Futurismus a hudba „Konkrétní hudba“ futurismus • - 20. února 1909 v pařížském „Le Figaro“ vydává Manifest futurismu • Filippo Tommaso Marinetti (1876-1944). – krása neklidu, rychlosti a boje, poezie odvahy a revolty – "Budeme opěvovat obrovské zástupy vyburcované prací, radostí nebo vzpourou; budeme opěvovat mnohobarevné a polyfonní příboje revolucí v moderním velkoměstě; budeme opěvovat tetelivý noční žár zbrojnic a loděnic pod jejich prudkými elektrickými lunami; žravá nádraží; továrny, mosty, lokomotivy s mohutnou hrudí, klouzavý let aeroplánů.„ – Základem futuristické poetiky byl dynamismus, projevující se jednak výrazovou zkratkovitostí, jednak mnohotvárností a proměnlivostí básnického rytmu. Odrážel snahu o umělecký ekvivalent pohybu a rychlosti jako typických znaků života 20. století. Druhým podstatným rysem byla jednota předmětu, prostředí a atmosféry transformovaná do uměleckého obrazu, prolínání rovin. Tedy radikální rozpor s dosavadní tradicí. „Manifest futuristických hudebníků“ Balilla Pratella: „Manifesto dei musicisti futuristi (1910) • Přesvědčit mladé skladatele aby opustili školy • Bojovat proti zkorumpovaným a nevzdělaným kritikům • Nehlásit se do konvenčních skladatelských soutěží • Držet se bokem od komerčních a akademických kruhů • Zničit předsudky vůči „dobře udělané“ hudbě • Zničit vládu interpreta • Operní libreto přeměnit na báseň pro hudbu • Bojovat proti historismu • Provokovat ve společnosti nenávist vůči starému umění • … Umění hluku(1913) Luigy Russolo – „L‘arte dei rumori“ • „Každý projev života provází hluk. Naše uši jsou na něj zvyklé, hluk je schopný připomínat nám samotný život. – Mukařovský 1940 ve své studii O Jazyce básnickém píše: • „Přesto však je značný rozdíl mezi ostatními uměleckými materiály a jazykem. Kámen, kov, barevná hmota atd. vstupují do umění jako pouhé jevy přírodní, jež teprve v umění přijímají znakovou povahu, počínají něco znamenat. Jazyk je znak již svou vlastní podstatou: i sám přírodní jev, který je jeho podkladem, totiž zvuk lidského hlasu, vychází z mluvidel již formován k tomuto účelu. Znakovým charakterem blíží se jazyku jakožto uměleckému materiálu toliko materiál hudby, tón, jenž také není pouhým přírodním zvukem, ale součástí tónového systému; jen jako takovému je mu rozuměno. ... Na rozdíl od jazyka je však tón svou existencí omezen téměř jen na hudbu: příroda tónů až na mizivé výjimky nemá (jako téměř jediný případ přírodního tónu býva citován zvuk sesouvajících se písečných dun), v oblasti lidské působnosti objevují se tóny mimo hudbu jen na samém jejím okraji a v tesné souvislosti s ní; takové jsou např. trubkové signály. Proto není tón vklíněn do životní praxe a nestává se nositelem určitého významu: význam hudební melodie zůstává pouhou intencí bez určité kvality, schopnou pojmout téměř neomezené množství významů konkrétních.“ Luigi Russolo (1887 – 1947) „Probouzení velkoměsta“ Antonio Russolo (1877 – 1942) • Corale (1921) – chorál Filippo Tommaso Marinetti (1876 – 1944) • Sintesi Musicali futuriste (1931) – Kombinace tradičních a nových nástrojů – Improvizovaný klavír (Aldo Guintini) • Stroj • Moře • Příklon k fašismu První koncert 1911 Walter Ruttmann (1887 – 1941) • Tvůrce avantgardních filmů – Opus series (1922 – 1925) – Nejvýznamnější – Berlin, Symphony of a City (1929) • Wochenende (1930) – pouze zvukový film – Velmi významná předzvěst konkrétní hudby i současné moderní kompozice – Podobně jako Leni Riefenstahl přilnul k nacistické ideologii. Musique concrete • Konkrétní hudba – Vznik 1948 – v rozhlasových studiích Francouzského rozhlasu a televize R.T.F – „Materiálem konkrétní hudby je zvuk ve stavu zrodu, jak nám ho poskytuje příroda, jak ho zachycují stroje a upravují vlastní manipulací“ – „Dovedl – li inženýr –hudebník něco vytěžit z vrčení strojů, má též právo na to, aby byl vystřídán. Nechť po něm přijde vynalézavý hudebník.“ – Výzkumná laboratoř, experimentování s novými zvuky a jejich úpravami, opravami a přeměňováním. Pierre Schaeffer (1910 – 1995) • Studie hluků – Cing etudes de bruits (1948) – Hledání ve třech liniích • První, nejvíce experimentální – technika koláže • Druhá spočívá v použití klavíru jako „nástroje pro všechno“ – nástroj je již před nahráváním různě upravován • Třetí linie byla charakterizována konfrontací • KONKRÉTNÍ HUDBA - Editio supraphon 1971 Společně s Pierre Henrym • Symphonie pour un homme seul (1950 – 1953)(Symfonie pro osamělého člověka) – „Symfonie se nepokouší postavit hluk proti hudebnímu zvuku: snaží se o nalezení syntézy mezi hluky spíše hudebními a souhrou nástrojů ne příliš vzdálenou od hluků.“ Pierre Henry • Écho d‘Orphée – Ozvěny orfea • Klasická tématika spojená s neklasickým materiálem • Velké pobouření • Výsledkem pak Orfeo 53 – velký úspěch – „opera“ kombinující klasické zpěváky a tanečníky s konkrétní hudbou Etablování hluku • Futuristé přistupovali k hluku spíše manifestačně a v podstatě velmi naivně. Tvořili „konvenční hudbu“ nekonvenčními prostředky • Konkrétní hudba pracovala s „hlukem“ jako hudebním materiálem. • Až Cage ve svém 4:31 (Silence) povýšil jakýkoli hluk ve své původní podobě na hudbu. www.radioart.sk • Koncert Inoranomuri