fh . SouohT-o^! tefofis , yxxitt, MIM*),* i*-1* Decentralizace osídlení - vize a realita' Část druhá: decentralizace v realitě České republiky HANA LIBROVÁ Škola sociálních studií FF MU, Brno The Decentralisation of Settlements - Vision and Reality Part Two: Deconcentration in the Reality of the Czech Republic Abstract: The second pan of the text deals with a statistical portrait of contemporary migration flows in the Czech Republic. In summary, the concentration trend still prevails. Data confirm the general low migration image oľ Czech people. This ■ phenomenon is notable for example in comparison with migration behaviour of the Northern American population. In some regions, 80% of the inhabitants have never moved house even"within the boundaries at the given region. During the 1980's and the 1990's, big cities (Prague included) lost their considerable attraction. This trend does not seem to he surprising from an international perspective. Considering the radical intrapolitica! changes and the anticipated social dynamism of the Czech republic, we could however have expected a different trend. In the deconcentration shifts, regions with high landscape and ecological value are becoming the centre of migrants' interest. They arc moving in particular to suburbs - suburban migration of people within the highest income categories. There also exists, even though statistically irrelevant, a phenomenon'called „elite" migration. (Here the docs not mean „elite" in the traditional sociological meaning of the word.) It means especially two phenomena: (!) elderly people, from higher income brackets, who have decided lo move permanently do their holiday house, and (2) working people, often young families, also leave the city for the country. Most remarkably to find an „alternative" system. These people often stand in the centre of the social and cultural revival of country areas. They participate in formal and informal structures of leadership in the village community. Through the character of their profession, their endeavour to self-sufficiency, their family life, their moderate consumption, and intensive spiritual life they fulfil some of the features of ecological decentralisation. Sociologický časopis, 1997, Vol. 33 (No. 1: 27-40) Statistický obraz . -i Data o vývoji počtu obyvatelstva z hlediska územního rozložení dokládají, že se po dlouholeté koncentraci zvolnil urbanizační pohyb obyvatelstva. Statistický obraz vývoje Wdlení není ovsem dán jen stěhováním. Jakkoli v něm hrají vnitrostátní migrace pod-.statnou roli, v určité míre do něj intervenují i dva další faktory: Relativně malou vahou působí přirozená reprodukce. Významnejšou v celkových bilancích administrativní zrně- i 1________________________ i i [ i !*)T)ekuji PhDr. Milanu Alešovi, CSc, doc. RNDr. Aloisů Andrlcmu, CSc, KNDr. Dušanu Drbo-iiilavovi, CSc. a RNDr. Zdeňku Čermákovi, CSc. za konzultace v oboru demografie a geografie jobyvatclstva. Za cenné připomínky dekuji také kolegovi PhDr. Liboru Musilovi, CSc. j"^ Veškerou korespondenci posílejte na adresu: Doc. RNDr, Hana Librová, CSc, katedra sociologie, Škola sociálních studií PF MU, Arne Nováka 1,660 88 Brno, fax (05) 41 12 14 06. 27 Sociologický časopis, XXXIII, (1/1997) ny, k nimž došlo v 90. letech. Jde o úřední odloučení malých obcí od větších obcí a měst které situaci vrátilo zhruba do 70. iet [Andrle 1996]. V tomto článku se zajímáme o venkovské obce (podle demografického úzu sídía do 2 000 obyvatel). V důsledku zmíněných úředních aktů bylo v léto velikostní kategorii nove zaregistrováno 71 022 obyvatel. Sociolog tedy musí být při četbě statistik obezřetný. Vycte-h v meh, že v malých obcích v letech 1991-95 ubylo pouze 24 808 obyvatel pak v realitě, která zajímá sociologii, šlo o reálný úbytek (migrací a přirozenou měnou) 95 828 obyvatel. p Malé obce se tedy nadále vylidňují, byť v podstatně menší míře než doposud Průměrné číslo pro malé obce České republiky je celkový úbytek 1,93 na 1 000 obyvateli Uvedená hodnota je ovšem silně variabilní podle oblastí, což se statisticky projeví v číslech sumarizujících situaci v malých sídlech podle okresů, viz tabulku 1. Tabulka !. Úhrn obcí do 2 000 obyvatel (v okresech) s nejvyššími a nejnižšími celkovými přírůstky (- úbytky) obyvatelstva 1991-1995 v ročním průměru na 1 000 obyvatel Přírůstek (+)/Úbytek (-) Ústi nad Labem Sokolov _' Frýdek-Mislek ,',. Tachov ' Cheb 504 Nový Jičín ,' Liberec .' Dččín ^44 Olomouc ,'.„ n ->j48 °Pava_____________________________ 339 Průměr ČR ~ ~~ ——-------' - Nymburk ~~ " ' — Rakovník , . „ Pelhřimov ,■' v, , -"»98 Klatovy _? ^ Tábor _7'g5 Benešov _g'04 Strakonice «*._ Plzeň-jih [B'42 Kutná Hora „V, Písek ' _________________ -11,57 Pramen: Andrle [1996] Rozhodující roli ve změnách územního vývoje obyvatelstva hrají migrační pohyby Věnujme se dále pravě stěhování obyvatelstva. vatÍ reenf "^°^^ ' ^ ""JfiüU "^**»* ^'l*"*** 2,72 na I 000 oby- 2B Hana Librová: Decentralizace osídleni - viie a realita. Část druhá Čísla o tzv. relativním migračním obratu2 pro celou Českou republiku potvrzují představu i zkušenost o malé „stěhovavosti" Čechů.3 Nejvíce migrací se přitom děje jen na krátké vzdálenosti, z obce do obce v rámci okresu, 46 % obyvatel České republiky žije v obci, v níž se narodili (přesněji v místě trvalého bydliště matky v době porodu), 66 % žije v okresu svého rodiště; např. v okrese Uherské Hradiště žije 83,8 % rodáků, v okrese Hodonín 82 %, Žďár nad Sázavou 80,4 %, v okrese Blansko 79,4 %4 [Rodáci 1994], Běžné vysvětlení sídelní stability na území Čech a Moravy, které hledá příčiny v nedostatku bytů a v neexistenci trhu s byty, je jen parciální - rozhodně se netýká právě decentralizací. Pokud jsme se v minulých desítiletích domnívali, že naše malá slěhovavost byla způsobena politickou a ekonomickou a sociální ztuhlosti socialistické společnosti, mohli jsme čekat v hodnotách migračního obratu po roce 1989 ráznou proměnu. Změna v celostátních hodnotách migračního obratu však v tomto desítiletí nenastala. Naopak, v devadesátých letech počet stěhujících se trvale klesá. Zatímco v roce 1990 se v ČR přestěhovalo 280 994 občanů, v roce 1995 to bylo jen 204 000 lidí. Nabízí se řada možných vysvětlení pro přetrvávající nízkou mobilitu Čechů: připadá-li nám neexaktní představa o jakémsi trvalém, národním a historicky podmíněném, rysu, můžeme myslet na fakt, že bytová situace se zatím nezlepšila, ba že se pro mnohé zhoršila. Lze brát v úvahu obtíže v hledání pracovních příležitostí. V souvislosti s malou prostorovou mobilitou se však nabízí i obecnější a složitější otázka po charakteru sociální a ekonomické dynamiky u nás. Zajímáme-li se o osudy malých sídel, předpokládali bychom jako významný impuls pro migrace především útlum a strukturální změny v českém zemědělství. Mohly být zdrojem nové urbanizační viny. K této vlně však, jak víme, nedošlo. Je sice fakt, že ve venkovských obcích je stěhování relativně (!) nejdynamičtější - ročně se v ntch vymění 5 % lidí [Andrle 1996]; tato migrace však v 90. letech neznamená jen vystěhování, ale v rostoucí míře už i přistěhování. Muíivacc a geografické eile migraci' Nabízí se otázka, zda pozitivní hodnocení venkova, o němž jsem psala v první části (Sociologický časopis 32, č. 3, s. 285-296), nezůstává pouhou slovní deklarací. Do jaké míry odpovídají vyjádření respondentů o potenciální dekoncentrační migraci a verbalizo-vané sídelní preference faktickému pohybu obyvatelstva? Ze zahraniční i naší geografické literatury [Drbohlav 1991a] víme, že vazba mezi těmito fenomény může mít různou sílu, která je závislá napr. na věku,5 na stupni vývoje 2) Součet počtu přistěhovalých a vystěhovalých na 10 tisíc obyvatel středního stavu. 3) Takovou zkušenost udělaly v posledních letech i zahraniční firmy, které si stěžují na malou ochotu Cechů měnit nejen pracovní místo, ale i bydliště. 4) Nejméně rodáků žije v okrese Tachov (47,7 %), Sokolov (48, 0 %), následuje Chomutov, Cheb a Karlovy Vary. 5) L a len tne se asi ve zjišťovaném kalendářním věku uplatňuje tzv. věk ekonomický. Nejstarší a nejmladší jsou nejméně vázání pracovními podmínkami bydliště, 29 Sociologický časopis, XXXIIl, (1/1997) společností6 a na motivačním pozadí migračních preferencí. V souladu s obsahovým zaměřením tohoto článku věnujme pozornost právě motivacím migračního chování. Chceme-li se při hledání migračních motivací obrátil na rutinní statistiky, zjistíme, že evidence důvodů stěhování je problematická, ne-1 i pro sociologa nepoužitelná.7 Zastavme se krátce ti způsobu, jímž tu statistiky získávají primární informace: Osoba, která se stěhuje, vyplňuje při přihlášce k trvalému pobytu v místě bydliště formulář, na kterém zatrhne jednu z předložených variant: „změna pracoviště, přiblížení k pracovišti, učení nebo studium, zdravotní důvody, sňatek, rozvod, bytové důvody, následování rodinného \ příslušníka, jiné důvody11. Ačkoliv tedy demografické výzkumy konstatují v sídelních preferencích jako dominantní „ekologické důvody" [např. Drbohlav 1992, Bartoňová a Drbohlav 1993], demografická statistika je vůbec neeviduje.8 Statistikové se domnívají, že environmentálne orientované motivy lze zahrnout pod pojem „zdravotní důvody", což I je samozřejmě neudržitelné. Lze si dokonce představit životní situaci, kdy se lidé stěliují :j ze zdravotních důvodů z odlehlých oblastí do velkých měst. Kontaminace environmen-tálních a zdravotních důvodů také zcela ignoruje demografickými výzkumy dolezenou skutečnost [Drbohlav 1991b, 1992], že v migračních preferencích sehrávají roli také jiné ;| „ekologické" vlastnosti cílové oblasti než vlastnosti hygienické; významnou roli hraje napr. stránka estetická nebo rekreační. A to nehovořím o ekologických decentralizačních „bioregionálních" snahách, jimiž se zabývá tento článek. Ty nemusejí mít se zdravotními důvody společného vůbec nic. Nepřímou informaci o motivech stěhování mohou poskytnout údaje o stěhování mezi okresy a ovšem také fakt vnitrostátního stěhování z Prahy. Určitě je zajímavé, že Praha, v historii až doposud vysněný cíl migrací a oblast s nejnižší nezaměstnaností, ztrácela v 90. letech poněkud na přitažlivosti. Migrační přírůstek nevyrovnává ani rostoucí ztrátu obyvatelstva přirozenou měnou, a tak počet obyvatel Prahy od roku 1993 klesá.9 Při hodnocení tohoto faktu musíme vzít na vědomí poměrně silnou tzv. suburbánni migraci Pražanů, o níž bude řeč dále. Hana Librová: Decentralizace osídleni - vize a realita. Část druhá Tabulka 2. Přírůstek obyvatelstva Prahy v letech 1989- ---------- -up» 1994 přístčhovalí vystěhovalí migraCní přirozený celkový do Prahy z Prahy přírůstek přírůstek přírůstek 1989 17 470 10 219 7 251 -3 573 3 678 1990 17 905 13 781 4 124 -3 792 323 1991 17 504 13 093 4411 -2 849 I 5Ö2 1992 15 421 11 60S 3813 -3 387 426 1993 15 478 12 198 3 280 -3 595 -315 1994 12 777 10 6Ö4 2 113 -4 585 -2 472 Pramen: Pohyb obyvatelstva 1989-1991, Stav a pohyb obyvatelstva 1992-1994. O důvodech migrace vypovídají něco i změny v migrační atraktivitě jednotlivých oblastí, resp. okresů. Z tabulky 3, která vytváří z tohoto hlediska mezi okresy pořadí, je v letech 1961-1991 zřetelný posun od oblastí nabízející ekonomické výhody k okresům vyznačujícím se zdravým prostředím, esteticky a rekreačně cennou krajinou (Bartoňová a Drbo- Tilav 1993]. Silně se zvětšila přitažlivost „ekologicky čistých" okresů jižních Čech i výběžku Čech východních. Cíle reálné migrace v letech se tak relativně přibližovaly ;k verbálně vyjádřeným ideálům místa bydlení (srv. první část této stati). Nápadně rostl p'migrační zájem o okresy západního pohraničí, napr. Cheb a Tachov, kde je třeba myslet především na vliv otevření hranic. Tabulka 3 zároveň dokládá i posun k poměrně silnému vystěhovalectví z ekologicky narušených urbanizovaných oblastí, ze severních Čech a z Ostravska.10 Podle názoru geografů (Drbohlav - ústní sdělení) se zdá, že se dnes v migracích I.^některých skupin obyvatelstva opět výrazněji prosazují ekonomické důvody, situace na *i;trhu práce, výše mzdy apod., což lze klasifikovat jako částečné přiblížení k migrační Hpodmíněnosti rozvojových zemí. Je možné, že správnost těchto odhadů je aspoň názna-;::"-kem potvrzena v tabulce 4, která přináší nová data o okresech s nejvyššími migračními přírůstky (a úbytky) obyvatelstva pro léta 1991-1995. 6) Je napF. prokázáno, že v tzv. rozvojových zemích cíle skutečné migrace poměrně pevně korelují s cíli deklarovanými - oboje směřuje do velkoměst, zatímco v zemích průmyslově rozvinutých byl v 70. letech pozorován rozpor mezi ekonomicky motivovanou migrací a verbální preferencí, zdů-: raziíující význam klidného a spokojeného života [Drbohlav 1991a]. Podle novějších informací! však dnes v ekonomicky bohatých zemích roste shoda mezi cíli migrací a slovní preferencí, a to ve j smyslu jejich „ekologičnosti". 7) Z publikovaných statistických dat se sociolog nedozví nicTt^i o vlastnostech migrantů, o jejich věku, vzdělání, zaměstnání apod. I zde je odkázán na sociologický výzkum. 8) Bylo by to z hlediska historické geneze statistických klasifikací pochopitelné, nebýt toho, že v roce 1986 byla prováděna inovace klasifikací! ^ Podyheá situace je v naších Jalš'cb fcsii velkoměstech s výj'mkouOlwiiouce.. ,*°)Tzde si sociolog povzdechne, že neví nic o tom, co je tu pro něj nejzajímavější; jak je migrace z'éta>b,;,. >i.í renesanci drobné zemědělské činnosti. Do našeho obrazu intervenuje ovšem zásadním způsobeni dramatická obtížnost místní zemědělské výroby při zemědělské politice, která připouští neomezenou konkurenci produktů vyráběných v indtistriálním zemědělství. Zvýhodnění produktů místních zemědělců na trhu ze strany uvědomělých zákazníků formou FAIR TRADE sotva u nás můžeme očekávat, A sotva můžeme čekat takovou podporu v rozhodujícím měřítku kdekoliv jinde ve světě. Přesto lze říci, že míra samozásobitelství domácností zůstává na Českém a moravském venkově velká a že se mírně zvyšuje i samozásobitelství v rámci obce (nápadně např. v prodeji mléka), U nás je nyní rozšířené o omezené hospodaření na restitučních nemovitostech a o mírný rozvoj místních řemesel a služeb. Migranti z měst, včetně chalupářů, k němu přispívají spíše symbolickou, ale právě proto nezanedbatelnou měrou. V některých lokalitách roste sebevědomí venkova a s ním společenský a kulturní život. Ani zde nelze pominout roli migrantů z mést, kteří se někdy sami stavějí do jeho čela. HANA LIBROVÁ vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně, absolvovala vědeckou přípravu v sociologii na Filozofickú fakultě KU v Bratislavě. Na katedře sociologie Školy sociálních studii na Filozofické fakultě MU v Brně se zabývá tématy stojícími na pomezi společenských a přírodních věd, především sociologickými aspekty ekologických problémů. Napsala knihy Sociální potřeba a hodnota krajiny (Brno, Spisy FF UJEP 1987), Láska ke krajině? (Brno, Blok 1988), Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti (Brno, Veronica, Hnutí DUHA 199-1) Literatur;) Andrte, A, 1995. „Změny v sídelní struktuře obyvatelstva." Moderní obec, č. 3: 24-26. Andrlc, A. 1996. „Uzemní aspekty vývoje obyvatelstva 1991-1995," Státní správa a samospráva, e. 40. Bartoňová, D., D. Drbohlav 1993. „Migrační atraktivita v regionálním pohledu (okresy OR v letech 1961-1991)." Demografie 35: 95-107 Dejmal, I. 1994. „Kořeny vztahů ke krajině;' Veronica, 4, zvláštní vydání: 1-4. Drbohiav, D. 1991a. „K problematice vztahu preference - migrace." Zprávy Geografického ústavu C,i>íf/2S,č. 3:29-38. Drbohlav, D. 1991b, „Mentální mapa ČSFR. Definice, aplikace, podmíněnost." Sborník České geografické společnosti 96, č. 3: 163-176. Drbohlav, D. 1992. „Kam a proč? Regionální a sídelní preference obyvatelstva Prahy." Demografie 34: 40-51. Lapka, Vi. et al. 1995. „Land, Culture and Crisis," Národní zpráva pro řešeni projektu EU za rok 1994. České Budějovice: Ustav ekologie krajiny AV ČR. Librová. 1-1. 1975. „Dva typy druhého bydleni v ČSR:1 Sborník prací FF UJEP, G 19: 53-64. Librová, li. 1988. Láska ke krajině? Brno: Blok, Librová, 1-1. 1994a. Pestři a zeleni. Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Brno: Veronica a Duha. Librová, H. 1994b, „Zmírnění konzumu jako prestižní forma stylu života v Holandsku." Sociologický časopis 30: 513-521. Pohyb obyvatelstva v ČR za léta 1990,1991. Praha: ČSÚ. Richter, R. 1993, „Lebensslille in der Partizapation zu Umwelt fragen." österreichische Zeitschrift für Soziologie 18: 101-106. 39 Sociologický časopis, XXXIII, (1/1997) Rodáci. Struktura obyvatelstva českých okresů podle bydliště v dobé narozoení 1994. Česká statistika. Praha: ČSÚ. Rudolph, P. 1993. „Dorf und Dorfsoziologie im Wandel, Zum Problem einer Neuorientierung," Angewandte Sozialforschung IS: 4I-58. Ŕehák, S. 1994. „Demografický vývoj venkova." Veronica, 4. zvláštni vydáni: 16-20. Sčítáni lidu, domüa bytů 1991. 1993. Praha: ČSÚ. Schumacher. E. P. 1975. Small is Beautiful - Technolog with a Human Face. New York. Srb, V. 1991. „Stehování obyvatelstva v Československu a důvody migrace 1986-1988." Demografie 33: 78-84. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 1992-94 (předběžné výsledky), Praha: ČSÚ. Toffler, A. 1980. The Third Wave. New York: W. Morrow. Vývoj obyvatelstva 1991-1995 podle velikostních skupin obcí a jmenovité obcí s 5 000-9 999 obyvateli. 1996. Praha: Terplan. Summary History has already experienced numerous waves characterised by dreaming of country life. The Current wave is linked with the.search for a solution to ecological problems (typically in bioregion-alism). Severn! authors háve found analogies between life in small communities and the biological principles of ecosystems: e.g. the absence of a controlling centre, the co-operation between self-sufficient units and territorial principle. The decreases in transport, citizen responsibility and social cohesion are often said to be the other virtues ofdeconcentrated communities. We can simultaneously hear the voice of criticism: it refers to the danger of totalitarianism. Contemporary population growth demands to be concentrated in cities to preserve areas of wild ecosystems Whether decisions are truly ecologically motivated, as far as localities are concerned, is however doubtful. Moreover, it would be difficult to ignore the actual improbabilities behind deeoneentration migrations. Sociological surveys, however, prove the positive evaluation of a country life style among Czech people, both town and country people. Research on potential migrations showed a growing interest in areas of great landscape value. The concentration trend is, on the other hand, decreasing — which is also due to the growing number of migration from cities to villages. These migrations are chiefly true for people within the highest income groups and are called suburban migration. A more detailed study shows, in a statistically insignificant size, the migration of two other interesting groups of town dwellers to the countryside: one group consists in elderly people who have decided to move permanently to their holiday house; the second group consists in young families seeking better and alternative living conditions. Typically, these families become involved into the local political and cultural life and are moderate consumers. These features tend more towards the already mentioned ecologically convenient lifestyle than the comeback of a new 61)'s generation.