MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA
Informace pro studenty
Akademický rok 2003/2004
Brno, prosinec 2003
_OBSAH
Obsah
Úvodní slovo 4
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně 5
Obecná ustanovení 5
Studium 12
Organizace a evidence studia....................... 12
Průběh studia............................... 19
Hodnocení průběhu studia ........................ 30
Rádné ukončení studia.......................... 36
Závěrečná a přechodná ustanovení 39
Výuka a tvorba studijních programů 42
Obecná ustanovení............................ 42
Typy studijních programů......................... 43
Podmínky pro absolvování studia v programu a kontrola jejich plnění   . 45
Pravidla pro sestavování studijních plánů a doporučené studijní plány   . 48
Ukončení studia.............................. 51
Akreditace programů a jejich garance .................. 52
Výuka................................... 53
Závěrečná ustanovení........................... 55
Harmonogram akademického roku 2003/2004 56
Harmonogram akademického roku 2004/2005 58
3
Úvodní slovo
Milé studentky, milí studenti,
tento díl Studijního katalogu, nazvaný Informace pro studenty, se vám mimořádně dostává do rukou později než ostatní díly, které vyšly před začátkem akademického roku 2003/2004. Důvodem k tomuto krokuje především novela Studijního a zkušebního řádu pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů Masarykovy univerzity v Brně, která je účinná od l.září 2003, a náš záměr přiblížit vám v tomto dílu podstatné části tohoto předpisu spolu se základními principy jeho uplatňování na Přírodovědecké fakultě MU v Brně.
Studijní řád v návaznosti na Zákon č. 111/1998 Sb. O vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů a jeho novela (zákon č. 147/2001 Sb.) a Statut Masarykovy univerzity v Brně specifikuje základní administrativní úkony spojené se studiem a práva a povinnosti studentů a zaměstnanců MU v Brně. Věříme, že podrobná vysvětlení a návodné příklady, uvedené na následujících stranách vždy za jednotlivými články studijního řádu, přispějí k jeho lepšímu pochopení a k lepšímu uplatnění vašich osobních představ o studiu na této fakultě.
Kromě požadavků studijního řádu na průchod studiem, které j sou převážně administrativního typu, j sou pro vaše studium podstatné rovněž obsahové požadavky studijního programu, ve kterém studujete. Tyto požadavky jsou obsaženy v příslušných akreditačních materiálech (viz http: //www. sci. muni. cz/akreditace/), jejichž obecné zásady specifikuje předpis Výuka a tvorba studijních programů, který rovněž najdete v tomto dílu katalogu.
V případě pochybností o správnosti výkladu těchto pravidel ze strany Přírodovědecké fakulty jsou vám k dispozici pracovníci studijního oddělení, případně příslušný proděkan pro studijní záležitosti.
Pravidla průchodu studiem, zmiňovaná ve studijním řádu a v akreditačních materiálech, jsou (nebo podle časových možností brzy budou) implementovaná v Informačním systému MU (https: //is .muni. cz/auth/), abyste jak vy, studenti, tak i příslušní zaměstnanci, mohli kontrolovat plnění těchto pravidel, ale především problémům účinně předcházet. Podrobný návod k těmto aplikacím je k dispozici na adrese http://is.muni.cz/auth/ student/student_navod.pl. V případě jakýchkoliv dotazů ohledně IS MU můžete kontaktovat příslušného proděkana pro informační a komunikační technologie.
S přáním mnoha úspěchů v nadcházejícím zkouškovém období ale i při celém vašem studiu na Přírodovědecké fakultě,
Jana Musilová, proděkanka pro studium Michal Bulant, proděkan pro IKT
4
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
Studijní a zkušební řád pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů Masarykovy univerzity v Brně s komentáři pro studenty Přírodovědecké fakulty
Část první Obecná ustanovení
Článek 1 Úvodní ustanovení
(1) Studijní a zkušební řád pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů (dále jen „řád") stanoví pravidla studia v bakalářských a magisterských studijních programech (dále jen „programy") uskutečňovaných fakultami Masarykovy univerzity v Brně. Tato pravidla platí obdobně i pro studium v programech, které uskutečňuje Masarykova univerzita v Brně (dále jen „MU").
(2) Rád vychází zejména ze zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon") a Statutu Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „statut").
(3) Rád je závazný pro MU, její součásti, studenty a zaměstnance, jakož i pro jiné osoby, o nichž to ustanovení tohoto řádu stanoví.
(ad 1) Všechny studijní programy jsou, v souladu se zákonem, akreditovány na vysoké škole, tj. na Masarykově univerzitě v Brně. Uskutečňovány však jsou na fakultách. Zákon umožňuje, aby program uskutečňovala přímo vysoká škola. V současnosti na MU Žádný takový program akreditován není.
Článek 2 Základní ustanovení
(1) Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v programu odpovídá na fakultě děkan nebo jím určený proděkan, na MU rektor nebo jím určený prorektor. Děkan může pověřit odpovědností za organizaci studia nebo její vymezenou část určené akademické pracovníky.
5
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(2) Informace, jejichž zveřejnění řád ukládá, se zveřejňují prostřednictvím Informačního systému MU (dále jen „IS MU"), nestanoví-li řád jinak.
(3) V případech, kdy tak stanoví příslušné předpisy, jsou informace zveřejňovány také prostřednictvím
a) úřední desky MU, případně úředních desek fakult nebo
b) studijních katalogů fakult nebo
c) institucionálních www-stránek MU, případně fakult.
(ad 1) Na Přírodovědecké fakultě MU je odpovědností za organizaci, administrativu a kontrolu studia pověřen děkanem proděkan pro studium, který rozhoduje o žádostech studentů týkajících se studia. Žádosti jsou zásadně písemné. Administrativní agendu spojenou se studiem vede studijní oddělení. Rozhodováním o obsahových otázkách studijních programů (příprava akreditace, posuzování ekvivalence při uznávání absolvovaných předmětů, posuzování obsahové stránky žádostí o výjimky ze studijního řádu) jsou děkanem PřF MU pověřeni garanti studijních programů. Každá ze sekcí fakulty má jednoho garanta pro všechny studijní programy spadající do její kompetence. Garanty studijních programů na sekcích jsou
• matematika: Doc. RNDr. Jan Paseka, CSc.
• fyzika: Prof. RNDr. Michal Lenc, PhD.
• chemie: Prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc.
• biologie: Prof. RNDr. Jiřina Relichová, CSc.
• vědy o Zemi: geografie - Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, CSc, geologie - RNDr. Rostislav Melichar, CSc.
Posuzování žádostí o výjimky ze studijního a zkušebního řádu, žádostí o uznávání předmětů a řešením organizačních a technických otázek studia (např. rozvrhové kolize) garant zpravidla deleguje na zástupce vedoucího sekce pro pedagogické záležitosti. Zástupci vedoucích sekcí pro pedagogické záležitosti jsou
• matematika: RNDr. Pavel Horák
• fyzika: RNDr. Zdeněk Bochníček, Dr.
• chemie: Doc. RNDr. Zdeněk Glatz, CSc.
• biologie: RNDr. Božena Koubková, CSc.
• vědy o Zemi: geografie - RNDr. Vladimír Herber, CSc, geologie - RNDr. Jindřich Stelcl, CSc.
Při podávání žádostí doporučujeme studentům tento postup:
1. Student formuluje písemně svou žádost adresovanou proděkanovi pro studium na standardním formuláři, popř. na samostatném listu.
6
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
2. Projedná ji s garantem svého studijního programu případně se zástupcem vedoucího sekce pro pedagogické záležitosti a požádá jej o písemné vyjádření.
3. Doručí žádost studijnímu oddelení.
Žádost opatřenou vyjádřením garanta může student projednat s proděkanem i přímo, považuje-li to za potřebné.
(ad 2) Pojednání o aplikacích IS MU důležitých pro studenty lze najít a adrese https://is.muni.cz/auth/student/student_navod.pl
Článek 3
Časové rozvržení akademického roku
(1) Akademický rok trvá dvanáct měsíců a člení se na podzimní a jarní semestr. Začátek akademického roku stanoví rektor. Semestr zahrnuje nejméně jeden týden období stanoveného pro zápis do semestru, nejméně tři týdny období pro zápis studijních předmětů (dále jen „předmětů"), nejméně dvanáct a nejvýše patnáct týdnů výuky a nejméně šest týdnů zkouškového období tak, aby
a) zkouškové období se nepřekrývalo s výukou a předcházelo období pro zápis do následujícího semestru,
b) období pro zápis do semestru končilo nejpozději uplynutím pátého pracovního dne po dni zahájení výuky v semestru,
c) období pro zápis předmětů končilo nejpozději uplynutím třináctého kalendářního dne po dni zahájení výuky v semestru, s výjimkou zápisu předmětů s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem; pravidla pro zápis takových předmětů stanoví děkan.
Zbývající část semestru tvoří období prázdnin.
(2) Časové rozvržení akademického roku je dáno harmonogramy MU a fakult. Harmonogramy každoročně stanoví rektor po dohodě s děkany tak, aby výuka v semestru byla na všech fakultách zahájena k témuž datu a aby byl zajištěn nejméně třítýdenní souběh zkouškových období na všech fakultách. Harmonogramy dále obsahují vymezení semestrálních období registrace předmětů (čl. 11).
(ad 1) Na Přírodovědecké fakultě MU trvá semestrální výuka 13 týdnů. Pojmy „zápis předmětů" a „zápis do semestru" mají odlišný význam a liší se také od pojmů „zápis do studia " a „ opětovný zápis do studia ". Budou vysvětleny postupně.
a) Zkouškovým obdobím se rozumí časový interval, v němž mají učitelé povinnost vypisovat termíny pro ukončení předmětů. (Nesmí se stát, že by ve zkouškovém období nebyl vypsán žádný termín ukončení předmětu.) Začátek a konec zkouškového období jsou explicitně stanoveny harmonogramem akademického roku
7
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
v souladu s ustanovením ČI. 3, odst. 1, písm. a). Možnost uzavírání předmětů i mimo zkouškové období stanovené harmonogramem není vyloučena, může být dokonce i velmi běžná. Závisí však na vůli zkoušejícího, popřípadě na dohodě studenta se zkoušejícím. Zkoušející může vypsat termíny ukončení předmětu jak před začátkem, tak po ukončení zkouškového období, podle pravidel stanovených v Cl. 16, není to však jeho povinností.
b) Zápis do semestru: Zápis do dalšího semestru se provádí ve stanoveném období elektronicky prostřednictvím příslušné aplikace v Informačním systému MU (IS MU) takto:
Student například splnil v jarním semestru akademického roku n/n+1 požadavky zápisu do dalšího semestru. Hodlá-li (v některém ze svých studií - viz ČI. 7, odst. 1) pokračovat v podzimním semestru akademického roku n+l/n+2, podá prostřednictvím příslušné aplikace v IS MU žádost o zápis do podzimního semestru n+l/n+2 v tomto studiu. V případě, že jsou podmínky pro zápis splněny, studijní oddělení zápis elektronicky potvrdí. Student se přitom nedostavuje na studijní oddělení.
Podávání žádostí o zápis do dalšího semestru a jejich potvrzování může probíhat ještě po zahájení výuky v dalším semestru. Začíná-li výuka v pondělí, je dnem po dni zahájení výuky úterý. Pátým pracovním dnem po dni zahájení výuky je pondělí následujícího týdne, kdy je možné podat žádost o zápis do semestru až do půlnoci.
Pozn.: Při souběhu dvou nebo více studií (vysvětlenípojmu „studium, souběh studií" viz Cl. 6 a Cl. 7) se zápis do dalšího semestru provádí v každém studiu odděleně, a to i přes to, že podmínky pro zápis do semestru jsou univerzální. Nejde o zbytečnou byrokracii, ale o nutnost, aby student prostřednictvím žádosti o zápis do dalšího semestru vyjádřil svou vůli v daném studiu pokračovat. Příklad: Předpokládejme, že student má souběh studií A a B a podmínky pro zápis do dalšího semestru (podle ČI. 12) splnil takto: Úspěšně absolvoval všechny opakované předměty (Cl. 12, odst. 2) a podmínku zisku kreditů podle Cl. 12, odst. 2, písm. a), b) nebo c) splnil pouze prostřednictvím studia A. Získává tím ovšem právo na zápis do dalšího semestru v obou svých studiích. Pokud chce v obou studiích pokračovat, musí také v obou požádat o zápis do dalšího semestru. Pokud požádá o zápis jen v jednom z nich, má se za to, že v druhém studiu nehodlá pokračovat a bude mu úředně ukončeno po uplynutí posledního dne termínu pro zápis do dalšího semestru.
c) Zápis předmětů: Ve stanoveném období (období registrace předmětů a období pro zápis předmětů - viz též ČI. 11) podává student pomocí aplikace v IS MU elektronickou žádost o možnost absolvovat v daném studiu v následujícím semestru předměty, které si zvolil. Po kontrole podmínek, které musí být pro zápis jednotlivých předmětů splněny, a po odstranění nedostatků potvrdí IS MU automaticky zápis předmětů (automatické potvrzování provádí IS MU každodenně). Student se nedostavuje na studijní oddělení osobně.
Pozn.: Při pokusu o registraci předmětu se mohou vyskytnout problémy, které by mohly překážet zápisu (např. nesplněné prerekvizity, tj. požadavky pro zápis
8
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
předmětu, apod.). Kliknutím na položku „Podrobné informace" může žadatel tyto problémy prostřednictvím příslušné aplikace IS MU zjistit. Pokud to pravidla stanovená pro zápis předmětu a jeho ukončení připouštějí, umožní aplikace studentovi poslat učiteli, který za předmět zodpovídá (například garant, zkoušející, popř jiná odpovědná osoba), žádost o výjimku při zápisu předmětu. Povolením výjimky je obstrukce bránící zápisu předmětu odstraněna.
Pozn.: Při souběhu dvou nebo více studií (vysvětlení pojmu „studium" viz komentář k Cl. 6 a 7) se zápis předmětů vztahuje ke každému z nich zvlášť (podrobněji viz komentář k Cl. 6). Student musí provést zápis předmětů zvlášť do každého ze svých souběžných studií podle pravidel uvedených v Cl. 6, odst. 5. Tato pravidla a způsob jejich aplikace jsou podrobně vysvětleny v komentáři k Cl. 6, odst. 5.
Podávání žádostí o zápis předmětů a jejich potvrzování může probíhat ještě po zahájení výuky v dalším semestru. Začíná-li výuka v pondělí, je dnem po dni zahájení výuky úterý. Třináctým kalendářním dnem po dni zahájení výuky je pak neděle následujícího týdne, kdy je možné podat žádost o zápis do semestru až do půlnoci. Stanovením lhůty pro zápis předmětů v kalendářních dnech není student nijak omezen, neboť elektronickou žádost může zaslat z kteréhokoli počítače. Při takto stanovené lhůtě je výuka narušována změnami v zápisu předmětů skutečně pouze v prvních dvou týdnech.
V průběhu období pro zápis předmětů může student svou žádost o zápis měnit. Prosíme však studenty, aby si věc dobře promysleli a této možnosti využívali (z rozvrhových důvodů) co nejméně.
(ad 2) Souběh částí zkouškových období na všech fakultách odstraní možné komplikace s termíny ukončování předmětů v mezifakultním studiu.
Článek 4 Programy
(1) Programy akreditované na MU se člení na studijní obory (dále jen „obory"), obory se dále mohou členit na studijní směry (dále jen „směry"). Programy se uskutečňují zpravidla na fakultách.
(2) Seznam programů akreditovaných na MU s členěním na obory, včetně fakult, které je uskutečňují, je uveden v příloze č. 3 Statutu.
(3) Materiály, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o akreditaci programu, včetně součástí programu podle §44 odst. 2 zákona (dále jen „akreditační materiály") se zveřejňují v plném znění na www-stránkách MU a fakult.
(4) Nejpozději k 31. květnu vyplní MU a každá z jejích fakult v IS MU následující položky Studijního katalogu pro příští akademický rok:
9
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
a) harmonogram akademického roku pro MU respektive fakultu,
b) úplný soubor studijních předmětů, které mohou studenti v následujícím akademickém roce zapsat, včetně počtu kontaktních hodin výuky, kreditové hodnoty (čl. 6 odst. 2), předepsaných způsobů ukončení a jmen vyučujících (prostřednictvím Katalogu předmětů),
c) popis předmětů, zahrnující anotace a osnovy výuky a obsahové i formální požadavky pro ukončení předmětů,
d) podmínky pro případné omezení zápisu předmětů, především prerekvizity a označení povinných a povinně volitelných předmětů (čl. 11 odst. 5),
e) pravidla pro sestavování studijních plánů v každém z programů respektive oborů a směrů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni respektive evidováni studenti, včetně podmínek pro zápis předmětů uvedených v písmenu b),
f) doporučený studijní plán pro každý z programů respektive oborů a směrů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni respektive evidováni studenti, jako obsahově podložený návrh časové posloupnosti studia v průběhu standardní doby,
g) úplné znění řádu a všech navazujících předpisů fakulty respektive opatření děkana, nebo odkaz na jejich umístění,
h) seznam osob odpovídajících za korektní obsahovou a formální realizaci jednotlivých programů a za řešení případných kolizí při studiu.
(5) Ve stejném termínu zveřejní MU a každá z jejích fakult tištěnou verzi Studijního katalogu, obsahující zejména údaje podle odstavce 4 písm. a), b), e) až g). V případě nesouhlasu údajů v IS MU s tištěnou verzí Studijního katalogu jsou rozhodné údaje v IS MU.
(ad 2) Citovaná příloha obsahuje programy (s členěním na obory), k jejichž uskutečňování je MU oprávněna. Studium v nich však nemusí být nutně zahajováno v každém akademickém roce. Podrobnější informace o programech a oborech uskutečňovaných na Přírodovědecké fakultě MU lze nalézt na http: / / www. sci. muni. cz.
(ad 5) Tištěná verze Studijního katalogu se vydává v každém akademickém roce pouze jednou. Nemusí proto obsahovat aktuální údaje, které při tisku nebyly známy, například konání přednášek hostujících profesorů apod. V IS MU jsou naopak údaje aktualizovány průběžně.
Článek 5
Mezifakultní a meziuniverzitní studium
(1) Meziuniverzitním studiem se rozumí studium
10
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
a) v programu akreditovaném na MU, na jehož uskutečňování se podílí i jiné právnické osoby uvedené v rozhodnutí o akreditaci,
b) v programu akreditovaném na jiné vysoké škole, na jehož uskutečňování se podílí MU jako právnická osoba uvedená v rozhodnutí o akreditaci.
(2) Mezifakultním studiem se rozumí studium
a) jednooborové studium, na jehož uskutečňování se v souladu akreditačními materiály v podstatné míře podílejí další fakulty MU,
b) víceoborové studium sestávající z oborů náležejících programům uskutečňovaných různými fakultami MU uvedenými v rozhodnutí o akreditaci.
(3) Pravidla pro uskutečňování meziuniverzitního a mezifakultního studia upravuje dohoda uzavřená mezi MU a vysokou školou nebo jinou právnickou osobou podle odstavce 1 nebo dohoda uzavřená mezi fakultami MU.
(4) V případě jednooborového mezifakultního studia je student zapsán do studia na té fakultě, která je uvedena v rozhodnutí o akreditaci. V případě víceoborového mezifakultního studia je student zapsán do studia na jedné z fakult, které uskutečňují programy obsahující obory tohoto víceoborového studia. Tuto fakultu stanoví dohoda uvedená v odstavci 3 a student je zapsán v odpovídajícím programu této fakulty.
(5) Dohoda podle odstavce 3 obsahuje zejména
a) pravidla přijímacího řízení,
b) způsob a termíny předávání evidence studia mezi smluvními stranami,
c) pravidla sestavování týdenních rozvrhů,
d) dohodu o průběhu státních závěrečných nebo v oblasti lékařství státních rigorózních zkoušek (dále jen „státní zkouška") a dohodu o způsobu sestavování zkušebních komisí,
e) předlohu diplomu,
f) dohodu o vzájemných platbách za realizaci meziuniverzitního studia,
g) stanovení fakulty, na níž j sou zapsáni studenti jednotlivých typů víceoborového studia,
h) určení akademických pracovníků nebo zaměstnanců odpovědných za organizaci studia a řešení případných kolizí při studiu.
(ad 1) Typickým příkladem meziuniverzitního studia podle písm b) je studium Fyzikálního inženýrství, akreditované na VUT v Brně. Na jeho realizaci se podílí MU a je právnickou osobou uvedenou v akreditaci. (Konkrétní realizací části studia je pověřena sekce Fyzika PřF MU.)
11
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(ad 2) Příklady podle písm. a): Optometrie (LF MU - PřF MU), obor Biofyzika programu Fyzika (PřF MU - LF MU), Geologie - Muzeologie (PřF MU - FF MU), Matematika - Ekonomie (PřF MU - ESF MU), atd.
Nejčastějšíje mezifakultní studium podle písm. b).
Příklady: učitelství Matematika - Informatika (PřF MU - FI MU), učitelství Matematika -Anglický jazyk a literatura (PřF MU - FF MU), učitelství Zeměpis - Dějepis (PřF MU - FF MU), učitelské kombinace přírodovědných předmětů s tělesnou výchovou (PřF MU - FSpS MU) a řada dalších.
(ad 4) Studenti mezifokultních studií obou typů, na nichž se podílí Přírodovědecká fakulta, jsou zapsáni právě na Přírodovědecké fakultě. Jedinou výjimkou jsou dvouoborové kombinace s informatikou, kde si studenti při podání přihlášky ke studiu mohou vybrat, zda chtějí být zapsáni na PřF MU nebo na FI MU. Studijní otázky řeší studenti se studijním oddělením té fakulty, na které jsou zapsáni. Tam také podávají veškeré písemné žádosti týkající se jejich studia (především žádosti o výjimky ze studijního a zkušebního řádu).
Část druhá Studium
Hlava I
Organizace a evidence studia
Článek 6 Kreditový systém
(1) Plnění požadavků studia v programu (dále jen „studium") a při jeho řádném ukončení se hodnotí prostřednictvím kreditového systému založeného na zásadách Evropského systému převodu kreditů (dále „ECTS").
(2) Základní jednotkou studia je předmět. Objem studijní aktivity nutné k absolvování předmětu se vyjadřuje přiděleným počtem kreditů (dále jen „kreditová hodnota").
(3) Kreditová hodnota předmětu se stanoví podle pravidel použitých pro program, v jehož rámci se předmět uskutečňuje na té z fakult, kde je program akreditován.
(4) Podmínkou řádného ukončení studia v každém programu (oboru, směru) je získání kreditů za absolvování předmětů v předepsané skladbě, v celkové hodnotě představující alespoň minimální kreditovou hodnotu studia. Minimální kreditová hodnota činí třicetinásobek standardní doby studia v programu vyjádřené v semestrech. U víceobo-rového mezifakultního studia (čl. 5 odst. 2 písm. b)) se minimální kreditová hodnota stanoví jako vážený průměr hodnot vypočtených pro každý obor.
12
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(5) V případě studia ve více programech, respektive oborech nebo směrech na MU se předměty a kredity získané za jejich absolvování započítávají ve prospěch souběžných studií (čl. 7 odst. 1) studenta tak, že do evidence v konkrétním studiu se započtou
a) všechny předměty, které si student do tohoto studia zapsal,
b) všechny předměty, které jsou ve vztahu k tomuto studiu povinné a povinně volitelné, které si student zapsal do jiného studia. Předměty uvedené v písmenu b) se dále započtou do přerušeného studia, a to v okamžiku opětovného zápisu do tohoto studia (čl. 10 odst. 2).
(ad 2) Předměty vyučované na MU a fakultách MU jsou opatřeny kódy, které je jednoznačně identifikují (jako občana rodné číslo). I když jsou některé předměty obsahově velmi podobné, jsou z hlediska evidence studia považovány za různé.
(ad 3) Předmět s daným kódem může být předepsán pro studenty různých studijních programů realizovaných třeba i na různých fakultách. Jeho kreditová hodnota se však nemůže měnit podle toho, v jakém programu jej student absolvuje (jedinou možnost odchylek kreditové hodnoty dává různý způsob ukončení předmětu, je-li přípustný i zde jsou však stanovena pevná pravidla). Podle kódu student pozná, která fakulta přidělila předmětu jeho kreditovou hodnotu.
(ad 4) Skladba souboru předmětů nutných pro splnění podmínek řádného ukončení studia je předepsána studijním programem a je obsažena v akreditačních materiálech programu. Minimální kreditové hodnoty (MKH) studia jsou
Program standardní doba MKH
v semestrech
bakalářský 6 180
magisterský navazující 4 120
magisterský pětiletý 10 300
Ve výjimečném případě může být navazující magisterský program tříletý (6 semestrů,
MKH-180 kreditů). Na PřF MU existují takové programy na sekci Chemie.
Příklad výpočtu MKH pro případ víceoborového mezifokultního studia:
Obor 1: standardní doba nadřazeného programu je X semestrů, váha wi
Obor 2: standardní doba nadřazeného programu je Y semestrů, váha wi-Nejčastějším
případem je w± = u>2 = 0, 5.
30 • X • Wl + 30 • Y • W2 , 1
MKH =---,    wi + u>2 = 1-
Například při kombinaci oborů se stejnou vahou náležejících navazujícím magisterským programům, z nichž jeden je standardně dvouletý a druhý tříletý, je MKH-150 kreditů.
13
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(ad 5) Podle zákona má student právo studovat ve více programech. Z tohoto hlediska se jedná o souběh studií - podrobné vysvetlení s příklady viz Cl. 7, odst. 1. Evidence každého ze souběžných studií je v IS MU vedena samostatně, takže je z ní zřejmé, které předměty se studentovi do daného studia započítávají při hodnocení splnění podmínek ukončení tohoto studia. Dejme tomu, že student má souběh dvou studií A a B a zapíše do studia A předměty X, Y, Z. Pak platí:
• V evidenci studia A figurují podle písm. a) všechny tři tyto předměty, bez ohledu na to, zda jsou ve studiu A povinné, povinně volitelné nebo volitelné. V případě, Že budou úspěšně absolvovány, započte se jejich kreditová hodnota ve prospěch studia A.
• Je-li předmět X z hlediska studia B povinný, předmět Y povinně volitelný a Z volitelný, pak je podle písm. b) student povinen do studia B zapsat předměty X a Y. Chce-li student ve lhůtě stanovené pro zápis předmětů zrušit například zápis předmětu X ve studiu B, musí jej zrušit i ve studiu A. Chce-li zrušit zápis předmětu X naopak ve studiu A, jsou dvě možnosti: Je-li předmět X ve studiu A povinný nebo povinně volitelný, musí student zrušit jeho zápis i ve studiu B. Pokud je však předmět X ve studiu A pouze předmětem volitelným, může jeho zápis ve studiu B zůstat. Předmět Z student do studia B povinně zapsat nemusí. Pokud je však do evidence studia B chce započíst, musí jej do studia B rovněž zapsat. Kredity i případná klasifikace za úspěšně absolvovaný předmět, který je zapsán do souběžných studií A i B, se započtou ve prospěch obou studií. Student samozřejmě absolvuje předmět jen jednou.
• Pokud by student studium B přerušil a zapisoval předměty jen do A, má právo i povinnost zapsat absolvované předměty X a Y i do studia B, avšak až po jeho „ oživení", tj. v okamžiku opětovného zápisu do studia B. Kredity i klasifikace za předměty XaY absolvované ve studiu A budou po opětovném zápisu přeneseny i do evidence studia B.
Pozn.: Vývojový tým IS MU pracuje naaplikaci, která umožní automatický zápis (resp. rušení zápisu) povinných a povinně volitelných předmětů do souběžných studií a automatické započtení absolvovaných povinných a povinně volitelných předmětů do přerušeného studia po jeho opětovném zápisu. V tomto akademickém roce ještě nelze aplikaci použít a je třeba „obsloužit" každé studium zvlášť. Student má povinnost si správnost zápisu do jednotlivých studií hlídat a případné problémy či omyly řešit s pracovnicí studijního oddělení.
Článek 7 Evidence studia
(1) Průběh studia každého studenta MU je zaznamenáván ve studijní evidenci vedené v IS MU. Pro účely této evidence se studiem rozumí
14
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
a) studium studenta v programu včetně evidenčního zařazení do oboru, popřípadě i směru,
b) studium studenta v programu včetně evidenčního zařazení v oborech víceobo-rového studia.
Evidence každého takového studia studenta je vedena samostatně (dále jen „souběžná studia").
(2) MU vydá studentovi nebo bývalému studentovi na jeho žádost výkaz o studiu podle §57 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona, a to formou výpisu ze studijní evidence vedené podle odst. 1.
(3) Zkoušející (čl. 16 odst. 4) nebo předseda zkušební komise (čl. 23 odst. 1) zodpovídá za to, aby výsledek ukončení předmětu každého studenta byl zaznamenán do IS MU nejpozději do sedmi pracovních dnů po tomto ukončení, avšak vždy nejpozději k pátému dni po uplynutí zkouškového období.
(4) Na žádost studenta nebo z vlastního rozhodnutí vydá studijní oddělení studentovi doklad o výsledcích ukončení předmětů. Tento doklad se pořizuje nejvýše jednou za semestr, a to vytištěním výsledků ukončení z evidence v IS MU. V případě nesouhlasu údaje v dokladu se zápisem ve studijní evidenci podle odstavce 1 platí údaj v dokladu o ukončení předmětu.
(ad 1) Studiem ve smyslu evidence se rozumí každá posloupnost tvaru
• program —> obor jednooborového studia (příklad: bakalářský program Fyzika —> obor Biofyzika,)
• program —> obor jednooborového studia —> směr (příklad: navazující magisterský program Fyzika —> obor Teoretická fyzika a astrofyzika —> směr Astrofyzika,)
• program —> obory víceoborové kombinace (příklad: navazující magisterský program Fyzika obory Učitelství fyziky pro střední školy + Animátor pohybových aktivity Z důvodů evidence je každé studium obsahující víceoborové kombinace evidováno vždy v jednom programu, který je nadřazen některému z oborů. O konkrétním zařazení rozhoduje děkan, u mezifokultních studií podle Cl. 5, odst. 2, písm. b) je zařazení součásti dohody podle Cl. 5, odst. 5.
Není povolen souběh studia v pětiletém magisterském programu a navazujícím magisterském programu, který vznikl jeho rozdělením na bakalářský a magisterský stupeň při přechodu na koncepci třístupňového studia (viz příslušné opatření děkana).
Po úspěšném ukončení každého studia je vydán diplom, s výjimkou souběhu dvou (více) posloupností typu program —> obor —> směr, lišících se pouze směrem. V takovém případě jsou oba (všechny) směry uvedeny v jednom diplomu. V případě, že při studiu typu program —> obor jednooborového studia splní studentještě požadavky některého oboru určeného pro víceoborové kombinace, spadajícího ať již do téhož nebo do odlišného programu, nejedná se o souběh studií. Absolvent v takovém případě obdrží jeden diplom s uvedením všech absolvovaných oborů (příklad: navazující magisterský
15
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
program Fyzika obor Teoretická fyzika a astrofyzika + obor Učitelství fyziky pro střední školy).
(ad 3) Při běžném způsobu ukončení předmětů bude pravděpodobně zkoušející zadávat do ISMU hodnocení v kratší lhůtě. Důvodem stanovení delší lhůty v předpisu je existence předmětů ukončovaných písemnou zkouškou, kterou absolvuje současně velké množství studentů (např. na FI musí zkoušející v jediném termínu opravit až 100 písemných prací). Formulace „ do sedmi pracovních dnů po ukončení " znamená, že zkoušející musí zadat hodnocení nejpozději v sedmém pracovním dni následujícím po termínu ukončení.
Příklad: Zkouška se koná ve čtvrtek, hodnocení musí být zadáno nejpozději v pondělí přespříštího týdne do půlnoci. Je-li však čtvrtek, který je termínem zkoušky, současně předposledním dnem zkouškového období, musí být hodnocení zadáno již příští středu do půlnoci.
(ad 4) Tento odstavec umožňuje studijnímu oddělení, aby jednou za semestr (například po ukončení semestru nebo na začátku semestru následujícího) hromadně vytisklo studentům výpis ukončení předmětů. Na žádost studenta musí studijní oddělení udělat výpis kdykoli. Význam poslední věty odstavce je následující: V elektronické evidenci studia v IS MU by mohlo, například omylem, dojít k pozdější změně v zápisu o ukončení předmětu (tj. po vytištění dokladu a jeho potvrzení studijním oddělením). V takovém případě je platný údaj ve vytištěném a potvrzeném dokladu, nebude-li situace individuálně řešena jinak. Situace, která by vedla k odlišnosti údaje v písemném dokladu a v evidenci v IS MU, je vysoce nepravděpodobná. Pokud by však k takové ojedinělé nesrovnalosti přece jen došlo, doporučujeme studentovi obrátit se na studijní oddělení se žádostí o její vyřešení.
Doporučení: Studenti Přírodovědecké fakulty si mohou pro svou potřebu vést také evidenci výsledků svého studia prostřednictvím indexu (tento způsob evidence studentům doporučujeme). Index, opatřený razítkem a úředním podpisem, lze zakoupit na studijním oddělení. Zkoušející, kteří jsou pracovníky Přírodovědecké fakulty, jsou povinni studentovi Přírodovědecké fakulty na jeho žádost výsledek ukončení předmětu v takto označeném indexu stvrdit v den ukončení. Dnem ukončení se pro účely tohoto ustanovení rozumí den, kdy je známo hodnocení ukončení předmětu, resp. hodnocení jeho poslední části (např. v případě zkoušky). Zkoušející není povinen potvrdit jiný doklad o ukončení předmětu. Není ani povinen potvrdit zápis v indexu v dalších dnech po dni ukončení.
Článek 8 Předměty a jejich bloky
(1) Pro účely tohoto řádu se předměty a jejich bloky, které jsou součástí programů uskutečňovaných na MU a fakultách MU, respektive jiných vysokých školách, dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. Tato charakteristika se předmětu nebo bloku
16
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
přisuzuje vždy ve vztahu ke konkrétnímu studiu (čl. 7 odst. 1). Předměty vypisované na fakultách nebo vysokoškolských ústavech nad rámec programů jsou volitelné.
(2) Povinným se rozumí předmět, jehož absolvování, včetně předepsaného způsobu ukončení, je pro studium závazné. Povinným blokem se rozumí soubor předmětů, z něhož je závazně předepsáno absolvování minimálního počtu předmětů, včetně předepsaného způsobu ukončení, případně minimálního počtu kreditů. Povinně volitelným se rozumí předmět, který je součástí povinného bloku. Ostatní předměty jsou ve vztahu ke studiu volitelné.
(3) Bakalářská práce a diplomová práce jsou v programech, v nichž jsou předepsány, předměty povinnými nebo povinně volitelnými. Student má právo navrhnout téma své bakalářské a diplomové práce buď na základě nabídky témat pro program (obor, směr), nebo mimo tuto nabídku. Pokud ve lhůtě stanovené akreditačními materiály programu student téma práce nenavrhne, přidělí mu děkan téma z nabídky pro program, obor nebo směr.
(4) Do kreditové hodnoty studia nelze započítat kredity za předměty, jejichž obsah je totožný nebo se podstatně překrývá s obsahem předmětů, za které student již kredity získal. Děkan nebo rektor přiměřeně omezí právo studentů na registraci, zápis nebo uznávání kreditů v překrývajících se předmětech.
(5) Pro konkrétní volitelné předměty, ve kterých se obsah studijních aktivit při každé realizaci předmětu podstatně liší, může děkan fakulty uskutečňující program povolit možnost jejich opakovaného absolvování a kumulaci takto získaných kreditů. Toto opakované absolvování předmětu není opakováním ve smyslu čl. 21.
(ad 1) Předmět X může být pro studium A povinným, pro studium B povinně volitelným a jeho vztah ke studiu C není specifikován, je tedy pro toto studiu volitelným.
Příklad: Předmět Fl 030 Mechanika a molekulová fyzika je povinným pro studia: bakalářský program Fyzika —> obory Fyzika, Fyzika se zaměřením na vzdělávání. Jeho vztah k ostatním studiím není specifikován. Například pro studenta v bakalářském programu Biologie —> obor Obecná biologie je tedy předmětem volitelným. Student jej však může do tohoto studia zapsat a získané kredity se mu také ve prospěch tohoto studia (tj. v bakalářském programu Biologie —> obor Obecná biologie,) započtou.
(ad 2) Název „povinný blok" (ve vztahu k danému studiu) znamená, že student musí během studia absolvovat alespoň některé předměty tohoto bloku, podle pravidel stanovených programem. Nemusí zapsat všechny předměty bloku, nesmí však blok vynechat nebo absolvovat jeho předměty v nedostatečném počtu.
(ad 3) Bakalářskou resp. diplomovou práci student Přírodovědecké fakulty v každém případě vypracovat musí. (Výjimku z obecného pravidla představuje na MU pouze studium v některých programech LF MU). Pokud je bakalářská či diplomová práce deklarována jako povinně volitelná, znamená to, že v daném programu (oboru) je předepsán povinně volitelný blok tvořený předměty „Bakalářská práce " resp. „Diplomová práce" opatřenými různými kódy například podle směrů. Tento povinný blok může
17
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
být tvořen jen jediným předmětem, přičemž přívlastek „povinně volitelný" spočívá v takovém případě ve volbě tématu.
(ad 4) Není přípustné, aby docházelo ke kumulaci kreditů za obsahově shodné předměty v tomtéž studiu. Omezení práva studentů na registraci a zápis takových předmětů se děje prostřednictvím tzv. prerekvizit. Aplikace v IS MU neumožní studentovi zapsat předmět X, pokud je v souboru jeho prerekvizit zakódována informace, že překážkou zápisu předmětu X je předchozí absolvování předmětu Y.
Příklad: Student ve svém studiu program Fyzika —> obor Fyzika absolvuje předmět Fl 030 Mechanika a molekulová fyzika. Bude-li chtít kromě toho absolvovat, popřípadě z předchozího studia uznat, ještě předmět Fl 0J,.0 Mechanika a molekulová fyzika, který je s ním obsahově ekvivalentní, ale liší se rozsahem kontaktní výuky a počtem kreditů, nebude mu to umožněno.
(ad 5) Typickým příkladem takové situace jsou katedrové či ústavní semináře, které jsou povinně volitelné pro diplomanty, dále předměty tělesné výchovy, apod.
Článek 9 Výuka
(1) Výuka na fakultách MU, respektive na MU, se uskutečňuje prostřednictvím přednášek, cvičení, seminářů, praktik, laboratorních cvičení, praxí, exkurzí, stáží, terénních cvičení, kurzů a konzultací.
(2) Účast ve výuce je pro studenty povinná, s výjimkou přednášek a konzultací. Podmínka účasti v jiných formách výuky podle odstavce 1 může být nahrazena jinými požadavky, pokud tak stanoví popis předmětu (čl. 4 odst. 4 písm. c)).
(3) Výuka v semestru je organizována podle týdenních rozvrhů, s výjimkou předmětů, které vyžadují blokovou výuku nebo výuku se zvláštním časovým průběhem a jsou v programu z tohoto hlediska vyznačeny. Týdenní rozvrh zabezpečuje fakulta tak, aby respektoval doporučené studijní plány programů, oborů a směrů a omezil překrývání výuky předmětů, které jednotliví studenti současně registrovali.
(ad 2) Účast na cvičeních a seminářích konaných na Přírodovědecké fakultě MU je pro studenty kombinované formy rovněž nepovinná. Popis předmětů musí zahrnovat požadavky na jejich absolvování.
18
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
Hlava II Průběh studia
Článek 10
Zápis do studia a opětovný zápis do studia
(1) Uchazeči přijatému do programu uskutečňovaného na některé fakultě MU vzniká sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu právo na zápis do studia a zápis do prvního semestru. Uchazeč má právo být zapsán do studia ve všech programech, do nichž byl přijat. Uchazeč se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem zápisu do studia.
(2) Osobě, jíž bylo studium (čl. 7 odst. 1) přerušeno (čl. 13), vzniká právo opětovného zápisu do tohoto studia a právo zápisu do následujícího semestru (čl. 12) dnem ukončení přerušení studia. Osoba se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem opětovného zápisu do studia.
(3) Období pro zápis do studia a zápis do semestru (čl. 12) je stanoveno harmonogramem akademického roku. Zápis do studia, respektive opětovný zápis do studia, je nutné provést osobně na fakultě, která uskutečňuje program, popřípadě na fakultě stanovené podle čl. 5 odst. 5. Osoba, která nemůže provést zápis ve stanoveném období, může požádat o náhradní termín, a to nejpozději poslední den období pro zápis. Pokud o náhradní termín nepožádá, případně neprovede-li zápis v určeném náhradním termínu, její právo zápisu do studia zaniká.
(4) Osobě, jíž zaniklo právo na zápis do studia nebo opětovný zápis do studia, popřípadě studentu jemuž ve studiu nevzniklo právo na zápis do následujícího semestru (čl. 12 odst. 1) je ukončeno studium podle §56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §68 zákona.
(ad 1) Pojmy „studium" a „zápis do studia" jsou na tomto místě chápány přesně ve smyslu zákona a svým obsahem se liší od pojmu „ studium", který byl definován v Cl. 7, odst 1 jakožto posloupnost typu program —> obor apod. Aktem zápisu do studia se z uchazeče stává student vysoké školy se všemi právy a povinnostmi specifikovanými zákonem a relevantními předpisy vysoké školy, resp. příslušné fakulty. Každý student MU je zapsán na fakultě, která uskutečňuje program, do něhož byl uchazeč přijat. Při souběhu studií ve smyslu Cl. 7, odst. 1 může být student zapsán na více fakultách.
(ad 2) Pojem „opětovný zápis do studia" je opět přesně převzat ze zákona pro případ, že student nemá souběh různých studií podle Cl. 7, odst.l, studuje tedy v tomto smyslu v jediném studiu. Protože v takovém případě přestal být dnem přerušení tohoto jediného studia studentem vysoké školy (Cl. 13, odst. 6), je třeba po ukončení přerušení
19
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
statut studenta obnovit. K tomu slouží opětovný zápis do studia. Při přerušení některého se souběžných studií zůstává osoba studentem VS, pokud alespoň jedno ze souběžných studií zůstalo nepřerušeno. Ukončení přerušení daného studia, tj. jeho opětovné „oživení" se děje prostřednictvím opětovného zápisu do daného studia.
Článek 11 Registrace a zápis předmětů
(1) V období stanoveném pro zápis předmětů pro následující semestr (čl. 3 odst. 2 písm. c)), provede student do každého svého studia v IS MU výběr předmětů, které hodlá v tomto semestru ve studiu absolvovat (dále jen „zápis předmětů").
(2) Žádost o zápis předmětů podává student prostřednictvím registrace v IS MU (dále jen „registrace"), a to v období registrace, uvedeném v harmonogramu akademického roku, popřípadě i během období zápisu předmětů.
(3) Období registrace stanoví děkan tak, aby jeho začátek předcházel období pro zápis předmětů.
(4) Pro konkrétní předměty může děkan stanovit povinnost registrace v dostatečném předstihu před termínem zápisu předmětů tak, aby údaje z registrace mohly sloužit jako podklad pro sestavení rozvrhu nebo pro rozhodování o tom, které předměty budou skutečně nabídnuty k zápisu. Tato povinnost se netýká semestru bezprostředně následujícího po zápisu do studia a opětovného zápisu do studia.
(5) Počet studentů, kteří budou zapsáni do předmětu, může děkan v odůvodněných případech omezit. V těchto případech musí určit podmínky stanovení přednosti studentů při zápisu tak, aby přednost byla dána studentům, kteří podali žádost o zápis předmětů v období registrace a studenti, pro něž je tento předmět povinný nebo povinně volitelný. Další podmínky pro stanovení přednosti při zápisu předmětů, platné pro všechny studenty, může vyhlásit před zahájením registrace rektor.
(6) Při zápisu předmětů je student povinen řídit se pravidly pro sestavování studijních plánů v programu (oboru, směru). Zápis registrovaných předmětů lze podmínit předchozím úspěšným absolvováním jiných předmětů podle pravidel stanovených programem.
(7) Děkan může předem stanovit další podmínky pro zápis volitelných předmětů, jejichž povaha takový postup vyžaduje.
(8) Studentovi vzniká zápisem předmětu právo účastnit se všech součástí jeho výuky a dalších studijních aktivit potřebných pro jeho absolvování.
(9) Student může zápis předmětu změnit pouze v období stanoveném pro zápis předmětů, s výjimkou zápisu předmětů s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem, pro něž stanoví zvláštní pravidla děkan fakulty, která je uskutečňuje.
20
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(10) Děkan je oprávněn zrušit konání předmětu, pokud se do něj zapsalo nebo registrovalo méně studentů než činí předem stanovený počet. Tento limit stanoví děkan před zahájením období registrace. Studentům, kterým byl takto zápis předmětu zrušen, vzniká právo dodatečného zápisu předmětů v příslušné kreditové hodnotě.
(ad 1) V každém z prvních dvou semestrů studia v bakalářských programech jsou studenti Prírodovedecké fakulty povinni zapisovat předméty podle doporučeného studijního plánu (viz opatření děkana PřF MU ke studijnímu řádu). Doporučené studijní plány jsou obsaženy v akreditačních materiálech programů a ve Studijním katalogu (Cl. 4, odst. 4, písm.f) řádu).
Zápis předmětů (viz též ČI. 3, odst. 2) je platný tehdy, je-li potvrzen příslušnou aplikací ISMU. Zápis i potvrzování se děje elektronicky, bez osobní návštěvy studenta na studijním oddělení. Není-li zápis potvrzen, není zkoušející povinen přijmout studenta k termínu ukončení předmětu. Zápis předmětů potvrzuje IS MU automaticky každodenně, nejpozději však v prvním dni po ukončení termínu tohoto zápisu stanoveného harmonogramem akademického roku.
(ad 2) Registrace předmětů pro daný semestr, realizovaná v IS MU speciální aplikací, slouží k vyjádření přání studenta absolvovat a ukončit v daném semestru určité předměty. Včasná registrace především umožňuje studentovi zajistit si „ místo " v předmětech, jejichž kapacita je omezena a o něž lze očekávat velký zájem. Studijnímu oddělení, učitelům a hlavnímu rozvrháři fakulty dává informaci o počtu studentů, kteří budou ve zkouškovém období daného semestru ukončovat předměty, popřípadě se během semestru účastnit jejich výuky. Sestavování rozvrhu je jedním z nezanedbatelných důvodů, proč probíhá registrace a pročjejí začátek předchází období zápisu předmětů. Student snadno postřehne, že nesplnění povinnosti registrace není sankcionováno a že může o zápis předmětů žádat až v samotném období zápisu. „ Sankci" si tím však může udělit sám, neboť u předmětů s omezenou kapacitou (viz odst. 5 - údaje o kapacitě obsahuje rovněž ISMU) se mu nemusí podařit zápis realizovat: Zápis nebude potvrzen z důvodu překročení kapacity pro zápis předmětu a student nemůže předmět v daném semestru absolvovat. Proto doporučujeme všem studentům, aby ve vlastním zájmu registraci prováděli.
(ad 3) Při registraci a zápisu předmětů musí student respektovat jak termíny stanovené harmonogramem fakulty, na které je zapsán, tak termíny uvedené v harmonogramech fakult, které realizují předměty, které hodlá registrovat či zapsat.
Příklad: Student Přírodovědecké fakulty hodlá pro následující semestr zapsat předmět Tělesná výchova, který realizuje Fakulta sportovních studií (předmět má její kód). Registraci resp. zápis musí provést v době, která spadá jak do období registrace či zápisu předmětů Přírodovědecké fakulty, tak do období registrace či zápisu předmětů Fakulty sportovních studií.
(ad 4) V případě, že by se pro daný předmět zaregistrovalo málo studentů, může se stát, že se výuka předmětu nebude konat. U některých předmětů, zejména těch, jejichž realizace je technicky náročná (speciálnípraktika a laboratoře, výuka vedená placenými externisty, předměty tělesné výchovy vyžadující pronájem drahých prostor, apod.) je
21
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
třeba mít informaci o zájmu studentů s předstihem. Povinnost registrace se nevztahuje na studenty zapisující předměty prvního semestru studia a studenty zapisující předměty bezprostředně po opětovném zápisu do studia po přerušení. Tito studenti rovnou předměty zapisují.
(ad 5) O dalších podmínkách pro stanovení přednosti při zápisu předmětů, platných pro všechny studenty MU, rozhoduje výhradně rektor. Takové podmínky se mohou vztahovat například k předmětům společným pro celou MU. Mohou také brát v úvahu dosavadní studijní výsledky studentů: Například poté, co předmět X zapíší všichni zájemci studující program resp. obor, pro který je předmět X povinný nebo povinně volitelný, a všichni, pro které je X předmětem opakovaným, řídí se přednost dalších uchazečů prospěchovými kritérii. Dne 6. listopadu 2003/2004 vyhlásil rektor podle ustanovení ČI. 11, odst. 5 pravidla platná od jarního semestru 2003/2004 (pro registraci a zápis do JS 2003/2004 je třeba tato pravidla již respektovat). Pravidla jsou dostupná v IS MU a byla rozeslána všem aktivním studentům MU.
(ad 6) Povinnosti předchozího absolvování předmětů X, Y, Z, ... před zápisem předmětu P se nazývají prerekvizitami. Bez splnění těchto prerekvizit nemůže student předmět P zapsat.
(ad 8) Pozor: Toto právo vznikne teprve okamžikem, kdy je potvrzen jak zápis předmětů, tak zápis do dalšího semestru (Cl. 12).
(ad 9) Student může kdykoli v období registrace a období pro zápis předmětů měnit svou Žádost o možnost absolvování předmětu v daném semestru. Může do své elektronické Žádosti předměty jak přidávat, tak rušit. V samotném období pro zápis předmětů, kdy již probíhá potvrzování zápisu, může student navíc měnit i předměty v potvrzeném zápisu. Veškeré změny končí na Přírodovědecké fakultě posledním dnem období pro zápis předmětů o půlnoci. Absolvování zapsaných předmětů se stává pro studenta závazným.
Pozor: Student, který provede změnu na samém konci období pro zápis předmětů riskuje, že v případě, že zápis nebude moci být potvrzen vinou obsahových či formálních překážek (např. nesplněné prerekvizity), nebude již moci místo nepotvrzeného předmětu zapsat předmět jiný.
Předměty, které mají při zápisu jiný režim, musí být specifikovány. Tato charakteristika každého předmětu se zvláštním režimem, popř. předmětu s blokovou výukou, musí být uvedena v IS MU.
(ad 10) Na Přírodovědecké fakultě je tento počet 5 studentů a platí do odvolání. Vzhledem k tomu, že děkan eventuelně zruší málo obsazené předměty až po uplynutí období pro zápis předmětů, mohou postižení studenti uplatnit právo zápisu náhradního předmětu v příslušné kreditové hodnotě ještě po skončení období pro zápis předmětů, a to na Přírodovědecké fakultě po dobu dvou dnů poté, co děkan původní předmět zrušil.
Shrnutí pojmů a postup při zápisu předmětů:
• Student podává žádost o zápis předmětů na další semestr elektronicky, prostřednictvím aplikace v IS MU. Možnosti podání této žádosti:
22
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(a) v období registrace předmětů - doporučujeme využívat v co největší míře
(b) v období zápisu předmětů.
• Žádost je možně jakkoli měnit kdykoli v období registrace i v období zápisu předmětů. Doporučujeme však studentům, aby si žádosti o zápis předmětů dobře promysleli a měnili ji co nejméně. Změny, především ke konci období zápisu, představují riziko, že zápis nebude potvrzen (např. u předmětů s omezenou kapacitou).
• Zápis předmětů bude potvrzen v případě, že IS MU nesignalizuje problémy. V opačném případě je třeba, aby student problémy vyřešil buď s učitelem nebo garantem studijních programů (žádost o výjimku z prerekvizit - e-mailem), popřípadě na studijním oddělení. Po odstranění problémů bude zápis potvrzen. Potvrzování zápisu se děje pouze v období pro zápis předmětů.
Celá procedura se děje elektronicky, student nemusí navštívit studijní oddělení. Procedura zápisu předmětů je nezávislá na zápisu do semestru.
Pozn.: Úspěšné provedení zápisu předmětů na další semestr (potvrzený zápis předmětů) znamená, že student bude moci v dalším semestru tyto předměty absolvovat a ukončit, pokud „ do dalšího semestru postoupí " (tj. získá právo zápisu do dalšího semestru podle Cl. 12).
Článek 12 Zápis do semestru
(1) Student získává právo na zápis do následujícího semestru ve studiu (čl. 7 odst. 1), jestliže
a) splnil podmínky pro tento zápis stanovené příslušným programem (§62 odst. 1 písm. e) zákona) a současně
b) splnil podmínku zápisu do následujícího semestru podle odstavce 2.
(2) Podmínku pro zápis do následujícího semestru ve smyslu odstavce 1, písm. b) splňuje student, který úspěšně ukončil všechny opakované předměty (čl. 21 odst. 1) zapsané v bezprostředně předcházejícím semestru a současně vyhověl některému z následujících požadavků:
a) získal v některém svém studiu alespoň 15 kreditů za předměty zapsané v bezprostředně předcházejícím semestru,
b) získal v některém svém studiu alespoň 45 kreditů za předměty zapsané ve dvou bezprostředně předcházejícím semestrech,
c) dovršil minimální kreditovou hodnotu některého ze svých studií a doba studia v žádném z nich nepřesáhla standardní dobu.
23
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(3) V souladu s akreditačními materiály mohou být v programu stanoveny další zvláštní podmínky pro zápis do další části studia, vztahující se především k evidenčnímu zařazení studenta do oboru nebo směru v rámci programu. Zápis do následujícího semestru provede student záznamem v IS MU.
(4) Pro studenta, který nemůže provést zápis do následujícího semestru v období stanoveném harmonogramem akademického roku, platí ustanovení čl. 10 odst. 3 a 4.
(5) Pro studenta, jemuž uplynutím posledního dne období pro zápis do semestru nevzniklo právo na zápis do následujícího semestru podle odstavce 1 až 3, platí ustanovení čl. 10 odst. 4.
(ad 1) Podmínky podle písm. a) jsou obsahové a stanoví je výhradné studijní program. Jejich obsah je nezávislý na studijním řádu.
Příklad: Program může například stanovit, že student, který v tomto programu studuje již čtyři semestry, může postoupit do další části studia (ve smyslu paragrafu 62, odst. 1, písm. e) zákona) jen tehdy, vykoná-li úspěšně zkoušku z klíčových povinných předmětů X, Y, Z,... Student, který po čtyřech semestrech studia ještě nesplnil například předmět X, nemá právo zápisu do pátého semestru a jeho studium v programu je ukončeno z moci úřední.
Podmínka podle písmene b) je stanovena výhradně studijním řádem a nemá vztah ke konkrétnímu programu. Je univerzální pro všechny studenty MU.
(ad 2) Pokud má student, který studuje v jediném studiu (tj. nemá souběh podle Čl. 7, odst. 1), zapsány v daném semestru opakované předměty (Cl. 21, odst. 1) a některý z nich úspěšně neukončí k poslednímu dni termínu stanoveného pro zápis do dalšího semestru, nesplnil podmínku odst. 1, písm. b)a nemůže být zapsán do dalšího semestru. Jeho studium bude ukončeno z moci úřední.
Pro případ souběhu studií je na Přírodovědecké fakultě uplatňována následující interpretace odst. 2 ve věci opakovaných předmětů: Studentovi bude po uplynutí posledního dne termínu pro zápis do dalšího semestru ukončeno z moci úřední to studium (ta studia), v nichž nesplnil některý ze zapsaných opakovaných předmětů. Předtím však bude posouzeno splnění podmínky zisku kreditů podle odst. 2, písm. a) resp. b) resp. c).
Príklad: Student má souběh studií A, B a C. V podzimním semestru 2003/2004 měl zapsány tři opakované předměty, X, Y a Z, přičemž předměty X a Y měl zapsány ve studiích A a B, předmět Z ve studiích B a C. Předměty X a Y splnil, předmět Z nikoli. Podmínku zápisu do dalšího semestru tedy nesplnil ve studiích B a C. Tato studia mu budou úředně ukončena. Pokud splnil některou z podmínek a), b), c) odst. 2 v kterémkoli ze studií A resp. B resp. C, může být zapsán do dalšího semestru ve zbývajícím studiu A.
Pro splnění podmínky a) nebo b) musí student získat příslušný počet kreditů v jednom ze svých studií. Pokud nemá souběh, týkají se tyto podmínky jeho jediného studia. V případě souběhu nemůže student kredity z jednotlivých studií sčítat. Příklad: Posuzujeme splnění podmínky pro zápis pro semestr n. Student nemá souběžná studia. Ve svém jediném studiu získal v bezprostředně předcházejícím semestru,
24
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
tj. (n — 1), 12 kreditů. Podmínku a) tedy nesplňuje. Získal však 34 kredity v semestru (n — 2). Splňuje podmínku b), neboťv semestrech (n — 2)a(n — 1) získal dohromady 12+34-46 kreditů. Má proto právo zápisu do dalšího semestru. Příklad: Posuzujeme splnění podmínky pro zápis pro semestr n. Student má dvě souběžná studia A a B. Ve studiu A získal v semestru (n — 1) 8 kreditů, v semestru (n — 2) 35 kreditů, ve studiu B získal v semestru (n — 1) 14 kreditů, v semestru (n — 2) 30 kreditů. V žádném se svých studií student nesplnil ani podmínku a), ani podmínku b), přestože v semestru (n—1) získal celkem (v obou studiích dohromady) 22 kredity a za semestry (n — 1) a (n — 2) dohromady 87 kreditů. Obě studia mu budou ukončena. Jak to, že student měl tak velký kreditový zisk a přesto podmínku pro zápis do dalšího semestru nesplnil? Student zřejmě chybně rozvažoval při zápisu předmětů. Průnik souborů předmětů zapsaných v jednotlivých studiích byl pravděpodobně velmi malý. (Vzpomeňme si na možnost započítávání kreditů za jeden předmět do více souběžných studií- Cl. 6, odst. 5. Student mohl volit zápis předmětů tak, že mohl splnit podmínku a) nebo b) při daleko menším celkovém kreditovém zisku.)
Příklad: Posuzujeme splnění podmínky pro zápis pro semestr n. Student má souběh studií A a B a nesplňuje podmínku a) ani b). Dejme tomu, že v semestru (n — 1) nezískal ani kredit, avšak ve studiu A již dříve dovršil minimální kreditovou hodnotu studia. (Taková situace mohla nastat třeba tehdy, když student splnil v semestru (ji — 2) ve studiu A podmínky přístupu ke státní závěrečné zkoušce, nepřihlásil se však k ní a studium A mu bylo přerušeno. Nyní má studium A oživeno po opětovném zápisu.) Pokud student ve studiu A ani B dosud nepřekročil standardní dobu studia, má právo na zápis do semestru n. Pokud v kterémkoli ze svých souběžných studií standardní dobu již překročil, právo zápisu do semestru n nemá a obě studia mu budou úředně ukončena.
Pozor: Student, který překračuje standardní dobu studia, musí pro zápis do dalšího semestru splnit podmínku a) nebo b), i kdyby již dovršil minimální kreditovou hodnotu studia. Musí absolvovat další předměty, i když je pro své studium již nepotřebuje. Cílem tohoto opatření je neumožnit studentům překračujícím standardní dobu studia, aby stále měli statut studenta a nestudovali. Student ovšem může situaci s předstihem řešit přerušením studia.
(ad 3) V IS MU existuje aplikace, která studentovi umožní elektronicky požádat o zápis do dalšího semestru. Student žádá o tento zápis v každém svém studiu, přestože podmínky pro zápis jsou univerzální. (Svou žádostí vyjadřuje student vůli v daném studiu pokračovat. Pokud žádost v daném studiu nepodá, bude mu toto studium úředně ukončeno po uplynutí posledního dne termínu pro zápis do dalšího semestru.) Jsou-li zápisu podmínky splněny, studijní oddělení zápis potvrdí. Pozor: Jde o něco jiného než o potvrzení zápisu předmětů.
(ad 4) Studentovi, který nepožádá ve stanoveném termínu o zápis do dalšího semestru, nevyužije možnosti náhradního termínu, popřípadě nepožádá o zápis do dalšího semestru ani v náhradním termínu, je studium úředně ukončeno.
(ad 5) Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do dalšího semestru do půlnoci posledního dne termínu zápisu do semestru, bude úředně ukončeno studium.
25
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
Článek 13 Přerušení studia
(1) Studentovi lze na jeho žádost přerušit studium. Děkan žádosti vyhoví, splnil-li student podmínky pro zápis do následujícího semestru a úspěšně ukončil alespoň dva semestry studia (čl. 12 odst. 1 a 2). V opačném případě rozhodne děkan na základě posouzení odůvodnění žádosti. Rozhodne-li děkan o žádosti kladně, může současně stanovit další podmínky pro zápis do semestru bezprostředně následujícího po opětovném zápisu do studia.
(2) Děkan může studentovi přerušit studium podle čl. 22 odst. 9.
(3) Přerušení studia je stanoveno na dobu celých semestrů zvětšenou o zbývající část semestru, v němž byla žádost podána, s výjimkami specifikovanými v odstavci 5. a v čl. 22 odst. 9. Celková doba přerušení studia nesmí překročit počet semestrů odpovídající standardní době tohoto studia.
(4) V souvislosti s přihláškou ke státní zkoušce nebo její poslední části a povinnostmi, které musí student před podáním této přihlášky splnit, může být ukončení přerušení studia stanoveno na počátek zkouškového období posledního semestru doby přerušení.
(5) Jestliže osobě dosud neuplynulo období stanovené pro přerušení studia a důvody přerušení pominuly, může děkan na její žádost povolit dřívější opětovný zápis do studia.
(6) Dnem přerušení studia respektive posledního ze svých souběžných studií přestává být osoba studentem MU.
(ad 1) Student, který hodlá přerušit studium z vlastní vůle, musí o to požádat. Pokud však splňuje podmínky uvedené v tomto odstavci, děkan je studijním řádem vázán žádosti vyhovět. Kladné vyřízení žádosti je v tomto případě formalitou. Pokud podmínky splněny nejsou, děkan žádost posoudí a rozhodne.
(ad 2) Jedná se o přerušení „z moci úřední", nezávisle na vůli studenta. Používá se v období mezi neúspěšnou státní zkouškou a jejím opakováním.
(ad 3) Příklad: Student požádá 30. října 2003 o přerušení studia na dobu jednoho semestru. Podle ustanovení tohoto odstavce je studium přerušeno nejméně do konce jarního semestru 2003/2004.
Pozor: Doba přerušení, která se započte do celkové doby přerušení studia ve smyslu poslední věty tohoto odstavce, činí ovšem dva semestry, neboť student neukončí předměty zapsané v PS 2003/2004, v jehož průběhu žádost podal.
Je-li standardní doba studia v programu například tři roky (6 semestrů), smí student studium v tomto programu přerušit nejdéle na 6 semestrů.
26
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(ad 6) V době přerušení svého jediného studia, popř. v době, kdy jsou přerušena všechna souběžná studia, ztrácí dotyčný všechna práva studenta vysoké školy, s výjimkou práva na opětovný zápis do studia a zápis do prvního semestru po opětovném zápisu. Může také registrovat předměty v období registrace pro ten semestr, v němž již hodlá dále studovat po opětovném zápisu do studia.
Pozor: V době přerušení studia není nárok na ekonomické výhody vyplývající ze statutu studenta (sociální poplatky související se statutem studenta, koleje, menza, sleva na průkazky, apod.)
Článek 14 Uznávání absolvovaných částí studia
(1) Děkan může studentovi na jeho žádost uznat pro studium předměty absolvované
a) v předchozím studiu na MU nebo
b) v předchozím či souběžném studiu na některé vysoké škole v ČR nebo
c) v předchozím či souběžném studiu v zahraničí nebo
d) v předchozím či souběžném studiu v rámci celoživotního vzdělávání (§60 odst. 2 zákona).
Místo předmětu předepsaného pro studium může děkan uznat také skupinu předmětů absolvovaných podle písmene a) až d), jestliže jejich obsah zahrnuje požadavky předepsaného předmětu. Z předchozího studia lze uznat pouze předměty, které jsou ve vztahu ke studiu, pro něž jsou uznávány, povinné nebo povinně volitelné, popřípadě další předměty, které stanoví děkan. Předchozím studiem se rozumí studium, které bylo ukončeno podle §55 nebo 56 zákona.
(2) Žádost podle odstavce 1 s výjimkou těch předmětů absolvovaných podle písmene a), jejichž dokumentace je dostupná v IS MU, student doloží
a) úředním potvrzením o úspěšném absolvování každého předmětu včetně případné klasifikace, počtu kreditů a počtu případných neúspěšných ukončení předmětu a
b) úředně potvrzenou osnovou každého předmětu s případným popisem jeho začlenění do programu, oboru nebo směru, v jehož rámci byl absolvován.
(3) Uznání předmětu může být podmíněno složením rozdílové zkoušky, případně splněním jiných rozdílových požadavků. Zkoušejícího, respektive způsob kontroly splnění rozdílových požadavků, určí děkan. Původní hodnocení předmětu je nahrazeno hodnocením úspěšné rozdílové zkoušky, respektive rozdílových požadavků.
(4) Předmět absolvovaný v předchozím studiu lze uznat, pokud od konce semestru, v němž bylo předchozí studium ukončeno, neuplynulo více než 10 semestrů.
27
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(5) Současně s předmětem je uznána i jeho klasifikace, včetně evidence neúspěšných pokusů o ukončení předmětů. Připouští-li to pravidla stanovená programem, pro který je předmět uznáván, může být s předmětem uznána i jeho kreditová hodnota, s výjimkou situace podléhající ustanovení odstavce 6. Nebyl-li uznaný předmět hodnocen kredity, je kreditová hodnota stanovena podle pravidel použitých pro program, do nějž je předmět uznán.
(6) Předměty nebo skupiny předmětů z předchozího řádně ukončeného studia (§55 zákona) mohou být uznány s kredity pouze do výše, o kterou počet získaných kreditů v tomto studiu překročil hodnotu získanou jako třicetinásobek doby ukončeného studia vyjádřené v semestrech. Není-li počet získaných kreditů znám, uznávají se předměty s nulovou kreditovou hodnotou.
(7) Kreditová hodnota uznaných předmětů se nezapočítává do počtu kreditů rozhodujícího pro posouzení splnění podmínek pro zápis do následujícího semestru (čl. 12 odst. 2).
(ad 1) Na rozdíl od souběžných studií nemůže student získávat z předchozího (tedy jakýmkoli způsobem již ukončeného) studia kredity za předměty, které jsou z hlediska jeho současného studia pouze předměty volitelnými.
(ad 2) Student nedokládá dokumentaci o uznávaných předmětech, které jsou dostupné v IS MU.
(ad 4) Příklad: Student ukončil předchozí studium oznámením o zanechání studia 30. října 1998.19. prosince 2003 žádá o uznání předmětu (popřípadě předmětu ekvivalentního), který v rámci předchozího studia absolvoval ve zkouškovém období JS 1995/96. Od konce semestru, v němž student studia zanechal (konec PS 1998/99) uběhlo 9 celých semestrů (desátý semestr této lhůty spěje ke konci, ale stále neuběhl). Předmět tedy studentovi lze uznat (nebudou-li jiné překážky, například obsahové). Rozhodující je lhůta, která uběhla od ukončení předchozího studia, nikoli doba, která uběhla od absolvování předmětu v rámci tohoto předchozího studia.
Pozn.: Ekvivalence předmětů je buď definována studijním programem, nebo o ní rozhodne garant studijního programu.
(ad 6) Toto ustanovení bylo formulováno zejména pro studenty, kteří studují v navazujícím magisterském programu a v předchozím, řádně ukončeném, programu bakalářském získali více kreditů než je minimální hodnota. Tyto přebytečné kredity si mohou prostřednictvím uznání předmětů převést do navazujícího programu, avšak pouze za předměty, které jsou v navazujícím studiu povinné nebo povinně volitelné (viz odst. 1). Nelze takto postupovat s předměty, které byly povinné nebo povinně volitelné pro předchozí bakalářský program.
Příklad: Minimální kreditová hodnota studia v bakalářském programu je 180 kreditů. Student v jeho rámci „do zásoby" absolvoval předměty X (6 kreditů), Y (8 kreditů), Z (4 kredity), které jsou předepsány jako povinné v navazujícím magisterském programu. Celkem dosáhl v bakalářském studiu 190 kreditů. Může si do navazujícího magisterského programu nechat uznat všechny tři předměty X, Y, Z, avšak do minimální kreditové hodnoty magisterského studia mu bude za ně „převedeno " pouze 10 kreditů, nikoli 18, které za ně ve skutečnosti získal. Lze to interpretovat také tak,
28
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
Že předměty X a Z byly uznány s jejich kreditovou hodnotou, předmět Y byl uznán s nulovou kreditovou hodnotou.
Ustanovení se týká i studentů, kteří řádně ukončili jakékoli studium (mají diplom) a nechají si z něj uznávat předměty do dalšího studia. Pokud by tedy student měl například bakalářský diplom z matematiky a studoval v dalším studiu bakalářský program Fyzika, mohou se mu do tohoto dalšího programu z obsahového hlediska uznat všechny matematické předměty, které absolvoval při studiu matematiky. Pokud však v bakalářském studiu matematiky získal právě minimální kreditovou hodnotu studia (180 kreditů), budou mu předměty uznány s nulovou kreditovou hodnotou. Věcně to znamená, že student v podstatě nemůže získat další diplom za předměty uznané z obsahově blízkého studia. Musí znovu získat minimální kreditovou hodnotu studia.
Pozor: Tato situace je opět odlišná od souběžných studií, do nichž lze získávat kredity rovněž souběžně (započítávánípředmětů do souběžných studií se děje i s kredity).
(ad 7) Příklad: Student si na začátku PS 2003/2004 nechá uznat předměty v hodnotě 10 kreditů. Nesmí se mylně domnívat, že mu ke splnění podmínky Cl. 12, odst. 2, písm. a) postačí pouze zisk dalších 5 kreditů. Musí úspěšně ukončit předměty za 15 kreditů bez ohledu na to, kolik kreditů mu bylo uznáno.
Článek 15 Ukončení studia
(1) Studium se ukončuje
a) úspěšným složením státní zkoušky podle §45 odst. 3 nebo §46 odst. 3 zákona (dále jen „řádné ukončení studia"),
b) ztrátou práva zápisu do studia podle čl. 12 odst. 1 až 4 (§56 odst. 1 písm. b) zákona),
c) zanecháním studia (§56 odst. 1 písm. a) zákona),
d) vyloučením ze studia podle §65 odst. 1 písm. c) nebo §67 zákona (§56 odst. 1 písm. c)),
e) odnětím akreditace nebo zánikem akreditace programu podle § 80 odst. 4 zákona (§56 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona).
(2) Dnem ukončení studia
a) podle odstavce 1 písm. a) je den vykonání poslední části státní zkoušky,
b) podle odstavce 1 písm. b) nebo d) je den, kdy příslušné rozhodnutí nabylo právní moci,
c) podle odstavce 1 písm. c) je den doručení písemného oznámení o zanechání studia fakultě,
29
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
d) podle odstavce 1 písm. e) je den stanovený §56 odst. 2 zákona.
(3) Dnem ukončení svého studia respektive posledního ze svých souběžných studií přestává být osoba studentem MU.
(4) Osobám, jejichž studium bylo ukončeno podle odstavce 1 písm. e), zajistí děkan dnem ukončení tohoto studia zápis do studia obsahově obdobného programu uskutečňovaného na fakultě, MU nebo jiné vysoké škole.
(5) Dokladem o ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní zkoušce podle §57 zákona.
Hlava III Hodnocení průběhu studia
Článek 16 Ukončení předmětu
(1) Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků právě jedním z následujících způsobů:
a) zápočet,
b) kolokvium,
c) zkouška,
d) klasifikovaný zápočet.
(2) Splnění souhrnných požadavků bloku předmětů výslovně takto vymezeného v programu se ověřuje soubornou zkouškou před zkušební komisí.
(3) V případě, že akreditace programu takovou povinnost ukládá, je zápis studenta do následujícího semestru podmíněn složením postupové zkoušky před zkušební komisí, která ověřuje znalosti podle požadavků určených v programu.
(4) O výsledku ukončení předmětu podle odstavce 1 rozhoduje akademický pracovník, jemuž toto rozhodnutí náleží podle vnitřního předpisu fakulty nebo rozhodnutí děkana (dále jen „zkoušející"). Komisi pro soubornou zkoušku a komisi pro postupovou zkoušku jmenuje děkan.
(5) Termíny pro ukončení předmětů podle odstavce 1, respektive bloků předmětů podle odstavce 2, zveřejní zkoušející, respektive předseda zkušební komise nebo jiný akademický pracovník pověřený děkanem, v IS MU nejméně dva týdny před zahájením zkouškového období.
30
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(6) Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledních dvou týdnů semestrální výuky. Výjimku tvoří předměty s blokovou výukou a předměty se zvláštním časovým režimem, jejichž řádné termíny ukončení mohou být vypisovány již v průběhu semestrální výuky. Rádný termín zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu lze na žádost studenta vypsat kdykoli v průběhu výuky předmětu, pokud student splnil požadavky pro jeho ukončení. Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období. U kolokvia nebo zkoušky může zkoušející stanovit opravné termíny také
a) na období výuky v následujícím semestru, nejpozději však na třináctý kalendářní den po dni zahájení výuky,
b) na zkouškové období následujícího semestru, pokud toto období předchází zahájení výuky znovu vypsaného předmětu.
(7) V kombinované nebo distanční formě studia může děkan stanovit období pro ukončení předmětů zkouškou i mimo zkouškové období. Ustanovením odstavce 6 přitom není vázán.
(8) K termínům ukončení předmětů kolokviem nebo zkouškou, respektive k souborné zkoušce nebo postupové zkoušce, je student povinen se přihlásit prostřednictvím IS MU. Děkan může stanovit postup pro případ, kdy student tuto povinnost ve stanoveném termínu nesplní.
(9) Nedostaví-li se student k ukončení předmětu v termínu, na který je přihlášen nebo zařazen (odstavec 8), a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je hodnocen jako by u ukončení předmětu neuspěl.
(10) Jsou-li pro ukončení předmětu předepsány v semestru průběžné kontroly, jejichž výsledky jsou započítávány do závěrečného hodnocení, není zkoušející povinen vypsat opravné termíny pro studenty, kteří bez doložených vážných důvodů nevyužili řádných termínů. Úmysl použít toto ustanovení je zkoušející povinen zveřejnit současně s požadavky pro ukončení předmětu (čl 18 odst. 1, čl. 19 odst. 1).
(ad 5) Zkoušejícím na Přírodovědecké fakultě se příslušným opatřením děkana ukládá vypsat podle počtu zapsaných studentů dostatek termínů ukončení každého předmětu tak, aby studenti, kteří při pokusu o ukončení předmětu v průběhu první poloviny zkouškového období neuspějí, měli možnost absolvovat ještě v tomtéž zkouškovém období i opravné termíny (první i druhé). Zkoušející však není povinen vypisovat opravné termíny pro neúspěšného studenta, který učinil první pokus o ukončení předmětu až v posledním termínu vypsaném pro dané zkouškové období.
(ad 6) U předmětů ukončených zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem je studijní zátěž studenta soustředěna do období semestrální výuky. Student může požadavky předmětu splnit ještě před ukončením výuky v semestru a požádat zkoušejícího o vypsání termínu ukončení ještě před zkouškovým obdobím. Zkoušející může, ale nemusí, žádosti vyhovět.
31
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
Opravné termíny kolokvií a zkoušek:
Příklad: Student má zapsán předmět s ukončením kolokviem nebo zkouškou v PS 2003/2004. U řádného termínu neuspěje. Platí
• Zkoušející může (ale nemusí) vypsat opravné termíny nejen ve zkouškovém období tohoto semestru, ale ještě i v počátku období výuky v JS 2003/2004. Výuka v JS 2003/2004 bude zahájena v pondělí 23. února 2004. Poslední opravný termín lze vypsat ještě na neděli 7. března 2004, nikoli již však na pondělí 8. března.
• Pokud je předmět vyučován pouze v podzimních semestrech (tj. každoročně), může (ale nemusí) zkoušející vypsat opravné termíny jeho ukončení také na zkouškové období JS 2003/2004. Je-li předmět vyučován semestrálně (například speciální semináře), pak ve zkouškovém období JS 2003/2004již opravné termíny pro ukončení předmětu zapsaného v PS 2003/2004 vypsány být nemohou.
(ad 8) Na Přírodovědecké fakultě děkan stanoví (viz příslušné opatření děkana), že student, který se nepřihlásí k žádnému z vypsaných řádných termínů ukončení předmětu bude posuzován, jako kdyby u řádného termínu neuspěl. Do IS MU mu bude zapsáno hodnocení „-" a v případě, že jde o klasifikovaný předmět, započtena do studijního průměru hodnota 4 odpovídající též klasifikaci „F". Stejně se postupuje v případě, Že se student nepřihlásí k opravnému termínu. Student, který se nepřihlásí k žádnému termínu vypsanému pro ukončení předmětu, je posuzován, jako kdyby neuspěl u řádného a prvního opravného termínu. V evidenci studia je ukončení tohoto předmětu zapsáno jako „—"au klasifikovaného předmětu je do studijního průměru započtena dvojnásobná hodnota 4 (odpovídá též hodnocení „FF").
(ad 9) V případě klasifikovaných předmětů se do studijního průměru započte hodnota 4 odpovídající ukončení „F" nebo „—" za každý takto nevyužitý termín.
Článek 17 Klasifikační stupnice
(1) Klasifikační stupnice odpovídá zásadám ECTS a má tyto stupně:
Stupeň	označení	hodnota	stupeň	označení	hodnota
výborně	A	1	velmi dobře minus	D	2,5
výborně minus	B	1,5	dobře	E	3
velmi dobře	C	2	nevyhovující	F	4
Klasifikace se zaznamenává do IS MU písmenným označením. Číselná hodnota slouží pro stanovení průměrné klasifikace.
32
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(2) Průměrná klasifikace studenta je určena odděleně pro každé jeho studium v každé časové fázi jako vážený průměr číselných hodnot ze všech termínů klasifikovaných ukončení předmětů, které se studentovi do studia započítávají (čl. 6 odst. 5), včetně hodnocení nevyhovujících. Váha číselné hodnoty klasifikace předmětu je dána jeho kreditovou hodnotou.
(ad 2) Příklad: Předpokládejme, že student k datu výpočtu průměrné klasifikace absolvoval klasifikované předměty Pí, 1 < i < N, jejichž kreditové hodnoty jsou ki. Hodnota daná součtem klasifikací všech absolvovaných pokusů ukončení předmětu Pí nechť je Zi (například z\ = 4 + 4 + 3 = 11, tj. student neuspěl u řádného ani prvního opravného termínu, využil druhého opravného termínu a získal známku „E") a počet pokusů o ukončení předmětu Pí označme rii (tj. n\ = 3). Vážený studijní průměr je dán vzorcem
,     kizi + k2z2 +----VknZN
$ = -
niki + n2k2 + • • • riNkN
Článek 18 Zápočet a klasifikovaný zápočet
(1) Zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem se ukončují předměty, jejichž požadavky jsou plněny průběžně především v době jejich výuky stanovené týdenním nebo blokovým rozvrhem. Zkoušející je povinen zveřejnit požadavky pro ukončení předmětu před uplynutím třináctého kalendářního dne po dni zahájení týdenní výuky, respektive před uplynutím odpovídající části blokové výuky.
(2) Nesplní-li student v řádném termínu požadavky zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, má právo splnit je v jednom opravném termínu vypsaném ve zkouškovém období téhož semestru. Neuspěje-li student v tomto opravném termínu, může zápočet respektive klasifikovaný zápočet mimořádně opakovat podruhé. Této možnosti však může využít ve studiu nejvýše tolikrát, kolik činí počet let standardní doby tohoto studia plus jedna.
(3) Zápočet se hodnotí slovy „započteno" respektive „nezapočteno" (v IS MU písmeny Z respektive N). Klasifikovaný zápočet se hodnotí podle klasifikační stupnice (čl. 17 odst. 1).
(ad 2) Povinnost účasti ve výuce předmětu podle Čl. 9, odst. 2 je stanovena apriori, tj. mimo požadavky zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu ve smyslu Cl. 18, odst. 2. Pokud student nemá splněnu podmínku účasti ve výuce, ať již prostřednictvím přímé účasti nebo prostřednictvím jiných požadavků podle Čl. 9, odst. 2, nezískává právo na opravné termíny ukončení předmětu (předmět se tak pro něj stane předmětem opakovaným podle Čl. 21).
33
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
K druhým opravným termínům:
Příklad: Student studuje v bakalářském programu se standardní dobou 3 roky. Možnosti druhého opravného termínu může za celé studium využít pro zápočty nebo klasifikované zápočty čtyřikrát.
Při souběhu studií se je počet možností využití druhých opravných termínů určen pro každé studium zvlášť.
Příklad: Student má souběh studia A (navazující magisterský program Matematika se standardní dobou 2 roky) a studia B (bakalářský program Fyzika se standardní dobou tři roky). Pro předměty zapsané v A má na počátku k dispozici 3 druhé opravné termíny a pro předměty zapsané ve studiu B 4 druhé opravné termíny. Nesmí těchto 7 termínů kumulovat do jednoho studia. Využije-li druhého opravného termínu pro předmět X, zapsaný v obou studiích, bez ohledu na to, zda k zápisu do obou studií došlo povinně (podle Cl. 6, odst. 5, písm. b)) nebo z vůle studenta (podle Cl. 6, odst. 5, písm. a)), odečítá se využitý termín z kvóty každého studia. Měl-li tedy student ve studiu A k dispozici stále ještě 3 ave studiu B 4 druhé opravné termíny, zbudou mu po absolvování předmětu X v druhém opravném termínu pouze 2 druhé opravné termíny ve studiu A a 3 studiu B. Jak již bylo zdůrazněno, absolvuje student předmět pouze jednou, výsledek se započte ve prospěch všech studií, kde je předmět zapsán. Není tedy pochopitelně ani možné „zdvojovat" počet opravných pokusů v jednom předmětu s odvoláním na skutečnost, že je předmět zapsán ve dvou studiích.
Článek 19 Kolokvium a zkouška
(1) Kolokviem nebo zkouškou se ukončují předměty, u nichž je podstatná část zátěže studenta soustředěna mimo dobu jejich výuky stanovenou týdenním nebo blokovým rozvrhem. Zkoušející je povinen zveřejnit v IS MU požadavky pro ukončení předmětu nejpozději před uplynutím třináctého kalendářního dne po dni zahájení týdenní výuky, respektive před uplynutím odpovídající části blokové výuky.
(2) Neuspěje-li student v řádném termínu u kolokvia nebo zkoušky, může je opakovat v jednom opravném termínu vypsaném pro tentýž semestr. Neuspěje-li student v tomto opravném termínu, může kolokvium nebo zkoušku mimořádně opakovat podruhé (čl. 16 odst. 6). Této možnosti však může využít ve studiu nejvýše tolikrát, kolik činí počet let standardní doby tohoto studia plus jedna. Pokud student některého z vypsaných řádných a opravných termínů nevyužije, nemá nárok na vypsání dalšího termínu jen proto, aby mohl využít možnosti opakovaného termínu.
(3) Podmínkou přihlášky ke kolokviu nebo zkoušce může být splnění požadavků v průběhu semestrální výuky. Výsledky hodnocení těchto požadavků mohou být zahrnuty do hodnocení kolokvia nebo zkoušky. Pro zveřejnění takových požadavků platí ustanovení čl. 18 odst. 1.
34
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(4) Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hodnotí slovy „prospěl(a)" respektive „neprospěl(a)" (v IS MU písmeno P respektive N).
(5) Zkouška může být písemná, nebo ústní, popřípadě písemná a ústní. Zkouška může mít více částí, které se mohou konat v různých dnech. Výsledek zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice (čl. 17 odst. 1).
(ad 2) Platí stejná interpretace jako pro zápočty (viz poznámka k Čl. 18, odst. 2). Druhé opravné termíny se počítají pro kategorii „zápočet a klasifikovaný zápočet" a kategorii „kolokvium a zkouška" zvlášť. Student v tříletém bakalářském programu má tedy k dispozici čtyři druhé opravné termíny pro kategorii „zápočet a klasifikovaný zápočet" a čtyři pro kategorii „kolokvium a zkouška".
Článek 20
Souborná zkouška a postupová zkouška
(1) Pravidla pro podání přihlášky k souborné zkoušce nebo postupové zkoušce stanoví program.
(2) Souborná zkouška má jednu nebo více částí, z nichž jedna může být rozpravou o případné semestrální nebo ročníkové práci. Každá z ostatních částí je písemná nebo ústní. Jednotlivé části souborné zkoušky mohou proběhnout v různých dnech. Přístup k jednotlivým částem souborné zkoušky nelze podmínit úspěšností v předchozích částech. Výsledek souborné zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice pro státní zkoušky (čl. 24 odst. 1).
(3) Postupová zkouška může být písemná, nebo ústní, popřípadě písemná a ústní. Postupová zkouška může mít více částí, které se mohou konat v různých dnech. Přístup k jednotlivým částem postupové zkoušky nelze podmínit úspěšností v předchozích částech. Výsledek postupové zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice (čl. 17 odst. 1).
(4) Komisi pro soubornou zkoušku nebo postupovou zkoušku jmenuje děkan. Pro složení a jednání komise platí ustanovení čl. 23.
(5) Neuspěje-li student v řádném termínu souborné zkoušky nebo postupové zkoušky, má právo ji v tomtéž semestru opakovat, a to nejvýše dvakrát. Student má právo na využití druhého opravného termínu souborné zkoušky ve zkouškovém období následujícího semestru. Toto právo musí student uplatnit nejpozději k poslednímu dni zápisu předmětů pro následující semestr.
(6) Pravidla vypisování termínů postupových zkoušek a souborných zkoušek stanoví fakulta.
35
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(ad 2) Neúspěch studenta například u písemné části souborné zkoušky neopravňuje komisi k odmítnutí zkoušet studenta v rámci části ústní. Bez ohledu na dílčí výsledky musí proběhnout všechny části souborné zkoušky.
(ad 3) Pro postupovou zkoušku je interpretace týkající se přístupu k jejím jednotlivým částem stejná jako u zkoušky souborné.
(ad 5) Příklad: Student neuspěl ve zkouškovém období PS 2003/2004 u souborné zkoušky ani v řádném, ani v prvním opravném termínu. Druhého opravného termínu může využít buď ještě ve zkouškovém období PS 2003/2004, nebo až ve zkouškovém období JS 2003/2004, V případě, že volí druhou variantu, musí svůj úmysl sdělit studijnímu oddělení nejpozději v posledním dni termínu pro zápis do JS 2003/2004. Neučiní-li tak, ztrácí právo na druhý opravný termín souborné zkoušky a bude ji muset zapsat jako opakovaný předmět. Druhé opravné termíny souborných nebo postupových zkoušek jsou čerpány mimo kvótu uvedenou v Cl. 18.
Pozn.: V současné době je ve vývoji aplikace IS MU, kterou bude možné využít při elektronickém oznámení odkladu druhého opravného termínu souborné zkoušky.
Článek 21 Opakování předmětů
(1) Jestliže student neukončil zapsaný předmět úspěšně, je povinen jej znovu zapsat v nejbližším semestru, kdy se uskuteční jeho výuka (dále jen „opakovaný předmět"). Studentovi, který ani po vyčerpání možností podle čl. 18 odst. 2 v případě zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, respektive čl. 19 odst. 2 v případě kolokvia nebo zkoušky, neukončil opakovaný předmět úspěšně, nevzniká právo zápisu do následujícího semestru (čl. 12 odst. 2).
(2) Povinnost opakování podle odstavce 1 může student z vlastního rozhodnutí nenaplnit u předmětů, které jsou ve vztahu ke studiu volitelné, a to nejvýše v celkovém rozsahu jedné desetiny minimální kreditové hodnoty tohoto studia.
(3) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na soubornou zkoušku a postupovou zkoušku.
Hlava IV Řádné ukončení studia
Článek 22 Státní zkouška
36
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(1) Každé studium studenta se řádně ukončuje státní zkouškou před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení výsledku státní zkoušky jsou veřejné.
(2) Státní závěrečná zkouška sestává z těchto odděleně klasifikovaných součástí:
a) obhajoba bakalářské práce, je-li v bakalářském programu předepsána, respektive obhajoba diplomové práce,
b) další součásti státní závěrečné zkoušky, výslovně specifikované programem (dále jen „předměty státní zkoušky").
Státní rigorózní zkouška sestává ze součástí podle písmene b). Jednotlivé součásti státní zkoušky mohou proběhnout v různých dnech.
(3) Podmínky přístupu ke státní zkoušce, jakož i její součásti včetně požadavků a návazností stanoví program. Nestanoví-li opatření děkana pro daný program jinak, je podmínkou přístupu k poslední ze součástí státní zkoušky podle písmene b) odevzdání bakalářské práce (je-li pro program předepsána), respektive diplomové práce.
(4) Obhajoba bakalářské respektive diplomové práce je ústní. Zkouška z předmětů státní zkoušky je písemná nebo ústní, popřípadě písemná a ústní. Obhajobou bakalářské respektive diplomové práce není podmíněn přístup k dalším součástem státní zkoušky.
(5) Rádné a opravné termíny státních zkoušek pro každý program a obor stanoví děkan v souladu s harmonogramem akademického roku. Termíny státní zkoušky a složení zkušebních komisí jsou zveřejněny v IS MU a na úřední desce fakulty nejméně dva týdny před zahájením státních zkoušek v daném semestru.
(6) Student je povinen přihlásit se ke státní zkoušce respektive k její první součásti buď na období vymezené pro státní zkoušky v semestru, v němž splnil všechny stanovené podmínky, nebo v semestru následujícím. Děkan stanoví další postup pro případy, kdy student tuto povinnost nesplní.
(7) Nedostaví-li se student přihlášený respektive zařazený ke státní zkoušce (odstavec 6) nebo k některé z jejích součástí ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je u této součásti státní zkoušky hodnocen stupněm „nevyhovující".
(8) Student, jehož celkový výsledek státní zkoušky (čl. 24 odst. 2) v řádném termínu je „nevyhovující", může státní zkoušku opakovat v termínu opravném. Nestanoví-li pravidla fakulty jinak, je opravný termín zařazen na období státních zkoušek následujícího semestru.
(9) Opakovat státní zkoušku lze nejvýše dvakrát. Student opakuje pouze ty její součásti, v nichž byl hodnocen stupněm „nevyhovující". Do termínu opakované státní zkoušky může děkan studentovi přerušit studium. Doba takto přerušeného studia se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 13 odst. 3. Děkan může stanovit další podmínky pro organizaci opravných termínů a přihlašování k nim.
(10) Poslední část státní zkoušky ve studiu musí student úspěšně vykonat nejpozději v semestru, po jehož ukončení uplyne od doby zápisu do tohoto studia dvojnásobek standardní doby studia. Studentovi, který v této lhůtě státní zkoušku úspěšně nevykoná, je ukončeno studium podle §56 odst. 1 písm. b) zákona.
37
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
(ad 2) Pro ukončení studia na Přírodovědecké fakultě MU je předepsána státní závěrečná zkouška (státní rigorózní zkouška se týká Lékařské fakulty MU). Ve všech bakalářských programech, které uskutečňuje Přírodovědecká fakulta, je předepsána bakalářská práce.
(ad 3) Na Přírodovědecké fakultě MU se odevzdávání bakalářských a diplomových prací řídí harmonogramem akademického roku při současném respektování tohoto odstavce (viz příslušné opatření děkana P řF MU). Studenti Přírodovědecké fakulty jsou tedy povinni odevzdat bakalářskou resp. diplomovou práci podle následujících pravidel:
• před ukončením termínu stanoveného harmonogramem akademického roku,
• před termínem posledního předmětu státní závěrečné zkoušky podle odst. 3, písm. b). (Obhajoba bakalářské či diplomové práce není předmětem ve smyslu odst. 3, písm.b)).
Příklad: Státní závěrečná zkouška ve studiu magisterský program Fyzika —> obory Učitelství fyzika pro střední školy, Učitelství matematiky pro střední školy obsahuje kromě obhajoby diplomové práce čtyři předměty: Matematika, Fyzika, Didaktika matematiky, Didaktika fyziky. Student již složil první tři z nich, zbývá Didaktika fyziky. Student je povinen odevzdat práci podle harmonogramu akademického roku a současně před termínem zkoušky z tohoto posledního předmětu. Není-li práce odevzdána a student je zařazen na stanovený termín zkoušky z předmětu Didaktika fyziky, bude v tomto předmětu klasifikován jako „nevyhovující ".
Obhajobu práce lze v principu organizovat i jako poslední ze všech součástí státní závěrečné zkoušky.
Článek 23 Zkušební komise
(1) Každá ze součástí státní zkoušky se koná před zkušební komisí (dále jen „komise"), kterou jmenuje děkan podle §53 odst. 2 a 3 zákona. Předsedu komise jmenuje na návrh děkana rektor. Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Funkční období komise je nejméně jednoleté a nejvýše pětileté.
(2) Komise je způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři její členové včetně předsedy. Komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.
(3) Je-li pro obor, který se dále nečlení, nebo pro program, který zahrnuje jediný obor, jmenováno více komisí, rozhodne o zařazení studentů ke komisím děkan. Rozdělení musí být zveřejněno před termínem konání státní zkoušky.
(4) Je-li jednou ze součástí státní zkoušky obhajoba bakalářské nebo diplomové práce, určí předseda komise v předstihu jejího oponenta z řad akademických pracovníků fakulty nebo jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků v daném vědním oboru. Pokud oponent nebo vedoucí bakalářské respektive diplomové práce nejsou členy
38
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
komise, mohou se účastnit jejího jednání, včetně neveřejných částí, s hlasem poradním. Oponent a vedoucí práce vypracují písemný posudek, jehož součástí je návrh hodnocení podle čl. 24 odst. 1. Student má právo být seznámen s posudky nejméně tři dny před obhajobou.
Článek 24
Hodnocení státní zkoušky a řádně ukončeného studia
(1) V každé součásti státní zkoušky se komise usnáší o jejím výsledku. Výsledek každé součásti státní zkoušky je hodnocen slovy „výborně", „velmi dobře", „dobře", „nevyhovující".
(2) Celkový výsledek státní zkoušky hodnotí komise po ukončení její poslední části některým ze stupňů uvedených v odstavci 1. Celkový výsledek státní zkoušky je „nevyhovující", je-li kterákoli její součást hodnocena stupněm „nevyhovující".
(3) Celkový výsledek řádně ukončeného studia je hodnocen slovy
a) „prospěl(a) s vyznamenáním",
b) „prospěl(a)".
(4) Celkový výsledek řádně ukončeného studia zní „prospěl(a) s vyznamenáním", jsou-li splněny tyto podmínky:
a) všechny součásti státní zkoušky byly úspěšně složeny v řádném termínu s hodnocením „výborně" nebo „velmi dobře",
b) celkový výsledek státní zkoušky je „výborně",
c) průměrná klasifikace ve studiu podle čl. 17 odst. 2 nepřevyšuje hodnotu 1,5,
d) ve studiu nebyl student v žádném z klasifikovaných předmětů hodnocen stupněm „nevyhovující",
e) ve studiu byl student hodnocen nejvýše dvakrát klasifikačním stupněm „dobře".
(5) Celkový výsledek řádně ukončeného studia je uveden ve vysokoškolském diplomu.
(ad 4) V případě souběžných studií se splnění podmínek pro získání celkového výsledku „prospěl(a) s vyznamenáním" posuzuje pro každé z nich zvlášť.
(ad 5) Student obdrží vysokoškolský diplom za každé ze svých souběžných studií, s výjimkou uvedenou v komentáři k čl. 7 odst. 1.
39
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
Část třetí Závěrečná a přechodná ustanovení
Článek 25 Revize hodnocení
(1) Student má právo požádat o revizi hodnocení ukončení předmětu, respektive revizi hodnocení souborné nebo postupové zkoušky (dále jen „výsledek kontroly studia"), anebo o revizi hodnocení státní zkoušky nebo její součásti.
(2) Děkan na základě žádosti podle odstavce 1 zruší napadený výsledek kontroly studia respektive výsledek státní zkoušky nebo její součásti, jestliže při jeho stanovení nebo v průběhu kontroly studia, státní zkoušky nebo její součásti byl narušen některý právní předpis popřípadě vnitřní předpis MU nebo fakulty, anebo jestliže bylo hodnocení stanoveno svévolně. V takovém případě učiní děkan opatření nezbytná pro obnovení porušených práv studenta.
(3) Byl-li výsledek kontroly studia zrušen podle odstavce 2, koná se nové ukončení předmětu, respektive souborná nebo postupová zkouška, před tříčlennou komisí, kterou jmenuje děkan. Projednání a usnášení se komise platí ustanovení čl. 23 odst. 2. Byl-li výsledek státní zkoušky nebo její součásti zrušen podle odstavce 2, koná se státní zkouška nebo její součást znovu před jinou komisí pro státní zkoušky.
(4) Na žádost studenta se jednání komise uvedené v odstavci 3 může zúčastnit důvěrník studenta, kterého si student zvolí z řad členů akademické obce MU. Důvěrník studenta není členem komise.
(ad 1) Žádost o revizi hodnocení podává student děkanovi cestou studijního oddělení.
Článek 26
Rozhodování o právech a povinnostech studentů
(1) Na rozhodování o právech a povinnostech studentů se vztahují příslušná ustanovení zákona, statutu a tohoto řádu.
(2) Žádost o přezkoumání rozhodnutí podává student orgánu, který rozhodnutí vydal, a to do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Je-li tímto orgánem děkan, může sám pouze žádosti vyhovět a rozhodnutí zrušit nebo změnit. V opačném případě postoupí žádost rektorovi.
(3) Rektor na základě žádosti podle odstavce 2 změní nebo zruší rozhodnutí, je-li v rozporu s právními předpisy respektive s vnitřními předpisy MU nebo fakulty.
(ad 2) Žádost podává student děkanovi cestou studijního oddělení.
40
Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity v Brně
Článek 27 Mimořádné prostředky
(1) Děkan nebo rektor je oprávněn udělit studentovi na jeho žádost výjimku z ustanovení tohoto řádu. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §68 zákona.
(2) Studentům, jejichž zdravotní stav je příčinou trvalých omezení některých činností souvisejících s jejich studiem, může děkan na jejich žádost poskytnout úlevy při plnění požadavků tohoto řádu zejména požadavků ustanovení čl. 9 odst. 2, čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 21 odst. 1 a 3. Na základě posouzení žádosti stanoví děkan konkrétní postup při plnění podmínek řádu. Takto poskytnuté úlevy nejsou výjimkou z ustanovení tohoto řádu ve smyslu odstavce 1.
Článek 28 Přechodná ustanovení
Rektor může stanovit výjimky z tohoto řádu pro akademický rok 2003/2004.
Článek 29 Platnost a účinnost
(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů Masarykovy univerzity v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 24. dubna 2002 pod čj. 18 126/2002-30.
(2) Tento řád byl schválen podle §9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem MU dne 26. června 2003.
(3) Tento řád nabývá platnosti podle §36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
(4) Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2003.
(ad 3) Dnem registrace tohoto řádu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR je 30. červenec 2003.
Jiří Zlatuška, v. r. rektor
41
Výuka a tvorba studijních programů
Výuka a tvorba studijních programů
Podle §27 odst. 1 písm. b) a §33 odst. 2 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), se Akademický senát Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně usnesl na tomto vnitřním předpisu.
Části Obecná ustanovení
Článek 1 Úvodní ustanovení
(1) Tento vnitřní předpis Výuka a tvorba studijních programů (dále jen „předpis") stanoví základní společné zásady vzdělávací činnosti na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „Fakulta"). Upravuje zejména
a) tvorbu bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů fakulty připravovaných k akreditaci nebo k žádosti o její prodloužení či rozšíření,
b) uskutečňování studijních programů podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen „Zákon"), zákona 147/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., a zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federatívni Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů a vnitřních předpisů Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „MU"),
c) obecná pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů a sestavování doporučených studijních plánů,
d) naplňování svobod a povinností akademických pracovníků ve vzdělávací činnosti.
(2) Podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení, a kontrola jejich plnění vyplývají z tohoto předpisu a Studijního a zkušebního řádu Přírodovědecké fakulty MU (dále jen „Studijní řád").
42
Výuka a tvorba studijních programů
Cast II Typy studijních programů
Článek 2 Studijní programy
(1) Na Fakultě jsou uskutečňovány resp. připravovány k akreditaci či k jejímu prodloužení nebo rozšíření, bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy v oblasti věd matematických, fyzikálních, chemických, biologických a věd o Zemi. Programy mohou kombinovat studium těchto věd s dalšími vědami, jejichž výuku uskutečňují ostatní fakulty MU. Základní náležitosti studijních programů jsou specifikovány ve čtvrté části Zákona (§44 až §47). Akreditované studijní programy a jejich studijní obory jsou uvedeny v příloze č. 2 statutu Fakulty.
(2) Studijní programy (dále jen „programy") se člení na studijní obory (dále jen „obory"), které se mohou dále členit na studijní směry (dále jen „směry").
(3) Všechny bakalářské a magisterské programy zahrnují i obory určené pro dvouoborové či víceoborové studium. Jedním z cílů kombinace oborů je příprava učitelů středních škol, kvalifikovaných pro výuku alespoň dvou všeobecně vzdělávacích předmětů.
(4) Tvorba všech programů je založena na modulárním principu s cílem umožnit studentům průběžně upravovat zaměření a rozšiřovat rozsah studia.
(5) Obory učitelství pro střední školy jsou vždy součástí programů příslušné vědní disciplíny.
Článek 3 Bakalářské programy
(1) Bakalářské programy se člení na obecné a profesní, s odlišným profilem absolventa. Standardní doba studia v bakalářských programech je tři roky.
(2) Obecné bakalářské programy poskytují základní teoretickou a v experimentálních oborech i praktickou průpravu v daném vědním oboru, přehled o jeho metodách a základní informaci o jeho aktuálních výsledcích. Jejich absolvování umožňuje pokračovat ve studiu v příbuzných navazujících magisterských programech na MU i jiných vysokých školách.
(3) Nejméně jeden obor obecného bakalářského programu je orientován badatelsky. Poskytuje teoretické, případně i praktické, vzdělání v příslušném vědním oboru na obecné úrovni.
43
Výuka a tvorba studijních programů
(4) Nejméně jeden obor obecného bakalářského programu umožňuje, po doplnění stanovených pedagogických, psychologických, didaktických a případně dalších profesně zaměřených předmětů, získat vzdělání středoškolského učitele příslušného všeobecně vzdělávacího předmětu.
(5) Nejméně jeden obor obecného bakalářského programu je koncipován jako součást víceoborového studia, a to jako příprava je studiu oboru „Učitelství předmětu pro střední školy" v magisterském programu.
(6) Profesní bakalářské programy poskytují kromě základní teoretické a praktické průpravy v daném vědním oboru i specializované vzdělání zaměřené na přípravu k výkonu povolání.
Článek 4 Magisterské programy
(1) Magisterské programy j sou koncipovány tak, aby navazovaly na bakalářské programy. Jejich cílem je zejména příprava budoucích odborných a vědeckých pracovníků v oblasti základního a aplikovaného výzkumu a vývoje, kvalifikovaných pracovníků ve specializovaných výzkumných a provozních laboratořích a kvalifikovaných učitelů.
(2) Navazující magisterské programy jsou dvojí:
a) programy s dvouletou standardní dobou studia poskytující další vzdělání absolventům příbuzných bakalářských programů,
b) programy s tříletou standardní dobou studia poskytující další vzdělání ve specifických profesních orientacích, akreditované zpravidla na základě vyhraněného zájmu o absolventy.
(3) Alespoň jeden navazující magisterský program v dané oblasti věd zahrnuje příslušný obor učitelství pro střední školy.
Článek 5 Doktorské programy
Doktorské programy jsou zaměřeny na samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje. Poskytují hlubší vzdělání nad rámec magisterského studia.
44
Výuka a tvorba studijních programů
Část III
Podmínky pro absolvování studia v programu a kontrola jejich plnění
Článek 6 Popis programů
(1) Program obsahuje údaje předepsané §44 odst. 2 písm. a) až h) Zákona a Vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu č. 42/1999 Sb. (dále jen „Vyhláška").
(2) Program dále obsahuje následující údaje, usměrňující mj. tvorbu studijních plánů podle §44 odst. 3 Zákona:
a) členění oborů na směry, pokud existuje,
b) požadavky státní závěrečné zkoušky nebo státní doktorské zkoušky a požadavky na kvalitu bakalářské, diplomové nebo disertační práce,
c) vymezení předmětů povinných, povinně volitelných a doporučených volitelných (dále jen „doporučených") a jejich řazení do bloků při respektování principu modularity,
d) seznamy předmětů, které jsou ve vztahu k danému programu nebo jeho části ekvivalentní,
e) u předmětů uvedených v písm. c) anotace, studijní literatura a požadavky na jejich absolvování,
f) vymezení jednotlivých stupňů studia a požadavky na jejich absolvování,
g) další pravidla pro sestavování studijních plánů, která mají výhradně strukturální povahu a jsou založena na kreditových hodnotách studijních předmětů a jejich typech, způsobu jejich zakončení, případně i další výjimečné podmínky, které nemají charakter absolvování studijních předmětů,
h) doporučené studijní plány navržené pro standardní dobu studia a garantované při tvorbě semestrálních rozvrhů výuky,
i) u bakalářských a magisterských programů jména garantů programu a oborů a jejich vědecko-pedagogické charakteristiky, u doktorských programů jména a vědecko-pedagogické charakteristiky školitelů a členů oborových rad a komisí,
j) další náležitosti aktuálně specifikované v materiálech Akreditační komise.
(3) Pokud je to možné, jsou obsah, rozsah a hloubka zvládnutí předmětů specifikovány pomocí konkrétní srovnávací literatury.
45
Výuka a tvorba studijních programů
Článek 7 Kreditový systém
(1) Plnění podmínek pro absolvování programů je hodnoceno prostřednictvím kredito-vého systému, založeného na Evropském systému převodu kreditů („ECTS").
(2) Hodnota každého předmětu je vyjádřena v kreditech a charakterizuje průměrnou zátěž, kterou na průměrného studenta klade absolvování předmětu. Kreditová hodnota předmětu nezávisí na programu, v jehož rámci se absolvování předmětu hodnotí.
(3) Kreditová hodnota předmětu je součtem údaje V = N x S, charakterizujícího zátěž spojenou s plněním průběžných požadavků předmětu, a údaje Z vyjadřujícího způsob jeho zakončení. N je počet týdenních hodin kontaktní výuky, S koeficient vyjadřující zatížení studenta. Je zpravidla větší nebo roven jedné, výjimečně může být i nulový. Výsledek V musí být celočíselný. Pokud nelze rozsah kontaktní výuky vyčíslit, je stanovena pouze hodnota V. Celková kreditová hodnota K = V + Z předmětu, včetně zakončení, je dána následující tabulkou:
hodnota V	zápočet a kolokvium	klasifikovaný zápočet	zkouška
0-4	V	V+l	V + 2
5 a více	V	V+ 2	V + 3
Údaje N a y jsou zveřejněny prostřednictvím informačního systému MU, kredity za zakončení uděluje informační systém MU automaticky. Každý předmět je primárně určen pro jeden nebo více programů. O jeho kreditové hodnotě rozhoduje garant příslušného programu nebo všichni příslušní garanti po dohodě.
(4) Předepsaná minimální kreditová hodnota absolvovaného studia v bakalářských programech je 180 kreditů, v magisterských programech s dvouletou šedesátinásobek standardní doby studia.
(5) Studium v doktorských programech není kreditově hodnoceno.
Článek 8 Skladba předmětových bloků
(1) Studijní předměty jsou ve vztahu ke programům a jejich oborům členěny do bloků podle obsahu, významu pro obecné nebo specializované vzdělání a podle úrovně tohoto vzdělání.
(2) Předměty bakalářských a magisterských programů poskytující širší teoretické nebo praktické vzdělání v daném vědním oboru na základní a pokročilé universitní úrovni jsou řazeny do obsahově vymezených bloků povinných předmětů základních a povinných předmětů pokročilých.
46
Výuka a tvorba studijních programů
(3) Předměty prohlubující obecné znalosti v daném vědním oboru, předměty profilující širší odborné zaměření, předměty specializované určující užší odborné zaměření a předměty ostatní jsou řazeny do obsahově vymezených bloků předmětů povinně volitelných a předmětů doporučených. K povinně volitelným předmětům patří bakalářská práce, diplomová práce a předměty, které s nimi bezprostředně souvisejí.
(4) Minimální podíl společných povinných předmětů pro všechny obory téhož bakalářského programu, se započtením definovaných ekvivalencí, tvoří jednu třetinu předepsané minimální kreditové hodnoty studia. U oborů koncipovaných jako součást víceoborového studia se na této hodnotě podílí všechny zahrnuté programy shodně.
(5) Maximální podíl povinných a povinně volitelných předmětů potřebných pro absolvování v kterémkoliv oboru konkrétního programu činí tři čtvrtiny předepsané minimální kreditové hodnoty v bakalářských programech a dvě třetiny předepsané minimální kreditové hodnoty v magisterských programech.
(6) Strukturální požadavky na skladbu předmětů nesmí omezit volbu studentů mimo rámec povinných a povinně volitelných předmětů více než na požadavek 80% předmětů z širšího vědního oboru studia (tj. chemie, fyzika, biologie, atd.) a na požadavek 90% absolvovaných předmětů přírodovědných, matematických a informatických věd.
(7) U oborů koncipovaných jako součást víceoborového studia lze výběr v rámci kreditové hodnoty rezervované pro volitelné předměty z oblasti přírodovědných, matematických a informatických věd podle odst. 5 a 6 považovat za naplněný volbou oborů víceoborového studia.
(8) Kreditová hodnota bakalářské práce a předmětů, které s ní bezprostředně souvisejí, činí nejméně 10 a nejvýše 30 kreditů. Hodnota práce samotné je v rozmezí 10 až 20 kreditů.
(9) Kreditová hodnota diplomové práce a předmětů, které s ní bezprostředně souvisejí, činí nejméně 30 a nejvýše 60 kreditů. Hodnota práce samotné je v rozmezí 25 až 50 kreditů. Diplomová práce se zapisuje ve více semestrech studia. V programu je uveden nejmenší možný počet zápisů.
(10) Kreditová hodnota nabídky v každém z bloků povinně volitelných a doporučených předmětů musí nejméně o polovinu převyšovat kreditovou hodnotu předepsanou pro volbu z těchto předmětů.
(11) Součástí programů jsou následující předměty s nulovou kreditovou hodnotou (pokud se požadují): tělesná výchova, zkouška z obecné angličtiny nebo jiného světového jazyka, souborná zkouška.
(12) Součástí programů a jejich oborů mohou být jazykové kurzy zaměřené na odbornou komunikaci v daném oboru, zejména na problematiku studia odborné literatury a psaní vědeckých článků. Tyto kurzy j sou hodnoceny kredity a řazeny do bloků doporučených předmětů.
(13) Státní závěrečné zkoušky nejsou součástí kreditové hodnoceného studia.
47
Výuka a tvorba studijních programů
Článek 9 Programy mezifakultního studia
(1) Na uskutečňování mezifakultního studia se Fakulta podílí na základě mezifakult-ních smluv mezi Fakultou a ostatními fakultami MU, případně jiných vysokých škol. Mezifakultní smluva musí obsahovat zejména vymezení pravidel pro volbu studijních plánů podle nabídky zúčastněných fakult, organizační zabezpečení studia včetně tvorby rozvrhů výuky v jednotlivých semestrech.
(2) Programy akreditovné v rámci mezifakultních smluv obsahují kromě náležitostí uvedených v čl. 6 tohoto předpisu tyto další údaje:
a) mezifakultní smlouvu upravující organizační záležitosti spojené se studiem, zejména registrací a zápisem studijních předmětů, tvorbou rozvrhů a případným uplatňováním vnitřních norem druhých fakult,
b) vymezení pravidel pro hodnocení studia, včetně kreditového hodnocení předmětů zabezpečovaných druhou fakultou.
Část IV
Pravidla pro sestavování studijních plánů a doporučené studijní plány
Článek 10 Společné zásady
(1) Studijním plánem se rozumí časový rozpis studia do jednotlivých semestrů, respektující požadavky studijních a jejich oborů.
(2) V rámci programů a jejich oborů jsou obsahově vymezeny studijní etapy, jejichž absolvování je podmínkou přístupu k předepsaným kontrolám průběhu studia. Minimální požadavky přístupu k předepsaným kontrolám vymezuje tento předpis. V rámci jednotlivých programů a jejich oborů mohou být tyto požadavky zvýšeny.
(3) Pravidla pro sestavování studijních plánů jsou vždy vázána na program, na obor nebo jeho směr. Upravují způsob a postup při vyhodnocování plnění požadavků programu. Zahrnují
a) pravidla zadávající požadovanou skladbu předmětů a jejich bloků, vyjádřená zásadně výčtem předmětů nebo kreditovou hodnotou předmětů,
b) výjimečná pravidla vyjádřená jiným způsobem.
48
Výuka a tvorba studijních programů
(4) Součástí pravidel uvedených v odstavci 3 písm. a) jsou zvláštní pravidla pro sestavení studijního plánu prvního semestru a podmínky pro postup do semestru druhého, podmínky pro zadání bakalářské práce nebo diplomové práce, podmínky přístupu k jednotlivým částem státní zkoušky a vymezení souborů ekvivalentních předmětů či jejich bloků. Výjimečná pravidla odst. 3 písm. b)představují především takové podmínky pro zápis předmětů nebo bloků, které nejsou uvedeny v informačním systému MU formou prerekvizit nebo postrekvizit.
(5) Doporučeným studijním plánem se rozumí optimální časový a obsahový rozpis studia do jednotlivých semestrů, respektující požadavky programů a jejich oborů a standardní dobu studia, včetně vymezení rozsahu doporučených a volně volených předmětů. Celková kreditová hodnota doporučeného plánu musí být přesně rovna předepsané minimální hodnotě programu.
(6) Celková kreditová hodnota předmětů v doporučeném studijním plánu se pro každý semestr se musí pohybovat v rozmezí 27-33 kreditů. V tomto rozsahu je vhodným způsobem zachycena i svobodná volba předmětů studentem.
(7) Pravidla pro sestavování studijních plánů a doporučené studijní plány jednotlivých oborů každého programu jsou součástí akreditačních materiálů a jsou každoročně zveřejněny ve Studijním katalogu Fakulty.
Článek 11 Studijní plány bakalářských programů
(1) Studium v bakalářských programech je jednooborové a víceoborové (zejména dvou-oborové). Víceoborové bakalářské studium představuje zejména kombinaci oborů obecných bakalářských programů s možností pokračování ve víceoborovém magisterském studiu učitelství pro střední školy. Studium badatelských oborů obecných bakalářských programů a studium profesních bakalářských programů je zpravidla jednooborové.
(2) Jednotlivé etapy studia v bakalářského programu jsou odděleny těmito kontrolami:
a) zadání bakalářské práce,
b) přihláška ke státní závěrečné zkoušce.
(3) Podmínkou zadání bakalářské práce je získání nejméně 90 kreditů v předepsané skladbě.
(4) odmínkou podání přihlášky ke státní závěrečné zkoušce v jednooborovém studiu je získání nejméně 180 kreditů v předepsané skladbě, absolvování všech předepsaných předmětů nehodnocených kredity a odevzdání bakalářské práce.
(5) Podmínkou podání přihlášky k první části státní závěrečné zkoušky ve víceoborovém studiu je získání všech kreditů předepsaných pro obor, v němž se uchazeč hlásí k první části státní zkoušky, získání celkového počtu alespoň 140 kreditů v předepsané
49
Výuka a tvorba studijních programů
skladbě a alespoň jedna předepsaná jazyková zkouška. Podmínkou podání přihlášky k poslední části státní závěrečné zkoušky je získání nejméně 180 kreditů v předepsané skladbě, absolvování všech předepsaných předmětů nehodnocených kredity a odevzdání bakalářské práce.
Článek 12 Studijní plány magisterských programů
(1) Studium v magisterských programech je jednooborové a víceoborové (zejména dvou-oborové). Víceoborové studium představuje zejména kombinaci oborů učitelství pro střední školy.
(2) Jednotlivé etapy víceoborového studia mohou být odděleny první částí státní závěrečné zkoušky.
(3) Diplomová práce v magisterských programech je obvykle zadána bezprostředně po započetí studia, nejpozději však po uplynutí dvou semestrů studia.
(4) Podmínkou podání přihlášky ke státní závěrečné zkoušce v jednooborovém studiu je získání 120 kreditů u standardně dvouletých, resp. 180 kreditů u standardně tříletých programů, absolvování všech předepsaných předmětů nehodnocených kredity a odevzdání diplomové práce. Podmínkou podání přihlášky k první části státní závěrečné zkoušky ve víceoborovém studiu je získání všech kreditů předepsaných pro obor víceoborového studia, v němž se uchazeč hlásí k první části státní závěrečné zkoušky a získání celkového počtu alespoň 80 kreditů.
(5) Podmínkou přihlášky k poslední části státní závěrečné zkoušky ve víceoborovém studiu je získání nejméně 120 kreditů u standarně dvouletých a 180 kreditů u standardně tříletých programů v předepsané skladbě, absolvování všech předepsaných předmětů nehodnocených kredity a odevzdání diplomové práce.
Článek 13 Studijní plány doktorských programů
(1) Doktorské studium je zásadně jednooborové.
(2) Obecná pravidla pro tvorbu studijních plánů připravuje oborová rada a příslušné oborové komise. Rámcový studijní plán připravuje se studentem jeho školitel.
(3) K obhajobě disertační práce je možné přistoupit po úspěšném složení státní doktorské zkoušky a po publikaci výsledků (nebo jejich přijetí k publikaci) v některém z recenzovaných časopisů nebo recenzovaných sborníků uznávaných mezinárodní komunitou v daném vědním oboru.
50
Výuka a tvorba studijních programů
Cast V Ukončení studia
Článek 14 Obecné zásady
(1) Studium v bakalářských a magisterských programech se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (dále jen státní zkouška). Studium v doktorských programech se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce (dále jen státní zkouška). Studium se dále ukončuje podle §56 Zákona.
(2) Při každé formě ukončení studia je bývalému studentovi vystaven doklad o vykonaných zkouškách, který obsahuje úplný výčet absolvovaných předmětů a jejich hodnocení.
(3) V diplomu absolventa víceoborového studia a na vysvědčení o státní zkoušce jsou uvedeny všechny absolvované obory, případně jejich směry.
(4) Státní zkoušky jsou komisionelní. Zkušební komise (dále jen komise) jsou složeny z profesorů, docentů, odborníků schválených vědeckou radou fakulty a odborníků jmenovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
(5) Cleny komisí jmenuje děkan, předsedy komisí jmenuje na návrh děkana rektor.
(6) Pravidla pro vytváření a činnost komisí a pravidla pro průběh státních zkoušek upravuje Studijní a zkušební řád PřF MU.
(7) Požadavky ke státním zkouškám a požadavky na kvalitu bakalářských, magisterských a disertačních prací jsou součástí akreditačních materiálů fakulty a jsou zveřejněny prostřednictvím Internetu.
(8) Státní zkoušky a vyhlášení jejich výsledků jsou veřejné.
Článek 15
Ukončení studia v bakalářských programech
(1) Státní závěrečná zkouška má dvě nebo více částí. Jednou z nich je obhajoba bakalářské práce. Ostatní části státní zkoušky jsou písemné, popřípadě i ústní.
(2) Komise pro státní zkoušky je jmenována pro daný program či obor. Pro jeden obor lze zřídit více komisí. Jmenovací období komise je nejvýše tříleté.
(3) Návrhy na jmenování členů a předsedů komisí předkládá děkanovi vedoucí pověřené sekce po projednání v radě sekce.
51
Výuka a tvorba studijních programů
Článek 16
Ukončení studia v magisterských programech
(1) Státní závěrečná zkouška má dvě nebo více částí. Jednou z nich je obhajoba diplomové práce. Ostatní části státní zkoušky jsou ústní, popřípadě i písemné.
(2) Státní zkouška v oborech učitelství pro střední školy má v každém z oborů část odbornou a část didaktickou.
(3) Komise pro státní zkoušky je jmenována pro daný program či obor. Pro jeden obor lze zřídit více komisí. Jmenovací období komise je nejvýše tříleté.
(4) Návrhy na jmenování členů a předsedů komisí předkládá děkanovi vedoucí pověřené sekce po projednání v radě sekce.
Článek 17
Ukončení studia v doktorských programech
(1) Komise pro státní doktorskou zkoušku a obhajobu diseratční práce je jmenována pro uchazeče.
(2) Návrhy na jmenování členů a předsedů komisí v doktorských programech a jejich oborech předkládá děkanovi po projednání v oborové radě její předseda.
(3) Další podmínky pro konání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce stanoví oborová rada.
Část VI
Akreditace programů a jejich garance
Článek 18 Žádosti o akreditaci programu
(1) Nutnou podmínkou k podání návrhu žádosti o akreditaci, o prodloužení platnosti akreditace programu nebo žádosti o akreditaci rozšíření akreditovaného programu (dále jen „návrh") je vypracování všech náležitostí podle požadavků Zákona, Vyhlášky, aktuálních materiálů Akreditační komise a tohoto předpisu.
(2) Návrh předkládá v rámci Fakulty děkanovi vedoucí sekce, která je pověřena zabezpečováním programů v příslušné vědní disciplině (dále jen „pověřená sekce"). Návrh musí být předem projednán v radě sekce.
(3) Činnosti směřující k podání žádosti o prodloužení platnosti akreditace programu iniciuje děkan v dostatečném předstihu, nejméně však 120 dnů, před uplynutím její platnosti. Kompletní materiály předkládá děkanovi vedoucí pověřené sekce.
52
Výuka a tvorba studijních programů
Článek 19 Garance programů
(1) Za přípravu akreditace a realizaci bakalářského a magisterského programu a všech jeho oborů odpovídají vedoucí pověřené sekce, garant programu a garanti oborů.
(2) Garanty programu a garanty oborů jsou profesoři nebo habilitovaní pracovníci této sekce, kteří jsou odborníky v daném vědním oboru. Jejich jmenování je upraveno ve statutu fakulty.
(3) Garance programů nebo jejich oborů je prestižní částí pracovní náplně akademických pracovníků.
(4) Garant programu koordinuje přípravu materiálů k žádosti o akreditaci, o prodloužení platnosti akreditace programu nebo žádosti o rozšíření akreditovaného programu podle Vyhlášky, včetně návrhů na personální zabezpečení výuky v rámci programu a jeho oborů. Příprava materiálů pro jednotlivé obory probíhá pod vedením garantů oborů.
(5) Garant programu i garanti jednotlivých oborů spolupracují v činnosti podle předchozího odstavce s vedoucími zaměstnanci Fakulty, případně vedoucími zaměstnanci jiných fakult MU a veřejných vysokých škol.
(6) Vedoucí sekce pověří, na základě návrhů garantů programů a po projednání v radě sekce, jednotlivá akademická pracoviště sekce zabezpečením výuky předmětů akreditovaných programů, jejich oborů, nebo jejich ucelených částí.
(7) Zařazení bloků obecných předmětů, které mají charakter tzv. společného základu, do programů a oborů (například pedagogicko-psychologické discipliny ve studiu učitelství, tělesná výchova, atd.) a jejich realizaci koordinuje proděkan pro studium.
(8) Garanti programů a oborů ve spolupráci s příslušnými vedoucími zaměstnanci průběžně posuzují personální zabezpečení výuky předmětů pro jejich program a aktuální skladbu předmětů. V případě potřeby také poskytují konzultace při tvorbě studijních plánů a rozhodují o případném uznávání dříve absolvovaných předmětů místo těch, které jsou v pravidlech pro tvorbu studijních plánů jmenovitě uvedeny.
Část VII Výuka
Článek 20 Obvyklý rozsah výukových povinností
(1) Všichni akademičtí pracovníci fakulty se podílejí na výuce. Rozsah této povinnosti na každý semestr určují vedoucí zaměstnanci jednotlivých akademických pracovišť, pověřených zabezpečováním výuky pro programy, obory nebo jejich ucelené části.
53
Výuka a tvorba studijních programů
(2) Za obvyklý rozsah výukových povinností v plném pracovním úvazku na některém ze stálých akademických pracovišť se v dlouhodobém průměru považuje 6 hodin kontaktní výuky týdně u profesora, 8 hodin u docenta, 10-12 hodin u odborného asistenta a 14-20 hodin u asistenta a lektora. U všech těchto pracovníků, kromě lektorů, se přitom počítá s přiměřeným tvůrčím výkonem. Profesoři a docenti se navíc podílejí na vedení odborných vědeckých seminářů a školení doktorandů.
(3) U pracovníků akademických pracovišť, která jsou mimořádně výrazně zapojena do výzkumné činnosti, lze pedagogické povinnosti přiměřeně snížit.
Článek 21 Akademické svobody ve výuce
(1) Každý akademický pracovník má právo vypsat předmět s obsahem a formou provedení dle vlastní vůle, při respektování obecných akademických zásad a povinností. Pracovník přitom zároveň navrhne, pro který program, případně programy, je předmět vypsán. O vztahu takového předmětu k programu a jeho oborům rozhoduje garant příslušného programu, který také určí jeho kreditovou hodnotu. Pokud je předmět vypsán pro více programů, učiní tak garanti po vzájemné dohodě.
(2) Profesoři a docenti mají právo vypisovat předměty v rámci poloviny rozsahu podle čl. 21 odst. 1 a 2 na základě vlastního rozhodnutí. Odborní asistenti, asistenti a lektoři mají právo vypisovat předměty na základě vlastního rozhodnutí pouze nad rámec rozsahu výuky, jíž byli pověřeni.
(3) O skutečném konání každého vypsaného předmětu, který si nezaregistrovalo alespoň 5 studentů, a zejména o jeho zařazení do semestrálního rozvrhu výuky rozhoduje po projednání v radě sekce vedoucí sekce. Všechny ostatní předměty musí být zařazeny do rozvrhu.
Článek 22 Základní povinné předměty
(1) Povinné předměty společné pro všechny obory programu jsou svěřeny profesorům a docentům příslušné sekce. Výjimky projednává rada sekce a povoluje děkan.
(2) Rada sekce ve spolupráci s garanty programů pravidelně projednává dlouhodobou perspektivu zabezpečení výuky podle odstavce 1.
54
Výuka a tvorba studijních programů
Článek 23 Vztah k celoživotnímu vzdělávání
(1) Poskytování dalších forem vzdělávání, mimo rámec programů, zejména celoživotního vzdělávání, je podstatnou součástí poslání Fakulty.
(2) Studium ve programech je uskutečňováno a organizováno tak, aby jeho části mohly být nabízeny a realizovány i v programech celoživotního vzdělávání.
(1) Podle ustanovení §27 odst. 1 písm. b) Zákona schválil návrh tohoto předpisu dne 29. května 2000 Akademický senát Fakulty.
(2) Podle ustanovení §9 odst. 1 písm. b) Zákona schválil tento předpis dne 5. června 2000 Akademický senát MU.
(1) Tento předpis nabývá platnosti dnem schválení Senátem MU.
(2) Pro programy akreditované podle §98 Zákona platí ustanovení tohoto předpisu přiměřeně.
(3) Všechna ustanovení tohoto předpisu ve vztahu k přípravě akreditací nabývají účinnosti dnem nabytí platnosti.
(4) Tento předpis nabývá plně účinnosti 1. září 2002.
Část VIII Závěrečná ustanovení
Článek 24
Článek 25
Platnost a účinnost
V Brně, dne 29.května 2000
Doc. RNDr. Pavel Kubáček, CSc. předseda senátu
Doc. RNDr. Jan Slovák, DrSc. děkan
55
Harmonogram akademického roku 2003/2004
Harmonogram akademického roku 2003/2004
Podzimní semestr
Registrace	2. června 2003 - 17. srpna 2003
Zápis (kromě 1. roku studia)	15. září2003 - 29. září2003
Období pro zápis předmětů	15.září2003 - 5.října2003
Zahájení výuky	22. září 2003
Imatrikulace	29. října 2003
Výuka	22. září 2003 - 21. prosince 2003
Období prázdnin	22. prosince 2003 - 4. ledna 2004
Zkouškové období	5.ledna2004 - 15. února2004
Období prázdnin	16. února 2004 - 22. února 2004
Jarní semestr	
Registrace	1. prosince 2003 - 11. ledna 2004
Zápis	16. února 2004 - 1. března 2004
Období pro zápis předmětů	16. února 2004 - 7. března 2004
Výuka	23. února2004 - 23. května2004
Zkouškové období	24. května 2004 - 2. července 2004
Období prázdnin	5. července 2004 - 31. srpna 2004
Ukončení studia v bakalářských a magisterských studijních programech Podzimní semestr	
Předběžné přihlášky ke státní závěrečné zkoušce	do 21. prosince 2003
Odevzdání bakalářských a diplomových prací	do 9. ledna 2004
Státní závěrečné zkoušky	9. února 2004 - 20. února 2004
Promoce absolventů	25. března 2004
Přihláška ke státní závěrečné zkoušce se stává závaznou v okamžiku, kdy jsou splněny všechny podmínky přístupu k této zkoušce.
56
Harmonogram akademického roku 2003/2004
Ukončení studia v bakalářských a magisterských studijních programech	
Jarní semestr	
Předběžné1 přihlášky ke státní závěrečné zkoušce	do 30. dubna 2004
Odevzdání bakalářských a diplomových prací	do 28. května2004
Státní závěrečné zkoušky -bakalářské jednooborové studium	21. června 2004 - 2. července 2004
Státní závěrečné zkoušky -bakalářské víceoborové studium	7. června 2004 - 2. července 2004
Státní závěrečné zkoušky -magisterské jednooborové studium	10. června2004 - 25. června2004
Státní závěrečné zkoušky -magisterské víceoborové studium	7. června2004 - 25. června2004
Promoce absolventů	19. a 20. července 2004
Státní rigorózní zkoušky	
Příjem přihlášek pro podzimní termín	1. září 2003 - 26. září 2003
Podzimní termín státních rigorózních zkoušek	3. listopadu 2003 - 19. prosince 2003
Příjem přihlášek pro jarní termín	1. března 2004 - 31. března 2004
Jarní termín státních rigorózních zkoušek	3. května2004 - 2. července 2004
Doktorské studijní programy	
Registrace předmětů do podzimního semestru	2. června 2003 - 17. srpna 2003
Registrace předmětů do jarního semestru	1. prosince 2003 - 11. ledna 2004
Zápisy (kromě nastupujícího 1. ročníku)	15. září2003 - 19. září2003
Přihlášky ke studiu	do 16. dubna 2004
Přijímací zkoušky	28. června 2004
Hlavní přijímací komise	1. července 2004
Přihlášky ke státní doktorské zkoušce a obhajoby disertačních prací	průběžně celý rok
Přihláška ke státní závěrečné zkoušce se stává závaznou v okamžiku, kdy jsou splněny všechny podmínky přístupu k této zkoušce.
57
Harmonogram akademického roku 2004/2005
Harmonogram akademického roku 2004/2005
Podzimní semestr	
Registrace	7. června 2004 - 12. července 2004
Zápis (kromě 1. roku studia)	13. září2004 - 24. září2004
Období pro zápis předmětů	13. září2004 - 10. října2004
Zahájení výuky	27. září 2004
Imatrikulace	26. října 2004
Výuka	27. září2004 - 23. prosince 2004
Období prázdnin	24. prosince 2004 - 2. ledna 2005
Zkouškové období	3.ledna2005 - 11. února2005
Období prázdnin	14. února 2005 - 20. února 2005
Jarní semestr	
Registrace	29. listopadu 2004 - 7. ledna2005
Zápis	14. února2005 - 25. února2005
Období pro zápis předmětů	14. února 2005 - 6. března 2005
Výuka	21. února 2005 - 20. května 2005
Zkouškové období	23. května2005 - 1. července 2005
Období prázdnin	4. července 2005 - 31. srpna 2005
Ukončení studia v bakalářských a magisterských studijních programech Podzimní semestr	
Předběžné1 přihlášky ke státní závěrečné zkoušce	do 22. prosince 2004
Odevzdání bakalářských a diplomových prací	do 7. ledna2005
Státní závěrečné zkoušky	7. února 2005 - 18. února 2005
Přihláška ke státní závěrečné zkoušce se stává závaznou v okamžiku, kdy jsou splněny všechny podmínky přístupu k této zkoušce.
58
Harmonogram akademického roku 2004/2005
Ukončení studia v bakalářských a magisterských studijních programech
Jarní semestr
Předběžné1 přihlášky ke státní závěrečné zkoušce	do 28. dubna 2005
Odevzdání bakalářských a diplomových prací	do 27. května2005
Státní závěrečné zkoušky -bakalářské studium	6. června 2005 - 1. července 2005
Státní závěrečné zkoušky -magisterské studium	6. června 2005 - 24. června 2005
Státní rigorózní zkoušky	
Příjem přihlášek pro podzimní termín	1. září 2004 - 24. září 2004
Podzimní termín státních rigorózních zkoušek	1. listopadu 2004 - 17. prosince 2004
Příjem přihlášek pro jarní termín	1. března 2005 - 31. března 2005
Jarní termín státních rigorózních zkoušek	2. května 2005 - 24. června 2005
Doktorské studijní programy	
Registrace předmětů do podzimního semestru	7. června 2004 - 12. července 2004
Registrace předmětů do jarního semestru	29. listopadu 2004 - 7. ledna2005
Přihlášky ke studiu	do 15.dubna2005
Přijímací zkoušky	27. června 2005
Hlavní přijímací komise	1. července 2005
Přihlášky ke státní doktorské zkoušce a obhajoby disertačních prací	průběžně celý rok
Přihláška ke státní závěrečné zkoušce se stává závaznou v okamžiku, kdy jsou splněny všechny podmínky přístupu k této zkoušce.
59