14
Jak stoupá žulová tavenina z hloubky vzhůru blíže
a blíže k povrchu Země, dostává se do stále
chladnějších částí zemské kůry. Za nízkých teplot
jsou horniny křehké, snadno se lámou a rozpadají
na bloky. Tavenina, která se dostala do styku
s takovými horninami, mezi ně proniká po
puklinách a prasklinách a postupně je vylamuje.
Tento proces vyrubávání nadloží se anglicky
označuje jako stoping [čti stouping].
Vylomené kry jsou zpravidla hranaté a –
protože jsou těžší než lehká tavenina – postupně
do ní zapadávají, zatímco žulové magma se
přemisťuje na jejich místo a tím proniká stále výš.
Utopené bloky cizí horniny se označují jako
xenolity (xeno = cizí, lithos = kámen) na znamení,
že jejich složení je cizí – odlišné od složení okolní
magmatické horniny.
Xenolity prezentované na vzorcích jsou
tvořeny páskovaným migmatitem (stromatitem).
Pásky jsou v některých místech zvrásněné. Tyto
vrásy vznikaly ještě v době, kdy byl migmatit
horký, a tedy i plastický. Avšak rovné omezení
xenolitů migmatitové pásky příčně usekává. Toto
rovné omezení vzniklo křehkým vylomením bloků
a ukazuje, že migmatit byl v době pronikání žhavé
žulové taveniny již poměrně vychladlý.
Vznik: Granity centrálního moldanubického
plutonu zřejmě vznikly v důsledku tavení
podsouvající se desky brunovistulika koncem
hercynské orogeneze.
14 UTOPENÉ KRY MIGMATITU V ŽULE
zvrásnění migmatitových pásků
se vytvořilo již dříve v plastickém
stavu za vysokých teplot
rovné a téměř pravoúhlé
omezení xenolitů ukazuje,
že byly vylamovány podle
křehkých puklin vytvořených
v poměrně chladném migmatitu
mechanismus vyrubávání
(angl. stoping) se projevuje
utopenými krami (xenolity)
v žulové mase, jednotlivé
bloky se vylamovaly podle
křehce vzniklých puklin
granit
EDIAKAR
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
KARBON
PERM
TRIAS
JURA
KŘÍDA
PALEOGÉN
NEOGÉN
KVARTÉR
0100200300400500600 mil. let
Hornina a minerály: Dvojslídný drobně až
středně zrnitý granit (žula) typu Eisgarn, podtyp
Mrákotín, je hornina vyvřelá, hlubinná (kyselá),
jedná se o peraluminický granit (René, 2001). Je
tvořen hlavně křemenem, K-živcem (mikroklin)
a plagioklasem, dále slídami (do 10 %) biotitem
a muskovitem. Granit obsahuje xenolity staršího
migmatitu, což je hornina přeměněná (viz č. 13),
a žíly mladšího spessartitu (viz č. 27).
Stáří: Radiometrickou metodou na izotopech Rb
a Sr bylo určeno stáří granitu typu Eisgarn na
303 ±6 mil.let (Scharbert & Veselá, 1990). To
odpovídá svrchnímu karbonu (stupeň gžel, dříve
stephan C) z mladších prvohor.
alkalické
živce
plagioklas
křemen
granit
diorit
syenit
tonalit
granodiorit
90 1035
20
60
90
80
40
955
95
10
monzonit monzodiorit
alkal.granit
Regionální zařazení: Evropské variscidy:
zóna moldanubická; Český masiv: oblast
moldanubická: centrální moldanubický pluton.
Lokalita odběru: Rácov, jihovýchodně od
Třeště na Českomoravské vrchovině, činný
lom na drcené kamenivo (Žula Rácov, s.r.o.)
leží asi 2 km jižně od obce. Na obrázku jsou
tmavé utopené kry migmatitu ve světlé žule.
Souřadnice: 49° 16,09´ s.š., 15° 23,54´ v.d.