Zápis z 16. zasedání Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (10. dubna 2017) Čj.: MU-IS/57162/2017/524274/PřF-1 Schválený program jednání: 1. Celkový neinvestiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jako součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. 2. Opatření děkana Pravidla rozdělování finančních prostředků Přírodovědecké fakulty v roce 2017. 3. Vnitřní předpis fakulty Statut PřF MU. 4. Vnitřní předpis fakulty Jednací řád Akademického senátu PřF MU. 5. Opatření děkana Podmínky stipendijních programů Přírodovědecké fakulty MU. 6. Různé. Přijatá usnesení a závěry: 1. Akademický senát schválil celkový neinvestiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jako součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. 2. Akademický senát schválil opatření děkana Pravidla rozdělování finančních prostředků Přírodovědecké fakulty v roce 2017. 3. Akademický senát schválil vnitřní předpis fakulty Statut PřF MU. 4. Akademický senát schválil vnitřní předpis fakulty Jednací řád Akademického senátu PřF MU. 5. Akademický senát zvolil Doc. RNDr. Petra Zbořila, CSc., členem Volební a mandátové komise AS PřF MU. 6. Akademický senát vyzývá členy Legislativní komise, aby se aktivně zúčastnili zasedání této komise, popřípadě aby zvážili svoji rezignaci na členství v této komisi. Přílohy zápisu: 1. Schválené znění celkového neinvestičního rozpočtu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jako součásti souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. 2. Schválené znění opatření děkana Pravidla rozdělování finančních prostředků Přírodovědecké fakulty v roce 2017. 3. Schválené znění vnitřního předpisu fakulty Statut PřF MU. 4. Schválené znění vnitřního předpisu fakulty Jednací řád Akademického senátu PřF MU. 5. Stanovisko děkana PřF k předloženému znění Jednacího řádu Akademického senátu PřF MU. Průběh jednání 1. Schválení programu Hlasování: pro 18 / proti 0 / zdržel se 2 2. Celkový neinvestiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jako součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017 Paní tajemnice informovala Senát, proč došlo ke změně ve výpočtu IP, o způsobu rozdělení IP na jednotlivá hospodářská střediska. Přepočet IP nemá vliv na hospodářský výsledek ani na investiční rozpočet PřF, to zůstalo beze změn. Diskuze: Schlaghamerský – došlo tedy ke zvýšení? Dvorská – ano. Baláž – došlo k přesunu ve FPP, z kolonky „ostatní“, objevilo se to převážně ve mzdách. Celková suma je ale stejná. Paruch – nižší částka u doktorských stipendií – to je tím, že jsme dostali menší příspěvek, nebo máme méně studentů? Dvorská – máme méně studentů. Návrh usnesení: Akademický senát schválil celkový neinvestiční rozpočet Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ve znění předloženém děkanem, jakožto součást souhrnného rozpočtu MU na rok 2017. Hlasování: pro 19 / proti 0 / zdržel se 1; návrh byl přijat. 3. Opatření děkana Pravidla rozdělování finančních prostředků Přírodovědecké fakulty v roce 2017 Prof. Šimon Hilscher seznámil Senát se způsobem, kterým se vypočítá rozpočet jednotlivých ústavů. Tento způsob je odlišný od pravidel MŠMT i univerzity. Mobilita se letos bude počítat na měsíce. Parametr A a K se bude rozpočítávat podobně, jak tomu bylo v minulém roce. Cizinci, kteří jsou zaměstnáni na daném ústavu, budou přepočítáni dle výše úvazku. Drobná změna bude ve výpočtu daně. Diskuze: Lochman – v čl. 2 bod 4 f) – jsou tam doktorské studijní programy s váhou 0,0. Šimon Hilscher – to tak bylo vždycky. Z PVČ oddělíme část, která se týká DSP (všechny financovatelné doktorandy zaplatíme) a zbytek dělíme v poměru 80:20. Proto je zde máme s hodnotou 0, protože je za ně zaplaceno (v rozpočtu) zvlášť. Buryška – dříve se ta částka za absolventy v doktorském studiu týkala těch, kteří studují řádně, pak se snižovala. Když končili o rok později, tak ta suma byla menší. Leichmann – to se týkalo jen příspěvku. (4 roky + 1 rok) Absolventi se počítají vždycky. Buryška – měl jsem za to, že jsme schvalovali změnu, aby se ústavy snažily motivovat školitele k tomu, že jejich doktorandi mají končit ve standardní době studia. Leichmann – ne, tohle nebyl příspěvek za ukončení, ale jenom ten, který se týká aktivních studentů ve standardní době studia plus max. jeden rok Šimon Hilscher – to se týkalo toho vydělování balíku na doktorandy (4 + 1). To jsme udělali tak, že když se vydělovaly peníze na doktorandy z PVČ, tak tam se započítali jen ti, kteří jsou financovatelní. Ti, kteří jsou ve vyšších ročnících, tak za tyto doktorandy ústavy nedostávají peníze z rozpočtu. Dvorská – za studenty, ale za absolventy ano. Šimon Hilscher – to je stejné jako u parametru SV - pokud ukončili, tak se počítají. Schlaghamerský – čl. 3 bod 2 a), b) – to, co jste nám předložili, to už zase neplatí? Šimon Hilscher – tato čísla se neustále měnila, proto bychom mohli dát do OD jen obecnou formulaci pro tento výpočet. Kudrle – bylo by dobré, kdybyste nám připravili ty důvody (jako podpůrný dokument), proč se dějí dané změny. Leichmann – v pravidlech, oproti předchozímu roku, žádné velké změny nejsou. Pan proděkan vysvětloval, proč ta naše pravidla zůstala stejná, i když je vnější okolí změnilo. Kudrle – dobře, ale nemůžeme tvrdit, že všechno, co dělá univerzita nebo ministerstvo, je špatně. Leichmann – univerzita použila podobný způsob jako ministerstvo. Pokud bychom použili i my stejný model, tak by to mohlo působit demotivačně na ústavy. Proto jsme se rozhodli rozdělit peníze podle skutečného podílu na reálné výuce. Schlaghamerský – čl. 2 odst. 3 h), i) – přijíždějící a vyjíždějící studenti. Jak se počítají? Leichmann – to jsou ti, kteří jsou zaregistrovaní (jdou přes naše oddělení nebo přes CZS). Šimon Hilscher – když někdo přijede na dobu delší než 30 dní, tak ho pan Mgr. Bureš zaregistruje. Schlaghamerský – studenti v rámci programu Erasmus. Ti se počítají podle smlouvy? Lochman – počítá se to na ústavy, na programy. Každý ústav má svého koordinátora, který tyto studenty vede. Student může přijet na biologickou smlouvu, ale přitom bude studentem biochemie. Schlaghamerský – my sdílíme některé tyto smlouvy s kolegy … motivační tedy je tyto smlouvy nesdílet? Šimon Hilscher – můžete se s daným pracovištěm domluvit, aby Vám dali část z toho, co jste odučili. Tyto detaily si musí mezi sebou ústavy dořešit samy. Schlaghamerský – čl. 2 odst. 3 i) – formulace „kteří se na ústavu podílejí na výukové a tvůrčí činnosti“. Toto může vést k různým interpretacím. Znamená to, že se podílejí současně na těchto činnostech nebo mohou být „buď, nebo“? Šimon Hilscher – jsou „buď, nebo“. Leichmann – o tom rozhoduje pracovní smlouva. Šimon Hilscher – univerzita se v rámci internacionalizace snaží tímto přilákat více cizinců. Schlaghamerský – myslím si, že by se tato formulace měla pozměnit. Mělo by tam být „nebo“. Leichmann – ano, můžeme to tam opravit „na výukové nebo tvůrčí“. Schlaghamerský – o kolika lidech se tu asi bavíme? Šimon Hilscher – o kolika úvazcích? Leichmann – 700 přepočítaných zaměstnanců na fakultě. Šimon Hilscher – 10%; přičemž z těch 80 celkových úvazků jsou Slováci asi polovina. Paruch – počítají se i zahraniční doktorandi? Šimon Hilscher – pokud mají úvazek, tak ano. Leichmann – zahraniční doktorand se počítá jen jako doktorand, kdyby měl zároveň úvazek jako zaměstnanec, tak se ta jeho část započítá jako cizinec. Paruch – spíše jsem myslel ty mobility. Šimon Hilscher – pokud studuje v našem českém studijním programu, tak se do mobilit nepočítá. Dvorská – musel by studovat v angličtině. Šimon Hilscher – protože ty doktorandy počítáme (platíme) zvlášť, tak tímto bychom je započítávali dvakrát. Paruch – dokážete odhadnout, o jakou částku parametru K se jedná? Kdybychom počítali s průměrně velkým ústavem a s průměrně vysokým počtem studentů? Šimon Hilscher – v našem rozpočtu jedna mobilita v rámci jednoho semestru přinese asi 20 tis. Kč. (v ministerských pravidlech to dělá 19 500 Kč; v univerzitních pravidlech to dělá 75 000 Kč) Paruch – kdyby chtěl ředitel ústavu za tyto peníze vyslat studenty do zahraničí, tak to na to nestačí. Musíme tedy využívat programů Erasmu nebo jiných smluv. Lochman – na pracovní stáž může jet kamkoliv. Paruch – mám na mysli bakalářské studenty. Lochman – tristní je, že si studenti musí pobyt z půlky zaplatit sami. Leichmann – ale ústav má volné prostředky. Paruch – jen jsem se chtěl ujistit, jestli reálně tu aktivitu lze zafinancovat z peněz, které dostaneme. Odpověď je – ne. Šimon Hilscher – většina studentů vyjíždí přes program Erasmus. Toto by mohla být jakási podpora. Na 1 studenta/5 měsíců je příspěvek z fakulty asi 20 000,- Kč. Lochman – ale může být problém - každý student do formulářů vyplňuje, zda dostane nějaké peníze mimo Erasmus. Pokud nějaké dostane, tak pak jsou krácené peníze z Erasmu. Leichmann – jen pro srovnání, my na jednoho studenta (v průměru) dostaneme asi 70 000 Kč/rok. Schlaghamerský – takže těch 20 000,- Kč není zrovna málo. Kudrle – pokud nějaké smlouvy nevyhovují, tak by se to mělo řešit s ústavním koordinátorem. Návrh usnesení: Akademický senát schválil opatření děkana Pravidla rozdělování finančních prostředků Přírodovědecké fakulty v roce 2017. Hlasování: pro 19 / proti 0 / zdržel se 1; návrh byl přijat. 4. Vnitřní předpis fakulty Statut PřF MU Pan děkan informoval Senát o důvodech a změnách některých bodů ve Statutu. Předseda legislativní komise (doc. Schlaghamerský) sdělil průběh jednání ohledně předloženého Statutu. Komise se jen sešla, usnesení komise ale nebylo pro malý počet přítomných členů komise přijato. Diskuze: Buryška – čl. 14 – děkan je vedoucí zaměstnanec Masarykovy univerzity? Leichmann – ano, to je posunuté o stupeň výše. Zemánek – čl. 3 – proč je pořadí jednotlivých věd takhle uspořádáno? Dvorská – je to převzato z předchozího Statutu. Zemánek – čl. 7 odst. 2 – tato formulace je odlišná od znění ve VŠ zákoně. Je toto v souladu se zákonem? Leichmann – je to kvůli členství v Senátu i kvůli sociálnímu a zdrav. pojištění. Zemánek – ale my jsme to v tom volebním řádu trošku změnili. Ty dvě formulace nejsou spolu konzistentní. My to tímto Statutem poněkud posouváme. Můžeme to udělat? Baláž – vnitřní předpis fakulty stanoví podmínky, za kterých je studentovi zachováno členství v AS při přestupu do bezprostředně navazujícího studia. Zemánek – ve Statutu je tato formulace trochu odlišná. Baláž – ale toto se netýká jen členství v Senátu, ale je to směrem k úřadům. Kudrle – toto je náš pohled, kdo je členem akademické obce. Úřady se řídí svými předpisy, zákonem. Dvorská – (cituje VŠ zákon) je-li student zvolený do AS veřejné VŠ a je-li v průběhu svého studia přijat do jiného bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné VŠ stanovit podmínky, za kterých jeho členství v AS nezaniká. Baláž – takto to máme ošetřeno i ve Volebním řádu AS. Leichmann – ve Statutu to je rozšířeno na všechny studenty. Baláž – má to své konsekvence např. ve volbách. Kdyby byly volby posunuty do termínu po státnicích, tak by tito studenti nesměli volit. Zemánek – poté se musí ověřovat, zda byli přijati. Dvorská – ano. Zemánek – když uděláte státnice, přestanete být studentem. Studentem se stanete až v „den zápisu“. Dvorská – zákonná formulace zní „dnem přijetí“, ne „dnem zápisu“. Lahoda – osobně, ale i za SKAS, bych tu formulaci neměnil. Leichmann – souhlasím. Zemánek – čl. 10 odst. 3 – Senát má dvě komory, které mohou samostatně připravovat jednotlivé body jednání. Co to znamená, v jakém smyslu? Baláž – toto je specifikované v Jednacím řádu AS, i jaká je kompetence k navrhování bodů programu. Může tak činit dokonce každý senátor. Zemánek – čl. 11 odst. 3 – poplatky spojené se studiem. Nefunguje to nyní trochu jinak? Leichmann – univerzitní senát si vyhradil poplatky za prodlouženou dobu studia. Poplatky, které schvaluje Senát PřF, jsou poplatky za studium od samoplátců, zahraničních studentů, atd. Zemánek – čl. 12 odst. 4 – orgány Senátu jsou i komise a zasedání komise je tajné. Baláž – odstraníme slova „a v jeho orgánech“ Jedno doplnění od pana dr. Lízala - pokud např. fyzik přejde na chemii, zanikne mu mandát. Stejně tak, pokud se stane ze studenta zaměstnanec. Paruch – čl. 14 – pane děkane, můžete něco nařídit řediteli ústavu? Leichmann – ano. Paruch – znamená to, že můžete např. nařídit řediteli ústavu, aby dával 1% z rozpočtu ústavu na nákup informačních zdrojů? Leichmann – mohu, ale dle Organizačního řádu je v pravomoci každého ředitele, jak naloží s rozpočtem, není dobré ho účelově vázat. Nebo mohu udělat to, že se v rámci rozpočtu vyčlení kapitola, kterou bude spravovat děkanát. Paruch – můžete nařídit řediteli ústavu, aby do 10 let měl 10% zaměstnanců z ciziny? Leichmann – asi to možné je, ale nikdy se nic podobného nestalo. Paruch – jde mi o to, jestli jsou tyto věci, v rámci tohoto dokumentu, technicky možné. Leichmann – asi ano, ale nikdy jsem nic takového nedělal. Dvorská – tyto záležitosti (oblast vnitřního fungování ústavů) by se spíše měly projednávat na shromáždění pracovníků ústavu. Leichmann – děkan jmenuje, na základě výběrového řízení, ředitele. Má právo ho úkolovat. Nikdy to ale nikdo nedělal. Zemánek – poslední jmenování ředitelů, které proběhlo, bylo na 5 let? Leichmann – ne, jen na 4 roky. Zemánek – měl jsem pocit, že došlo ke změně, že se to zkrátilo? Dvorská – změnilo se to. Bylo to z pravidla na 2 až 4 roky. Na návrh legislativní komise to je na maximálně 4 roky. Kudrle – ředitelé zodpovídají děkanovi, dokonce jsou jeho přímí podřízení – toto je uvedeno ve Statutu. Havelka – čl. 27 odst. 3, 4 – přijdou mi vágní tato slova „průběžně posuzuje“ a „pravidelně vyhodnocuje“. Leichmann – vše bude upravené v jiném předpise, který se nyní projednává. Garant bude součástí tzv. programové rady. Každý rok bude mít na starosti jednoduché hodnocení, každé 3 roky komplexnější hodnocení a každých 5 let bude reakreditace programu. Lahoda – ten předpis už existuje, nebo se chystá? Leichmann – teprve se chystá. Lahoda – pokud se chystá, bylo by dobré to s tímto provázat. Baláž – každoročně se dělají studijní katalogy. Garanti se vyjadřují k tomu, co se má v katalogu objevit – skladba předmětů, personální zabezpečení atd. Lahoda – mě šlo spíše o to vyhodnocování kvality a personální opatření. Leichmann – každý ředitel ústavu k 30. 4. hodnotí všechny akademické zaměstnance, kteří mají na starosti výuku vzhledem k osobnímu ohodnocení. Pokud garant ví o problému, tak by se měl obrátit na ředitele ústavu a navrhnout opatření. Navíc každý ředitel ústavu má k dispozici celou anketu, kde si může přečíst, jak studenti hodnotí jejich výuku. Lochman – mám apel na studenty. Když můžou hodnotit výuku, aby anketu vyhodnocovali zodpovědně. Pokud anketu vyplní jen 10 studentů z 80 zapsaných a vyhodnotí učitele, který to ani neučil, tak toto hodnocení je irelevantní z pohledu ředitele. Sváčková – jak to může být relevantní, když je u daného předmětu zadaný učitel, který předmět neučil? Lochman – to zřejmě byla chyba systému, ale studenti si toho nevšimnou a takového učitele hodnotí. Anketu vyhodnocuje 10 až 20 % studentů, což je z pohledu statistiky irelevantní. Baláž – bolesti ankety známe všichni, zpět ke Statutu. Kovanda – co kdyby se zavedly inspekce? Leichmann – to ne. Každý ředitel ví, koho na ústavu má, jakým způsobem vede výuku atd. Pokud ředitel ví, že někdo učí špatně, tak by ho měl převést na jinou pracovní pozici. Kovanda – inspekce by mohly být poměrně efektivní. Leichmann – ředitelé ústavu mají spoustu jiné práce, i kdyby to mělo být jen jednou za týden, jít k někomu do výuky… Kovanda – však to nemusí být ředitel, může to být garant programu. Leichmann – ale ředitel má tu zodpovědnost. Garant programu by to být mohl, nikdo mu v tom nebrání, aby to udělal, akorát je zbytečné ho k tomu formálně nutit. Schlaghamerský – nejsem přítelem ankety. VŠ učitelé jsou více vybíráni na základě vědeckých výsledků a na to „jak učí“ se asi neklade takový důraz, jak by se mělo. Na druhou stranu se to velice těžko a složitě hodnotí. Leichmann – role toho hodnocení, to by ve Statutu nemělo být. Bude to upravovat jiný předpis. Baláž – navíc v programové radě mají mít velice významné zastoupení studenti. Sváčková – kolik tam má být členů? Leichmann – nyní se ještě jedná o tom, zda to bude hodnoceno na úrovni oblastí vzdělávání, nebo na úrovni jednotlivých oborů - budoucích programů. V každé radě by měl být 1 student. Daný předpis bude schvalovat „velký senát“. Schlaghamerský – mám jednu poznámku ohledně kvality výuky – podle zákona a dle našeho Statutu by výuku měli provádět akademičtí pracovníci nebo externisti na dohodu. Docenti i profesoři jsou ti, kteří prošli jak vědeckým řízením, tak i výběrovým řízením. Proces je hlavně o vědeckých výsledcích, ale měl by stejně tak zohledňovat i tu výuku. Leichmann – proces vede Vědecká rada, hodnotí vědecko-výzkumnou činnost, pedagogickou činnost a celkové zhodnocení osoby. To hodnocení pedagogické práce při vstupu do tohoto habilitačního řízení je 33 – 50 %. Schlaghamerský – akademičtí pracovníci jsou vybíráni výběrovým řízením, kde se posuzuje jejich erudice, jak po té vědecké, odborné, tak i po pedagogické stránce. Leichmann – pokud má někdo výhrady ke kvalitě, musí se obrátit na garanta. Kovanda – kdo potom hlídá toho garanta? Leichmann – garant je odpovědný řediteli ústavu, děkanovi i vědecké radě. Kovanda – mám určité výhrady, ale i silnou obavu, že kdybych šel za garantem s poznámkou ke kvalitě výuky, že by se to jen zhoršilo. Leichmann – tak můžete jít za ředitelem ústavu, nebo za děkanem. Můžete to podat i prostřednictvím člena vědecké rady. Baláž – poznámka – Senát má do dneška platnou studijní komisi. Lahoda – bylo řečeno, čím vším jsou kontrolováni akademičtí pracovníci. Osobně si nemyslím, že zrovna to, kolik člověk odučil předmětů, kolik vedl studentů, nebo zda je docentem, nebo profesorem, doktorem ještě neznamená, že dobře učí. Programová rada je krok dobrým směrem, pokud tam jsou zástupci studentů. Studenti by se měli snažit takové věci řešit prostřednictvím této rady. Leichmann – je odvážné hodnotit docenty nebo profesory z hlediska studenta. Člověk vám nemusí sedět osobně, ale on je třeba v daném oboru odborníkem. Výuka může být kostrbatá nebo může být jiná a vám může připadat zvláštní, ale ona je třeba světově špičková, protože vám tam přednáší věci, na které sám přišel a které mohou být světové. Přijde mi zásadní, že lidé, kteří dobře učí, mají hodně studentů. Lahoda – to byl jen můj pohled studenta na podobu té výuky. Pokud člověk učí nějaké špičkové věci, které nejsou moc záživné, tak je dobře, že to učí, že se to člověk dozví. Kovanda – nerad bych, aby to vyznělo, že se navážím do odbornosti lidí. To vůbec ne. Pokud to tak někdo pochopil, tak se omlouvám, protože jsem to takhle nemyslel. Spíše mi jde o formálnější věci, jak ta výuka probíhá. Např. psali jsme test, který nebyl na úrovni. Leichmann – toto je ale věc, která se nedá řešit ve Statutu. To se musí řešit přes garanta, ředitele, děkana nebo přes vědeckou radu. Schlaghamerský – rád bych se vrátil k tomu, že výuku vedou jen akademičtí pracovníci nebo externisti na dohodu, protože praxe tomu neodpovídá. Divím se tomu, že vedoucí pracovníci to neomezili a někdy ani není vůle to měnit. Není mi jasné, jakou politiku fakulta do budoucna přijme. Bohužel, za to mohou ti pracovníci, kteří pověřili někoho výukou. Ne ti, kteří učí. Leichmann – to je opět konkrétní věc, která se nedá řešit tímto předpisem. Pokud učí ten, kdo není akademickým pracovníkem, tak by se měl garant obrátit na ředitele ústavu a upozornit na to, že by mělo být vypsáno výběrové řízení. Baláž – někdy ty důvody mohou být i finanční. Je možné zkombinovat odborného pracovníka a vědeckého pracovníka? Dvorská – ne, ale nabytím účinnosti nové kolektivní smlouvy MU skončila dohoda s odbory PřF, která nám zakazovala řetězení pracovních poměrů akademických zaměstnanců. Kudrle – garant by si měl všímat, zda výuka vyhovuje zákonu a případné problémy by měl řešit, nebo to předat řediteli ústavu. Zemánek – toto jsme řešili na minulém zasedání a se Statutem to nesouvisí. Pojďme se domluvit, že to zařadíme na příští zasedání. Požádejme pana děkana o podklady, kolik tady učí neakademických pracovníků atd. Pojďme to odsunout na příští zasedání. Baláž – já bych to nechal na ten další Senát, protože nás čeká spousta jiných důležitých bodů. Leichmann – to by určitě nemělo být masivní, protože pokud se předkládá program k akreditaci, tak tam jsou předměty garantovány akademickými pracovníky. Jinak by daný program neprošel akreditačním řízením. Určitě se tedy jedná o výjimky. Schlaghamerský – změnila se formulace ve Statutu, protože se změnila v zákoně. Tou změnou to je ještě extrémnější. Když máme erudovanou profesorku, která je zařazena jako odborná pracovnice, z dikce tohoto zákona by neměla učit. Leichmann – o zařazení rozhoduje ředitel ústavu. Pokud si ředitel dovolí profesora zařadit jako odborného pracovníka, tak je to jeho věc. Řešitelné to je tím, že ředitel změní pracovní zařazení. Zemánek – čl. 30 odst. 2 – ve Statutu to je naprosto v pořádku. Pojďme udělat něco pro to, aby to tak bylo. Myslím si, že se jedná o pár lidí. Baláž – mohli bychom to navrhnout jako bod příštímu Senátu. Pane děkane, bylo by možné, aby na rozšířené kolegium děkana kromě předsedy Senátu byl zván i předseda SKAS? Leichmann – ano. Lahoda – za SKAS – bylo by možné, aby ve čl. 10 odst. 4 byla zrušena ta poslední věta? (… dvě po sobě jdoucí funkční období) Leichmann – to vzniklo v 90. letech, aby v určitých orgánech nebyli určití lidé po zbytek svého života. Lahoda – chápu to na vládní úrovni, ale nechápu to obzvlášť u studentů, kteří nemohou být senátory více jak 3 období. Ani u zaměstnanců, když víme o tom, že je obtížné sehnat nové kandidáty. Leichmann – je to pojistka proti monopolizaci moci, z historické zkušenosti. Baláž – v kolektivních orgánech toto omezení nenajdete. Jestli by byla vůle to zrušit, nemusí to tam být. Leichmann – kdyby kvůli tomu neměl projít Statut, tak ano, ale v 90. letech byl tento bod považován za velké vítězství. Buryška – pokud by se stal některý ze senátorů neoblíbený, tak je možnost ho v dalším období nezvolit. Tím pádem by tato věta nebyla nutná. Leichmann – já na tom netrvám, ale tenkrát to Senát považoval za velké vítězství. Baláž – v tuto chvíli to je nešťastné v tom, že probíhají volby. Tímto by se měnila pravidla v průběhu hry... „Velký senát“ bude Statut schvalovat v květnu. Lahoda – to už ale bude po obdoví podávání kandidatur. Baláž – současný Statut ale neříká že „člověk nemůže kandidovat dvakrát“, ale „že nemůže být dvakrát za sebou zvolen“ a v okamžiku, kdy nastoupí do funkce, tak bude platný nový Statut. Kašparovský – a co třeba přechodné opatření? Schlaghamerský – je tu vůbec shoda něco měnit? Myslím si, že tak, jak to je napsáno, je správné (aby nevznikli tzv. ústavní senátoři). Je dobré vtáhnout do Senátu nové zástupce. Zemánek – noví lidé mohou být přínosem pro Senát. U studentů těch 6 let je také vyhovující. Sváčková – myslím si, že by toto pravidlo mělo vypadnout. Jak pan děkan zmiňoval, že tenkrát to bylo bráno jako vítězství, tak nyní bychom měli brát jako vítězství to, že to zrušíme. Kudrle – obávám se toho, že jsme ukolébaní, že nehrozí kumulace moci. Jsem pro to, aby to pravidlo zůstalo. Baláž – studenti tento problém vnímají intenzivněji než my. Možná bychom to mohli kombinovat, mít to jinak u studentů. Lochman – „velký senát“ toto pravidlo nemá, tak bych to zrušil. Než aby pak někdo někoho nutil, že musí kandidovat do Senátu, protože není nikdo jiný, to taky není dobrý model. Leichmann – opravdu by to mohlo vést k tomu, že zde budou profesionální senátoři. Přijde mi lepší, to pravidlo tam ponechat. Baláž – v případě studentů by nebylo možné udělat výjimku? Leichmann – ta výjimka by byla zbytečná. Než se student stane známým, tak je bakalář. Těch 6 let je dostačující. Schlaghamerský – kolik studentů odešlo ze Senátu, protože skončili studium. Lahoda – v tom případě, toto pravidlo u studentů není potřeba. Naopak to brání těm, kteří by v tom rádi pokračovali. Např. když náhradník nastoupí na konec funkčního období (poslední semestr), tak pak může kandidovat jen jednou. Baláž – u studentů to komplikuje to, že jako náhradníci naskakují v průběhu funkčního období. Zemánek – pokud by se nepočítalo volební období kratší než 1 rok, … ale toto je zásadní věc, kterou by bylo potřeba lépe projednat (legislativní komise) a prodiskutovat to dopředu. Leichmann – to, jak to máme nyní napsané je výhoda oproti „velkému senátu“, ne nevýhoda. Ta koncentrace moci stále hrozí. Baláž – chcete vznést oficiální pozměňovací návrh předkladateli? Lahoda – mohli bychom o tom hlasovat, aby pan děkan věděl, jaký je na to názor. Návrh usnesení: Akademický senát doporučuje děkanu fakulty zrušit ustanovení Statutu umožňující vykonávat funkci senátora maximálně po dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období. Hlasování: pro 4 / proti 15 / zdržel se 2; návrh nebyl přijat. Lahoda – čl. 6 odst. 4 – cena děkana. Mohlo by toto OD být přidáno jako podléhající schválení AS. Dvorská – nejedná se o akademickou záležitost, ale jde jen o technické řešení. Jakmile DP obhájíte a uděláte státnice, ten den přestáváte být studentem. Ale o tom, že jste obdrželi cenu děkana, o tom rozhodne komise třeba až měsíc po té, co jste obhájili DP. „Nestudentovi“ stipendium vyplatit nesmíme. Je možné to vyplatit tou nominátní smlouvou. Je to jen technické opatření, jak takové peníze za DP vyplatit. Stejně to je řešené i u ceny rektora. Baláž – dříve to byla nedílná součást podmínek stipendijních programů. Je to opravdu taková technikálie? Nejsou tam třeba nastaveny nějaké parametry? Lahoda – to asi záleží na té smlouvě mezi fakultou a studentem? Dvorská – je to klasická smlouva. Strany si mohou smlouvou upravit práva jakkoliv, není to vymezené. Lahoda – co by to pro vás znamenalo, kdybychom to chtěli schvalovat? Byl by to velký problém? Dvorská – nebyl by to problém. Je to opravdu jen technické opatření, abychom to mohli vyplatit a vyjmout z OD. Pokud ten člověk nepokračuje ve studiu u nás na univerzitě, tak není možné tu cenu zákonně vyplatit jinak. Baláž – Senát by si tímto schvalováním přidal trochu práce. Leichmann – cena děkana je soutěž. Ředitelé ústavu dostanou pokyn k nominacím. Až se sejdou nominace, tak kolegium děkana posuzuje, kdo je z přihlášených nejlepší. Nejsou předepsaná kritéria. Schlaghamerský – je to čistě formální a nevím, k čemu by to komukoliv bylo. Lahoda – jen by mě zajímalo, zdrojem může být FPP a v případě stipendií tomu tak není? Dvorská – v případě prospěchových stipendií, ta se vyplácí ze stipendijního fondu, ale těch zdrojů může být víc. U ceny děkana to může být: rezerva děkana, centralizovaný FPP. Baláž – celý Statut je oproštěný od konkrétních ustanovení zákona a ostatních předpisů. Je možné to zrušit i v závěru Statutu? Můžeme? Dvorská – ano. Návrh usnesení: Akademický senát schválil vnitřní předpis fakulty Statut PřF MU.. Hlasování: pro 19 / proti 0 / zdržel se 1; návrh byl přijat. 5. Vnitřní předpis fakulty Jednací řád Akademického senátu PřF MU Dr. Baláž připomněl předchozí předjednání tohoto vnitřního předpisu, kterého je navrhovatelem. Seznámil Senát s kladným stanoviskem děkana k tomuto předpisu. Diskuze: Lochman – když někdo nedoručí omluvenku, co se stane? Baláž – povede se evidence docházky, která bude zveřejněna v každoroční zprávě, na základě toho by měl Senát vyzývat absentéry k tomu, aby se vzdali mandátu. Lochman – když omluvu nedoručí? Jedná se o čl. 3 bod 2, logické by bylo doručení omluvy v den zasedání. Baláž – může se stát mimořádná událost, proto je možné dodat omluvu dodatečně. Lochman – čl. 10 bod 5 – tzn., že kdokoliv s návrhem nebude souhlasit, tak to automaticky padá pod stůl? Baláž – každý člen Senátu má právo mít rozhodující hlas. To tak vždycky bylo. Lochman – někteří to mají trošku měkčí, např. LF. Pokud tedy někdo z našich senátorů řekne „ne“, i kdyby to bylo irelevantní, tak se to nebude projednávat. Baláž – pak ale předkladateli nic nebrání, aby to předložil na příštím zasedání. Nemyslím si, že to je snadno zneužitelné. Lochman – všechny řády, co byly schválené na „velkém senátu“, tak „část první“ jsou „úvodní ustanovení“ a „článek 1“ jsou „základní ustanovení“. My to máme naopak. Baláž – to snad nevadí. Máme to převzato z našeho volebního řádu, aby to bylo jednotné. Lochman – čl. 12 bod 6 – musí zde být ty odkazy na „odstavce“ a „články“ tohoto řádu? Baláž – je to tam pro snadnější orientaci. Zemánek – je AS ochoten vést jednání v angličtině, když by se stal členem někdo, kdo nemluví česky? Druhý dotaz je, zda by vedení fakulty nemělo chystat normy také v anglickém jazyce? (Kvůli pracovníkům, kteří jsou ze zahraničí a i pro zahraniční studenty.) Zda do tohoto řádu uvést, že jednacím jazykem je čeština. Leichmann – k tomuto bych se přikláněl. Překládat právní termíny, to by bylo na překladatele. Zemánek – tato možnost nám tu hrozí. Nevíme, kdo bude kandidovat a nečesky mluvících akademiků tu není málo. Baláž – ve „velkém senátu“, když se schvaloval v r. 2014 jednací řád, tak tam se to řešilo také. Nakonec to v jednacím řádu není. Angličtina se zamítla kvůli komplikovanosti a čeština byla zamítnuta také. Lochman – pak by Slováci museli mluvit česky. Baláž – kdokoliv by pak mohl zpochybnit projev toho člověka. Kudrle – máme zde úřední jazyk a tím je čeština. Nemusíme to víc specifikovat. Pokud se bude hlásit do Senátu cizinec, měl by zvážit svoje schopnosti, jednat v češtině o právních pojmech. Zemánek – jde o tu paralelu s tím, že v akademické sféře jste schopni komunikovat v anglickém jazyce… Kudrle – jedna věc je zdvořilost, ale tohle je právní jednání, jsme v ČR. Zemánek – smlouvu mají v češtině? Leichmann – ne, je přeložena do anglického jazyka. Myslím, že bychom to měli nechat tak, jak to je. V některých případech se můžeme bavit anglicky, to by byla naše vstřícnost, ale jednat o Statutu anglicky, to ne. Dvorská – nyní to je tak, že Správní řád se použije vždy, pokud není jeho použití vyloučeno. Ve Správním řádu máme čl. 16 Jednací jazyk – čeština. Osoba, která jazyk neovládá, může mít tlumočníka. Ohledně norem v angličtině, asi nás to čeká. Pracovní smlouvy máme už nyní dvojjazyčné. Studenti, kteří tu studují, s těmi se také komunikuje v angličtině. Baláž – objevil jsem jen malou drobnost – na ustavujícím zasedání se volí i místopředsedové komor. Kudrle – můžeme příštímu Senátu naplánovat body k projednání? Baláž – ne, ale můžeme je upozornit na problém. Lochman – některé řády upravují, když předseda Senátu skončí (např. přestane být členem akademické obce). Baláž – předsedu Senátu nahrazuje místopředseda. Schlaghamerský – to tam je, čl. 6 bod 3. Honsnejmanová – čl. 12 bod 8 – nemůže se stát, že by děkan nesouhlasil s celou řadou kroků a tímto by mohl blokovat práci Senátu? Baláž – 3/5 jsou potřeba na odvolání děkana. Tzn., že takové přehlasování je vážný signál rozumnému děkanovi, že by tohle dělat neměl. Honsnejmanová – obávám se toho počtu. Vzhledem k tomu kolik nás tu dneska sedí… Leichmann – to se asi očekává, že jde o velmi krizovou situaci. Předpokládám, že kdyby docházelo k takové situaci, že by zde byli všichni senátoři. Návrh usnesení: Akademický senát schválil vnitřní předpis fakulty Jednací řád Akademického senátu PřF MU. Hlasování: pro 19 / proti 0 / zdržel se 1; návrh byl přijat. 6. Opatření děkana Podmínky stipendijních programů Přírodovědecké fakulty Paní tajemnice seznámila Senát s Opatřením děkana. Zmínila důvody, které vedly k úpravám stipendijních programů: A. 1. Stipendijní program prospěchový a A. 2. a) Stipendia za tvůrčí výsledky formou ceny děkana. Ostatní zůstalo nezměněno. Diskuze: Lahoda – podnět od pana doc. Bochníčka byl vlastně na náš podnět. Žádali jsme o to, aby se ta prospěchová stipendia zvýšila. Jsme rádi, že se to povedlo, zrealizovat dvě úrovně. Zajímalo by nás, jak to ve výsledku bude, když konkrétní výše bude teprve stanovena. Dvorská – to se počítá podle toho, kolik lidí na to dosáhne. Čím méně lidí, tím vyšší částka. Ve stipendijním fondu (SF) budeme mít menší výpadek, protože očekáváme pokles u poplatků za prodlouženou dobu studia. Lahoda – zase se navýšily poplatky při tom dalším prodloužení. Dvorská – co nám SF dovolí, to vyplatíme. Lahoda – navrhovali jsme, aby se stipendium rozdělovalo podle percentilu, než podle dosaženého průměru. Připadá nám to spravedlivější. Rádi bychom, do budoucna, aby se ta stipendia tímto způsobem počítala. Kudrle – to může být problém. Je těžké udělat percentily, když studenty člověk spočítá na jedné ruce. Zemánek – záleží také na tom, jestli chcete dát peníze těm nejlepším v tom daném roce, nebo v nějakém globálním měřítku? Baláž – každá metoda má svoje nevýhody. Dvorská – pan proděkan to bral velmi zodpovědně, všechny ty možnosti zvažoval a pak navrhnul to, co je obsahem toho opatření. Lahoda – a tu konkrétní výši se dozvíme kdy? Dvorská – to by mohlo být tak do 14 dní. Havelka – jsme rádi, že se utvořily ty dvě hladiny stipendia. Na druhou stranu, jiné fakulty dávají mnohem vyšší prospěchové stipendium. Pokud se tedy nedá ukotvit přesná částka, tak apeluji na vedení, aby se tato částka navýšila, protože finanční prostředky ve fondu jsou. Leichmann – to, co se za ten rok vybere, to se studentům zase vrátí. Nemáme zájem tvořit ve fondu zbytečnou rezervu. Lahoda – co se týče červených diplomů, ta částka za ně tvoří skoro polovinu Stipendijního fondu. Bylo by možné ty diplomy vyplácet z FPP, když to jde u těch cen děkana za vynikající práci? Tím pádem by ve fondu zbylo více peněz na ta prospěchová stipendia. Leichmann – FPP je určen k úplně jiným věcem. Navíc ty ceny děkana, to jsou tak 1 nebo 2 za rok, což není tak vysoká částka. Dotovat z něj masivněji SF, to nepovažuji za vhodné. Lahoda – jak jste říkal, že je potřeba tento fond vyčerpat… Dvorská – o to se postaral rektorát. Nebudeme to mít vyčerpané, ale blokované. Uložil nám, že musíme mít pro každý projekt OP VVV samostatný projektový účet, který musíme nadotovat, kdybychom tam měli nezpůsobilé výdaje. Lahoda – rozumím, 1 mil. Kč ročně není zrovna málo. Dvorská – tvorba SF byla 4 mil. Kč a čerpání bylo 3,2 mil. Kč za předchozí rok. Opravdu se pohybujeme v těch intencích, co vytvoříme, to vyplatíme. Samozřejmě, budeme se snažit, aby to bylo ve prospěch studentů. Schlaghamerský – A. 3 – chápu to tak, že cizinci si zjistí, kde kolik dostanou peněz a tam potom jdou studovat? Podmínkou pro přiznání tohoto stipendia jsou určité podmínky. Tak, jak to je napsané, tak to chápu tak, že až ten student ty podmínky splní, tak pak mu ty peníze budou vyplaceny. Leichmann – toto se vyplácí kontinuálně a jedná se o 10 stipendií. Schlaghamerský – pak by to mělo být formulováno trošku jinak. Dvorská – pokud nesplní podmínky, tak mu to stipendium v dalším roce nebude přiznáno. Schlaghamerský – A. 3 bod 2 - zde se hovoří, že si mohou žádat studenti ze země, kde se nemluví příbuznými jazyky. Nakonec zjistíme, že se jedná jen o studenty ze Slovenska. Tak to celé přeformulujme a napišme, že se jedná přímo o studenty ze Slovenska, protože všechny slovanské jazyky jsou do jisté míry příbuzné. Zemánek – můžeme vyloučit i ty studenty, kteří mluví česky, ale mají cizí státní občanství. Leichmann – to, co tu je uvedené není nárok, ale požadavky. Rozhoduje o tom kolegium. To stipendium nedostávají automaticky. Schlaghamerský – navrhuji zrušení textu „ze země, kde se nemluví příbuznými jazyky“ v daném odstavci. Leichmann – dobře. Kudrle – co je vlastně motivací tohoto stipendia? Proč jim pomáháme? Leichmann – původně toto stipendium vzniklo na podnět předchozího pana proděkana, bylo mnohem vyšší, protože někteří studenti měli existenční problémy a také, aby si mohli zaplatit kurz v češtině, protože studují v českém jazyce. Kudrle – jak se zjišťuje, zda studují v ČR poprvé? Leichmann – to poznáme podle předchozího vzdělání. Zemánek – o jakou částku jde? Leichmann – 2000 Kč/měs. Mikulík – co kdybychom pozměnili text na „aby se naučili česky“. Dávalo by to větší smysl. Schlaghamerský – doporučuji, aby se na konec věty (Podmínkou pro přiznání tohoto stipendia…) přidal text „dle ročníku studia“ nebo něco takového. Baláž – spíše … pro přiznání tohoto stipendia v daném roce … Kudrle – „pokračování“ nebo „trvání“. Leichmann – ano, to „pokračování“ nebo „trvání“. Kudrle – bod 3 – max. 10 novým studentům, tzn., že jich je víc, tedy 10 v každém ročníku? Leichmann – ano. Lahoda – těch 30 studentů nás ročně vyjde na 700 tis. Kč. Na prospěchová stipendia se ročně dává 350 tis. Kč. Možná by bylo na místě uvážit, jestli by si kurz češtiny neměli zaplatit z nějakého projektu, na kterém pracují a jestli by se tyto peníze neměly raději dát našim studentům? Leichmann – původně do tohoto stipendia šlo několik milionů. Je možné to zkrátit na 1/3 a vyplácet to jen jeden rok, ale nějaká podpora těm zahraničním studentům by tam být mohla. Lahoda – rozhodně, vůbec nejsem proti internacionalizaci. Nicméně výše vyplácených na tato stipendia je dost vysoká... Baláž – tato připomínka je docela zásadní. Jde o to, jestli chceme dnes hlasovat o tomto znění, nebo by nebylo lepší nejprve vypořádat připomínky studentů… Zemánek – nyní jde o zdroj financování, co kdybychom do toho zapojili FPP? Leichmann – jedná se o stipendium děkana, nemohu sahat na peníze ústavů. Je možné to snížit třeba na 2 roky. Schlaghamerský – internacionalizace je pěkná věc, ale spousta VŠ ve světě má studenty ze zahraničí, kteří jim za studium dobře platí. Nevím, proč bychom je měli tímto způsobem dotovat? Leichmann – nechal bych jim 2 tis. Kč na první rok. Mikulík – když se přijmou studenti na projekt, tak po nich nikdo nechce, aby se učili česky. Kudrle – my jim ohromně vycházíme vstříc. Hlásí se do studia v českém jazyce, tím pádem dostávají stipendium od českého státu. Ve skutečnosti by tito studenti měli od začátku platit za studium, nebo mluvit česky. Když se porovnají ty dvě částky, tak ten poměr není správný. Leichmann – pokud se bavíme o půlce, tak to můžeme snížit na max. 3 semestry. Buryška – za SK navrhuji nechat to stipendium jen na první rok. Zbylá částka by se mohla využít na ta prospěchová stipendia. Baláž – netuším, jestli to bude plnit svůj účel. Když jim tu částku budeme vyplácet od začátku, jak budeme kontrolovat, zda si plnili svoji povinnost – kurz češtiny? Možná by bylo lepší nechat tam tu prostupnost, aby museli předložit certifikát. Zemánek – nechme 1. rok 2000 Kč, 2. rok 1000 Kč měsíčně. Leichmann – jde tedy o to, zda to nastavit na 2000 Kč/měs. jen na jeden rok (plnění povinností by bylo na školiteli), nebo stipendium vyplácet 3 roky 1000 Kč/měs. Paruch – přijde mi, že to není motivační, aby k nám šel někdo studovat. Leichmann – to nemá motivovat ke studiu, ale je to motivace k češtině. Mikulík – kolik stojí kurz češtiny? Leichmann – netuším. Zemánek – je nutné to schválit dneska, nebo je možné to odložit na příště? Leichmann – můžeme to odložit. Baláž – SKAS by se mohla s vedením fakulty domluvit. Havelka – bylo by možné si k tomu vyžádat další materiály? Jaké ty kurzy jsou atd.? Dvorská – toto by vám mohl sdělit Mgr. Bureš. Lahoda – mohli bychom se s ním i sejít. 7. Různé. · vyhlášené volby do AS PřF MU (dr. Baláž). Předseda volební komise doc. Gloser informoval Senát o přípravách voleb a o tom, jak vše probíhá. Kandidáti by měli poslat všechny svoje materiály do konce dubna. Každý člen volební komise by měl překontrolovat materiály za svůj volební obvod. Dr. Baláž – s volební komisí souvisí i to, že chemikové dodali posledního člena komise – doc. Zbořil. Návrh usnesení: Akademický senát zvolil Doc. RNDr. Petra Zbořila, CSc., členem Volební a mandátové komise AS PřF MU. Hlasování: pro 16 / proti 0 / zdržel se 0; návrh byl přijat. · volba děkana (dr. Baláž) My zvolíme komisi a budoucí Senát by měl komisi potvrdit. Ustavující zasedání, které bude na podzim, pravděpodobně 9. října 2017, musí navržený harmonogram schválit. Bude tam měsíční limit na sběr kandidátů a vystavení na webu. Shromáždění akademické obceby mělo být 13. listopadu 2017. Bude to s dostatečným předstihem před koncem funkčního období stávajícího děkana. Diskuze: Leichmann – ano, je lepší, když ta volba proběhne v listopadu. Baláž – pokud by nebyl děkan zvolen v první volbě, bude čas volby zopakovat. Leichmann – každý si stihne zařídit svoje záležitosti. Baláž – pane děkane, dáte na volbu děkana děkanské volno? Zajistilo by nám to mimo jiné vhodnou místnost pro volby. Leichmann – ano. Baláž – navržení členové komise: prof. Šmarda, prof. Pospíšil, doc. Mandl, Mgr. Peschelová, doc. Řezník. Za fyziku kandidát chybí. Hlasování tedy můžeme nechat na příště. Schlaghamerský – pokud budeme usnášeníschopní... Baláž – hlasování je odložené na příště, až budeme mít všechny obvody kompletní. · navrhuji Senátu zrušení legislativní komise – odvolání členů (dr. Zemánek) Diskuze: Baláž – a proč? Zemánek – ani k jednomu zásadnímu dokumentu nebyla komise schopná přijmout usnesení. Leichmann – ještě bych to nedělal, protože nás čeká Řád vědecké rady a Disciplinární řád pro studenty. Zemánek – můžeme hned zvolit novou. Baláž – můžeme odvolat ty, kteří tam nechodí. Schlaghamerský – chápu tento apel a neberu to osobně, protože to je způsob, jak dát ostatním najevo, že takhle to úplně nejde. Jsem ochotný to dělat dále, než mi vyprší mandát. Kudrle – jsem stejného názoru a chápu kolegu Zemánka. Zemánek – neberte to osobně, vás se to netýká. Byly to 3 nejdůležitější dokumenty na fakultě a legislativní komise nebyla schopná se sejít. Kudrle – můžeme přijmout usnesení, že Senát vyslovil nelibost nad fungováním legislativní komise. Schlaghamerský – svoji nelibost s fungováním komise jsem vyjádřil již dříve. Návrh usnesení: Akademický senát vyzývá členy Legislativní komise, aby se aktivně zúčastnili zasedání této komise, popřípadě aby zvážili svoji rezignaci na členství v této komisi. Hlasování: pro 16 / proti 0 / zdržel se 0; návrh byl přijat. Baláž – příští zasedání Senátu bude 24. dubna 2017. Prezence Zaměstnanecká komora: RNDr. Milan Baláž, Ph.D., doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D., doc. Mgr. Jan Koláček, Ph.D., Mgr. David Kruml, Ph.D., doc. Mgr. Vít Kudrle, Ph.D., Mgr. Jan Lochman, Ph.D., doc. RNDr. Petr Mikulík, Ph.D., Mgr. Kamil Paruch, Ph.D., Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D., doc. Dipl. Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D., Mgr. Petr Zemánek, Ph.D. Omluveni: prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc., Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D., doc. RNDr. Omar Šerý, Ph.D., doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. Studentská komora: Mgr. Tomáš Buryška, Mgr. Tomáš Havelka, Mgr. Irena Honsnejmanová, Mgr. Petr Chrást , Bc. Ondřej Kovanda, Bc. Marek Lahoda, Bc. Filip Neupauer, Mgr. Filip Smrčka, Mgr. Simona Sváčková. Omluveni: RNDr. Miroslav Krepl, Bc. Natálie Nádeníčková, Mgr. Michaela Tvrdoňová. Hosté: RNDr. Mgr. Daniela Dvorská , Doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr., Iva Klímová, Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., prof. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D. Zapsala: Iva Klímová Zasedání řídil a zápis po vypořádání připomínek členů AS schválil: V Brně dne 15. května 2017 RNDr. Milan Baláž, Ph.D. ________________________________