Čj.: MU-IS/125528/2020/1204168/PřF-1
Zápis z 21. zasedání Akademického senátu Přírodovědecké fakulty
Masarykovy univerzity
které se konalo v pondělí 18. května 2020 od 16:00 v distanční podobě na platformě MS Teams.
Schválený program jednání:
1. Kontrola úkolů.
2. Opatření děkana Pravidla a podmínky přijímacího řízení.
3. Opatření děkana ke studijnímu a zkušebnímu řádu MU.
4. Organizační řády ústavů, jejich geneze a současný stav.
5. Organizační řád Ústavu botaniky a zoologie.
6. Organizační řád Ústavu matematiky a statistiky.
7. Organizační řád Ústavu fyzikální elektroniky.
8. Různé.
Přijatá usnesení a závěry:
1. Akademický senát PřF MU schválil Opatření děkana Pravidla a podmínky přijímacího řízení.
2. Akademický senát PřF MU projednal Opatření děkana ke studijnímu a zkušebnímu řádu MU.
3. Akademický senát PřF MU vyzývá ředitele/ředitelky ústavů PřF MU (dle přílohy č. 1 Statutu
PřF MU) k dodržování platných znění ústavních organizačních řádů. Současně apeluje na členy
komory akademických pracovníků AS PřF MU, aby a) důsledně plnili svoji dohlížecí a informační roli v
jim příslušných radách ústavů, b) důsledně plnili svoji organizační a informační roli při shromážděních
pracovníků ústavů, jichž jsou zaměstnanci, c) v případě zjištění porušování platného legislativního
rámce fungování daného ústavu neprodleně informovali AS PřF MU.
4. Akademický senát PřF MU schválil Organizační řád Ústavu botaniky a zoologie.
5. Akademický senát PřF MU schválil Organizační řád Ústavu matematiky a statistiky.
6. Akademický senát PřF MU schválil Organizační řád Ústavu fyzikální elektroniky.
Přílohy zápisu:
1. Schválené znění Opatření děkana Pravidla a podmínky přijímacího řízení.
2. Schválené znění Organizačního řádu Ústavu botaniky a zoologie.
3. Schválené znění Organizačního řádu Ústavu matematiky a statistiky.
4. Schválené znění Organizačního řádu Ústavu fyzikální elektroniky.
Průběh jednání:
Schválení programu zasedání:
Tajné hlasování pomocí IS MU: pro 25 / proti 0 / zdržel se 0; program zasedání byl schválen.
1. Kontrola úkolů
Baláž: Na minulém zasedání jsme pověřili Legislativní komisi AS PřF, aby projednala za přítomnosti
příslušných ředitelů ústavů, fakultního právníka a pana děkana, organizační řády ÚMS a ÚFE. Oba dva
OŘ se podařilo projednat. Děkuji za to celé komisi a hlavně předsedovi prof. Kudrlemu. Další úkol byl
pro mě – a to vyhlášení voleb, což jsem učinil. Předseda Volební a mandátové komise dr. Kruml nám
později podá zprávu, jak volby probíhají.
2. Opatření děkana Pravidla a podmínky přijímacího řízení
Proděkan Bochníček představil změny v tomto opatření děkana. Jedná se o změnu v prominutí
přijímacích zkoušek v bakalářských oborech. Došlo k doplnění další možnosti k prominutí – na základě
splnění mezinárodní zkoušky Advanced Placement na úrovni 4 nebo 5. Jedná se o oborové zkoušky.
Loni je skládalo 110 lidí v celé ČR.
Diskuze:
Baláž: A je tam ta změna, co posílal docent Lochman?
Bochníček: Ne, není. Já jsem se o tom dozvěděl dneska ráno.
Lochman: Tento návrh na změnu vyplynul z přijímacího řízení. Velice by nám pomohlo, kdyby
uchazeči, co se hlásí do více programů, nám sdělili své priority, kam by chtěli nejvíc. Přijímací komise
by pak mohla lépe rozhodnout, kolik uchazečů přijmout.
Lízal: Já bych toto velmi rád podpořil. Ulehčilo by nám to práci. Pouze by se to muselo naprogramovat
do přihlášky v IS MU. Myslíte, že by to bylo pro IS techniky proveditelné? A bylo by to jen pro
bakalářské studenty, nebo jen pro magisterské? Nebo pro všechny?
Bochníček: Mně se to tedy moc nelíbí. Já si myslím, že to po studentovi nemůžeme chtít, aby se
rozhodl, kam by chtěl nejvíc. Přijde mi to takové omezující.
Lízal: Nám by to pomohlo v navazujícím studiu. Teď to děláme tak, že studentům píšeme email, kde
zjišťujeme jejich preference. Takže kdyby toto už bylo v rámci přihlášky, velmi by nám to usnadnilo
práci. Bylo by to pouhé vyjádření preferencí. Neznamená to, že by se pak nemohli zapsat na ten
druhý program. Nepřijde mi to jako omezení volby.
Baláž: Já si myslím, že změna v IS MU by to měla být tak drobná, že by to neměl být problém.
Kudrle: Mně se nelíbí zapojení certifikačních organizací, které dělají komerční kurzy. A zajímalo by
mě, jak ten test vypadá v porovnání s našim odborným testem.
Bochníček: Přijde mi to obtížnější než naše testy a navíc je to v angličtině. SCIO taky akceptujeme a
toto mi přijde, že má větší váhu než SCIO.
Kudrle: SCIO se mi taky nelíbí. Dobře, takže je to těžší a v angličtině. Děkuji za odpověď.
Lochman: S tou volbou preference. To se spíše týká navazujícího magisterského studia. A souhlasím
s Pavlem Lízalem, že by nám to usnadnilo práci. My na biochemii se studentů taky ptáme, když mají
více přihlášek, který program více preferují. Píšeme jim emaily. Teď by se to vyřešilo rovnou v rámci
přihlášky.
Křešťáková: Já souhlasím s docentem Lochmanem. Studenti, kteří končí bakaláře, už ví, kam chtějí jít
na magistra. Dávají si více přihlášek, kdyby náhodou ten jejich preferovaný program nevyšel.
Návrh usnesení:
Akademický senát PřF MU schvaluje OD Pravidla a podmínky přijímacího řízení.
Tajné hlasování pomocí IS MU: pro 23 / proti 1 / zdržel se 2; návrh byl přijat.
3. Opatření děkana ke studijnímu a zkušebnímu řádu MU
Proděkan Bochníček okomentoval změny. Řada z nich je pouze formálních. Zadání závěrečné práce
bude od nynějška plně elektronicky. Dále pro první semestr studia budou povinné a povinně volitelné
předměty studentům zapsány studijním oddělením. Jinak totiž studijní oddělení nemá nástroj, jak to
zkontrolovat. Volitelné předměty si student pak doplní sám. O přerušení studia bez udání důvodů je
možné požádat nejpozději do konce období pro změny v zápisu předmětů. V jarním semestru se pak
budou moct odevzdávat závěrečné práce od 20. dubna. Povinné odevzdání závěrečné práce
v jednom výtisku, některé ústavy ale mohou pořád vyžadovat 2 výtisky. Opakování neúspěšné
závěrečné zkoušky v jarním semestru bude možné opakovat v téže semestru i u magisterského studia
(ne jen bakalářského). Do teď se muselo žádat o výjimku, teď to bude možné automaticky bez
žádostí.
Diskuze:
Baláž: Já kvituji to povolení oprav závěrečných státních zkoušek.
Janeček: Já bych měl dotaz k tomu automatickému zápisu předmětů studijním oddělením. Jak to
bude s povinně volitelnými předměty, když jich tam je na výběr více? Kdo rozhodne o tom, kdo bude
mít co zapsané?
Bochníček: No, to je dobrý postřeh. Nevím, jestli někde v prvním semestru máme povinně volitelné
předměty. Ale děkuji za upozornění. Navrhuji tedy, aby se ty povinně volitelné předměty vyškrtly.
Kudrle: Jak pan proděkan mluvil o uchovávání závěrečných prací v knihovně. Jak dlouho je povinnost
je uchovávat?
Bochníček: O tomto se nediskutovalo.
Kudrle: Já jen jak jsou pořád nějaké skandály se závěrečnými pracemi atd., tak jenom ať na to
myslíme.
Leichmann: Závěrečné práce se ukládají „na věky“ – dokud to jde. Ukládá se to hlavně proto, že
v diplomových pracích jsou často uložena originální data, která se v některých oborech už získat
nedají. Je tedy snaha to uchovávat, dokud je to možné – dokud to neshoří, nezaplaví apod.
Kudrle: To je dobře, že se to uchovává. Je to paměť celé fakulty.
Leichmann: Jsou dochované třeba i práce z první republiky a ty pořád uchováváme.
Bochníček: Práce jsou v elektronické podobě zveřejněny světu, takže pokud nepadne internet, tak
budou k dispozici.
Křešťáková: A když už jsme v té moderní době, opravdu se musí jeden výtisk odevzdávat? Nestačí, že
je to v elektronické podobě v ISu?
Bochníček: Zákon přikazuje práci zveřejnit. Jestli přikazuje to mít v tištěné podobě, to nevím.
Ustoupili jsme studentům, že jsme ze 2 povinných výtisků udělali jeden. Ale třeba u obhajoby je
dobré mít papírovou verzi práce, aby se do ní mohla komise podívat. Nevím, jak by se dívali do
elektronické podoby práce.
Leichmann: Ten jeden výtisk se dělá i kvůli oponentům, aby ji dostal do ruky a mohl si práci lépe
přečíst. A i kvůli archivaci.
Lochman: Já potvrzuji, že aspoň jeden výtisk je vhodné mít i kvůli komisi. Komise si práci nebude
promítat na plátno během obhajoby. Takže si myslím, že ten jeden výtisk by měl zůstat povinný.
Lízal: Já bych to chtěl nějak zrekapitulovat. Před časem došlo ke snížení počtu výtisků na jeden,
protože knihovna už nemá zájem ty výtisky skladovat. Ten jeden výtisk dostává oponent, knihovna už
si ho nebere. Bylo řečeno, že primární je uložení na IS MU. Pokud bylo pak vyvoláno nějaké
přezkumné řízení, tak se vždy vychází z elektronické verze. Papírová verze je tedy primárně pro
oponenta a komisi.
Slovák: Zákon říká jenom to, že formu odevzdání stanoví vnitřní předpis VŠ. Takže zákon nevyžaduje
papírovou verzi. Náš studijní a zkušební řád primárně počítá s elektronickou verzí, ale připouští i
možnost fyzického odevzdání práce – čili papírové verze. Takže z hlediska předpisů nebrání nic
úplnému zrušení odevzdávání papírových výtisků prací.
Šindelář: PhD práce třeba už nejsou vůbec požadovány v papírové verzi, stačí pouze elektronická
forma.
Janeček: Žijeme v době elektronické a moc nechápu, že pro oponenta je lepší mít tištěnou verzi.
Myslím si, že pro oponenta by bylo jednodušší, kdyby se mu poslal odkaz na elektronickou verzi v IS
MU.
Leichmann: Je spousta oponentů, kteří se elektronicky nikam hlásit nebudou. Například starší lidé,
kteří jsou zvyklí, že jim práci doručí vytištěnou a pokud ji tak nedostanou, tak se tím nebudou
zabývat. Já nejsem proti odevzdávání pouze v elektronické podobě, ale pokud by se k něčemu
takovému schylovalo, tak bych doporučil to nejprve předložit pedagogické komisi, zeptat se ústavů
na názor a pokud bude většinová shoda, tak pak bychom mohli přejít pouze na elektronické verze.
Kudrle: Uvědomme si, že každé médium má své výhody. Elektronická verze nezabírá žádné místo, je
okamžitě k dispozici a dá se v ní vyhledávat. Ale tištěná forma je daleko rychlejší. Než v elektronické
formě dolistujete tam, kde jste skončili, tak to je na dlouho.
Jirásek: Studenti doteď tiskli 2 výtisky – jeden šel do knihovny, druhý oponentovi. Pokud teď se tiskne
jenom jeden výtisk, tak si myslím, že by se měl vrátit studentovi.
Baláž: Ono to je hodně závislé ústav od ústavu. Na ÚEB to nearchivujeme, ale vím, že na ÚBZ práce
archivují.
Bochníček: Zatím se o změně počtu výtisků nedebatovalo, takže bych tu debatu nejprve nechal na
Kolegium děkana a na pedagogické zástupce.
Lízal: Když se rušily 2 povinné výtisky, tak na pedagogické komisi zněly názory, že jeden povinný výtisk
je potřeba, právě kvůli obhajobám a oponentovi. Takže si nemyslím, že by prošlo úplné zrušení
tištěné verze.
Baláž: A jak to teď je? Student odevzdává tištěný výtisk zároveň s elektronickou verzí?
Bochníček: Letos to tak není. Ale normálně je to tak, že student dojde na studijní oddělení s výtiskem
práce a studijní referentka se podívá, jestli má odevzdanou elektronickou verzi práce v IS MU.
Baláž: Já jsem se ptal proto, jestli je student stresovaný tím, že před odevzdáním musí zajít ještě do
tiskárny, nechat to vytisknout a svázat a v termínu dojít na studijní oddělení. Mohlo by se třeba
zavést to, že se výtisk práce dodá do tří dnů na studijní oddělení.
Bochníček: Ten výtisk práce se dává oponentovi a na vypracování posudku je relativně krátká doba,
takže by to nemělo být rozvolněné moc, aby se stihl vypracovat posudek. To by se pak musela změnit
procedura odevzdávání prací. Teď je to nastavené tak, že odevzdání práce je přinesení výtisku.
Baláž: Současně ale platí, že směrodatná je elektronická verze.
Leichmann: Já bych k tomu doplnil, že když se na univerzitě kontrolovaly práce na plagiátorství, tak se
pochopitelně kontrolovaly elektronické verze. Takže i pro tyto účely plagiátorství je primární
elektronická verze.
Bochníček: Já bych se chtěl ubezpečit, aby nic nezapadlo po této dlouhé diskuzi. Takže jediná změna,
co jsme teď udělali, je odstranění povinně volitelných předmětů.
Nežiková: Já bych měla ještě dotaz k těm preferencím u podávání přihlášek. Platí to pro magistry i
bakaláře nebo jenom pro navazující magisterské?
Bochníček: No, já jsem z diskuze pochopil, že to je nutné hlavně u magisterských studentů, u bakalářů
ne.
Lochman: Ano, u navazujícího magisterského.
4. Organizační řády ústavů, jejich geneze a současný stav
Předseda Baláž prezentoval rozbor vývoje ústavních organizačních řádů. Ústavy vznikly v roce 2007 a
následně byly zavedeny Organizační řády. Ředitel ústavu je přímý podřízený děkana a má pravomoci
a odpovědnost za fungování ústavu. Funkční období je maximálně 4leté, řetězení není omezeno.
Vznikly Rady ústavů, které fungují jako poradní orgán pro ředitele. Rada je svolávána nejméně 2x
ročně a zápis z jednání je zveřejňován na dokumentovém serveru. Shromáždění pracovníků ústavu je
povinné nejméně jednou za rok. Shromáždění projednává závažné otázky týkající se ústavu a může se
o nich usnášet. Usnesení je adresováno Senátu nebo děkanovi. V průběhu let došlo k novelám OŘ.
Nejvíce jich měl RECETOX, kdy v roce 2018 zavedl vícestupňové liniové řízení. ÚMS reorganizovalo
radu ústavu – rada jako poradní a oponentní orgán zasedne jen jednou ročně. Senátoři KAP AS by
měli důsledně navštěvovat rady ústavů, informovat ředitele, co se děje na senátu atd. Shromáždění
pracovníků ústavu je to správné fórum na projednávání ústavních problémů.
Diskuze:
Lízal: Já bych to usnesení chtěl podpořit. Osvěžíme tím paměť ředitelům a senátorům. Ale zkusme to
dát do povinností předsedy senátu, aby si každý rok vyžádal informace o tom, jestli proběhlo
shromáždění pracovníků ústavu. Aby na to dohlížel.
Baláž: Souhlasím. Myslím si, že je to dobrý návrh. Ještě bych se chtěl zeptat pan Slováka, jestli si
myslí, že usnesení shromáždění pracovníků může být adresováno i řediteli ústavu?
Slovák: Tak jak je to napsané ve Statutu, tak bych řekl, že by to opravdu mělo být směrované
děkanovi nebo senátu. Ale nikdy není napsané, co s tím po tom má děkan nebo senát dělat. Usnesení
s sebou nenese žádné procesní důsledky. Kdyby teda shromáždění akademických pracovníků
směřovalo usnesení řediteli ústavu, tak je to usnesení čistě formálně neplatné, ale zároveň je to
nějaký "vox populi", jakési vyjádření zaměstnanců ústavu, které lze těžko ignorovat.
Baláž: Takže kdyby se ve Statutu změnila věta na: Toto usnesení je obvykle adresováno děkanovi
nebo Senátu" – bylo by to lepší...
Kudrle: A hlasování na shromáždění by mohlo probíhat tajnou volbou? To si moc nedokážu
představit, že bychom tolik lidí obcházeli s urnou. A ještě bych měl jeden komentář k tomu, jak jste
říkali, že by měl předseda Senátu dohlížet na shromáždění na ústavech. Já si myslím, že to by měl
dělat pan děkan, aby hlídal dodržování předpisů.
Baláž: Já si myslím, že teď řešíme dohlížecí roli Senátu, a ne pana děkana. Cítím, že Senát nemá
z historie čistý štít. A k tomu tajnému hlasování. Já chápu, že jste velký ústav, ale v momentu, kdy se
projednávají citlivé personální věci, bych měl radši 200 lístečků na tajné hlasování, než aby se
hlasovalo zdvižením ruky.
Kudrle: Já tomu rozumím, jen jsem poukázal na technický problém.
Návrh usnesení:
Akademický senát PřF MU vyzývá ředitele/ředitelky ústavů PřF MU (dle přílohy č. 1 Statutu PřF MU)
k dodržování platných znění ústavních organizačních řádů. Současně apeluje na členy komory
akademických pracovníků AS PřF MU, aby a) důsledně plnili svoji dohlížecí a informační roli v jim
příslušných radách ústavů, b) důsledně plnili svoji organizační a informační roli při shromážděních
pracovníků ústavů, jichž jsou zaměstnanci, c) v případě zjištění porušování platného legislativního
rámce fungování daného ústavu neprodleně informovali AS PřF MU.
Tajné hlasování pomocí IS MU: pro 26 / proti 1 / zdržel se 0; návrh byl přijat.
5. Organizační řád Ústavu botaniky a zoologie
Předseda Baláž sdělil, že Legislativní komise uznala pochybení, když v loňském roce doporučila ke
schválení OŘ ÚBZ, kde bylo zakotvené svolání Rady ústavu pouze jednou ročně. Takže po souhlasu
pana ředitele ÚBZ prof. Chytrého a pana děkana dostáváme ke schválení novelu OŘ, kde je již
zakotvené svolání Rady 2x ročně.
Diskuze:
Kudrle: RECETOX to má taky pouze jednou ročně.
Baláž: Ano, to máš pravdu. Takže až zase přijde na řadu RECETOX, budeme vyjednávat
s ředitelem/ředitelkou o změně.
Schlaghamerský: Já bych za ÚBZ podotknul, že Rada jedná 6-8x do roka. Takže to je opravdu jenom
formální změna.
Návrh usnesení:
Akademický senát PřF MU schvaluje Organizační řád Ústavu botaniky a zoologie.
Tajné hlasování pomocí IS MU: pro 26 / proti 0 / zdržel se 0; návrh byl přijat.
6. Organizační řád Ústavu matematiky a statistiky
Ředitel ÚMS prof. Slovák vysvětlil změny – stávající OŘ se obohatil o roli tajemníka ústavu. Tajemník
ústavu je úředník, který pomáhá řediteli s administrativou. Shromáždění akademické obce probíhá 2x
ročně.
Předseda Legislativní komise Kudrle sdělil, že LK doporučila OŘ ke schválení senátu.
Návrh usnesení:
Akademický senát PřF MU schvaluje Organizační řád Ústavu matematiky a statistiky.
Tajné hlasování pomocí IS MU: pro 24 / proti 0 / zdržel se 2; návrh byl přijat.
7. Organizační řád Ústavu fyzikální elektroniky
Ředitel ÚFE prof. Vašina představil změny v OŘ. Pan ředitel by rád srovnal realitu s tím, co je napsané
na papíře. Na ústavu již funguje 6 autonomních výzkumných skupin a paní Tesaříková na funkci
tajemníka ústavu funguje již asi 3 roky, ale v OŘ ani jedno ještě není. Zaměstnanců ústavu je asi 70,
takže je potřeba je nějak zorganizovat.
Předseda Legislativní komise Kudrle sdělil, že LK jednomyslně doporučila OŘ ke schválení senátu. Na
LK proběhla diskuze o pravomocích ředitele a zařazování lidí do výzkumných skupin.
Diskuze:
Havliš: Já bych se chtěl pana ředitele zeptat, proč si myslí, že je důležité, aby ředitel zařazoval
zaměstnance do výzkumné skupiny? Není to totiž obvyklé v jiných OŘ.
Vašina: Obvyklé to není, ale co jsem se ptal paní Kneblové a pana Slováka, tak při přechodu do
třístupňového řízení se to děje. Možná to není v OŘ napsané, ale dělá se to tak. Já jako ředitel jsem
podepsal papír, že jsem zodpovědný za ústav, včetně toho, jak je členěný. A když se u nás objeví nový
zaměstnanec, tak paní Kneblová potřebuje dostat pokyn, kam bude zařazený. Takže se musí někoho
zeptat a ptá se ředitele. U nás ty skupiny fungují už 3 roky "na psí knížku" a každý člověk ví, kam patří.
Všichni spolupracují, tak nevidím důvod, proč bych to nerespektoval. Takže teď budou zaměstnanci
zařazeni tam, kde už de facto 3 roky patří. Nevím, kdo jiný by to měl paní Kneblové říct, kam jaký
zaměstnanec patří, když ředitel zodpovídá za celý ústav.
Havliš: Děkuji, mě jenom zajímalo, proč je to tady explicitně napsané, když v jiných OŘ to takto
napsané není a funguje to tam stejně i bez toho explicitního formulování v OŘ.
Vašina: Já si myslím, že je dobré mít ty věci tak napsané, aby se vědělo, jak to funguje.
Baláž: Já si taky myslím, že je dobré, když je to tak explicitně napsané, jak to funguje. Mimochodem,
teď jsme schválili OŘ ÚMS a tam je to taky explicitně uvedené, že ředitel rozhoduje o zařazení
zaměstnance. Samozřejmě, že je to vždycky děje po dohodě s vedoucími skupin.
Vašina: Ještě došlo ke změně názvů skupin. Vedoucí skupin pozměnili názvy svých skupin, aby to bylo
výstižnější.
Meduňa: Já bych se chtěl ještě vrátit k tomu zařazování do výzkumných skupin. Myslím si, že
primárně by o tom měl rozhodovat vedoucí výzkumné skupiny, kdo bude u něj v týmu. Přijde mi
nelogické, že když budu vedoucí týmu, tak mi ředitel určí, kdo bude v mé skupině. Já bych tam napsal,
že o zařazení pracovníka do výzkumné skupiny rozhoduje vedoucí skupiny, po projednání s ředitelem
ústavu.
Kašparovský: Ředitel sice přenáší pravomoci na vedoucí výzkumných skupin, ale ne zodpovědnost,
takže nějakou kontrolu nad celým procesem musí mít. Nepřijde mi rozumné vyčlenit z ředitele z toho,
jak má fungovat ústav. Ředitel má koncepci rozvoje ústavu a jak by ji pak mohl dodržovat, když by
nemohl mluvit do fungování ústavu?
Vašina: U nás na ústavu zaměstnanci požádali, kam by chtěli být zařazeni. Stalo se třeba to, že 2
vedoucí si požádali o jednoho stejného pracovníka. A na základě přání toho zaměstnance jsme ho
zařadili, tam kam chtěl. Kdyby o tom rozhodoval vedoucí skupiny, tak ti by pak chodili za paní
Kneblovou a v pondělí by zaměstnanec patřil do té skupiny, v úterý do druhé a tak by se to mohlo
dělat do nekonečna. Takže musí být nějaká osoba, která to rozhodne a myslím si, že ředitelé jsou
znalí situace na svém ústavu a nebudou zařazovat zaměstnance tam, kam nechtějí.
Meduňa: Ano, v případě sporu by měl rozhodovat ředitel, ale primárně si myslím, že by to měl být
vedoucí skupiny po projednání s ředitelem.
Kašparovský: Já tomu rozumím, ale tady se na to nedívejte z lidského hlediska, ale z pracovně
právního hlediska. Kdybych to otočil, mohl bych si já třeba vybrat, že od zítřka budu pracovat na
biologii a řekl o tom panu řediteli – od zítřejšího dne pracuji u Vás a hotovo. To by tak nešlo. OŘ není
o akademických svobodách, ale o pracovně právních věcech, aby to mělo nějaký řád a systém. A
každopádně ředitel ústavu tu pravomoc má, i když to tam nenapíšeme. Tímto ustanovením v OŘ si
ředitel tu pravomoc nově nevytvoří.
Kudrle: Já mám trochu problém – sedím na 2 židlích. V legislativní komisi jsem se soustředil na to, aby
OŘ byl legislativně v pořádku. Ale jako zaměstnanci ÚFE se mi taky nelíbí pravomoc ředitele zařazovat
zaměstnance do skupiny. Jak říkal pan děkan, němě mají toto právo všichni ředitelé. Ve svých OŘ to
nemají napsané a najednou tu máme jeden ústav, který to tam uvede. Všude jinde to bez toho
explicitního uvedení dokáží vyřešit, tak proč by to tak nemohlo jít i na ÚFE? Myslím si, že jako první by
si měl skupinu volit zaměstnanec po dohodě s vedoucím skupiny a ředitel by měl do toho zasahovat
až v případě sporů. Tak si myslím, že to dělají všechny jiné ústavy.
Kašparovský: Nerozumím pojmu němě. To je prostě zákon a to platí. I ve chvíli, kdy vy to neschválíte,
tak ředitel bude mít tu pravomoc stejně. Mám pocit, že diskuze se vede o tom, že dáváme řediteli
nějakou novou pravomoc. Ale to tak není. A pan ředitel Vašina to na začátku řekl dobře – já nemám
rád věci, které nejsou na papíře, chtěl bych, aby to tam bylo, protože to stejně je pravda. Já tady
vidím jedině, a to že pan ředitel se rozhodl udělat třístupňové řízení a část svých pravomocí přenesl
na vedoucí skupin. Takže pan ředitel si nepřidává pravomoci, naopak, on si je ubírá.
Vašina: Já aniž bych chtěl být zlý, tak Vítek Kudrle je členem LK a Senátu PřF a taky je členem Rady
našeho ústavu a když se o novém OŘ diskutovalo na ústavní půdě, tak k němu neměl žádné
připomínky.
Baláž: Já bych jen připomněl, že na Senát byl vznesen apel, že ÚFE není tak velký, aby měl třístupňové
řízení. Ale kdyby to třístupňové řízení nebylo, tak by to znamenalo, že všechny pravomoci by měl pan
ředitel.
Vašina: Pokud máte zájem, tak já mám nachystanou prezentaci o tom, jak těch 6 výzkumných skupin
na ÚFE funguje. Ta organizační struktura i pro 70 lidí je dobrá. Tak píši emaily vedoucím skupin, místo
toho, abych je posílal hromadně všem 70 zaměstnancům.
Bartoš: Já s tím bodem souhlasím. Ale možná by se to mohla napsat trošku jinak: po projednání
s vedoucími skupin se souhlasem ředitele ústavu. Bude to pořád totožná, ale už ne tak ostrá
formulace.
Vašina: Já nechci být vztahovačný, ale před 10 minutami jste něco, o čem teď začínáte debatovat,
schválili ÚMS. Tak se prosím chovejte rovně ke všem ústavům. Nerozumím tomu, v čem je náš ústav
tak specifický, že se to u nás tak diskutuje a na matematice to tak hladce prošlo.
Kudrle: To nejsou jenom pracovně právní vztahy. My se řídíme taky zákonem o vysokých školách, kde
jsou akademické svobody a to je i svoboda bádání. A do svobodného bádání úplně nezapadá, že mi
někdo v pondělí řekne, že budu dělat teď toto a toto. To není svobodné bádání. Všichni ředitelé o
tom ví, ale žádný z nich to nepotřeboval akcentovat v OŘ.
Kašparovský: I u akademických svobod je potřeba dodržovat vnitřní předpisy univerzity a fakulty.
Pokud to právo existuje, tak proč by nemohlo být explicitně popsané? Chápu, že teď je to asi
ovlivněné tím, že se na ÚFE řeší nějaké personální záležitosti, ale pokud to do OŘ uvedeme nebo ne,
tak to na té záležitosti nic nezmění. A jak si někteří zaměstnanci myslí, že ředitel má moc
centralizovanou moc, tak tady je vidět, že právě ředitel tu moc decentralizuje. A ještě tady vůbec
nebylo řečeno, že zavedení pozice vedoucí skupiny je taky kvůli hodnocení zaměstnanců. Pan ředitel
chce, aby zaměstnance hodnotil vedoucí skupiny, který je jim blíž než ředitel a ví, jak pracují. A to je
taky důležitý aspekt. Pokud se fakticky nic nemění, nemá smysl se bavit o formě. Znovu opakuji: tu
pravomoc pan ředitel již má. Nic se nezmění na tom, jestli to tam uvedeme nebo ne. Ale pan ředitel si
to tak přeje a já s ním souhlasím. Nerad bych zakrýval skutečnost tím, že to tam nenapíšeme, i když je
to pravda.
Baláž: Senát dostal již finální verzi OŘ. Takže diskutovaný bod 3 je v přesném znění tak, jak ho
upravila a schválila Legislativní komise.
Kruml: Já chápu, že OŘ je po právní stránce naprosto v pořádku. Nenapadá mě nikdo jiný než ředitel
ústavu, kdo by měl rozhodovat o tom, kdo bude členem jakého výzkumného týmu. Nicméně ten řád
nemá podporu všech zaměstnanců a já to vnímám tak, že byla na ústavu vedená nedostatečná
debata. Možná se zaměstnanci bojí, že když budou členem dané skupiny, tak nebudou mít přístup ke
všem přístrojům apod. A já jsem to z debaty pochopil, že s tím mají zaměstnanci problém – že
nebudou mít přístup k přístrojovému vybavení jiných skupin.
Vašina: My jsme OŘ probírali na posledních dvou radách ústavu, ale bohužel prof. Kudrle nebyl ani na
jedné z nich přítomen, omluvil se. Na první radě jsme jednali o tom, jestli se lidem líbí neformální
systém skupin, který v současnosti existuje. A všichni řekli, že je to super, že děláme pořádek na
ústavu a bude to zakotvené v OŘ a každý bude vědět, kam patří a kdo je jejich nadřízený. Za mnou
chodili zaměstnanci a stěžovali si, že jim nedávám zpětnou vazbu. Já jsem jim říkal, že já rozumím a
vím o práci lidí pouze z mojí skupiny. Já jim můžu dát zpětnou vazbu pouze formální, na základě toho,
kolik článků opublikovali. A taky kvůli tomu, že máme HR Award, tak chceme zaměstnance adekvátně
hodnotit. A to bude dělat právě vedoucí skupiny, který o svých zaměstnancích ví nejlépe.
Co se týče přístrojového vybavení. Vy teď máte asi na mysli kauzu doc. Zajíčkové. Paní docentka je
jedna zaměstnankyně ze 70, má u nás 0,2 úvazku a mě upřímně mrzí, že jí na CEITECu ruší výzkumnou
skupinu, ale já jí v tomto nepomůžu. To si musí vyřešit CEITEC, kde ona 10 let pracovala. Já jsem při
zvolení ředitelem podepsal papír, že zodpovídám za 300 milionů na našem ústavu a mám klíčky jen
od laboratoří mé výzkumné skupiny. Do jiných laboratoří nechodím, ani nemám žádný univerzální
klíč. Důvodů je několik. My jako fyzikové pracujeme s vysokým napětím, takže neznalec by mohl blbě
sáhnout a mohl by dostat opravdu velkou ránu elektrickým proudem. Všichni lidé na ústavu
nemohou mít kličky od všech laboratoří. Navíc jsme aplikační výzkum a řešíme spoustu projektů, kde
je smlouva o mlčenlivosti. Nemůžeme si tedy dovolit, aby do laboratoří chodili jiní lidi než ti, co
podepsali NDA. Na chemii a biologii to funguje stejně.
Baláž: Na ÚEB je to stejně. Zaměstnanci mají vstup pouze do laboratoří svého oddělení. Nikam jinam.
Kašparovský: Ústavy mají provozní řády, které stanovují přístupy k přístrojům a jednotlivým
místnostem. Pokud potřebujete na přístroji někoho jiného něco změřit, funguje to většinou tak, že
mu dáte vzorek a on vám to změří. Navíc každý přístroj má i provozní náklady, které se za něj platí. A
jak pan ředitel zmiňoval, že má odpovědnost za ústav, tak já mám zodpovědnost za celou fakultu. A
pokud bych dovolil, aby měli všichni zaměstnanci přístup ke všem přístrojům, tak to bych si už mohl
rovnou sbalit tepláky a jít si sednout do vězení.
Vašina: Já bych vás poprosil, abyste při schvalování OŘ ÚFE odhlédli od kauzy doc. Zajíčkové. Celá
kauza je primárně o tom, že kdyby neskončila její skupina na CEITECu, tak je všechno v pohodě. Ale
její skupina končí a ona se k nám na ústav nemá moc kam vrátit. Já doufám, že jí CEITEC pomůže najít
řešení. Ústav ani Fakulta její výzkumnou skupinu nezrušili. Teď řešíme OŘ pro 6 skupin ÚFE, které
chtějí být skupinami a 70 zaměstnanců, kteří chtějí třístupňové řízení.
Kudrle: Open access k laboratořím neznamená, že by tam mohl kdokoliv vstupovat. Ale znamená to,
že každý má a priori právo tam měřit. U kauzy doc. Zajíčkové jde o to, aby byla do nějaké skupiny
zařazená a mohla tedy někde měřit. Ona nechce přistupovat ke všem zařízením ústavu, ale aby ji
někdo někam pustil, když není ve skupině.
Kašparovský: Přistoupení k přístrojům v režimu Open access je pro všechny na světě bez ohledu na
to, jestli je v nějaké skupině. To nesouvisí s OŘ. Ale Open access není to, co chce paní docentka,
pokud jsem to správně pochopil. Pokud chce měřit, nemusí být v žádné skupině. Takhle si tam můžu i
já dojít změřit vzorky.
Vašina: Je to tak. My jsme velká výzkumná infrastruktura a za Open access dostáváme finance. Ale
nefunguje to tak, že u nás zítra zaklepete a řeknete, že tady máte vzorek a potřebujete ho teď hned
změřit. Má to pravidla. Musíte si podat interní projekt, ten musí u nás někdo zoponovat, říct, že ten
výzkum je relevantní a pak to pro vás zadarmo nebo za afiliaci změříme. Za toto my dostáváme státní
podporu. To neznamená, že někdo dostane klíče od laboratoří.
Návrh usnesení:
Akademický senát PřF MU schvaluje Organizační řád Ústavu fyzikální elektroniky.
Tajné hlasování pomocí IS MU: pro 15 / proti 2 / zdržel se 9; návrh byl přijat.
8. Různé
Baláž: Je potřeba projednat stížnost docentky Zajíčkové vůči vedení fakulty. Minule jsme slíbili, že si
zkusíme obstarat relevantní dokumenty. Pan děkan se poté vyjádřil, jaké konkrétní kroky podnikl
v reakci na Kontrolní odbor děkanátu. Myslím si, že momentálně je nevhodné, aby se Senát jakkoliv
vyjadřoval nebo zasahoval do probíhajícího přezkumného šetření. Nechme to na příští Senát. Máte
moje čestné slovo, že tento bod zařadím na první zasedání nového AS PřF.
Kašparovský: Já bych ještě informoval senátory, co se děje. Pan rektor se rozhodl nechat případ ještě
přezkoumat. Složil komisi, která je složená hlavně z právníků a zkoumají všechny materiály, jestli
Kontrolní odbor postupoval řádně. Dále je případ u Panelu rovných příležitostí. Panel již vyslechl paní
doc. Zajíčkovou, mě i pana ředitele Vašinu. Panel pak bude konstatovat, jestli byly nebo nebyly
narušeny rovné příležitosti akademického pracovníka na naší fakultě. Nelíbí se mi, že když na CEITECu
něco zruší, tak to hodí na fakultu, aby se postarala.
Kudrle: Není tam nějaký limit, že by ten přezkum měl trvat maximálně měsíc?
Kašparovský: Tohle už jde jinou cestou než podle té směrnice. Ale to by nám přesně řekl pan právník.
Kontrolní odbor to řešil skoro rok, i když podle směrnice má měsíc. My nic nezdržujeme, to si řídí pan
rektor. Ale můžu to urgovat.
Baláž: Můžeme pana děkana vyzvat, aby Senát informoval, až se něco nového dozví.
Kašparovský: Ano, pošlu.
Křešťáková: Já chápu, že všichni můžou oslovit Senát, ale chtěla bych poprosit paní doc. Zajíčkovou a
pana prof. Trunce, aby vedení PřF neoslovovali tak, jak je v emailech oslovovali, a chovali se
decentně.
Baláž: Já bych se chtěl pana děkana zeptat, jestli se nějak vyvíjí řetězení funkcí u ředitelů ústavů?
Kašparovský: Máme to v rámci implementace HR Award. Řetězení chceme omezit. Čekám, až se teď
zvolí ředitel RECETOX, pak navrhnu změnu vnitřních předpisů, aby bylo funkční období omezené na 2.
Ještě mě Vědecká rada PřF zavázala, abych vám sdělil, že se nechce vyjadřovat k ředitelům ústavů.
Takže by se to projednávalo pouze na Senátu PřF. Vědecká rada totiž nemůže dostat materiály, které
jsou tajné, tudíž k ředitelům nemá žádné podklady.
Kudrle: A proč jsou ty dokumenty tak tajné? Proč je nemůže VR dostat?
Kašparovský: Je to tak nastavené a já VR nemůžu dát nic jiného než jméno a funkci. Koncepci rozvoje
pracoviště jim nemůžu dát. Já neznám žádnou jinou VR, kde by se hlasovalo o vedoucích
pracovnících. Třetina jsou externisti a ti nám do toho nechtějí zasahovat.
Vašina: Já když jsem sepisoval koncepci rozvoje ústavu na svou kandidaturu na ředitele ústavu, tak
jsem se paní Kneblové ptal, kdo všechno k tomu bude mít přístup, abych věděl, jak moc můžu být
otevřený. Paní Kneblová říkala, že to uvidí pouze výběrová komise a pan děkan. Nikdo jiný. Asi je pro
to nějaký dobrý důvod. Ředitelé tu koncepci píšou podle toho, jestli to bude veřejné nebo ne.
Kudrle: Chápu, že všechny věci nemohou jít do světa. Ale VR by měla mít širší fungování než jen
schvalování docentů a profesorů. Podle mě by VR měla dělat takovou evaluaci, pohled z venku se od
nich očekává.
Kašparovský: VR má širší agendu než docenty a profesory. Je to ještě schvalování členů SZZ, školitelů
atd. Ale tato agenda je spíše zasazená do odbornostní roviny. Ředitel, když jde do konkurzu, tak ten
svůj program nechce moc zveřejňovat, protože soutěží s někým jiným. A dávat svoje know-how
jenom tak asi nikdo nebude chtít. Ředitele pak vybírá komise, která má 5 členů a z nich jsou 3
externisti. Odborný náhled je tedy z venku. Takže bych se nebál, že by chyběla vnější expertíza.
Kudrle: Ale VR by mohla vnést vědecký pohled na věc a ne manažerský.
Kašparovský: Po uchazeči chceme nějakou vědeckou historii. A i děkani a proděkani, kteří jsou
v komisi, jsou vědci, takže to dokáží posoudit. Byl to požadavek od VR. Sami mi to navrhli.
Kudrle: Je to věc, o které jsem mluvil už minule – webové stránky. Nemohl jsem nikde dohledat OŘ
jednotlivých ústavů. Je to dost nepřehledné.
Baláž: Legislativní komise se dohodla, že se ještě jednou sejde a tam bychom to mohli probrat a dát
nějaké doporučení.
Čermák: Ano, máte pravdu, je to nepřehledné. Ale OŘ na webu nebyly nikdy. Ty většinou zůstávaly na
stránkách jednotlivých ústavů. Dokumentový server se momentálně předělává. Pan Ledvinka na tom
pracuje.
Janeček: Já bych se jen chtěl vrátit k minulému bodu. Jak bylo na začátku avizováno, že hosté
nebudou moct vstupovat do diskuze, tak musím říct, že nesu nelibě, že pan ředitel Vašina nebyl
vyzván žádným konkrétním dotazem a slovo dostal. Nemyslím si, že to bylo správně a pro
pozorovatele to asi nepůsobí dobře.
Baláž: Je to v pravomoci předsedajícího. Věděl jsem, že pan ředitel Vašina bude mluvit k věci a že
nebudou padat žádná invektivy, tak proto dostal slovo, aby řekl, jak se zachází s materiály při
kandidatuře na ředitele. Nejsem si vědom, že by někdy jindy, kromě tohoto bodu dostal slovo, vyjma
projednávání OŘ „jeho“ ústavu.
Janeček: Myslím, že je na zvážení každého, jak si to přebere.
Baláž: Beru to na sebe, jsem předsedající.
Kudrle: A bude výjezdní zasedání končícího a nového senátu?
Baláž: Vzhledem k situaci nevím, ale pokud by se opatření uvolnila, dám vám vědět a začal bych
výjezdní zasedání organizovat. Nechal bych to otevřené.
Kruml: Volby do nového funkčního období AS PřF MU probíhají dle harmonogramu. Zveřejnili jsme
volební seznamy, teď se nám hlásí jednotliví kandidáti. Je ale potřeba dělat propagaci mezi
zaměstnanci a studenty, abychom naplnili mandáty. Ale věřím, že se nám to podaří.
Baláž: Bylo by dobré, kdybychom po těchto volbách nemuseli dělat doplňující volby.
Kudrle: Většinou bývá problém u studentů. Chtěl bych se zeptat Veroniky Křešťákové, jestli se myslí,
že se studentské mandáty zaplní?
Křešťáková: Já si myslím, že ano. Studenti nechávají všechno na poslední chvíli, takže pokud teď ještě
není 12 kandidátů, tak si myslím, že na konci sběru kandidatur určitě bude.
Nežiková: Já mám teda úplně jiné téma. Jak se blíží termín odevzdávání závěrečných prací, tak se mě
a kolegyni Fišerové mnoho prací dostalo pod ruky. Některé práce mají problémy s citacemi či
formátováním. Víme, že některé ústavy si řeší formální stránku práce samy na svých seminářích.
I knihovna nabízí semináře, ale nepokrývá to dostatečně kapacity. Tak jsme si říkaly, jestli by nešel
zavést nějaký online kurz, kde by se studenti přihlásili a měli by tam různé věci – jak používat citační
manažery, formátování atd.
Kašparovský: Však něco takového dělá KUK, ne?
Nežiková: Ano, dělá, ale většinou je tam kapacita 15 míst a vypíše se to 2x – 3x.
Kašparovský: Takže je malá kapacita nebo co je problém?
Nežiková: Za sebe to vnímám jako nedostatečnou kapacitu.
Kašparovský: Tak se navýší kapacity. Ale musíte mi dát přesný požadavek.
Lízal: Na řadě ústavů běží předměty, kde to se studenty řeší. Na těch ústavech, kde takové kurzy
nemají, tak se studenti hlásí do seminářů KUK. Nemyslím si, že by bylo potřeba zavádět nějaký nový
fakultní předmět. Takže bych byl pro domluvu s KUK, aby navýšili kapacity.
Prezence
Zaměstnanecká komora:
RNDr. Milan Baláž, Ph.D., Mgr. Jiří Bartoš, Ph.D., RNDr. Martin Culek, Ph.D., doc. Mgr. Petr Hasil,
Ph.D., doc. Mgr. Jan Havliš, Dr., doc. RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D., doc. Mgr. Jan Koláček, Ph.D., Mgr.
David Kruml, Ph.D., prof. Mgr. Vít Kudrle, Ph.D., RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., doc. Mgr. Jan Lochman,
Ph.D., Mgr. Mojmír Meduňa, Ph.D., RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D., prof. Ing. Vladimír Šindelář, Ph.D., Mgr.
Dalibor Všianský, Ph.D.
Studentská komora:
Mgr. Petra Fišerová, Bc. Veronika Křešťáková, Mgr. Barbora Nežiková, Mgr. Romana Sedmíková, Bc.
Michal Hubáček, Kateřina Weisová, Bc. Lukáš Jirásek, Bc. et Bc. Vladimíra Šťastná, Mgr. Dominik
Kevický, Bc. et Bc. Jan Janeček, Mgr. Michaela Kubová, Bc. Lenka Jurasová
Hosté:
doc. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., Mgr. Natálie Nádeníčková, doc. RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr.
Zapsala:
Mgr. Natálie Nádeníčková.
Zasedání řídil a zápis po vypořádání připomínek členů AS schválil:
V Brně dne 16. června 2020 RNDr. Milan Baláž, Ph.D