahraniční student. Lochman – jaký je ekonomický přínos výjezdů studentů do zahraničí? Zda má cenu tuto aktivitu podporovat. (možné téma na příští zasedání) Baláž – bylo by dobré počkat, až jaké rozhodnutí padne z vedení univerzity (velký senát) a poté bychom se k tomuto tématu vrátili. 5. Volba předsedů ekonomické a legislativní komise Předsedou ekonomické komise byl zvolen Omar Šerý. Předsedou legislativní komise byl zvolen Jiří Schlaghamerský. 6. Různé - Volba velkého senátu MU Baláž – Požádal Omara Šerého (předseda volební komise do velkého senátu) o informace, jak probíhá volba do senátu. Šerý – máme 7 kandidátů z řad akademiků a 6 kandidátů z řad studentů. Termín pro odevzdání požadovaných podkladů je do pátku, v neděli 9. 11. budou vyvěšené programy a spuštěny volby. Vše probíhá bez stížností. Baláž – jak úspěšná byla druhá výzva? Šerý – přihlásila se druhá polovina kandidátů. - „přestavba knihovny na Kotlářské“ Holík – dotaz na paní tajemnici: v jaké fázi je tento projekt a zda budou přizvaní k jednání (Holík a Lahoda) Dvorská – Za účasti pana architekta, který má autorská práva, se definovaly požadavky úprav: minimální (levná) - bez stavebních zásahů do budovy maximální (za podmínky vypsaného OP). Objemová studie byla vysoutěžena dle zákona. Byly vyzvány 3 firmy, vyhrál pan architekt Květ. Smlouva bude podepsána a poté budou následovat schůzky. Na tato jednání budete přizváni. - UKB a případné úpravy prostor Baláž – na čem váznou úpravy prostor v UKB, koho se ptát? Dvorská – z důvodu autorských práv a požární bezpečnosti není jednoduché pořídit nové věci do prostor koridorů. Např. osazení kampusu lavičkami – lavičky byly velmi drahé, protože musí splňovat protipožární předpisy. V UKB je složitá situace i kvůli tomu, že v areálu jsou 4 různá hospodářská střediska (HS): PřF, CEITEC, FSpS a LF. Tato HS se musí shodnout na společném využití prostor. Pokud PřF podá požadavek na zakoupení nových laviček, ostatní HS s tímto nemusí souhlasit a poté tyto náklady ponese naše fakulta. Správa areálu UKB je velmi náročná. Smrčka – platí tato autorská práva i pro kavárnu Na Lávce? Stávající židle jsou nevyhovující. Navrhuji použít židle z kavárny v koridorech a v kavárně využít jiné, např. stoličky. Dvorská – návrh bude projednán na schůzce tajemníků kampusu (+ Ing. Brančík) Buryška – i ostatní HS by měla přispět na tyto lavičky, na lavičkách sedávají i studenti jiných fakult Dvorská – možná by bylo řešením požádat MU o uvolnění financí pro pořízení laviček do těchto prostorů (pro více fakult); zadáme úkol panu Brančíkovi Baláž – jakmile bude projednáván nový rozpočet ve velkém senátu, mohli bychom požádat o dovybavení prostoru z provozních prostředků MU. - Problém se skříňkami v areálu UKB Kudrle - Jakým způsobem jsou rozdělovány skříňky mezi studenty v UKB, je na to nějaké pravidlo? Tvrdoňová – při otevření Kampusu – každá skříňka měla klíček, takže si studenti mohli zabrat skříňky, jak chtěli (někdo zabral 2, 3) … v poslední době se, bohužel, na Facebooku objevilo mezi studenty obchodování s těmito skříňkami, což je velice smutné. Některé skříňky mohou být zabrané absolventy, kteří již dostudovali a skříňky jsou jimi nevyužité, ale stále zamčené. Schlaghamerský – žádám okamžitý zásah a prošetření ze strany fakulty Baláž – lze řešit vydáním klíče oproti záloze Lízal – počet skříněk není dostatečný pro všechny studenty Dvorská – bude jednat s Ing. Brančíkem … skříňky nebyly určené pro trvalé používání jednoho studenta… Celková kapacita není dostatečná pro všechny studenty, kteří se v areálu pohybují. (ke zvážení – přidělování skříněk „losováním“). Bylo by možné i změnit systém uzavírání skříněk kódy místo klíči. K úvaze senátu při rozdělování rozpočtu. Kudrle – přidělovat skříňky losováním z pléna - nebo přidělováním dle prospěchu Lízal - požádal o přidání háčků do poslucháren. Dvorská – ing. Brančík se stará pouze o společné prostory v UKB, pavilony mají na starosti jednotlivé ústavy Témata na další zasedání senátu: - Skříňky v kampusu - Studijní odd. v kampusu Prezence: Zaměstnanecká komora: RNDr. Milan Baláž, Ph.D.; Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.; doc. Mgr. Vít Kudrle, Ph.D.; doc. RNDr. Petr Mikulík, Ph.D.; Mgr. Jan Lochaman, Ph.D.; Mgr. Kamil Paruch, Ph.D.; doc. RNDr. Omar Šerý, Ph.D.; Mgr. Jan Koláček, Ph.D.; Mgr. David Kruml, Ph.D.; Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.; Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.; Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Omluveni: doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D.; Prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc.; doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D.; Studentská komora: Mgr. Tomáš Buryška, Bc. Petr Holík, Mgr. Irena Honsnejmanová, RNDr. Miroslav Krepl, Marekl Lahoda, Natálie Nádeníčková, Bc. Filip Smrčka, Bc. Lucie Šimoníková, Bc. Michaela Tvrdoňová, Ondřej Vymazal, Mgr. Tereza Warchilová. Omluvena: Bc. Simona Sváčková Hosté: RNDr. Mgr. Daniela Dvorská, prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc., Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., Iva Klímová, doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr., RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., Zasedání řídil: RNDr. Milan Baláž, Ph.D. Zapsala: Iva Klímová Ověřovatelé zápisu: Ondřej Vymazal, Miloslav Zejda Použité zkratky: ZVŠ – Zákon o vysokých školách CZS – Centrum zahraničních studií JCU – Jihočeská univerzita KU – Karlova univerzita CJV – Centrum jazykového vzdělávání KD – kolegium děkana DSP – Doktorský studijní program OP – Operační program HS – hospodářské středisko