Zápis z 15. zasedání Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (13. března 2017) Čj.: MU-IS/36793/2017/502137/PřF-1 Schválený program jednání: 1. Celkový neinvestiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jako součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. 2. Celkový investiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jako součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. 3. Rozdělení hospodářského výsledku Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity za rok 2016 do fondů. 4. Vnitřní předpis fakulty Jednací řád Akademického senátu PřF MU. 5. Volba členů Volební a mandátové komise. 6. Různé. Přijatá usnesení a závěry: 1. Akademický senát schválil celkový neinvestiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ve znění předloženém děkanem, jakožto součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. 2. Akademický senát schválil celkový investiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ve znění předloženém děkanem, jakožto součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. 3. Akademický senát schválil rozdělení hospodářského výsledku Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity za rok 2016 do fondů ve znění předloženém děkanem. 4. Akademický senát projednal znění vnitřního předpisu fakulty Jednací řád Akademického senátu PřF MU. 5. Akademický senát zvolil za členy a náhradníky Volební a mandátové komise Mgr. Helenu Peschelovou (volební obvod studentů, náhradník Mgr. Barbora Nežiková), Mgr. Jiřího Hladíka (volební obvod studentů, náhradník Jan Tylk), Mgr. Petra Zemánka, Ph.D. (volební obvod matematika, náhradník RNDr. Jan Vondra, Ph.D.), Mgr. Ondřeje Cahu, Ph.D. (volební obvod fyzika, náhradník Mgr. Miroslav Jagelka), doc. RNDr. Víta Glosera, Ph.D. (voelbní obvod biologie, náhradník doc. Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.) a doc. RNDr. Petra Kubíčka, CSc. (volební obvod vědy o Zemi, náhradník doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.). 6. Akademický senát zvolil doc. RNDr. Víta Glosera, Ph.D., předsedou Volební a mandátové komise. Přílohy zápisu: 1. Celkový neinvestiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity – schválené znění. 2. Celkový investiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity – schválené znění. 3. Rozdělení hospodářského výsledku Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity za rok 2016 do fondů – schválené znění. Průběh jednání 1. Schválení programu jednání Hlasování: pro 19 / proti 0 / zdržel se 0 2. Celkový neinvestiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jako součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017 Pan děkan – letos ještě není vypočítaná IP, ze které se vychází pro stanovování příspěvku na vzdělávací činnost. Nyní se vychází z modelu, který byl vedením univerzity předložený podle údajů, které má od MŠMT. Předpokládáme, že se tyto částky mohou měnit podle toho, jakým způsobem bude definitivně vypočítaná tato IP. Konečné číslo se může ještě vyvíjet. Paní tajemnice doplnila informace pana děkana. Rozpočet by měl zahrnovat všechny předpokládané rozpočtové příjmy, nejen příspěvek na vzdělávací činnost, ale i projektové příjmy. Nastala jedna změna v rozpočtu, oproti materiálu, který Vám byl předložen před týdnem – kvůli připomínkám z RMU jsme museli přesunout některé položky. Na výnosové stránce to však zůstalo stejné. Ráda bych upozornila, že nyní máme výnosy na stejné výši, jako jsme je měli v tom nejbohatším období Evropských fondů v minulém programovacím období. Tzv. měkkými projekty se podařilo zcela nahradit výnosy z evropských projektů. Je to sice vyšší administrativní zátěž, ale ukazuje se, že se fakultě vyplatilo ponechat si projektové manažery. Příspěvek na vzdělávací činnost a IP - to zůstalo zhruba na stejné výši, i když se oddělil CEITEC. Programy OP VVV mají velké zpoždění, je to nepřehledné, nepřehledné je i hodnocení. Je obtížná i komunikace s rektorátem. Snad budeme úspěšní. Diskuze: Zejda – rozdíl v těch tabulkách, které jsme měli a které jsme dnes dostali, je cca 10 mil. Kč v nákladech. Dvorská – ano, je tam rozdíl. Bylo rozpočtováno víc. Zahrnuje to nejen IP, ale i projektové zdroje. Nyní by nám to mělo sedět. Buryška – doplňková činnost - o co konkrétně se jedná? Dvorská – tato činnost je komerční činnost fakulty, kdy zařízení, infrastruktura, přístroje na fakultě nebo i personální kapacita fakulty jsou využívány pro komerční činnost. Leichmann – největší částky jsou - monitoring Dukovan a Temelína, monitoring jaderných výbuchů + další menší zakázky ústavů. Zemánek – v řádku 30 - ostatní dotace ze státního rozpočtu a ?odevzdaných? celků bez VHV – v letošním plánu je jen 1 mil. Kč? Dvorská – byly ukončeny projekty SoMoPro. Na této činnosti nemáme předpoklad dalších příjmů, ale je možné, že se to může změnit. Kudrle – u doplňkové činnosti – rozdíl mezi řádky „výnosy a náklady“ to je ten zisk? Dvorská – ano, to je ten povinný 5% zisk. Baláž – v loňském roce přišly nějaké extra peníze, jsou tu zohledněné za rok 2016? Dvorská – ta dotace se rozdělila mezi ústavy. Baláž – takže to bude zohledněno v rozpočtu? Dvorská – ano. Návrh usnesení: Akademický senát schválil celkový neinvestiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ve znění předloženém děkanem, jakožto součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. Hlasování: pro 18 / proti 0 / zdržel se 1; návrh byl přijat. 3. Celkový investiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jako součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017 Paní tajemnice okomentovala investiční rozpočet Přírodovědecké fakulty. Informovala o plánovaném pořízení náhradního zdroje el. energie, půdní vestavbě děkanátu, o přípravě kolárny atd. Projekty OP VVV – bude to náročné i pro manažery veřejných zakázek. Budu apelovat na ředitele ústavu, aby začali chystat investiční akce. Každý neúspěch výběrového řízení by pro nás znamenal krácení finančních prostředků se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Diskuze: Zemánek – známe odhad ceny kolárny? Dvorská – počítáme, že by to mohlo stát kolem 3 mil. Kč. Leichmann – možná by bylo možné to pořídit i za méně, ale záleží na konstrukci. Kovanda – v souboru, který jsme dostali, tak v jedné záložce bylo jiné číslo, než je uvedeno v těchto tabulkách. Dvorská – ano, na žádost RMU bylo provedeno přeúčtování podle jejich požadavku. Zemánek – centralizované investice – orientační systém budovy rektorátu bude stát 600 tis. Kč. To je normální cena? Dvorská – nevím. Zemánek – MU chce zřídit galerii v kampusu? Dvorská – ano, už je vydáno stavební povolení. Zemánek – k čemu to má sloužit? Leichmann – nevíme, s děkany toto nebylo projednáváno. Je to akce rektora. Univerzitní rozpočet jde mimo fakulty. Dvorská – Ing. Brančík o tom ví, už bylo vydáno územní rozhodnutí. Mělo by to být otevřeno k 100. výročí MU. Kudrle – plánují se nějaké nástavby i u jiných budov v areálu PřF? Leichmann – chystá se investiční rozpočet univerzity, který bude předložen MŠMT –dlouhodobý investiční záměr. Budeme tam podávat projekty na dostavbu všech střech (areál Kotlářská), které dostavět jdou. Pro kampus budeme podávat návrhy na dostavbu „podpěr“ a na využití jednotlivých koridorů. Tyto prostory by mohly být využity na kanceláře, nebo učebny. Zatím půjde jen o návrhy, neznamená to, že to bude schválené. Dvorská – v době výstavby Kampusu tato úprava nebyla možná. Pokusíme se to nyní prosadit. Ředitelé budou vyzváni, aby předložili svoje návrhy na využití těchto prostorů. Tento investiční program je podobný tomu, jako když se stavěla zelená a modrá etapa v Kampusu a když se opravovala Kotlářská. Jsou to investiční prostředky přidělené MŠMT, ale prostředky programové, nikoliv operační. Schlaghamerský – to sloupoví - tam by měly vzniknout další prostory? Leichmann – už je nachystaný jeden projekt na Chemii, že by se v místech, kde jsou ty nohy, ten prostor opláštil, a tím by mohla vzniknout třeba laboratoř. Schlaghamerský – to se mohlo udělat už od začátku, ale ty nohy byly nějakým velkým záměrem, ne? Leichmann – ano, ale ten záměr už vypršel. Jde o to, že u některých ústavů mají nedostatek prostoru. V tomto investičním programu bychom se pohybovali v desítkách až stovkách mil. Kč. Tyto peníze by šly z MŠMT. Jedná se o zásadnější investice. Baláž – zamýšlí se to u všech pavilonů? Leichmann – ne, jen tam, kde o to bude zájem. Schlaghamerský – neodpustím si jeden rýpavý dotaz. Tady se něco postaví a vzápětí se začne hned různě příštipkařit, různě něco přilepovat (nadstavby, podstavby). Nerozumím tomu, proč byl kampus takto postaven? Proč to univerzita schválila? Leichmann – do toho univerzita neměla co mluvit, to tenkrát schvalovali architekti. Problém je v tom, že v kampusu je jen 48 % ploch užitkových. Účelem našeho návrhu je využít maximální možný volný prostor. Schlaghamerský – souhlasím, aby tyto volné prostory byly využity navrhovaným způsobem. Kudrle – rád bych se zeptal na most mezi budovou č. 7 a 8. Ten most je staticky nevyhovující. Dvorská – s tím se asi nedá nic dělat, je staticky vyhovující. V budově 11, tam střecha je pěkná, ale budova není staticky vyhovující. Na půdní vestavbu nám tedy zbývají 2 – 3 budovy. Kudrle – a bylo by možné, v rámci toho investičního plánu, s tím mostem něco udělat? Odstranit ho, podstavit? K čemu je most, který není. Jen tam visí. Pokud je staticky nevyhovující, tak to někomu spadne na hlavu. Dvorská – ten most je staticky vyhovující na to, aby tam byl, není však možné jej zatížit. A podstavba, o tom by se dalo uvažovat, ale možná by to bránilo přístupovým cestám. Zejda – je možné uvažovat o expanzi? Místo nástaveb, že by se využil ten velký barák, který je naproti? Leichmann – to je něco jiného, to je koupě. Zejda – mohly by tam být učebny, ubytování pro zahraniční hosty atd. Dvorská – ohledně využití učeben nám bylo vytknuto, že rozvrhujeme předměty, kde je méně studentů a že máme velké prostory přestavět na menší… Leichmann – nyní jde o to, že z těch peněz se dají dělat jen stavební úpravy, není možné je využít pro koupi. Návrh usnesení: Akademický senát schválil celkový investiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ve znění předloženém děkanem, jakožto součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. Hlasování: pro 19 / proti 0 / zdržel se 0; návrh byl přijat. 4. Rozdělení hospodářského výsledku Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity za rok 2016 do fondů Paní tajemnice informovala senát o způsobu rozdělení financí do fondů. 10 % z hospodářského výsledku se odvádí podle univerzitních pravidel do Fondu odměn rektorátu. To, co nám zbývá, si můžeme převést do jednoho z fondů – Fond odměn hosp. střediska, Rezervní fond, Fond provozních prostředků, nebo Fond reprodukce investičního majetku (FRIM). Navrhujeme přidělení toho kladného výsledku do Rezervního fondu PřF. Diskuze: Buryška – víme něco o hospodářském výsledku LF? Přijde mi vysoký. Leichmann – hospodářský výsledek je lepší netvořit. LF z nějakého důvodu tento výsledek tvoří. Dvorská – LF tvoří tento výsledek, aby si naplnila buď Rezervní fond, nebo FRIM, aby mohli investovat. Kudrle – FPP – tam byl problém s tím, že nám to chtěl vzít rektorát? Leichmann – ne, obava byla spíše z MŠMT a z ministra financí. Máme ten fond velký. Argument by mohl být „proč školy potřebují rozpočet, když mají tak vysoký fond“. Proto každý rok říkáme ředitelům, aby ten fond nenarůstal. Kudrle – a co s tím budeme dělat, abychom to snížili (jako fakulta)? Leichmann – fakulta z toho zčásti zaplatila dostavbu děkanátu, bude se z toho zčásti platit trafostanice. Až se bude projednávat rozpočet, tak tam bude návrh, jak by bylo možné ten fond použít. Dvorská – něco vyměňujeme na investiční finance. Ústavy se chovají velmi racionálně. Pokud budeme úspěšní v OP VVV, kde je 5% spolufinancování, tak z fondu budeme schopni to dofinancovat bez fatálního vlivu na hospodaření ústavu. Použití toho centralizovaného fondu je na podporu habilitačních a profesorských řízení. Když zapojíme centralizovaný FPP se souhlasem akad. senátu, mohou být odvody na činnost děkanátu stejné nebo nižší než v minulém roce. Máme už 4. zvyšování tarifů (nyní o 10 %) a děkanát se zvyšoval jen jednou. Leichmann – centralizovaný FPP se v případě potřeby dá vydělit a přepočítat zpátky na ústavy. Z fondu lze dofinancovávat lidi, kteří jsou na projektech (v případě, že projekt nevyjde), nebo je možné to konvertovat na investice. Kudrle – FRIM – jak je to u nás s odpisy? Dvorská – investiční majetek se u nás pořizuje nejčastěji z dotačních zdrojů, FPP, nebo z FRIM. Pokud pořídíte něco z FRIM - např. přístroj za 4 mil. Kč, odepisujete 4 roky, tak 1 mil. Kč si musíte vydělat, abyste ho mohl dát každý rok do FRIMu. Pakliže si budete chtít, za ty 4 roky, pořídit nový přístroj, tak na univerzitě si to nekoupíte, protože Vám 2 mil. Kč vezme rektorát. Jediné, na co FRIM používáme, jsou budovy, nebo investiční akce v budovách. Leichmann – FRIM se tvoří jen z části těch investic, protože se 50 % centralizuje. Kudrle – toto je ale jen minimální odpisová doba. Odepisovat se může i déle. Dvorská – ano, ale záleží to i na životnosti investice a záleží také na rozhodnutí, jaká bude ta odpisová doba. Nemůžete odepisovat více, než dovoluje zákon. Z FRIMu musí být pořízené přístroje, které slouží pro hospodářskou činnost, protože FRIM se nepovažuje za veřejné finanční prostředky. Návrh usnesení: Akademický senát schválil rozdělení hospodářského výsledku Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity za rok 2016 do fondů ve znění předloženém děkanem. Hlasování: pro 18 / proti 0 / zdržel se 1; návrh byl přijat. 5. Vnitřní předpis fakulty Jednací řád Akademického senátu PřF MU Předseda AS seznámil senát s vnitřním předpisem fakulty a s menšími změnami, které nastaly, oproti předchozí verzi. Předseda Legislativní komise informoval senát o průběhu jednání ohledně tohoto předpisu. Jednání neprobíhalo ideálním způsobem, operativně se komise sešla, aby to projednala. Předpis doporučuje ke schválení, ale nebylo to odhlasováno. Diskuze: Zemánek – jak jste hovořil o Legislativní komisi, že jste se sešli v menším počtu a že komise nehlasovala. To je pro mě k zamyšlení, jak ta komise funguje a zda komisi nerozpustit, nebo s tím něco udělat. Odkazy na Statut vedou na jiný Statut, než který je nyní platný… Baláž – pokud tento předpis přijmeme, tak na velký senát se dostane až s novým Statutem, který budeme projednávat na příštím zasedání. Pokud by se v novém Statutu něco přečíslovalo, změny bych zaznamenal do tohoto předpisu. Schlaghamerský – jen vysvětlím - tento předpis jsme začali tvořit dříve, protože hrozilo, že by na to později nebyl čas. Zemánek – ten jednací řád je úzce propojen se Statutem. V tuto chvíli schvalujeme něco, co odkazuje někam, co nikdo z nás neviděl, což mi přijde, že není úplně správné. Měli bychom to odložit a schvalovat to současně. Můžeme to dnes jen prodiskutovat, mít to předpřipravené. Baláž – můžeme to dnes jen předjednat. Pokud někdo přijde na závažný problém, který nám unikl, můžeme to znovu ještě projednat. Mnohé věci, které fungují zvykově, tak v předpise nejsou zachyceny, např. pořizování zvukového záznamu, nebo že když jednáme do 18h, pak se to musí odhlasovat atd. Zemánek – k čl. 3 – měli bychom konkretizovat, pokud se člen senátu neúčastní zasedání, že měl by dodat omluvu (v jaké formě a komu). Nebylo by špatné, aby se v každoroční zprávě o činnosti senátu zveřejňovala statistika účasti senátorů na zasedání. Baláž – vycházel jsem ze zvyklostí. Ohledně účasti senátorů – toto je věc volitelů, aby si hlídali účast svých zástupců. My teď budeme hlídat členy komisí AS. Zemánek – senát může svým usnesením vyzvat daného senátora, aby se vzdal mandátu, a k tomu může sloužit tato statistika. Volič by pak nemusel tato data zjišťovat z jednotlivých zasedání. Kudrle – mohli bychom tu statistiku dát do závěrečné zprávy, ale do tohoto předpisu bych to nedával, měl by tam být jen základ. Baláž – zrovna tak jsem tam nedával omluvenky. Členové senátu se omlouvají svému předsedovi. Předseda se omlouvá panu děkanovi. Zemánek – ale nějakým způsobem by měl senátor omluvenku dodat. Baláž – máme ještě měsíc na to, abychom tam ta příslušná ustanovení zapracovali. Jestli je většinový názor, že senátor má mít povinnost omluvit svoji neúčast… Schlaghamerský – rád bych slyšel Vaše názory, my všichni přece rozhodujeme. Měli bychom si vyjasnit, co považujeme za důležité. Leichmann – kdyby bral senátor za tuto práci odměnu, tak by to bylo na místě. Navíc to může způsobit problémy při volbách, pokud to bude napsáno takhle striktně. Bude problém shánět dostatek kandidátů. Zemánek – nehovoříme o jedné neomluvené neúčasti, mám na mysli opakovanou neúčast. Kovanda – říká se, že právo je minimum morálky. Máme tu nějaké minimum, ale tohle to minimum asi přesahuje. Na druhou stranu, proč tu statistiku nedát do závěrečné zprávy. Zejda – vidím to podobně. Dát to do statistiky - ano, ale omluvenky do předpisu - ne. Kudrle – můžeme si specifikovat, co by měla závěrečná zpráva obsahovat. Může to být třeba soubor dílčích zpráv. Statistika by se mi líbila. Baláž – zpráva by tedy měla obsahovat personálie, nové mandáty, doplňovací volby, důležitá usnesení a statistiku účasti? Lahoda – myslím si, že by ta statistika mohla i motivovat, když to nebude vynucené. Kudrle – mám ještě jednu poznámku k dlouhodobě nečinným členům. Byl bych rád, aby se s tím něco dělalo. Neustálé omlouvání není řešením. Zemánek – jediná možnost je vyzvat člena usnesením. Kudrle – dá se to udělat i neoficiálně. Důležitější je totiž ten výsledek a to, že tu nebyl. Baláž – pravidlo odvolání jsme zrušili. Mělo by to probíhat tak, že by senát přijal usnesení, kterým by vyzval volební a mandátovou komisi, která by vyvolala hlasování v aplikaci, kde by příslušní volitelé odvolávali … Zemánek – ne, my bychom přijali usnesení, že bychom vyzvali toho senátora, aby se vzdal mandátu sám. Každopádně to nyní nemá smysl řešit, protože do konce našeho mandátu zbývá asi půl roku. Spíše to je diskuze do budoucna. Další připomínku mám ohledně Volební a mandátové komise – měl jsem za to, že tuto komisi tvoříme s jiným účelem. Až senát skončí, rozpustí se i Volební a mandátová komise, tak na dalším zasedání senátu může být problematické vytvořit novou komisi. Jsou tu dvě možnosti. Buď předseda bývalého senátu sežene návrhy na členy nové komise, nebo tu komisi nerušme, ať je nezávislá na tom senátu. Jen bychom museli vymyslet mechanizmus, jak vyměnit předsedu této komise, aby to byl opět člen AS. Baláž – každé nové těleso má právo zvolit si svoji komisi. Zemánek – v případě opakovaných nebo doplňujících voleb to může být problém, protože nebude komise. Baláž – pokud by měly být opakované volby, to budeme vědět od června/července. Odstupující předseda bude vědět, že by mohl být problém. Logicky bych udělal to, že bych se zeptal stávajících členů volební komise, zda budou ochotni pokračovat ve volební komisi. Zemánek – nebudete mít mandát k tomu, abyste oslovoval členy, aby se stali členy nové komise. Baláž – v čem se to liší od toho, jak jste říkal, že byste chtěl po odstupujícím předsedovi, aby sehnal návrhy na členy nové komise? Zemánek – protože to tam není, ale když to do předpisu dáme… Baláž – já bych to nekodifikoval. Kudrle – někoho oslovit, to nic neznamená, ale nemůže je tam najmenovat… Zemánek – ale musí s těmi návrhy přijít na to zasedání a předložit je novému předsedovi, aby ten nový senát ty lidi do té komise mohl zvolit. Baláž – volbu bude řídit nový předseda. Mohu mu říct, že tyto lidi jsem oslovil a oni s tím souhlasili. Navíc, všichni členové senátu nebudou moci opět kandidovat, protože už jsou v senátu podruhé. Zemánek – je to úkon, na který je potřeba trošku myslet a nepřijde mi to jako triviální věc. Toto by tam být mohlo. Kudrle – pokud by bývalý předseda přinesl návrhy novému předsedovi, tak to přeci nevadí. Ten to buď vezme za své, nebo to změní. Baláž – členové senátu by měli mít přednost být členem této komise. Zemánek – když se ale rozpustí volební a mandátová komise, tak je třeba myslet na to, že ten bývalý předseda pro to musí něco udělat. Schlaghamerský – pokud si myslíme, že je toto důležité, pak by to mělo být zmíněno v předpise. Baláž – nelze úkolovat někoho nějakým neformálním krokem. Odstupující předseda má ze zákona jedinou kompetenci - svolat ustavující zasedání. Takže pokud na ustavujícím zasedání nebudou známi vhodní kandidáti na členy volební a mandátové komise z řad akademiků mimo Senát, může Senát vytvořit tuto komisi alespoň dočasně přímo z řad svých členů... Schlaghamerský – přeci jenom, Volební a mandátovou komisi jsme ustanovili jako komisi senátu, která sestává ze členů senátu a logicky tedy zaniká s funkcí senátu. Leichmann – já bych to nekomplikoval. Může se stát, že předseda senátu přestane být zaměstnancem, nebo se může naštvat, že nebyl opět zvolený předsedou a nemusí vůbec nic dělat atd., … čím více věcí tam dáte, tím to bude složitější. Zemánek – to, o čem hovoříte, pane děkane, to tu mám taky napsáno … v tom řádu taková situace není popsána. Leichmann – vždy může nastat mimořádná situace. Za určitých okolností může senát svolat děkan. Baláž – předseda má přece své místopředsedy atd. Zemánek – v předpisu se hovoří o předsedovi. Tak tam dejme větu, že v případě, kdy to není možné, udělá to děkan. Leichmann – já bych to nekomplikoval. Předpisem není možné ošetřit všechny možné eventuality, protože nás ani všechny nenapadnou. Kudrle – mohli bychom připravit prováděcí doporučení - seznam bodů, co je třeba udělat - pro končícího i nastupujícího předsedu. Baláž – do předpisu jsme zapomněli dát, že se stanovuje program jednání 6 dní předem a zveřejňuje se. Zejda – můžeme sepsat např. zvykové právo. Pokud se vymění větší část senátu, tak se to může vytratit. Mohlo by to být napsáno jen v odrážkách, ale rozhodně by to dalším senátorům pomohlo. Leichmann – toto bude věc nového předsedy, nemyslím si, že by bylo nutné chystat mu takové materiály. Schlaghamerský – ohledně zvykového práva - to jsou spíše zvyky než zvykové právo. Když jsem se stal předsedou, tak mě členové uvedli do obrazu, co je a není zvykem. Něco se mi líbilo a něco jsem pozměnil. Toto by si měl každý senát odhlasovat sám. Třeba se budou chtít scházet jiný den v měsíci atd. Zemánek – ve chvíli, kdy senát schválí program, tak neexistuje důvod, proč to jednání ukončit v 18 hod., protože tady existuje jakýsi zvyk. Prostě máme program a je potřeba ho projednat, neexistuje důvod, proč by to jednání mělo končit. Baláž – jak je to ve velkém senátu? Bláha – jsem členem velkého senátu, tam nic takového není. Přijde mi, že se bavíte o procedurách, které nesledují cíl, ke kterému to má sloužit. Hlavní cíl je prodebatování věcí a schválení klíčových dokumentů. Čím jednodušší ten předpis bude, tím snazší to bude pro všechny. Leichmann – jednání do 18 hod. bylo způsobené tím, že někteří členové senátu začali po 3 hodinách odcházet. Proto se dohodlo, že zasedání bude bývat do 18 hod., a pak se dohodnou na prodloužení, aby byl senát stále usnášení schopný. Zemánek – je jednání komise veřejné? Baláž – když není pozvánka zveřejněná, tak nemůže být jednání veřejné. Zemánek – Ekonomická komise má 13 členů (48%), Legislativní komise má 8 členů (30%). Minimální počty jsou naplněny, ale bylo by dobré dát tam horní hranici, nějak to vymezit. Komise v tak velkém počtu toho moc neudělá. A než se zamýšlet nad dolní hranicí, tak bych se zamyslel nad horní hranicí. Baláž – i minimální hranice je důležitá, 3 členná komise by asi nefungovala dobře. Můj názor je, aby v komisi pracoval každý, kdo o to má zájem. V Ekonomické komisi se schází poměrně hodně lidí… Leichmann – jsou tam i ti, kteří nejsou členy senátu. Baláž – byl bych nerad, aby tento počet členů byl omezen na jednotlivé obvody. Komise budou fungovat trošku jiným způsobem, až schválíme nový řád. Schlaghamerský – ne každá komise by měla jednat veřejně, protože je potřeba chránit interní informace. Baláž – chcete deklaraci, že jednání komisí je neveřejné? Kudrle – pokud chceme, aby jednání bylo neveřejné, tak pořád tu je možnost, že si někoho pozvou a jak potom budeme postupovat? Schlaghamerský – v takovém případě by měli členové komise odsouhlasit, že tam bude někdo navíc. Baláž – nebo předseda komise. Kudrle – v senátu to dělá předseda, který uděluje slovo hostům. Baláž – Ekonomická komise má k dispozici informace, které nemá senát, ani jako celek. Kovanda – kdo by měl být tedy členem těchto komisí? Měli by to být senátoři, nebo ne? Další věc, u Volební a mandátové komise mi přijde žádoucí, aby tam nebyli senátoři. Rád bych slyšel názor ostatních. Baláž – členem komisí mohou být i ostatní členové akademické obce fakulty, příp. další odborníci. Volební a mandátová komise – předseda by měl být členem senátu. Měla by být volena z řad senátu, ale je to na každém senátu, koho si zvolí. Zemánek – po těch volbách je potřeba do té komise sáhnout. Rozpuštění komise je jednodušší, než měnit předsedu. Problém může být s tím, že tu komisi budeme potřebovat hned aktivovat. Kovanda – pak by nemuselo funkční období končit zároveň se senátem. Je žádoucí, aby v ní nebyli senátoři. Zemánek – ale jednoho senátora tam potřebujeme dostat na post předsedy. Kovanda – existuje reálné riziko u této komise? Baláž – riziko tam je nejvyšší. Leichmann – je to senátní komise, senát by nad ní měl mít kontrolu. Baláž – volební komise má min. 5 členů. Je stanovené, že pokud počet členů klesne pod 5, má předseda právo jmenovat nové členy komise, když hrozí nebezpečí z prodlení (doplňující volby). Schlaghamerský – volební řád je odhlasovaný, tuto diskuzi jsme měli vést tehdy. Zemánek – ve čl. 12 odst. 6 - hovoří se tam o článku 5 odst. 3, který neexistuje. Baláž – já se na to podívám, možná to vypadlo ze Statutu. Lahoda – čl. 6 odst. 1 - je nezbytně nutné, aby v předpisu bylo uvedeno, že předseda je volený z komory akademických pracovníků? Baláž – to je převzato ze Statutu. Lahoda – v předchozím řádu to nebylo. Ke mně se dostaly zprávy z velkého senátu, že tam byl předseda z řad studentů. Kašparovský – byl na LF UK. Leichmann – může to nastat na fakultách, které mají zastoupení 50:50. Tam se může stát student předsedou senátu. Lahoda – ne, že by někdo z nás chtěl kandidovat, jenom mi přijde zbytečné to tam stanovovat. Baláž – bylo to ve Statutu, tak jsem to převzal. Schlaghamerský – myslím si, že toto je podstatná věc. Tímto je řečeno, že předsedou může být jen akademický pracovník. Vy, jako studenti, máte právo bojovat o to, aby se to změnilo, ale nevím, jestli s tím akad. pracovníci budou souhlasit. Já bych s tím měl problém. Baláž – přesvědčíte mě tak, že kvůli tomu nebudete chtít pro řád hlasovat. To by byl důvod, proč to měnit, ale i já si myslím, že předseda by měl být z řad akademických pracovníků. Lahoda – chápu váš postoj. Tady není nadpoloviční většina studentů, aby si mohli zvolit předsedu ze svých řad. Myslím si, že toto nemůže nastat. Proto to stanovovat takto mi přijde zbytečné. Kudrle – tohle odráží to, že počet mandátů ve studentské a zaměstnanecké komoře je jiný. Důvod je ten, že studenti hlasují „en bloc“, kdežto akademici jsou rozděleni do frakcí, proto by se student mohl stát předsedou. Kovanda – pokud jsou akademičtí pracovníci schopní znesvářit se až do takové míry, tak si zaslouží mít studenta jako předsedu. Baláž – zaměstnanecká komora vygeneruje obvykle více kandidátů. Vy (=SKAS) jste opravdu velká síla. Dokážete si představit, že by váš zástupce byl předsedou, jestli by to bylo vhodné? Lahoda – vy máte více zkušeností se vším, s jednáním navenek toho senátu jako celku… jen mi šlo o to, kdyby se někdy v budoucnu tady objevil někdo, kdo by měl tyto ambice, tak proč mu to tímto zakazovat. Baláž – pokud by to měl být pro vás velký problém, tak mi to dejte zavčas vědět. Chrást – myslím si, že tento bod je na místě. Student může mít ambice, ale v momentě, kdy bude natolik způsobilý, aby mohl vést senát, tak si myslím, že už bude akademickým pracovníkem. Baláž – akademik je stabilnější persona než student. Schlaghamerský – optimální je, když předseda senátu je minimálně docentem, aby byl tím správným protihráčem děkana. V senátu by měli být jak profesoři, docenti, tak i odborní pracovníci a lektoři. Zemánek – navrhuji, abychom do čl. 12 přidali odstavec: Každý senátor má právo, kdykoliv během jednání senátu, přednést návrh usnesení, o kterém se má hlasovat. I mimo program, pokud to bude něco zásadního. Baláž – tomu tak je, to se běžně děje. Bláha – to by bylo docela nestandardní. Na začátku jednání se schvaluje program proto, aby se strukturovaly body, ke kterým se uzavírají usnesení. Tímto by se dalo nabourat celé jednání senátu. Nemyslím si, že je to rozumné. Baláž – toto se dělo ve všech senátech, ve kterých jsem seděl. Bláha – přijde mi to velice nestandardní. Baláž – minimálně v bodě „Různé“ může každý navrhnout jakékoliv usnesení. Zemánek – slovo „předsedající“ bych zaměnil za „řídící“. Baláž – dobře. Má ještě někdo nějaký dotaz, připomínky? Zemánek – specifikuje se tady, jak se volí předsedové komisí. Pamatuji se, že se to dříve volilo spíše neformálně, nyní se chce, aby to bylo tajně. Kudrle – nebylo to spíše předjednání? Baláž –ano, bylo to předjednání. Schlaghamerský – v rámci komise to tak probíhalo, ale pak to senát schvaloval. Nevzpomínám si, zda senát volil tajně. Baláž – hlasování o předsedech komisí by mělo být nyní tajné, pokud se vám to nezdá, můžeme to změnit. Kudrle – mohli bychom všechno ze Statutu, co se týká senátu, dát do tohoto předpisu. Zemánek – ale my nevíme, co všechno je v novém Statutu. Kudrle – mohli bychom vycházet z toho současného Statutu a pak to přečíslovat. Baláž – můžete příští měsíc přijít s vlastním návrhem a můžeme to projednat. Zákon říká, že senát přijímá jednací řád na základě návrhu člena senátu. Musíme si k tomu vyžádat stanovisko pana děkana. Schlaghamerský – myslím si, že existence senátu je věc, která je zakotvená v zákoně a ve Statutu. Náš interní předpis nám říká, jak postupovat, aby to mělo hlavu a patu. Dvorská – Statut upravuje věcné věci. Volební řád upravuje proces. Hmotně právní věci musí být ve Statutu. Procesní, které se týkají voleb a jednání, by měly být v tom řádu. Baláž – definitivní schválení tedy necháme na příští zasedání. Schlaghamerský – rád bych věděl, zda členové Legislativní komise se chtějí dále scházet. Baláž – až se sejdeme kvůli Statutu, tak se domluvíme. Pane děkane, souhlasíte s tímto zněním? Leichmann – souhlasím. 6. Volba členů Volební a mandátové komise. Dr. Baláž představil kandidáty za jednotlivé volební obvody. Návrh usnesení: Akademický senát zvolil za členy a náhradníky Volební a mandátové komise Mgr. Helenu Peschelovou (volební obvod studentů, náhradník Mgr. Barbora Nežiková), Mgr. Jiřího Hladíka (volební obvod studentů, náhradník Jan Tylk), Mgr. Petra Zemánka, Ph.D. (volební obvod matematika, náhradník RNDr. Jan Vondra, Ph.D.), Mgr. Ondřeje Cahu, Ph.D. (volební obvod fyzika, náhradník Mgr. Miroslav Jagelka), doc. RNDr. Víta Glosera, Ph.D. (volební obvod biologie, náhradník doc. Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.) a doc. RNDr. Petra Kubíčka, CSc. (volební obvod vědy o Zemi, náhradník doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.). Hlasování: pro 16 / proti 0 / zdržel se 3; návrh byl přijat. Návrh usnesení: Akademický senát zvolil doc. RNDr. Víta Glosera, Ph.D., předsedou Volební a mandátové komise. Hlasování: pro 18 / proti 0 / zdržel se 1; návrh byl přijat. 7. Různé. Kudrle – souvisí to i s volbami - před 5 lety se tu řešilo, kdo je a kdo není akademický pracovník. Na mnoha ústavech teď učí lidé, kteří nejsou na akademických pozicích. Diskuze: Baláž – pokud učí lidé, kteří nejsou na akademické pozici a pokud nemají na to DPP nebo DPČ, tak se dopouští protizákonné činnosti. Pro účely voleb - můžou volit jen ti akademici, kteří to mají ve smlouvě. Kudrle – ale my jako senát neřešíme jenom volby, ale celou situaci na fakultě. Pokud nám záleží na tom, aby učili, tak je převeďme do akademických pracovníků, nebo nezáleží, tak zůstanou tam, kde jsou. Baláž – na Biologii, tam ten problém nemáme. Zemánek – u nás asi učí lidé, kteří nejsou akademickými pracovníky. Schlaghamerský – u nás to asi taky máme. Ono to není vnímáno jako problém, dokud ti lidé neusilují o to, aby mohli volit … Baláž – zákon vyjmenovává taxativně pozice, které jsou akademické. Leichmann – každý má smlouvu a je buď akademik, nebo není. Schlaghamerský – souhlasím. Ale jsou určití lidé, kteří jsou přesvědčení o tom, že mají právo volit, i když to právo volby nemají. Leichmann – pokud občas učí nějaký neakademik, tak to je v pravomoci ředitelů ústavu. Dvorská – učit může jen na základě dohody interní akademik, nebo externí zaměstnanec. Schlaghamerský – tak v tom případě to je problém, takových případů je celá řada. Dvorská – bude Institucionální akreditace a tam se to bude muset dodržovat a narovnat. Kudrle – nejde jen o volby. Leichmann – volby se vyřeší jednoduše. Pokud učí „někdo“ - tak je to věc mezi ředitelem ústavu a garantem. Schlaghamerský – do výuky se počítá i vedení závěrečných prací a tam je dlouhodobý problém. V zásadě to vedou lidé, kteří by to podle zkušebního řádu vést neměli. V té chvíli se nám ale zmenší okruh lidí, kteří to vést mohou. Na druhou stranu není žádoucí, aby někdo měl 20 bakalářů, to taky není dobře. Leichmann – řešením je konzultant. Vedoucí je zaměstnanec, konzultant (může být externista) to může vést z větší části i v ISu, ale faktickou odpovědnost nese ten vedoucí. Schlaghamerský – externí vedoucí to občas neberou moc vážně, nebo dávají najevo, že to, co jsme si na fakultě dohodli je pro ně nepřijatelné. Leichmann – to ho potom nesmí ředitel ústavu pověřit vedením. Pokud to řediteli nevadí, tak vést práci může. Dvorská – jsou tu stále pokusy z AVČR i z jiných univerzitních pracovišť, dostat za tu výuku peníze z našeho příspěvku na vzdělávací činnost. Schlaghamerský – tito pracovníci v tomto vždycky trochu plakali, že my dostáváme peníze, oni z toho nic nevidí. Přece oni ty studenty vedou a jsou u nich na pracovišti. Zajímavé je, že nakonec tato pracoviště o ty studenty usilují, protože to je levná pracovní síla. Baláž – každý z Vás může navrhnout usnesení, že vyzýváme ředitele ústavu, aby dali do souladu pracovní pozice zaměstnanců s jejich případnou výukou. Kuglík – akademičtí pracovníci musí projít výběrovým řízením. Dvorská – pracovní smlouva je v tomto směru jednoznačná – asistent, odb. asistent, lektor, docent, profesor – to jsou akademičtí pracovníci. Buryška – ples PřF - rádi bychom se zeptali akademiků, jak byli spokojeni s touto akcí i co se týče propagace. Mail, který byl rozeslán pět dní před samotným konáním, mi přijde poměrně pozdě. Jinak bychom se o tom ani nedozvěděli. Naše fakulta je natolik významná, aby se ples organizoval s větší pompou a přilákal tak více studentů. Diskuze: Leichmann – za email jsem odpovědný já. Propagace probíhá pořád stejným způsobem. Ples pořádá Spolek přírodovědců (Dr. Janouškovcová a Dr. Janík). Pár dní před konáním plesu se mi ozvala paní doktorka, že je malá účast. Rozhodli jsme se rozeslat mail studentům a vytiskli jsme plakáty. Příští rok by měla být tato propagace zajištěna přes paní Mgr. Kobíkovou, která má na starosti propagaci fakulty. Schlaghamerský – jaká byla účast? Leichmann – prodalo se 250 vstupenek. Smrčka – letos jsem byl na plese asi po 4 letech. Tombola se vyhlašovala asi hodinu. Nedalo se koupit více lístků do tomboly, jen jeden = vstupenka. Samotné ceny nebyly odpovídající. Přišlo mi, že tam nebyl moc pestrý program. Leichmann – ten program je v podstatě každý rok stejný, bývá tam 4 – 5 bodů. Chodím tam pravidelně. Dvorská – ohledně tomboly – změnily se předpisy. Pokud by byla tombola pořádaná stejným způsobem tak, jak jsme zvyklí (prodej lístků), musela by se registrovat na Krajském úřadě a muselo by být na to povolení, proto jsou slosovatelné jen vstupenky. Smrčka – tak tím se vysvětlují ty ceny. Leichmann – ceny jsou od sponzorů. Bude jen dobře, když se do toho někdo zapojí. Pokud by měl někdo zájem. Paní dr. Janouškovcová by přivítala, kdyby se rozšířil jejich pořadatelský tým, který má nyní jen 2 členy. Ples nepořádá fakulta, pořádá ho Spolek přírodovědců. Schlaghamerský – z jakého důvodu to pořádá spolek? Leichmann – to tak bylo vždycky. Schlaghamerský – jiné fakulty pořádají plesy, aspoň to tak vnímám. Dvorská – ne, vždycky to pořádá nějaký spolek. Leichmann – tento ples je tradičně pořádaný spíše pro studenty. Kudrle – pravda je, že tombola na hodinu je moc dlouhá doba, to by se příště mohlo udělat jinak. Baláž – i já jsem to dříve vnímal, že je to fakultní akce. Bylo by možné, aby fakulta podpořila finančně tombolu? Leichmann – tombola je sponzorů. Můžeme zaplatit jen fakturu, což je nájem sálu. Schlaghamerský – před několika lety jsem na plesy chodíval, hudba hrála jen do 22 hod. a pak začala diskotéka a to se mi nelíbilo. Leichmann – tam hraje pořád hudba. Znovu nabízím, že pokud má někdo nápady a zájem, rád zprostředkuji kontakt, aby se ten ples příští rok vůbec konal, protože to je osobní aktivita paní doktorky. Kudrle – na přírodovědecký ples chodím dlouho a rád. Je to jeden z posledních plesů, kde se taneční hudba hraje až do půlnoci. Chrást – my bychom měli zájem o ten kontakt. Leichmann – dobře, pošlete mi mail, přepošlu Vám kontakt. Zejda – můžete se zastavit i za mnou do kanceláře, sedím tam s kolegou Janíkem, který ty lístky na ples prodává… Chrást – tombola – už to bylo také zodpovězeno. Jsem překvapený z toho, že je potřeba tu tombolu registrovat. Dvorská – ano, jakákoliv tombola musí být registrovaná. Zemánek – (podnět je od našich zaměstnanců) - na našem ústavu probíhají kurzy první pomoci pro naše zaměstnance, jsou seznamováni se zařízením AED (automatizovaný externí defibrilátor). Návrh je, zda by vedení fakulty mělo zájem toto zařízení pořídit a umístit třeba na vrátnici? Cena by měla být kolem 30 tis. Kč. Diskuze: Dvorská – kromě toho je potřeba kupovat každý rok baterie za 6 tis. Kč. Zařízení, přestože to dává instrukce, tak nadšení jsou jen laici. Raději bych volila klasickou externí masáž. Nevýhodou jsou i další dodatečné provozní náklady. Musí to někdo evidovat, hlídat. Druhá věc je, že ne každý by to uměl použít správně. Leichmann – už jsme to jednou řešili. Problém by nebyla ta cena, ale právě ty provozní důvody. Schlaghamerský – v čem je ten problém? Někdo to tu vyučuje, tím pádem bych očekával, že to je užitečné. Dvorská – očekávala bych, že je to jen lobbing firem, které to prodávají. Ptala jsem se i lékařů, kteří nejsou specialisti v oboru ARO. I oni mají obavy z toho, že by resuscitovali pomocí tohoto přístroje. Schlaghamerský – existují tedy věcné námitky, nebo obavy, že se tím udělá více škody, než užitku? Dvorská – ano a pak samozřejmě náhrada škody při špatném oživování. Prověřovala jsem si to i na serverech, které jsou jen pro zdravotníky, protože mi ještě nevypršela zdravotnická registrace. Není to tam tak jednoznačné, jak je na kurzech prezentováno. Kudrle – měli bychom zjistit, kolik lidí nám tu zkolabovalo na srdce za posledních 10 let a kolik lidí by se dalo zachránit defibrilátorem. Stejně tak by se mělo zjistit, kolik lidí v celostátním měřítku bylo zachráněno tímto přístrojem. Abychom věděli, zda to je jen snaha firmy nám to prodat. Dvorská – na serverech jsem četla i statistiky. Pokud je infarkt rozsáhlý, tak defibrilátor nepomůže. Důležitější je doba dojezdu sanitky. Leichmann - školka – program byl určený na podporu zřízení školky, pokud bychom měli nějaké vhodné prostory k upravení. Tudíž tento program se pro nás nehodil. Kdybychom se do programu hlásili, tak ty výzvy byly za 3 hodiny vyčerpané. Byl o to velký zájem. - stav přijímacího řízení – máme o 15% méně přihlášených studentů. Proto studentům, kteří mají nárok na prominutí zkoušek, tak těm pošleme co nejdříve dopis o přijetí. Uspořádáme pro ně den sekundárních otevřených dveří. Velmi pravděpodobně budeme dělat druhé kolo přijímacího řízení u oborů, kde o to bude zájem. Diskuze: Buryška – jak tento pokles koreluje s absolventy středních škol? Leichmann – úplně přesně. Lahoda – druhé kolo přijímacích zkoušek? Leichmann – ano, budeme moci nabídnout druhou možnost těm, co se nedostali tam, kam chtěli. Zemánek – na přelomu ledna a února proběhla na našem ústavu novelizace smluv. Toho se účastnili jen někteří zaměstnanci. Proč jen někteří a jestli se to bude týkat i jiných ústavů? Diskuze: Dvorská – začali jsme ÚMS kvůli OP PIK, potřebovali jsme aktualizovat smlouvy. Druhým důvodem je, že už nebudeme dávat do pracovních smluv zdroje financování. Ve smlouvě tedy bude jen sjednaný druh práce. Zdroje financování i názvy projektu budou ve mzdovém výměru. Úplné znění pracovní smlouvy vydáváme i těm, kteří jsou tu dlouho a mají např. asi 100 dodatků. Není to nic proti zaměstnancům. Leichmann – týká se to všech ústavů. Dvorská – do těchto změn při cca 1000 zaměstnancích (kdy na personálním oddělení s tím mají spoustu práce) nám do toho vstoupil pan rektor s uzavřením nové kolektivní smlouvy - s navýšením tarifů o 10 %. Při vícezdrojovém financování zúřadovat ty mzdové výměry, překontrolovat to atd. Je toho opravdu hodně. Kudrle – školka – ten projekt tedy úplně padl? Diskuze: Leichmann – ano. V rámci tohoto programu to řešit nešlo. Dvorská – pokud by měla fakulta svoji školku, tak měsíční příspěvky rodičů by byly vysoké. Na FF to řeší tím způsobem, že mají smluvní školky – je uzavřená smlouva mezi fakultou a školkou. Školka, která je financovaná městem (městskou částí), tak tam ty náklady jsou kolem 500,- Kč/měs. Takže se to dá řešit i tímto způsobem, ale nyní jsme na populační křivce, kdy školky mají volná místa, protože je málo dětí. Prezence Zaměstnanecká komora: RNDr. Milan Baláž, Ph.D., doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D., doc. Mgr. Jan Koláček, Ph.D., doc. Mgr. Vít Kudrle, Ph.D., doc. RNDr. Petr Mikulík, Ph.D., Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D., doc. Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D., doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D., Mgr. Petr Zemánek, Ph.D. Omluveni: prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc., Mgr. David Kruml, Ph.D., Mgr. Jan Lochman, Ph.D., Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D., Mgr. Kamil Paruch, Ph.D., doc. RNDr. Omar Šerý, Ph.D. Studentská komora: Mgr. Tomáš Buryška, Mgr. Tomáš Havelka, Mgr. Irena Honsnejmanová, Mgr. Petr Chrást , Bc. Ondřej Kovanda, RNDr. Miroslav Krepl, Bc. Marek Lahoda, Bc. Filip Neupauer, Mgr. Filip Smrčka, Mgr. Simona Sváčková (do 17:00) Omluveni: Bc. Natálie Nádeníčková, Mgr. Michaela Tvrdoňová Hosté: RNDr. Mgr. Daniela Dvorská , Doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr., Iva Klímová, Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., prof. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D. Zapsala: Iva Klímová Zasedání řídil a zápis po vypořádání připomínek členů AS schválil: V Brně dne 18. dubna 2017 RNDr. Milan Baláž, Ph.D. ________________________________