Vysvobození zvuku č. 1 „Na přelomu století“ První projekty nové hudby a nového umění Přelom 19. a 20. století • 1900 – Sigmund Freud – „Výklad o snu“ • 1901 – Max Planck formoval kvantovou teorii • 1905 – Albert Einstein – „zvláštní teorie relativity“ • 1905 – Ernst Mach – vydal „Poznání a omyl“ • 1907 – Henri Bergson vydává své základní filosofické dílo „Vývoj tvořivý • Na počátku první světové války dospěl Albert Einstein k obecné teorii relativity • V amerických městech pozdravily nové století mrakodrapy z ocele a betonu • Po silnicích se rozjely první tisícovky továrně vyrobených aut • Roku 1903 poprvé vzlétly na motorovém letounu bratři Wrightové Umění na přelomu • roku 1908 Picasso začal malovat svá kubistická plátna • 1909 Marinetti vydává první manifest futurismu. • Kandinskij roku 1910 namaloval první abstraktní akvarel • František Kupka vystavuje roku 1911 první orfistický obraz – Barevné plochy • A v témže roce vzniká pod vedením Kandinského v Mnichově skupina Der blaue Reiter • Roku 1913 vystoupili v Rusku konstruktivisté a suprematisté v čele s Kazimírem Malevičem • Své první povídky vydává Franz Kafka • V Curychu vzniká zásluhou Tristana Tzary dadaistické hnutí • Apollinaire vydává roku 1918 své Kaligrafy • Vycházejí díla Eliota, Joyce • Roku 1925 vychází první manifest surrealismu z pera André Bretona Teze, manifesty, budoucnost • První dvě desetiletí jsou ve znamení tvůrčího kvasu. • Protiromantický postoj byl sice častou náplní manifestů, ale jeho význam nebyl tak zásadní, jak se mnohdy z literatury dozvídáme, dnes je více a více zřejmé, že mnoho z kvasu prvních tří dekád dvacátého století mělo své počátky již hluboko ve století devatenáctém a že mnohé, jež bývá považováno za rozchod s tradicí s ní souvisí pevněji, než by si možná samotní tvůrci přáli. • Chceme-li hovořit o hudbě tak to co předcházelo vývoji ve dvacátém století je možné rozdělit do okruhů spojených se třemi jmény – Mahler – německá a rakouská linie, expresionismus, druhá vídeňská škola, dodekafonie, serialismus, ale též veskrze tradiční postromantismus, - Skrjabin – atonalita, uvolnění harmonie, barevná hudba, konstruktivismus, a v neposlední řadě Debusy – impresionismus, zvukovost, exotismus, zájem o barvu… Feruccio Busoni (1866 – 1924) první projekt nové hudby • 1907 – Návrh nové estetiky hudebního umění – Manifest svobody v umělecké tvorbě • „Hudební umění se zrodilo svobodné a svobodné je též jeho určení“ • Tradice je „posmrtná maska, sňatý z tváře života, jež prošla mnoha lety a rukama nespočetných řemeslníků, takže nakonec jen tušíme její podobnost s originálem“ • „Úkolem tvůrčího umělce je vynalézat nové zákony a nepodřizovat se starým, Kdo se podrobuje zákonům již daným, přestává být tvůrčím umělcem.“ – uvažuje též o otevřenosti formy – „obraz západu slunce na obzoru končí rámem“ – „TAK JAKO UMĚLEC TAM, KDE MÁ DOJÍMAT, SÁM NESMÍ BÝT DOJAT – NEMÁ-LI V DANÉM OKAMŽIKU ZTRATIT VLÁDU NAD SVÝMI PROSTŘEDKY – TAK ANI DIVÁK, MÁ-LI DIVADELNÍ ÚČInek vychutnat, nesmí jej pokládati za skutečnost, aby umělecký zážitek neklesl jen na lidskou účast.“ V zápětí však s určitou skepsí doplňuje: „Není totiž známo obecenstvu – ani si toho nepřeje vědět – že musí na uměleckém díle sám posluchač vykonat polovinu práce, aby bylo vůbec přijato.“ – Nejradikálnější jsou Busoniho návrhy v oblasti zvukového materiálu, jeho rozsahu, kvality a uspořádání. • „Náš zvukový kruh se stal tak úzkým a jeho výrazová forma tak stereotypní, že už nyní není známého motivu, jemuž se jiný známy motiv nepodobá, takže zároveň může být hrán současně s ním.“ • „…myslím, že zamíříme k abstraktnímu zvuku, k technice bez překážek, k ténové neohraničenosti“ • „Náš celý systém tónů, stupnic a tónin jest jako celek jen částí a zlomkem rozloženého paprsku slunce hudby na obloze věčné harmonie.“ • Nová hudba si musí vytvořit své vlastní nástroje. Busoni vidí východisko v elektroakustických nástrojích. • Busoni bývá řazen k italskému futurismu, ovšem ve skutečnosti s ním neměl nic moc společného • Samotná skladatelova tvorba však vůbec neodpovídá jeho teoriím a je podstatě zcela konvenční, postromantisticky orientovanou dobovou produkcí. Erik Satie (1866-1925): • Chat noir a Auberge du Clou na Montmarteru • Nepříliš úspěšná studia na pařížské konzervatoři – podle některých badatelů trpěl značnou dizlexií. • mezi přátelé patřili – Debussy, Brancussi, Duchamp, Picabia, Picasso, Tzara • „Nové mládí“ • Podíl na vzniku hudebního impresionismu, ale i civilního postimpresionismu • Libreto k Sokratovi vytvořil pouhým proškrtáním Platónova textu • Pro libreto k baletu Uspud použil dnes oblíbené typografie – pouze malých písmen • Po smrti v jeho bytě objeveny stovky skladeb a tisíce popsaných útržků s popisy, toho, co dnes můžeme nazývat akcí – Vexations (1893 - 840x) – předzvěst minimalismu, repetitivních technik a ambientu, sobě poslaný dopis s textem: Zítra bude den. Vašnosti. V úctě… • Myšlenka hudby ve veřejném prostoru, kterou nikdo neposlouchá, která žije sama o sobě, která nečeká na poslech • Mimostylovost, nezařaditelnost a díky tomu neskutečná aktuálnost • Tres Gymnopedes • Sokrates Charles Ives Edgar Varese George Antheil Henry Cowell