Historická demografie 26 2002. s. 123-146 Komise pri, ii:>i,.r;.-k.,i, \.m.'m .h nh'xníth. i'míui 2"-2 Historická demografie a dějiny rodiny v Evropě a v České republice po roce 1950 Josef Grulich Pojem historická demografii! neni v českém prostředí vykládán jednotným způsobem. Na prvm pohled by se mohlo /.dát, že s e jedna o interdisciplinárni obor, v němž se odráží badatelsko úsili historika a demografa smčřujíci k lepšímu poznání vývoje populaci v minulosti. Historik a demograf, /pravidla zastoupeny v jedné osobě, se navzájem radi o výběru vhodné pramenné základín i excerpčních metod. Zatímco historik odborné zpracovává data pro demografickou analv/u, demograi učí historika užíval statistiku a následně interpretoval vzájemné souvislosti jednotlivých populačních procesu, ľud pojmem historická demografie je tedy nutné vnímat jeden / nejvý/.nam-nějšieh interdisciplinárních oboru, který se zabývá problematikou človek.: a celé lidské společnosti." ' K charakteristice vědního oboru mov K k.ihbo-.a ■ / l',i\lik • A \ nj.ikuv.i. Demografii' (nejen) pru demografy, Praha IW3. s. l>-22: '/.. Pavlík - J RychUirřiková -A. Šubrtová. ZtíkhiJy JťmogrulU; l'raha IVWi. s. I4-2N. V Srb, ' vm/ dn lícmn^rti/ic. Praha 1965. s. ll-IX. V. Srb - M Kučera - I. Ku/icka. tkuiiigra/ie, 1'rahu 1971. s 7-20. : K zaměřeni hisliuickě dtinoyratk- sio\ P. I lorská, ( i:\kti historická demografie, ('cst.;. časopis hisluriťkv X'>. |W|. s I Maur. AiikluJy ln.slinuki- dcmiígltlfhf, Praha 1. Výzkumy evropské populace a rodinných forem Zrod historické demografie jako vědní discipliny jc doložitelný již v poválečném období, kdy skupina francouzských historiků dospěla k záveru, že přetrvávající ustrnulou koncepci dějin je nutné „omladit".3 A tak již od 2. poloviny čtyřicátých let 20. století se někteří historikové začali zabývat populačním vývojem v nižných částech Francie v duchu Jtistuire totale". Zmíněný výzkum byl prováděn s použitím kvantitativních metod na základě pramenů evidenční povahy. Průběh přirozené měny obyvatelstva a migraci zde nebyl vnímán izolované, ale dáván do přímých souvislostí s hospodářským a sociálním vývojem.' Velkého ohlasu se však dočkala i zobecňující charakteristika francouzského populačního vývoje v rámci dějin mentalit.6 I přes odlišná východiska byly cíle historickodemograllckých výzkumů shodné, jejich jednotícím prvkem se stal zájem o obyvatelstvo. Kladly si za cíl prokázat, že populace zcela právem náleží k těm faktorům, které přímo či nepřímo ovlivňovaly dějiny lidské společnosti. Jestliže demografovi inspirovaní Johnem Grauntem a jeho následovníky obyvatelstvo zkoumali hlavně proto, aby následně mohli co nejlépe odhadnout jeho budoucí vývoj, historikove se uvedenou problematikou začali zabývat s ohledem na lepši možnosti obj asněni minulosti. Přestože historická demografie prostorově omezeným rozsahem prováděných výzkumů odpovídá spiše koncepci regionálních výzkumů či mikrohistorie. vždy usiluje o zobecňující výklad podstaty populačního vývoje." K rozvoji historickodemografických výzkumů přispěli významně Louis Henry a Michel ľleury, kteří na základě matriční evidence rozpracovali i 1978, s. 5-9; k. Kalibová - Z. Pavlík - A Vodákova. Demografie, s. 17-18; A Pavlík -J. Rychtariková - A. Šubrtová, Základy demografie, S. 27. Uliže programové prohlášeni historické demografie J. Meuvret. l.cs erises de subsistanees a la děmographle de la France ď Arielen Regime, Population 1. 19-46, s. 643-650 ' Jejich přehled podal P. Uuillaumc - J -ľ. Poussou, Demographie hislorique, Paris 1970. ' Stručně je zmínil A. Ľ. Inihof, Einführung in die Historische Dtmograpfie München 1977. s. 12-18. * P. Aričs, llistoire des populations francaises ei de leurs attitudes devant In vie Paris 1948. Chronologicky je uvadl A. Šubrtová, Dijinv populačního myšleni a populačních teorii Praha 1989. ' Vzájemnou korelaci mezi růstem obilných cen a zvySujicl se úmrtnosti prokázal např. P. Guubert, Beauvais et ie Beauvaises de 1600 á 1730. Paris 1958; Tyž. La mortalitě en France sou.s ľ Ancien Regime Problimes ei Hypothesen, in: Týž, Clio pármi les hommes. Paris 1976. s. 160-170. úspěšně použili metodu rekonstrukce rodin.' Sledovaní demografických poměrů na územi jedné farnosti jim umožnilo nahlédnout k samotne podstatě existence jednotlivých rodin, žijících se na jejím území. Vycházeli přitom ze záznamů o sňatcích (včetně věku, bydliště, sociálního a profesního postaven: snoubenců, připadne rodičů), které doplnili o dalši demografickou rodinnou historii - narozeni děti a ůmrti manželu. Hlav nim důvodem teto velice pracné matriční excerpce byl výzkum plodnosti vdaných žen. Zároveň vsak nezůstala opomenula ani obecná problematika sňatečnosli a úmrtnosti. Na přikladu normandské farnosti Crulai se podařilo prokázal cílevědomé omezováni porodu vdaných /en. které do lé doby v období raného novověku ještě nikdo ncpicd|pokladal.'1 Na nebývalé možnosti všestranného použiti matričních zápisu však mnohem drive než Louis Henry poukazoval český historik Josef Vítězslav Šimák. Již v meziválečném období doporučoval jednotlivé matriční zápisy rozepisoval na samostatné lístky tak, aby mohly být následne použitelné při rodopisném bádáni i zjišťováni odlišných populačních, náboženských a národnostních poměru v zemi. Jeho zájmu tehdy neunikla ani možnost studia sociálního rozvrstveni obyvatelstva stejně lak jako příležitost k onomu-; tickým výzkumům.1' Ačkoliv Šimák v dané době zdůrazňoval, že laková pomůcka bude jistě ..uvítána sjásotem od předních našich učenců", jeho koncepce matričních výzkumu však /ustala bez vétši odezvy i Demografické výzkumy směřující od rekonstrukce rodin k uplatněni agregativní metody na území Francie koordinovala iři pařížská centra: Institut National ďEtudes Démographiques (l.N.k.D.). l.aboratoire de demo-graphie hislorique při ĽEcole des Hautcs Ľtudes en Sciences Sociales ; (E.H.E.S.S.) a l.aboratoire de demographie na Sorbonně. Ve Velké Británii, ' M. Fleury - 1- Henry. Manuel de dépouillemení ct ďexploitalion de telat civil ancien, Paris 1956. h "P. Horská, Metody současně historické demografie pro analýzu archivních pramenu, AČ 26, 1976. s. 140-148; Ľ. Maur. Na okraj francouzských metod historickodemo- rafického hádáni. 1 listorická demografie 2. 1968, s. 72-83. | " E. Gauticr - L. Henry. La populalionde í mlai paroisse normande. blude hislorique i Institut National ď Ĺtudcs Démographiques, Travaux ct Documcnts, Cahici n" J3), Paris 1958. : Na Šimákúv přinos v oblasti historické demografie, sociálních a hospodářských Jé|in upozornil Ľ. Maur, Kvantitatívni historie a regionálni historik, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší - supiementum 2, Semily 1996, s. 111-116. ' Bliže J. V. Šimák. Jak těžili : Jarních matrik. Od Ještědu k Troskám 1. 1922-23. s. 135-140; srov. V. Srb, Využiti rodopisně studie pro historickou demografii. Demografie i I. 1969, s. 125-131. :24 vznikla Cambridge Group tor lbe History oj {'opitLiiton and Sociál Siruelure. Z jojí iniciativy byla zprvu sestavena přehledná bibliografie staršieli praď k anglickým dějinám obyvatelstva, avšak v prime návaznosti na agregativni metodu zde nalezla uplatněni i rekonstrukce rodin. Anthony Wrigley ji dokonce vyzdvihl na úroveň optimálního prostředku pro uskutečnění globální analýzy vzájemného poměru křtu. pohřbů, sňatků. Vytvořeni jasné představy o přirozeném pohybu obyvatelstva se bez jejího přičinění stalo zcela nemyslitelným.14 Obdobně jako ve ľrancii proslula ťarnost Crulai, Wrigley si k uskutečněni svých vlastních výzkumu zvolil průzkum matriční evidence devonské farnosti Colyton. 15 Na základě odlišných počni narozených, zemřelých ,1 oddaných v jednotlivých letech se mu podařilo prokázal vhv mnoha vnějších faktoru (např. občanská válka, epidemie, nedostatek obili a potravy v závislosti na vysokých cenách, potřeby soukenické produkce) na populační vývoj v zemi.'0 V souladu s představeni určitého /obecněni \Olšiny poznatku získaných na bázi regionálních výzkumů vzniklo jen na území Francie více než pět set sludii dokládajících mislni populační vývoj. S pou/.ilini metody rekonstrukce rodin, vycházející z matriční evidence obyvatelstva, byl obdobným způsobem zdokumentován populační vývoj též v některých oblastech Skandinávie,1 Německa"1 a Švýcarska." Další desítky prací byly sepsány i v dalších evropských zemích tak. aby vzorek zkoumaného obyvatelstva byl co nejrepre/entativnéjší a napomohl k lepšímu objasnění populačního vývoje na úrovni dílčích regionu a později i jednotlivých zemi. " Ľ. A Wrigley, Family rtconslitution, in: Týž (ed.). An Inlroduclion to Engluk historicat demography, I ondon 1966. s 98-99 " Týž, Mortality m Pre-lnduslrial EnglanJ fhe example of Colyton. Devon. over Thrtt Cenluries, Deadalus 97, l%8. s. 246-280 Obecne k metodiec a prínosu lusloricko-dcmogratkkélio vy/kumu Ty/, licvnlkerungs-slruklur im H'andel Melbioden und Ergcbnis.se der Demographie. Miinchen 1969. Napr. T. Bcnglssori - J Oeppen. .1 Rcconsiructton of ihc Popiiíaltun of Scania I65Ú-l~60{- I.und ľapers in liconomics History 32). Lund 1993. " Napr R. ciťhrniann. l.eczen lr20-lS~0 Em historisch-demographischer lieitrag nir Sozialge.sehichle des lamiliehcn Schlcssvtg-llolstem. Neumiinster 1984. s 59-64; A. E. Imhol, Die namcnllichc Auswerlung Jer Kirchenbucher Die lamilien von Giessen 1631 - !"S0 und Ikuchclhcim 1691-IV0I). in: Týž (ed). Historische Dcmographií als So/ialgeschichlc. GieBcn und ľnigebung v oni 17 /um ľ' Jahrliundcrt 1. Dannstadt-Marburg 1975, s. 279-516. * Napi M Mallmúllcr. Eamilienrekimstrukliim nut unvolistandigen kirchcn-bucherťin Experiment, in: Ty/, Hevrtlkeningsgeschichle der Schwciz I Die ľriilic Ncu/eit. 1500 -1700. Hasel-lrankľurt am Mam 1987. s. 495-503. 120 Metoda rekontrukce rodín umožnila sledoval, zda odlišný průběh přirozené měny obyvatelstva lze dávat do přímých souvislosti se zvyšovaní sňatkového věku nebo vnímal spiše jako důsledek prodlužováni meziporodních intervalů či zvyšovaní kojenecké a dětské úmrtnosti. Bylo možné vcelku objektivně doložit jednotlivé /měny v průběhu sňatečnosti. úmrtnosti a plodnosti, ke kterým průběžné docházelo vlivem vnějších faktorů (např. válečné události, období neúrody, špatná ekonomická situace, epidemie apod.) a které měly za následek změny počlu narozených a zemřelých osob. Obecný význam metody rekonstrukce rodin i nadále přetrvává, přestože již není uskutečňována za pomoci ručně seslav ováných rodinných listů. Od konce devadesátých lei 20. století se podmínkou |c|iho uskutečněni Stává vytvořeni počítačové databanky, klela |c mnohoslianne vyu/.ilelná prostřednictvím odpovídajících kvantitativních metod, Od sedmdesátých lei 20. století se okruh problematiky, kterou se historická demografie systematicky zabývá, začal postupně rozšiřoval."1 Kromě populačního vývoje představ ujicího i nadále jeden z hlavních objektu jejího badatelského zájmu vyvstala do popředí problematika velikosti a složení jednotlivých rodin a domácnosti. V rámci ..sociálni integrovane védy" ( historie, etnológie, historické demografie a sociologie) začal byl přikládán stále větší význam individualizaci zkoumaného objektu v rámci Strukturovaných skupin i jejich nejnižši jednotky - rodiny. Na možnosti výzkumu evropských rodinných forem zprvu upozornil anglický historik Peler Laslett," který zastaval názor, že začleněni služebnictva a učedníku do užšího okruhu rodiny hospodaře je jedním z charakteristických rysu rodiči se protoindustrialni společnosti. Zavedeni továrni výroby na území Anglie i v dalších evropských oblastech mělo být následné vnímáno jako primy důsledek odlišení osobních a rodinných vztahů ve vzájemném poměru zaměstnavatel - zaměstnanec. Důsledkem uvedené změny modenu XK možnostem uplatněni výpočetní techniky v historické demografii srov. j Hone, Perspckli\\ samočinných pačiluču v historické demografii a Russův pokus při zpracováváni matrik. Historická demografie 5. 1971, s 104-109. A. 1. Imhof, Emluhrung. s 97-112; M. Ccrnian - 1.. Matušiková - II. /.cillhofcr. Projekt ..Sociálni struktur) v Čechách' Rozbor pramenu s použitím počilačt /-//, AČ 49. 1999, s. 107-128. 171-190. ;| Koncepci výzkumů v oblasti historické demografie shrnuli např. J. Dupáquicr, lntrojuctmn ů la Jémographie hisiorit/iic, Paris-lournai-Monlrěal 1974; 1. Henry - A Blum. lechniaiies J analyse en Jémogra/iiuc lu.siorupie. Paris 1988'. I II HoUimgsworth, flistorical Demography, London 1969. 2 Srov. P, Laslett, The World We Have Losi, London ľ>(>5. P. lasicu - R. Wall (edd). Household and Family in ľast Time, i ambridge 1972 127 1 průmyslová společnost ztratila svoji stabilitu a začala prožívat stale častější sociální otřesy a nepokoje. Přibližně ve stejné době označil Franklin Mendels2'" pojmem ,proto-industrializace" rychlý nárůst tradičními formami organizovaného, avšak tržně zaměřeného venkovského průmyslu, který- na území některých evropských států urychlil regionální diferenciaci v 16. - 18. století. Na jedné straně tak vznikaly oblasti s agrární produkci zaměřenou na místní spotřebu, kde se s vzestupnou tendenci uplatňovala také rukodělná, zvláště však textilní výroba, jakožto zdroj obživy jednotlivých, zemědělsky nesoběstačných vrstev populace. Na druhé straně se však zároveň konstituovaly některé regiony s vysloveně tržním zemědělstvím. Základnou moderní, továrnami reprezentované industrializace, se však nakonec staly pouze ty oblasti, na jejichž území probíhala „industrializace bez mechanizace a urbanizace" pro-siředniclvini „zahušťováni" podomácky provozované rukodělné výroby. Kli-čove místo v systémové koncepci protoindustrializaee však zaujímala domácnost, která se stala přímým pojítkem mezi výrobním procesem na jedné a rodinou, jakožto jednotkou demografické reprodukce, na druhé straně. V souvislosti s protoindustríalizaci nelze opomenout tzv. góttingenský model" , kde je rodina, resp. domácnost vnímána jako jednotka kooperující na bázi dělby práce, důsledkem čehož musela být determinována nejenom vnitrní struktura domácnosti, ale i demografické chováni jejich členů. Konkrétní výzkumy prováděné v některých oblastech zcela jednoznačné prokázaly, že ke kooperaci založené na společné dělbě práce nemuselo vždy docházet pouze uvnitř rodiny, ale mohla nastat i mezi jednotlivými ■ Uli/e V. E. Mendels, Proio-induslrialization: Thefirst Phase o) tht Industruůizatim Process. The Journal of Economic Historv 32. 1972, s. 241-269 •' Blíže napr I» Kriedtc - 11. Medick - J. Schlumbohm. Industrialisierung vor aer Industrialisierung, Gewerbliche Warenproduktion auf dem lamie in Jer I ormationsperiode des Kapitalismus ( VerölIcntliehungeu des Ma\-I'lanek-Instiluls lür Geschichte 53). liütlingcn 1977; Ii/. Sozialgeschichte in der Erweiterung - Proto-Industrialisierung in der Verengung.' Demographie. Sozialstruktur, modert* Hausindustrie eine Zwischenbilanz der Proto-lndustriulisierungs-Forschung /-//. GG IX. 1992. v 70-87. 231-255; Tiž. Proto-InJuslrialization revisiteJ Demography. Social Slructure and Modern Domestie Industry. C'onlnniily and ('hange X. 1993. s. 217-252. liž, Line Forschungslandscheliafi in Bewegung Die Proto-lnduslrialisierung am EnJe des 20 Jahrhunderts, in: Jahrbuch tur Wirtschaftsgeschichte 2/199X. s. 9-20, srov. M. forman - S. C. Ogilvie (cdj.). ProtO-lndustrlaliSierung in Europa. Wien 1994; kritické připomínky přednesl E. Sehremmer, Industrialisierung vor Jer Industrialisierung Anmerkung zu einem Konzept der Prutudndustrialisierung. GG 6. 19X0, s. 420-448; česky komentář pod.il M Myška, Protoindustrudiza,; .ŕm.v.'.'t..; •'%.>:.t teJnoha historického paradigmatu), česky časopis historicky 92, 1994. s 759-774 12X domácnostmi. Ty se vsak nemusely vždy přizpůsoboval požadavkům prace a přežiti prostřednictvím uzavřeni manželského svazku a následného zplozeni potomstva. V zájmu rozvoje domáci produkce je však nutné brát v úvahu také druhou možnost předpokládající vyloučení vlastních svobodných děti nebo naopak přijetí nepřibuzných osob. které ke kmenové rodině původně nenáležely. K. demografickému modelu protoindustrializaee. zvláště však k míře vlivu ekonomické sféry na populační vývoj, zaujali velmi kritické stanovisko Anthony Wrigley a Roger Sehofield." Na složitost a variabilitu struktury protoindustriálni domácnosti v mnohem širšim inčřilku poukazov al Juhu I lajna)/'' V závislosti na odděleném nebo společném způsobu hospodařeni členů jedné domácnosti rozpracoval rodinnou typologii rozlišující odlišnou podobu domácnosti v jednotlivých oblastech severozápadní a jihovýchodní Evropy. Výskyt odlišnosti prokazatelných na základě rozdílného demografického chováni i rodinných struktur Johna Hajnala inspiroval natolik, že na základě pomyslné spojnice mést Petrohradu a Terstu vymezil hranici dvou evropských regionů s rozdílným charakterem domácnosti ( 11><>H Na rozdíl od situace v jihovýchodní ľ.v rope byl vseverozápadníEvropč zjištěn nejen vyšší sňatkový věk při prvním vstupu do manželství, ale i mnohem větší počet trvale svobodných osob. Prokázalv se i rozdíly v obvyklé dědické praxi. Zatímco na severozápadě se majetku ujímal pouze jediný, zpravidla nejstarší syn, který- postupně vyplácel své sourozence (nukleární rodina i. na jihovýchodě všichni synové i s rodinami setrvávali na otcovském gruntě, aby společně hospodařili (kmenová rodina typu „famille - souche").' u R. S. Scholield. Family structure, demographic behaviour and economic growth, in: J. WALTER - R. Scholield ledd). famine, disease end the social order in carl) modern society. Cambridge 1989, s. 279-304. E. A. Wrigley - R. S Seholield. The Population History o/ England 15 JI - 1871 A reconstruction, Cambridge 1989: E A Wrigley, The Growth of Population in ISth-Cenlury England A Conundrum Resolved, I'.isl and Present 98, 1983, s. 121-150. \\>. Marriage. Fertility and Population (iriwth in /V -Century England, in: R. H Oullmaite (ed I. Marriage and Society. Studies in the Social History of Marriage, London 19X1, s. 137-lXs * J. llajnal, European marriage patterns in perspective, in I) V Glass - I) V ( Eversley (aid ). Population in history. Essays in historical demography, Chicago S. 101-14.3; Tjv. Two kinds of pre industrial household formation system, in l< Wall (cd.). Family forms in historical Europe, Cambridge 19X3. s o5-i04 r Srov. A. E. Ilammcl- 1' EasU.it. Comparing household structures over time ami between cultures. Comparative Studies in Society and llisloiy 16, 1974. s 73-103; I Richar/. (ed). Ilaushallen in Geschichte unJ Gegenwarl Beitrage eines inlernationalen disziplimibergrcifcnden Symposium an der L'nhcrsital Minister vom f>-S Oktober 1993, Gottingcn 1994. 129 Ilujnalova teorie, která rámcově rozčlenila evropsky prostor do dvou oblasti, byla během osmdesátých a devadesátých let 20. století ověřována take kulturní antropologii."* zpravidla komparaci."'' Zatimco rakouští historikové se zhlédli pouze v Hajnalově linii rozdělující Hvropu na severozápadní a jihovýchodní část.'1 anglický antropolog Jack (joody, odlišné formy rodinných struktur charakterizoval na přikladu rozdílných poměru panujících v oblasti severozápadního a jihovýchodního Středomoří. ' Proměna vnitrního uspořádáni venkovské společnosti, ke které docházelo v závislosti na odlišném ekonomickém a sociálním vývoji jednotlivých regionů, se stala předmětem zajmu tzv. „Brennerov) debaty". Na základě komparativního studia sociální každodennosti ;i rodinného cyklu byly dějiny manželství a rodiny zkoumaný po vzoru předchůdce sociálni antropologie,Norberta iiliasc.'1 Nej větší pozornost tak byla věnována odlišným okolnostem uzavření sňatku, možnostem zabezpečeni jeho trvalého charakteru, problematice rozvodu, vdovstvi, konkubinátu, dědického práva a příbuzensky cli vazeb. Vzájemná konfrontace demografického (okolnosti vzniku manželského svazku, míry porodnosti, četnosti nemanželských děti. velikosti domácnosti), ekonomického (dědická praxe, způsob rodinného hospodařeni, vliv industrializace na podobu rodiny a domácnosti) i citového hlediska i soukromí a společný život v domácnosti, mezilidské vztahy, volba životního partnera, chápáni sexu, rodičovství a dětství, příčiny " Charakter uvedene metodv přiblížil M. Ilarris, Kullurantropologie, Frankfurt am Mai: 1989. Srov. M Mittcraucr, llistoriseh-anlhropologisehe Familienforsehung. Wien 1990. Problematikou specifik východního rodinného typu se nejnověji zabýval K. Kaser,Der Erb/all. Běsil: umí Famílie im ostliehen Európu (1500 - ľMÍOi. Graz 199X. 1 Opomenuto však nezůstalo ani prechodné pásmo, oblast strední Evropy nacházející se na rozhraní západních a východních rodinných struktur. Hliže napr M. ("erman. Milleleuropa und die „europälschen Musler" Helratsvtrhallen mul Famillenstruhvrm Milleleuropa. 16. - IV Jahrhundert. in: J. Ľlimer - T. K. Ilarcvcn - K Wall (cdd.), llistorische Familicnforschung (Ľrgebnissc und Kontroversen), Frankfurt am Main-NewYork 1997, s. 327-3-16. • J. Goody. The developmenl ihe family and marrlage in Európe, Cambridge 1983, tu nejednotnost typologie rodinných forem upozornili A. Uurgiére - CH Klapisch-Zuber-M. Scgalen - ľ. Zonabcnd, Histoire Je laJamille II, Paris 19X11. s 4X-5I (Deux. quau* ou trois modéles). R. Brenner. Agrarum elass slruelure and eeonomie developmenl m pre-indusinci Európe. Past and Present 7U, 1976. s. 30-7?; srov. M. Cernian - E. Maur, ľromérn vesnických sociálních struktur * Cechách 1650 - 1750, Český Časopis historický 98. :000. s. 737-774. " Hli/e J. Šuhrt. Civilizační teorie Sorberta Eliase. Praha 1996. sociálních změn) se stala předmětem zajmu mnoha studu, které ji věnovaly odpovidajici pozornost v západoevropském" i lokálním měřítku." V souladu s kulturněantropologickým pohledem na vznik evropských rodinných forem a v souvislosti s procesem protoindustrializace byla navíc rozpracována itteorie ekotypú.j Jejím prostřednictvím byla prosazována myšlenka vzájemné souvislosti mezi strukturou rodiny a ekonomickým zázemím určitého regionu. Jednotlivé domácnosti zde představuji samostatná hospodářská společenství, jejichž struktura bývá dodatečně uzpůsobena vnějším podmínkám.'1 Zvláště v případě sedláku a řemeslníku je zdůrazňována organizace místní ekonomiky vzhledem k aktuálni rodinné konstelaci Mitterauerov,i koncepce klade důraz na dva protichůdné typy společenství, jež jsou odlišné v závislosti na podobě i významu cizí pomocné sily v domácnosti. Ve venkovském prostředí se začalo rozlišovat mez; dlouhodobými čeledíny nebo podruhy na jedné straně a sezónními nádeníky na straně druhé.35 Přestože uvedená koncepce, která byla vypracována na základě dílčích poznatků z jednotlivých oblasti Kakouska, nalezla v zemi \ého vzniku množství odpůrců. Ve Skandinávii ji odlišným geografickým a ekonomickým podmínkám přizpůsobil a částečné i rozvinul David Gaunt. ' Ani ou "Srov. J. Ehmer - I. K Ilarcvcn - K. Wall (edd.i Historische Familien/brxchung Ergebnisse und Kontroversen Michael Mittcraucr zum lit) Uvbltrlstug, Frankfurt am Main-Nevv York 1997; M. Scgalen. Die lamtlie Geschichle, Soziologie, Antropologie. Frankfurt am Main-Ncv. York I9903 *Srov. R. Wall - .1 Robin - P I aslell (edd l. lamih forma in historii Európe. Cambridge 1983. M Anderson. Approaehes to lbe llislory oj lite Western Family. 1500 ■I9N. London I9927. r Srov. J. Ehmer. Ileiratsverhalten Sozialstruktur Okonomischen Wandel f^Kritische Sludien zur Geschichtsw iísenschqft 92), (ióttingen 1991. 3 M. Mittcraucr. ľainiliene.rti/icľaniilícnlypcn-ľamilícnzvklic' ľiohleme tpiunlita-livcr AuSYrertung von osterreiehischen (Juellenmatertal, GG I. 197?, v 226-255; Iv/. Formen landluiier Familienwirtschaft, in: J Ehmer - M Mittcraucr (edd (, Historische Ckotypen und familiale Arbcitsorganisalion mi Osterreiehischen Raum, Familicnstruklur und Arbcitsorganisation in ländlichcn Gcscllschultcn. Wicn 1986, s. 185-323; srov. komparativní přistup / obecnějšího hlediska Týž, Famílie und Arbeit-sleilung. Ilislonschvergleichcnde Sludien. Wicn-koln-Weimar 1992 "Blíže E I.andsteiner - h Langthalcr, (Htotypus Weinhau faglähner oder Smullhnlder Gtstltichqft? in: E. Landsteiner - I. X Edet - P. Feldbauer (edd.), Wiener Wcgc der Súzialgescluclile I licincn-WcgcA crmitlluiigcn. Wicn-Koln-v\ eunar 1997 " D. Gaunt. PreinJustrial tconnmy and populalion sinu. ture. Scandm.iv lan Journal ol History 2. 1977. s. 1X3-210; srov \1 Anderson. Approaehes In ihe llislory of the Western Famih I5t><) - /V/V. I ondon IW27. s. 65-X4 130 131 nedával jednotlivé ekotypy do přímých souvislosti s prostředím jako determinantem, ale vnímal je jako konkrétní přírodně-prostorová uspořádáni. Rozdílné podoby domácností dokládal na přikiadu oblasti, jejichž obyvatelé se od jara do podzimu živili obhospodařováním polností, zatímco v zimě si přivydělávali těžbou nebo exportem nerostů. V ostatních regionech vsak zůstávali lidé i nadále odkázáni pouze na zemědělskou produkci. V prvním případě byla v závislosti na místní ekonomické základné prokazatelná větši soudržnost v icegeneračnich rodin typu „joinl famtly." v druhém případě převládala existence nukleárních rodin, které si dočasně najímaly čeleď. V souvislosti s výzkumem evropských rodinných forem však nelze opomenout ani mnohem slaršiv„/ť»r// celého domu " Jejími iniciátory se již v polovině IV. století stali Prederie I c Plav a Wilhelm Heinrich Riehl. Sami sebe považovali za současníky úpadku původního, přirozeného uspořádání vicegeneračni mnohočlenné ,j>iiiruirchálni" nebo „kmenové? rodiny (I.e Play - .Jumillc soucite," Riehl - ..Jas gunze J Luis"). \e které žil pohromadě větší počet manželských párů." Tradiční široké společenství domu mělo byl zatlačováno do pozadí díky modernímu individualismu, kapitalistické industrializaci a zesílené urbanizaci prostřednictvím malé jednoduché nukleární rodiny, která však pro svoji vratkost (,/amille instable") nemohla být považována za dostatečnou záruku budoucího společenského systému.'1" Přestože uvedená teorie byla zpochybňována četnými regionálními výzkumy4' i teoretickými studiemi,44 má i v dnešní době své opodstatnění v souvislosti s obrazem každodenního života venkovského i městského obyvatelstva. Poněkud zjednodušená představa užšího společenství lidi náležejících í jednomu domu vycházela z předpokladu mnohem těsnějších osobních vazeb, než jaké jsou obvyklé mezi členy domácnosti dnes. S uvedenou koncepcí je možné se setkat v zobecňujících studiích, které se snaží přiblížit průběh život- " Srov. \V. II. Riehl, Die Naturgeschichte des Volkes als Grundlage einer deutschen Sozial-Politik II! Die Familie, Stuttgart-Augsburg 1856. ': Srov. O. Brunner, Das „ganze Haus' und die „alteuropaisehc Ökonomik." in: Tyt (ed.). Neue Wege der Sozial gesellte lue. Güttingen 1968\ s. 1U3-127. " Srov. A. MacFarlanc. The origins of English individualism The family, property and social transition, Oxford 1978, Týž. Marriage and love in England modes o» reproduction 13UU - 18-10, Oxford 1986. " Blíže \V. Frossbach, Das ..gauze Hans' liasiskalegorie fur das Verständnis der landliehen Gesellschaft deutscher Territorien in der Frühen Neuzeit? in: Blauer ftr Deutsche Landesgeschichte 129,1993, s. 277-314 i niho cyklu jednotlivce.4' Pod pojmem rodina je zde však vnímáno mnohem : širší společenství osob včetně čeledi, přestože ji k svému zaměstnavateli nepoutaly žádné příbuzenské či jiné pokrevní vazby.4" Uvedena teorie nalezla kladné odezvy pouze u některých, nikoliv moderně koncipovaných práci i zabývajících se problematikou rodiny a jejího každodenního života. Přestože v případě hislorickodemogralických bádáni je prokazatelný příklon k sociálním dějinám, sledováni porodnosti, siialečnosti či úmrtnosti prováděné v závislosti na vnějších podmínkách určitého období, ani v dnešní době neztrácí na významu. Téměř čtyři desetiletí jsou /koumány základní rozdíly mezi strukturou rodin) a domácnosti v severozápadní a jihov v chodni Evropě, aniž by zůstala opomenuta pozorováni jejich odlišného ckono mického zazenu v podmínkách protoinduslriálni i pozdější průmyslové společnosti. Na komparativní výzkumy se však neorientuje pouze sociální integrovaná veda. ale i moderně koncipovaná historická demografie. ' Na základě původních či dodatečně vzniklých statistických přehledů, za pomoci rekonstrukce rodin i zcela nezávisle, jsou v makro- i mikrohistorickém • měřítku48 analyzovaný základni rozdíly mezi t/.v. „starým" a „novým" demografickým režimem. \ Základní charakteristika obou období se nejsnáze vysvětluje pomoci rozdílů demografického chováni, které se projevuji v charakteru přirozené I měny obyvatelstva. Biologická stránka reprodukčního procesu je však natolik silným faktorem, že důkazy o vlivu prostředí, společenského zaraženi či příslušnosti k různým profesím apod. zůstávají problematické nejenom pro období do roku 1800, ale zcela zákonitě i pro dobu mnohem starší. V souvislosti se „starým demografickým režimem" se zdůrazňuje především vysoká míra úmrtnosti a porodnosti. Francouzský historik .lacqucs Dupáquier •1 i * Srov. R. Dürr, Mägde in der Stadt Das Beispiel Schwäbisch Hall in der Frühen Scuzcit. Frankfurt am Main 1995; K van Dülmen, Kultura a každodenní žival vraném novověku (16. - A V století) 1. Dum a jeho lidé. Praha 1999 i i * Srov. \V. il llubbarJ. Familiengeschichte Materiálnu zur deutschen Familie « Ende des IS Jahrhunderts. München 1983. ľ. Münch. Lebensformen in der Frühen i. Xeuzeil, Frankfurt am Main-Berlin 1992. '"Blíže A. Ii. Inihof. Historische Demographie heute, Geschichte in Wissenschaft und Unterricht 44. 1993.s. 347-361. • * V souvislosti smikro .i makrohistoríckým pojetím demografie srov. J. I. Knodcl. Demographie hehavior in the past .1 \ludy offourteen German villagc fwputalions in • the tighteenth and neneieenlh Centimes i Cambridge Studies in Population, cconoitt) and society in past ume 6), Cambridge 1988; J. Schlumbohm. Möglichkeiten und a Grenzen Historischer Demographie, Zeitschrift für Historische Forschung 1. 1989. í t 49-53. ; !2 1 •■• uvedene období označuje jako „demograficky systém evropských populaci pred obecným rozšírením omezováni plodnosti." Podle něho se tento režim vyznačoval jednak rysy vitality, jednak křehkosti. Zatímco znakem vitality byla vysoká úroveň manželské plodnosti, jeho křehkost byla způsobena vysokou mírou úmrtnosti." ..Nový demografický režim" nastal vlivem změny ekonomické a následně i sociální struktury soudobé společnosti. 1 ide pozvolna přizpůsobovali své demografické chováni měnícímu se společenskému prostředí, v prvé řadě se \ důsledku probíhající individualizace společnosti i rozpadu tradičních rodinných forem zvýšil sňatkový věk a snížila míra porodnosti. Historická demografie se rámcové nezabývá pouze problematikou při- : rozené měny obyvatelstva a rodinných struktur, důležitým předmětem jejího zájmu jsou takéimigracej Jejich výzkum, obdobně jako sledování mobility městského i venkovského obyvatelstva, se stal jedním / ikjaktuálnějších témat v oblasti sociálních dějin.5' V některých evropských regionech má studium migraci kořeny již od konce 19. století.?: Obecně lze však řici, že j systematické výzkumy prostorového pohybu obyvatelstva se začaly uskutečňovat teprve v povalečných letech v souvislosti s celkovým rozvojem řtisto- ( riekodemografického bádáni. Na základě rozboru evidenčních pramenů byly sledovány důvody, rozsah, intenzita a četnost migraci, mobilitu mestského a venkovského obyvatelstva v období pozdního středověku i raného novovekí; nevyjímaje. Jejich komplexní výzkum s sebou přinesl množství srovná- i " Hli/e J. DupäquicT, ľour la démographle hislorUfue, Paris 11>S4. s, 72-73. Oba demografické režim) i okolnosti jejich změn na přikladu evropské populace přiblížili J. ľ. Bardet-J. Dupáuuier (edd), Ilisloire des populaliones de ľ Európe l-ll, ľaris 1997. " Stávající možnosti studia migraci sc slalv předmětem zajmu ..17 kongresu historických v cd" i Madrid, iwo) a následní i „I. evropské konference mezinárodni komise historičke demografie" (Santiago de (ľompustcla. I993>. Uliže ľ Horská. Konference o migracích v Evropé v Santiagu de i 'ompostela. Historická demografie IX. s. IS4-I88. ' Výzkum přislělinvaleetvi na základě lo/horu sociální sliuktiiiv mési.i K Hiichcr. ftí Bevölkerung von Frankfurt am Main im /V und IS Jahrhundert, lubmgen 1X86; vývoj Studia migraci a mobility dokladuji těž I Malsehinegg A. Müller. .Migration -II anderling Mobilität in Spalnitilelalter und ľruhneiizcit lune Auswahlbibliographie i Medium Accum Ouotidianum 211. Krems 1990. Na nutnost koordinovaných migračních výzkumů upozornil časopis Anales de demographie historii) uc 1970; zvi. J.-ľ. ľoussou. I.e.\ mou vemeni s migratoires er. France et ä partir de la France de la I'm du .VI * stiele au dehnt du .\'L\" siklt: approchepout une Synthese, Tamtéž, s 11 -7X; I II Ilollimgsuorlh. IlutorlcalStuJies of Migration. Tamtéž, s. X7 96; srov. M, Nodl. Kaně novověké městské migrace- telných výsledků, které byly v osmdesátých letech 20. století publikován) dokonce v několika monotematických sbornících a časopisech. Jejich hlavním předmětem zájmu se stalo prostorové přemísťováni obyvatelstva z různých zeměpisných oblasti i společenských vrstev. V případě evropského pojetí historické demografie je zřetelný přikloň t integrované sociální vědě. Místo popisných tabulek a grálu se tak hlási oslovo jejich podrobné analýzy, které na zaklade statistických dat přispívají klepšímu objasněni podstaty existence lidské společnosti. \ uvedených souvislostech je lépe vysvětlitelný i vlastni průběh života příslušníku jednotlivých vrstev mestského i venkovského obyvatelstva 1'ic loze i nadále vznikají tradiční práce charakterizující populační vývoj obecně, do popředi badatelova zajmu se stále vice dostává jednotlivec. Lidská populace, stejné tak jako životni cyklus jednotlivců, jsou stále častěji dáván) do přímých souvislosti s ekonomickým a sociálním vývojem určite oblasti. 2. Obyvatelstvo, rodina a domácnost z pohledu české histoi mgraiic 0 prvotní ucelené zhodnocení populačního vývoje na našem území v poválečném období se pokusila Ludmila Kárníková, která podala obraz, českého obyvatelstva v letech 1754-IV14."'' Její studie představuje významný pokus 0komplexní zhodnoceni populačního vývoje v kontextu všech důležitých, ekonomických a sociálních změn probíhajících v daném období. Zmíněnou problematikou Ludmila Kárníková v podstatě navázala na starší, popisně laděnou práci Otto Plachta/ který se zabýval změnami sociálni struktury i vývojem počtu českého obyvatelstva v lo.-iS. století, /a'.imco Pláchl bvl ve svém badatelském ušili odkázán pouze na soupis) obyvatelstva, jejichž prostřednictvím bylo možné četnost populace jen odhadovat. Kárníková již Perspektive, tendence a mciodicke podnetv nimeekeha hddani 711 ar \HI let. Mill 18. 1997, s. :X9 'ar.. "P. Clare 1) Souden (edd.). Migration and Society in Early Modem England. London 1987; 0. Jarilz - A. Müller (edd.). Migration m der Feudalherrschaft (= Studien zur Historischen Sozialvvisscscliall Xi. I rankltirl am Main Neu Volk I9XX. 4 - I9N. I'raha 1965 r0. Flacht. Udnutost a spoleCenskä Mauna eeskeha statu v l<> lh ttoleti. I'raha 1957 mohla využit mnohem přesnějších informaci /ískaných na základě sčítáni obyvatelstva i pravidelné evidence přirozené měny obyvatelstva. V období, kdy Ludmila Kárníková zveřejnila výsledky své dlouholeté práce, se objevili i mnohem obecnější studie, kterou publikoval /deněk Pavlík.5* Veškerá odborná literatura, jejímž předmětem zájmu se stal vývoj obyvatelstva v předstatistickém období, se až do konce šedesátých let 20. století zabývala zjišťováním co možná neipresnčišího Dočtu obyvatelďvi žijícího na našem území. Za vyvrcholeni uvedených snah je možne pokládáT dílo Františka Dvořáčka, které se svou badatelskou pečlivosti a úplností stalo cenným přinošeni nejenom pro českou, ale i evropskou demografickou literaturu. Spolehlivost Dvořáčkových údajů dodatečné prověřila a v některých detailech na základě vlastních archivních výzkumu ještě doplnila Ludmila Kárníková"" a později i Václav Sekera.1,1 Určeni přesného počtu obyvatelstva českých zemi před rokem 1754 se stalo předmětem zájmu četných hypotéz a přibližných odhadů.62 Hranici nejranějších globálních údajů o počtu obyvatelstva Čech až. na počátek 1S. století posunul František Gabriel."' V souladu s dřívějším Pekařovým odkazem upozornil na soupis obyvatelstva Čech pocházející z roku 1702, který' byl sestaven pro potřeby reorganizace císařského obchodu se soli a zavedení solní přirážky, kterou měl, jakožto přímou daň, uhradit každý obyvatel země.' Značně zkreslenou interpretaci údaju o rozsahu osídleni českých zemi v 16.-19. století provedl na stránkách časopisu Demografie ' /.. Pavlík, Sástin populačního vývoje světa, Praha 1964. v F. Dvořáček. Soupisy obyvatelstva v ( echách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754 - 1921, Praha 1926. ' L. Kárníková, Vývoj obyvatelstva, s. 287-307. ' V. Sekera (cd.). Obyvatelstvo českých zemi v letech 1754-191H. /-//. Praha 1978. •' P. Maur, Historické zprávy o lidnatosti Cech a jejich hodnota, I listoricka demografie 5, 1971. s. 15-37. 1 F. Gabriel, Lidnatost (ech na počátku IS. století 1-2, Demografie V.l%7, s.241-249; 343-348. Edici uvedeného pramene zveřejnili E, Maur - D. PÍSová, Sčítáni konzumentů soli v C echách roku lr()2 Udice pramene. Historická demografie 18. IW4. s. 7-67. Možnostmi jeho lokálního v v užiti se zabýval G. HOIMANN. Panství Dolní l.ukuvíct ve světle soupisu daně Z hlavy r. 1691. Historická demografie 5, 1971, s. 76-81; T)l Panství Újezd Svatého Kříže ve světle přiznáni k dani z hlavy z roku 1691. Výrocm /pravá Okresního archivu Domažlice 9, 1987, s. 36-37. Václav Davídek."" Lidnatosti Tech v období raného novověku se na príkladu lokalit s převážně německým obyvatelstvem zabýval také Alfred Bohmann." Odhady celkového počtu obyvatelstva byly podmíněny soudobou pramennou základnou. Badatelé zpravidla vycházeli Z krajských a celozem-ských údajů o četnosti populace, jež konfrontovali s dalšími sumáři vzniklý-mi z potřeb různých instituci a dochovaných v některých archivních fondech. Přestože mnohé soupisy obyvatelstva z předstatistického období byly v 19. století skartovány a ani lokální sumáře se mnohde nezachovaly, lze ze soupisů obyvatelstva ze 17. i 1K. století získat celou řadu cenných informaci nejenom o počtu, ale i O věkové a sociální skladbě soudobé populace. Starší výzkumy zaměřené na zjišťováni počni obyvatelstva a hustoty osídlení přispívaly k tomu. že se archivní materiál analyzoval s cílem získat obecné poznatky o dlouhodobém populačním vývoji na našem území. Pod vlivem francouzské historiografie se na počátku sedmdesátých let 20. století i na našem území začal prosazovat vvzkum přirozené měnv na základě matriční evidence pomocí metody rekonstrukce rodin, jeho/ hlavním přínosem by la změna pohledu na výzkum populačního vývoje, který již nebyl zkoumán „shora," ze statistických informaci souhrnného charakteru, ale „odspodu", vycházeje z vlastní podstaty rodinného života jednotlivců. Údaje o narozeních či spiše křtech, sňatcích a úmrtích, resp. pohřbech tak začaly být postupně dávány do přímých souvislosti s jednotlivými rodinami, o kterých podávaly své svědectví. Zvláště v oblastech se souvislými řadami matričních záznamu se podařilo vytvořit vcelku spolehlivé východisko pro studium dlouhodobých vývojových trendu porodnosti odpovídajících jednotlivým věkovým skupinám Žen. Zároveň však byly vytvořeny velice vhodne podmínky pro sledováni vývoje kojenecké a dětské úmrt- " V. Davidek. Statistické příspěvky o osídleni a zalidněni české země v 16 a l~ století. Demografie 7. 1965. s. 128-143; Tyž, Statistické příspěvky o demografii české země v 18. století a do poloviny 19. století. Demografie 9, 1967, s. 142-154, 250-254. Iv/. Tisíciletý demografický vývoj ve středočeských farnostech Hiuleč a Kolec. Demografie 11. 1969, s. 338-350; srov. T. Tčmin - V. Tŕmin, K Otázce historického vývoje počtu obyvatelstva Čech. Demografie 16, ľ>74. s 250-256. * A. Bohmann, Die Bevůlkerungszahlen Bôhmens vom 1(> bis mm In Jahrhuiulert, Zeitschrilt Rlr Ostforschung 10, 1961. s. 127-139. '"Srov. (i. Holinami. 1'opuluce na sklonku I7 století. Sborník archivních prací 41, 1991, s. 417-445; H Maur. 1'rohléim demografické struktury v polovině 17 století. Československy časopis historický 19, 11>7I, ,s. 83<>-87l) " Blíže ľ. I lorská. Metody, s 144-145; I- Maur. Na okra/ fram moskyt h metod, > 72-83 136 137 nosti."'' Pro studium úmrtnosti dospělých osob vzhledem k migracím již nebyly podmínky výzkumu tak výhodné. Zvláště při studiu mortalitních krizi se ukázalo výhodne vzájemné srovnáváni výsledku anonymní excerpce, počtu narozených a zemřelých v závislosti na pohlaví a věku jednotlivých osob.70 Na základě matriční evidence, ale i nejrůznějšich soupisu obyvatelstva, se podařilo získat dostatečné množství informací nejenom o osobách náležejících k jednotlivým rodinám a domácnostem, ale i o jejich pohlaví, sociálním a rodinném postaveni, věku a místu původu. Důležitým vodítkem při uskutečňováni časově velice náročné excerpce matrik, jakožto základního předpokladu uskutečněni rekonstrukci indiu, se kromě poddanských a sirotčích seznamů staly lakč soupisy dua i zřídka sc vyskytující matriční indexy. ' lelkovy rozsah pramenné základny evidující obyvatelstvo a časová náročnost i relativní komplikovanost jejího průběhu mnohé zájemce již předem odradila. Jestliže až do poloviny devadesátých let 20. století byla rekonstrukce založena na manuální excerpci matrik a následném sestavovaní rodinných listu, rozvoj kvantitativních metod a výpočetní techniky ji poněkud zjednodušil. Základní podmínkou její realizace však i nadále zůstává potřeba vhodného výběru ucelene pramenné základny i teritoria, na kterém neprevažuje výskyt zcela identických příjmení. " Napr I.. Dušek. Obyvatelstvo města l sti nad Labem do konce 18 století (na zaklade matrik/. Ústí nad Labem 1974. Tyž. Obyvatelstvo Budyné nad Ohři vletech 1701-1850. ÚSH 1985. s. 143-239; P. Mužik. Obyvatelstvo města Domažlic vletech 1651-1830, Sborník archivních prací 26, 1986, s. 103-207. J. Hone. Příspěvek k poznáni populačního vývoje horních městeček t Rekonstrukce 2U3 rodin ročníku 1610 ■ 1690 v matrikách fary Rudolfov u Českých Uudijovic). .WC Phil. el Ilisl 3. 1972. s. 101-125: \V Wowkova - 1.. Fialová. Plodnost vdaných žen v Jablonci nad Xisou do roku 1800. Demografie 34. 1992. s. 223-234 "' Napr. J. Láník, Developmcnt of mortality in ( zech cittes al ihe turu <>/ the /'/' anJ2(r cemurics. Historická demografie 13. 1989. s. 175-192; H. Lasťovková. Ivvo/ úmrtnosti ve farnosti Hostivař v první polovině 18 století. Historická demografie 19. 1995. s. 56-86; M. Vojtíškova, Úmrtnost při prvních třech cholerových epidemiích XIX století v České Lípě. Historická demografie 5, 1971, s. 92-103. "' Možnosti kombinovaného výzkumu pramenů na základě metod) rekonstrukce rodin ověřili E. Caftová - P. I lorska. Obyvatelstvo obce Břevnova v církevních pramenech z lei 1652-1800. AUť Phil. el Ilist. 3. 1972. s. 81-100; E ('áriová. Demogru-ficky výzkum ISroumovska. in: M Dlahová - I Hlavaček (edd ). Břevnov v ěeskveli dějinách, Pratu 1997, s. 69-72. "■' Uvedeny poslup se rozšířil zvlásič v souvislosti s přípravou některých diplomových a doktorandských prací; např. P, Hrabcova. Demografické charakteristiky brněnského obyvatelstva v 18 století ihislorickodemogra/ická studie). Doktorandská práce. FF MU, ' Metoda rekonstrukce rodin je určena především k regionálním výzku- mům demografického vývoje. Přesto zůstává sledovaní dlouhodobý cli popu- t lačníeh trendu i nadále jedním z hlavních výzkumných úkolů historické demografie. K rozšírení pramenné základny potřebné k sledováni přirozené měny obyvatelstva významnou měrou přispěla publikace Václava Sekery, kterou roku 1978 vydal Český statistický úřad. Její autor se v přímé návaznosti na obdobne výzkumy Františka Dvořačka a I mírnily Kárníkové pokusil O další rozbor statistických udajú dokumentujících populační vývoj českých zemi mezi léty 1754-l'ilX. ' Studium přirozené měny obyvatelstva v období pied uskutečněním pivní .l.ilm koir.knpie ll ''h .o v sak mu .i i nadále opu.ii zcela výlučně jen o lokální sond) Souhrnné údaje o |>očlccli narozených, oddaných a zemřelých až. do poloviny 18. století chybějí. Proto výsledky lokálních sond bývají zpravidla konfrontovány s dřívějšími odhady počtu oby v atelstv a cele země. Demograficky vývoj obyvatelstva v oblastních podmínkách nebývá charakterizován zcela izolované, ale v širších souvislostech Zvláštč vzhledem k populačnímu růstu ve druhé polovině 17. a na počátku 18. století je zpravidla zkoumaná také prohlubující sc sociální dileienciace obyvatelstva. V zájmu zabezpečeni dostatečného splněni všech poddanských povinnosti český šlechtický velkostatek prosazoval nedělitelnost usedlosti, důsledkem čehož však přibývalo lidi zčásti nebo zcela odloučených od pudy. ' Průběh přirozené měny obyvatelstva v období mortalitních krizi byI proto konfrontován nejenom s počty narozených a zemřelých, ale na principu vzájemné kauzality i v souvislosti s cenami obili." Zvyšující se počet obyvatelstva v Brno 1999; H. Lasťovková. Demografický vývoj hostivařské farnosti v 18 století. Diplomová práce. II 1 K. Praha 1994 "V. Sekera (cd.). Obyvatelstvo f II ' Napr J Beránková, Demografický vyvol města Kouřimi vletech 1650 1X51), Historická demografie IS. 1994. s. 69-1114. .1 Drabencová, Přirozený pohyh obyvatelstva ve vsi Vraž vletech 161)1 - 1850. Historická demografie 18. 1994. s. 115-126; li. Maur. Populační vývoj českých komorních panství po válec třicetileté, AUC Phil. d Hisl 3. 1972. s. 9-80; " Srov. R. Anděl. Demografické poměry na lennich statcích frýdlantská v první polovině XVII století. Historická demografie 5, 1971. s 66-75, J. Kalserová. Populační vývoj jihočeské vesnice v 17. století a v první polovině 18 století. Historická demografie I. 1967. s. 28-14. J. Křivka, 1'opulaéni vývoj mělnického panMvi vletech I6VJ I'ť>. Tamtéž, s. 7-17. Uvedenou problematiku zobecnil li. Maur. K demografickým aspektom tzv druhého nevolnictví. Historická demografie 8. 19X3. s. 7-44 % Srov. L. Maur. Český komorní velkostatek v ľ století, AUC Phil. el Ilist . Monographia 59. 1975. Praha 1976. s. 1(18-112. období po třicetileté válec vyvolal zájem o ekonomickou situaci zvláště venkovského obyvatelstva,77 způsob bydlení a soudobé zdravotní poměry.'1 Jelikož, údaje o počtu obyvatelstva, jeho struktuře i průběhu přirozené měny byly u nás systematicky evidovány teprve od poloviny 18. století, první práce hodnotící demografický vývoj na našem území byly zpravidla limitovány obdobím uskutečňováni konskripci, sčítání obyvatelstva i vytvářeni statistických přehledu. '' 1'ři studiu populace v 16. - 18. století dlouhodobě převažoval výzkum jen v lokálním měřítku. První objektivnější posouzeni přirozené měny obyvatelstva v Čechách umožnil výzkum mortality mezi léty 1032-1850, zpracovaný na základě statistických dat pocházejících z šestnácti farností." Již drive byl obdobný výzkum uskutečněn pro některé oblasti severní Moravy.1*' Další pokus o obecnější zhodnoceni populačního vývoje na našem území je tak prokazatelný až v roce 1987. Prostřednictvím 12. čísla časopisu Historická demografie byly publikovány příspěvky, které zobecňovaly výsledky lokálních výzkumů nebo vycházely z relativné omezeného počtu dat získaných na základě systematické excerpce pramenů z různých lokalit.1'' V snahách o vytvoření syntézy hodnotící přirozenou měnu na našem územi pokračovala Ludmila Fialová zobecněním výsledků excerpce církevních matrik ze 43 českých a moravskoslezských farností. Teprve jeho prostřed- li. Maur, Poddáni tačnického panství v druhé polovine I" století. Sborník archivních prací 14, 1964. s. 63-65; Sborník archivních prací 15. 1965, s. 277-297; Týž, Česky komorní velkostatek a trh v druhé polovině I" století. Sil 22, 1974, s. 53-113. 71 Např. E. Janoušek, Sekolik demografických dal z české vesnice na počátku 19 století. Historická demografie 2. 1968. s.68. V. Srb - M. Kučera, Vývoj obyvatelstvu českých zemi v XIX. století. Statistika a demografie I, 1959. s. 109-156; L. Kárníková. Vývoj obyvatelstva. " P. Jančárek, Populační vývoj českých zemi v předbělohorském období a problematiků jeho studia. Historická demografie 12. 1987, s. 125-136; Ľ. Maur. Populační důsledky třicetileté války. Historická demografie 12, s. 137-152, ľ lanová. Populační vývoj od poloviny 17.století do konce IX. století. Historická demografie 12, s. 153-175. " li. Maur - P. I lorská (edd.). Dlouhodobé populační trendy na územi ( SK fpředstatisticki období) (= Acta demographiea 4), 1981. 1 Dokoupil - I.. Nesládkova, Vývoj přirozeně měny obyvatelstva severní a severovýchodní Moravy prolostalislickém období. Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostrave 66. ľ-14. 1979. s. 3-35. " P. Jančárek. Populační vyroj českých zemí v předbělohorském období a problematika jeho studia. Historická demografie 12, 1987, s. 125-136; li. Maur, Populační důsledky třicetileté války. Historická demografie 12. s. 137-152; Ľ. Ľanová, Populační vývoj od poloviny I "století do konce J S století, 1 listorická demografie 12, s. 153-175. nictvim se podařilo odbourat mnohé neopodstatnene hypotéz.} a vytvořil konkrétnější představu o populačním vývoji na našem územi v 17. a 18. století,*4 která se zcela zákonité musela projevit také v koncepci dějin obyvatelstva českých zemi. Všechny zmíněné snahy o shrnutí stávajících poznatků z oblasti populačního vývoje českých zemi překonal projekt ,J*řirozená měna obyvatelstva českých zemi v I7, a 18. století" který se podařilo uskutečnit vletech 1996 - 1999. Na základě excerpce matriční evidence pocházející téměř z dvou set farnosti rozkládajících se na území Čech, Moravy a Slezska byla poprvé dokumentována reprodukce obyvatelstva na většině ůzemi našeho státu. Následné mohlo dojit k /přesněni a prohloubeni poznatku o přirozené měně obyvatelstva českých zemi v období raného novověku, zvláště však před rokem 1 754. kdv začína celostátní c. idence obv v.itclstva. Na základě již dostatečně reprezentativního vzorku obyvatelstva se podařilo prokázat, že morové epidemie probíhajíci u nás v letech 1680 a 1713 nepoznamenaly české obyvatelstvo do takové míry, jak se původně předpokládalo. Jestliže mortalitni krize v období třicetileté války dlouhodobě ochromily demografický vývoj českých zemi. účinek obou zmiňovaných demografických krizi byl časové i územně limitován." Ve světle nových údajů bylo zřejmé, že po překonaní demografické krize provázející třicetiletou válku, která měla za následek nejenom citelné sníženi počti; obyvatelstva, ale i pokles sňatečnosti a nalalilv v první polovině 17. století, došlo k nebývalému zvyšováni počtu obyvatelstva, kierv vy v řeholil teprve na počátku 18. století/ Z uvedeného výčtu výzkumu by se mohlo zdát, že če.ská historická demografie se soustředila pouze na průběh přirozené měny či skladbu obyvatelstva, avšak opak je pravdou. Venovala pozornost také prostorovému " L. Fialová. A.' vývoji obyvatelstva přirozenou měnou v českých zemích v 17 a 18 století. Historická demografie IS. 1094, s, 127-166; srov. I.. Dokoupil - L. Nesládkova. K základ-niin tendencím vývoje populace Moravy po třicetileté válce do revoluce 1848, Historická demografie IS. IW4. s. 105-114 ° L Fialovi - P. Horská - M Kučera - F Maur - .1 MUSM M STLOUKAL, liijiny obyvatelstvu českých zemi, Praha 1996 14 Markus (eiinali popírá vliv molových epidemii na sliiikliuii ubvvalckiva pti ukončeni třicetileté války; M Ccrman, Bohemia after the thirl) war-.' mu some theses an population structure, marriage and family, JFH 19. 1994, s. 150 '"Blíže 1. 1 (okoupil a kol . Přirozená měna obyvatelstva českých zenu v I" a /X \loU-ti. Praha |9V9 140 141 polním venkovsko i městské populace.x" ,1 když ve srovnaní s jinými zeměmi, kde se prostorová mobilita stala jedním z nosných v ýzkumných témat, byla českým dějepisectvim odsunula na okraj badatelského zájmu, přestože byly migrace vždy vnímány jako jevy neodmyslitelně náležející k životu podruhů, čeledi, sirotků a žebráků."'' Omezování trvalého i dočasného prostorového pohybu poddaných bylo vnímáno jako jeden ze základních příznaku znevolňování poddaného obyvatelstva, aniž by jeho rozsahu byla věnovaná odpovídající pozornost.'"' Obraz nevolníků trvale ..připoutaných k pudě" byl prvotním produktem poněkud jednostranného rozboru normativních pramenu, který postrádal konfrontaci s obvyklou životní praxi poddaného oby v atelslva. " Teprve na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století začaly být vrchnostenské instrukce dávány do přímých souvislosti s jednotlivými typy prostorového přemísťování venkovského obyvatelstva."* Na příkladu „zbíhání" poddaných v obdobi po ukončeni třicetileté války byla sledována spiše specifická forma třídního boje. nežli konkrétni druh trvale miurace.94 " Názory na výzkum migraci se různí. V širším měřítku jsou chápány jako mechanická měnu obyvatelstva, takže představuji důležitý předmít zájmu demografie. (K. Kalibovi - Z. Pavlík - A. Vodákova, Demografii: Praha 1993. s. 15-16, S2-X-1. V. Srb. IW,í 13. 157: V. Srb - M. Kučera - l . Růžička. Demografie, s 13-14. 353-356) Zároveň jsou však vyčleňovaný lež jako předmět zájmu gcodemografíc, resp geografie obyvatelstva, jež. se v součinnosti s regionálni demografii /abysa pouze vývojem rozmístění a migracemi populace; smi Z Pavlík - J. Rychlaříková - A. Šubrtová. Základ) demografie, s. 28. 44(>-447. " V. Černý. Hospodářské instrukce, Praha 1930, 101-122; O. Pláchl. Lidnatost. s 60-62. 143-156; F. A. Slavik. O popisu Cech po třicetileté válce. Zprávy zemského archivu království českého 3 (191U). s. 102. " J Pekař. Kniha o Kosti, Praha 1998". s. 211-212; A. Klima. Manufakturní období v Cechách. Praha 1955. s 40-42: lyž, Čechy v období temna, Praha 1961.s. 12. K Krofta, Dčiiny selského stavu. Praha 1949". s. 196 2uS. H Šindelář. K otázce zběhlých poddaných u nás Vřehled opatřeni proti poddanským zhěhum od li. - 1&. století. Časopis Společnosti přátel starožitností 57. 1949, s. 163-175; 214-227; F. Vacek. Selský stav v Čechách v letech NIV 1621).ČDV 15. ľ>2X.s 12 24. .1 Pelraň. 1'ohyh poddanského obyvatelstvu a jeho osobni právní vztahy v Čechách v době předbělohorské. Československy časopis historický 5. 1957, s 26 58. 399-147; I v ž. Poddaný lid v < echách na prolni třicetileté války. Praha 11«>4. s. 181 -268. " J. Petráň. 1'ohyh poddanského obyvatelstva a jeho osobni právní vztahy v Čechách v době předbělohorské. Československý časopis historicky 5, 1957. s. 26-58. 399-447; I yž. Poddaný lid v ( echách na prahu třicetileté války. Praha 1964. s. 181-268. " A. Mika. Problém počátku nevolnictví v ('echách. Československy časopis historický 5, 1957, s. 226-248; B, Šindelář. Zbíhání poddaných v českých zemích po třicetileté válce. Na možnosti výzkumu některých legálních forem migraci a mobilit) poddaného obyvatelstva v souvislosti s pracovním uplatněním či uzavřením sňatku na počátku osmdesátých let 20. století upozornil Eduard Maur.' Jednotlivé typy raně novověkých migraci a mobility, ke kterým hojně docházelo i v českém prostředí, jsou i nadále opomíjen) a jejich systematický výzkum založený na komparativním studiu situace v několika regionech s odlišnou společenskou či ekonomickou strukturou zůstav a i nadále poněkud výjimečným jevem."" Na základě kvantitativní analýz) několika evidenčních pramenu z oblasti jižních Cech se jej pokusili realizovat JosefGrulich .i Hermann /.eillholer. Obdobně jako v západoevropské hiMoriogrsilii, lak i ■■ případě české historické demografie je od devadesátých let 20 slolcli patrn) určil) příklon k sociálním dějinám."" K uvedené orientaci přispělo poměrně velké množstv i teoretických studii zabývajících se možnostmi aplikace nových metod historického badáni, zvláště však historické a kulturní antropologie, ČMM 100. 1981. s. 101 126; M. Toegcl. Zbíhání poddaných na pardubickém panství v druhé polovině 17 violeti. Sil 7. 1960, s. 191-222. " E. Maur. K demografickým aspektům, s. 7 4í. lyž. I)a\ Oesinde in ttohmen in det Fruhen Seuzeil. Aela dcmogruphica 13. 1907. s. 75-94. Iv/, Čeleď a tovaryii v Čechách v soupisu podle viry z roku 1(<51. Historická demografie 23, 1999, s 85-135: E. Citová, Prameny k vývoji migraci viechach (17 a IX stolem. Historická demografie 10, 1986, s. 145-1011 "Statkovými migracemi, ke kterým docházelo na jihu Čech v období novověku, se systematicky zabývala H Štěrbina, vývoj tňatečnosti v lokalitě Novttsedly nad Ntiárkou vletech 1686 ľ/ln. Historická demografie 11. 1987. s 115-120; Táž. .S/io-Učnost a sňatková migrace ve farnosti Střelecké Hostíce v letech 16-15 1890. JSI i 58. 1989, s. 125- 35; okrajově též J kalscrová. Populační vývoj, s. 33. Rozsah migrací za hranice panství a země sledoval J. Záloha. Die Bevolkerungsemigralion zwischen der ílerrschaft Český Krumlov (Krumau. ČSFR) und Oberosierreicli im 17 und 18 Jahr-hunderl. Jahibuch des (Jhcroslcrtcichisclics Museums Věnem I 35, 1990, s 1 35-14(1 s" J Grulich. ľtevodx poddanských nemovitosti a migrace ab\vatJ\iv,i na pint < <••/( Situace na Chvnovsku v druhé polovině 17. a ^fl staletí.in: J. Machačova - J. Matějček (edd). Studie k sociálním dejinám 6. 2001. Kutná Ilora-Praha-Upava 2001, s. 117-136; J. Grulich - 11 Zeitlhofer, Migrace jihočeského obyvatelstva v obdobi před třu vtilettm válkou a po leiim ukončeni. Historická demografie 22. I91)X. s 79-105 " Srov. P. Horská. K otázce soctětlně diferenciační historii ké demografie. Sborník archivních prací 41. 1991, s 263-269; laž. Česká a francouzská historická demografie roku 1999 po třiceti letech konlaktit-jakdáJe? Historická demografie 23. 1999. s. 5-13. "Např. A. Gellner. Antropologie a Evropo. Česky lid. 81. 1004. s 89-94; J Horsky. Historická demografie a nově metodické pohledy na sociálni dejiny. Historiek.i demografie 19, 1995, s. 135-154; V llubinger. Antropologie a modcrnosl, Čcskj lid, 85. 1998. s. 97-113; .1 Petráň led.). Dětiny hmotné kultury II 1 Kultura každodenního ■ 143 K jejich uplatněni v praxi došlo především v rámci výzkumu odlišných rodinných Torem,"" jejich/ pojetí u nás ovlivnila nejenom rakouská, ale i britská, francouzská a německá historiografie. V českém i slovenském prostředí byla ověřena Lasletlova. Mitterauero-va i Imhofova typologie rodin. "' Jejich konkrétní obraz byl dáván do přímých souvislosti s llajnalovou linii'"" či představou Miiterauerovych ekotypů ". ale i s procesem protoindustriali/ace , V souvislosti s uvedenými pokusy, a zvláště však s ohledem na obraz sociální každodennosti nezůstala opomenuta ani poněkud zastaralá lil nunciova ..teorie celého domu". Mnohem více se však uplatňovalo moderní pojetí sociální každodennosti vnímané v rámci životních cvklu i osobních stratech života od Id Jo l!i století, Praha 1995; 1. 1'ctráiiová, Sové liistoricko-antropologicíé proudy evropského národopisu (Kproblému integrované ..historické sociálni vědy"), (esky lul 7x. 1991, 21-29; A Simfinková, Ke vztahu historiografie o antropologie: perspektivy aplikováni antropologických přístupu na historické výzkum. Český lid 82. I"W5, s. 99-111; I.. Yalensiová - N. Wachtel. Historicko antropologie. Česky lid 85. 1998, s 193-201 Napi CL Čaftô^ft Studium historické rodiny, Demografie 34. 1992. s. 131-136; L C áriová - P. Horská, Existuje středoevropský model rodiny pro předstalistické obdob? m B. Filipcová (cd.). Sňalcčnost a rodina. Pralia 1992. s 90-ln'