3. Holistický přístup ke struktuře a funkci mokřadů a jejich degradaci Wilhelm Rípl, Jan Pokorný, Martina Eiseltová a Steve Ridgill Holistický přístup k péči o mokřady Funkci mokřadů v krajině a jejich možnou degradaci můžeme pochopit pouze při perlivém zvážení všech procesů v prostoru a čase, tedy aplikací tzv, holistického přístupu. Uvedeme-li do souvislosti pochody živých organismů, koloběh vody a spotřebu energie, uvidíme tyto procesy v novém světle. Porozumění, jak jsou energeticky řízené procesy, koloběh vody a procesy živých organismů vzájemně propojeny a na sobě závislé, nám umožní nový pohled na destabilizuj ící vlivy člověka na ekosystémy. Holistický přistup k hospodaření s mokřady je předpokladem pro napraveni současné nerovnováhy a obnovení stability systému. Stav a pravděpodobná délka života povodí a v něm se vyskytujících přirozených vodních systémů jsou určovány účinností systému snižovat odtok neobnovíte!ných rozpuštěných látek z povodí. Člověk tyto ekosystémy destabilizuje náhodným rozdělováním energie v prostoru i v čase, což vede ke snížení efektivnosti systému (a tedy i stability) a velkému nárůstu nevratných ztrát látek. Během posledních sta let se nevratný odtok látek (zejména bazických kationtů) povrchovými vodami do moře často více než stonásobil, takže ztráty látek ze zemědělských ploch mnohdy převyšuji jednu tunu z hektaru za rok. Používání umělých hnojiv tyto ztráty těžko nahradí, neboť dusík a fosfor představují dohromady pouhé 1 až 2% odnesené hmoty. Necitlivé hospodaření člověka v krajině narušilo koloběh vody i jeho propojení s tokem energie a transportem látek. Nezbytným předpokladem pro snížení ztrát vody a látek z krajiny je obnova vegetace a vodou nasycených půd. Mokřady, jež účinně disipují energii v prostoru a Čase, pomáhají zvlhčovat podnebí, zkracovat a uzavírat koloběh vody, udržovat vysokou hladinu podzemní vody, udržovat vysoký obsah živin a minerálních látek v půdě a tím minimalizovat jejich ztráty. Při obnově a novém rozvoji povodí a jejich přirozených vodních ekosystémů je nutno vzít v úvahu všechny tyto aspekty. Historický vývoj krajiny Paleolímnologícké výzkumy jíhošvédských jezer, které vedl na začátku 70. let Digerfeldt a jež byly zaměřeny na pochopení vývoje krajiny, odhalily podmínky panující v povodí od 16 Wetlands International 32 1996 Holistický přístup ke struktuře a funkci mokřadů a jejich degradaci \ " I Fázel Fáze 2 Fáze 3 Fáze 4 Fáze 5 UOOOpř. n. I. 9000 pf. n. I. eutrotizace acidifikace 1500 pí. n. I. 0 2000 ?? ■- Obřízek 1. Plošné ztráty látek odnesených vodou v postglacial ním období ze severoevropských povodí. Fáze/Časové období Vývoj reaktivity a koncentrace nábojů v rtcipientních vadách Odtokový faktor baží Odtokový faktor živin PH vodivost |i5 cnr1 Fáze 1: l300OÍ90CO|r:«- L Pionýrská vegetace Fáze 2:9000-1 SOOpf.n.1 Klimaxové pomery Fíze3:1500pf.n.l.-1850n.Í. Rozvoj lidské společnosti 6,5-8 6,5-8 +-9 20-200 10-40 30-300 .. -:;vi-;. 2-3 - ; 1 *- 2-S f-i 2-10 ' 1 5-100 Fáze A: 1850-2000 Desert i íikace 1-11 50-1000 5-100 10-1000 FízeS:j»UO0O'v Obnova před dÄn zaledněrtímí Města Doprava potravin a stavebních materiálů z okolních území. Příkon energie dopravou, stavebními pracemi, využíváním podzemní vody. Nevratný odtok látek z bodových zdrojů do povrchových vod -cca 20% celkového množství odnesených rozpuštěných látek; žádná recyklace hmoty v krajině. Přívod částečně upravených splašků a deíťových vod bohatých na soli do recipientů. Živiny (P a N) ve skutečnosti tvoří méně než 1 -3% toku látek. Odtok látek do recipientů cca 1 t ha*1 ročně > Wetlands International 32 ■ 7996 W. Ripl, J. Pokorný, M. Eiseltová a S. Ridgill Holistický ekolog Poté, co jsme popsali, k jak velkým ztrátám látek dochází, je zřejmé, že samotné ztráty živin (N, P) nejsou zatím prvořadým problémem severoevropských ani dalších povodí. Problémem je přecenění a přetížení schopností systému daleko za mez vlastní autoregulace (samočistení) příliš velkým tokem energie a látek a v souvislosti s tím degradací biologických struktur, které regulují transportní a metabolické děje. Problémem je neřízený rozkolísaný příkon energie, zrychlený tok vody, silné kolísání hladiny spodní vody a následná biochemická oxidatívni eroze půd (oxidace amoniaku na kyselinu dusičnou, síry na kyselinu sírovou, uhlíku na kyselinu uhličitou, a přidružený únik kationtů z půdy), které také vedou ke ztrátám hmoty. Navíc se problém zhoršuje stále silnějším Čerpáním podzemní vody a vypouštěním splašků do povrchové vody. Uzemni analýzy v severním Německu ukázaly, že problém acidifikace, ubývání lesů a znehodnocování pitné vody stoupajícím obsahem nitrátů ve spodní vodě má jednu prostou příčinu, totiž neuspořádanou nefázovanou kinetiku oxidačních procesů ve vysušené, provzdušněné a poté při srážkách zvlhčené půdě. Jestliže použijeme heuristických modelů ke stanovení charakteru rozmístění procesů v prostoru a čase, vytvořených třeba pro plochu povodí, potom stačí ke zjištění stavu systému pouze poměrně jednoduchá měřeni vodivosti spolu s měřením průtoku (hustoty prošlých nábojů se mohou počítat jako energie pomocí Nernst-Petersenovy rovnice k ustavení energetické rovnováhy v ekosystému). Heuristické regionální modely a monitorování prostředí, založené na sledování energie (hustota toku protonů) a koloběhu vody, poskytují prostředky pro pochopení soudržnosti systému, čehož se nedá dosáhnout integrací rychlostí jednotlivých procesů. Jde v zásadě spíše o nelineární děje, rozmístěné v prostoru i čase, než o děje lineárni; a nedají se tudíž spojit do celkových ročních úhrnů. Pouze holistický školení ekologové budou v budoucnosti schopní zprostředkovat nezbytné vyjasnění místních časově souvisejících funkcí ekosystémů včetně činnosti člověka a přispět k systémovým řešením. Nový rozvoj povodí Posílení rozvoje přirozeného rostlinného krytu Pokud chceme dosáhnout nového rozvoje povodí, v němž přirozené koloběhy byly částečně nebo úplně zničené, musíme učinit opatření na všech územích povodí (obrázek 7). Horní části povodí jsou nejcitlivější k vymývání pudy povrchovou vodou. Tudíž hlavním zájmem při obnově povodí bude zajistit, aby horní území povodí byla pokryta neřízeným účelovým lesem bez jakékoliv těžby kvůli zajištění cirkulace látek a zamezení eroze. Na horních tocích je třeba více mokřadů, které působí jako pufry, pomáhají kompenzovat nevyrovnaný průtok (nerovnoměrnou distribuci v čase a prostoru) a snižovat živelnost (nahodilost) procesů. Pobřežní zóny, především na styku dvou přítokových sub-povodí, jsou zachycovacím územím odplavovaných látek. Zvláště zde zaplavované plochy významně pomáhají stabilizovat koloběh vody. Wetlands International 32 ■ 1996 Holistický přístup ke struktuře a funkci mokřadů a jejich degradaci Pobřežní pufračni zóny se zapojenou vegetací podél okrajů vody se musí upravit podle podmínek daných jejich rozšířením a obhospodařováním. Zde se voda může zadržovat ve vegetaci a díky sníženým rozkladným procesům se zamezuje většině ztrát minerálních látek a současně se zadržuje organická hmota. Tyto pobřežní zamokrené plochy mohou rovněž zvýšit poměr mezi evaporací a odtokem díky své vyšší evaporaci. Živiny i minerální látky nahromaděné v biomase a v půdě by se měly recyklovat rozumným hospodařením ve shodě s poptávkou. Udržováním optimálního růstu si vegetační prvky účinně zachovávají zadržovací funkci. Hromadění biomasy dosažené vhodným hospodařením by mělo sloužit jako základ pro obnovu homí části povodí. Tedy v celém horním povodí by měly být silně zničené půdy znovu osídleny „nízkoztrátovým" rostlinným krytem, který váže látky v biomase. Snížení jedovatosti znečišťujících látek Mozaikovitá vegetace s nepřetržitou cirkulací vody pomáhá řešit problém neustálého růstu toxicity znečišťujících látek v povrchové vrstvě půdy, způsobeného únikem užitečných látek (bazických minerálů a živin) z půdy, a zamezuje zvýšené cirkulaci prachu v atmosféře tím, že jej váže. Orosená vegetační pokrývka díky zvýšené kondenzaci v krátkém koloběhu vody váže suché spady, filtruje z prachu látky pro rostliny užitečné a zapojuje je do oběhu. Toxické látky, které nejsou příliš dobře rozpustné, jsou „rozředěny" produkcí organických látek a takto postupně mizí z rhizosféry přenesením do hlubších redukčních zón, kde již téměř není vodní transport (a tudíž je nízký redukční potenciál). Těžké kovy jsou ukládány ve formě sulfidů. Kořeny a oddenky mají například selektivní biologickou membránu, která je asi jediným nízkoenergetickým nástrojem detoxikace půdy pomocí ředění s živou biomasou. Jedovaté látky se také fixují v důsledku snížené možnosti transportu vodou v glejových a podzolových půdách. Zmenšení ploch zemědělské výroby Pro udržení současné úrovně populace v povodí musí být produkce potravin vedena intenzivněji na menší ploše. Nezbytného nárůstu či zvýšení biomasy a vegetačního krytu v povodí se nedá dosáhnout plošným rozšiřováním zemědělství, pokud by nebyla většina tohoto zemědělství založena na plodinách mokřadního typu s podstatným rozšířením půd s větší zadržovací kapacitou pro vodu. Rozumná živočišná výroba na menších plochách a intenzívní polní hospodářství na plochách vzdálenějších od vody dává možnost znovuvytvoření podstatně větších ploch s přirozeným vegetačním pokryvem a vlastním koloběhem vody. Zlepšení zadržování vody a látek Obecně v celém povodí by se měly rozšířit vodou nasycené půdy, které by sloužily jako zásobárna vody pro vegetaci a umožnily by zvýšeni evapotranspirace. Jak už jsme poznali, Wetlands International 32 ■ 1996 W. Ripl, I. Pokorný, M. Eiseltová a S. RidRill Současný stav Náhodné rozmístění různých typů využívání půdy • erozní systém, vysoké ztráty hmoty. vodou neuasycená transportní a vymývati zona nejnižší hladina spodní vody nízká evapotranspirace degradovaný y říční systém tok vody tok rozpuštěných a rozptýlených látek Po rekonstrukci povodí Využívání půdy s ohledem na toky energie a vody, tradiční systém, minimální ztráty látek, lepší disipace energie díky lepší struktuře organismů (paralelní procesory energie) účelový les sidía. zemédéiské plochy a lesnictví A _ vysoká evapotranspirace mokřady obnova půd tranportem látek proti toku vody tkaly, sedimenty, kompost* obnovený říční -Jg-Zjtiig ekosystém Cíle obnovy 1. zlepšit vegetační kryt 2. snížit znečištění vzduchu ICO,, emise prachových částic) 3. zlepšit skladbu půdy zachycováním živin a mineráiů 4. obnovit mikroklima a uzavřený koloběh vody 5. detoxikace půdy pomocí růstu vegetace 6. chránit podzemní vodu a zlepšit kvalitu vody Wetlands international 32 • 1996 Holistický přístup ke struktuře a ňjnkci mokřadů a jejich degradaci ochlazovací systémy jsou velmi důležité a jejich rozmístěni má vliv jak na podnebí, tak na sníženi gradientových potenciálů v krajině. Pokud jsou ochlazovací systémy rozloženy pravidelně v prostoru a čase, odpařování nevede ke ztrátám vody, ale je součástí její cirkulace v systému. Hladina spodní vody by neměla kolísat, neboť její kolísání způsobuje vyplavování látek ze systému. Jako zdroje pitné vody by se měly používat pouze povrchové vody, nikoli vody podzemní. Analýzy hydrologických procesů na územích s neporušeným vegetačním krytem spolu s chemickými analýzami dokazují, že vegetace poskytuje vysoce kvalitní vodu s nízkým obsahem živin a minerálů a zpomaluje odtok látek ze systému. Možná řešení pro budoucnost Výše uvedená opatření na obnovu a nový rozvoj povodí s cílem trvale udržitelného rozvoje jsou vhodná pouze při nizké hustotě osídlení podobné té pred industriálni érou. Bohužel tato opatření by trvale neunesla populační hustoty, jaké se v Evropě i jinde nacházejí dnes. Člověk nemůže nařídit hodinky zpět do období stabilních klimaxových porostů a doufat, že tyto vydrží současnou populační hladinu. Pro trvale udržitelnou budoucnost je potřeba bystrého a inteligentního úsudku. Obrázek 8 schematicky znázorňuje, jak by se dal uzavřít koloběh látek a vody, zvýšit přirozený rostlinný pokryv v horních oblastech povodí a jakým způsobem zajistit intenzivní výrobu potravy na malých plochách. Recyklace vody a látek na venkově a ve městech V oblastech s nízkou hustotou měst a jejich okolí je k uzavření koloběhu látek a zavedení hospodaření na půdě bez citelných látkových ztrát potřeba oddělit tok odpadních vod od čisté vody retenčními prostory, podobně jako je tomu u tepenného a žilného transportního systému v lidském organismu. Retenční prostory odpadů by měly sestávat z paralelně nebo následně uspořádaných mokřadů a vodních ploch. Takové uspořádání je nutné pro zvýšení účinnosti zachycováni látek. K čištěni vody pak dochází především zesílenou evapotranspirací a následnou kondenzací, a ne jako dříve prosakováním odpadní vody skrz půdu. Největší zásahy do vodní rovnováhy představuji města. Vzhledem k rozsáhlé zastavěné ploše dávají méně příležitosti pro vytvoření krátkého koloběhu vody. Lepších ochlazovacích podmínek a vodní rovnováhy se zkrácenými koloběhy je možné dosáhnout částečným otevřením a ozelenením zastavěných ploch, fasád a střech obytných, průmyslových a obchodních center. Tím by se snížily emise na minimum a městské podnebí by se výrazně zlepšilo. Zakládáním či obnovou mokřadů je možné zajistit potřebné zachycení dusíku odtékajícího z odvodněné zemědělské půdy (Stibe &. Fleischer 1990; Fleischer 1990). V krajině by se měly vytvořit velké plochy mokřadů s extenzívní produkcí čerstvé hmoty a energie, které Wetlands International 32 ■ 1996 y W. Ripl, J. Pokorný, M. Eřseltová a S. Ríd^MI 1. Krátkooběžný přirozený systém s nulovou čistou produkcí (samo-se- regu I u j íci) voda t»jp látky *&■ nosná kapjciia < \ 0 lidí na knV doba obnovy po poškozeni > 1000 let Samo-se-zdokonaiující klimaxové porosty, minimální ztráty, vysoká účinnost. 2. Spojený městsko-venkovský systém s uzavřenými cykly látek čistírna biologicky ŕišténá odpadních odpadní voda svodný kanál ■+- město mokřady pitná voda potrava, energie, konstrukční materiály nosná kapacita cca 100 lidí ns lcmJ doba obnovy po poikoaeni cca 20 let Člověk musí zredukované porosty kompenzovat rozumným, fázově sladěným hospodařením. 3. Vysoce technologická výroba potravin s řízeným koloběhem vody a látek město odpadní vody, tuhé odpady nosní kapacita > 1000 lidí na kmJ doba obnovy po poíkozeni < 2 roky Ekosystém typu kosmické lodi, s optimalizovaným potravním řetězcem, recyklací vody a potravin. Systém je použitelný také v a rid nich oblastech. 0b r íl f li í. Navržené krajinné systémy s niíkvmi ztrátami látek, lačieniielné do trvale udržitelných a řiditelných ekosYsiému. by se využívaly k recyklování biologicky dobře upravených odpadních vod prostých škodlivin. Cestou, jak zastavit prudké ztráty, se zdá být vybudování soustředěných míst výroby potravy, např. ve vertikálních sklenících s vysokým stupněm recyklace, jež by umožnilo obnovení povodí se silně sníženým tokem podzemní vody. Vertikální skleníky využívající sluneční energii s úplně uzavřenými koloběhy vody i živin a minimální spotřebou vody by mohly být součástí měst a sloužit k pěstování zeleniny. Obdobné skleníkové stavby jsou přístupem, jak zajistit výrobu potravin i v suchých oblastech třetího světa. Vodní farmářství Vodní farmářství - využívání povrchové vody —je jediným trvale udržitelným způsobem užíváni vody. Užívání podzemní vody by se melo nahradit využíváním vody povrchové. Zemědělci by měli být placeni za kvalitu i množství vody odtékající z jejich pozemků - tzn. měli by se stát zodpovědnými za čištění odpadních vod a výrobu pitné vody. Tím by mohla vzrůst atraktivnost a hodnota venkova a zvýšit se zájem lidí o stěhování se 32 Wetlands International 32 • 1996 W, Rip], J, Pokorný, M. Eiseltová a S. Riadili 1. Krátkooběžný přirozený systém s nulovou čistou produkcí (samo-se- reg u I u j íc 0 ľľw. m i ne rafn í látky " a živiny voda -isiig^ látky w& nosná kapacita < 10 lidi na kmJ doba obnow po fjoškozeni > 1000 lei Samo-se-zdokonalující klimaxové porosty, minimální ztráty, vysoká účinnost. 2, Spojený méstsko-venkovský systém s uzavřenými cykly látek biologicky čištěná odpadní voda svodný kanál .*- čistírna odpadních vod mésto potrava, energie, konstrukční materiály nosná kapacita cca 100 lidí na km' doba obnovy po poškozeni cca 20 let Člověk musí zredukované porosty kompenzovat rozumným, fázově sladěným hospodařením. 3. Vysoce technologická výroba potravin s řízeným koloběhem vody a látek bioreaktory skleníky odpadní vody, tuhé odpady .....-.........»■■■■■ ■>' nosná kapacita > 1000 lidí na km-doba obnovy po poškození < 2 roky Ekosystém typu kosmické lodi, s optimalizovaným potravním řetězcem, recyklací vody a potravin. Systém je použitelný také v a rid n ich oblastech. Obrúek S. Navržené kraiinné systémy s niikvmi ztrátami I alek, lačlenitelné do trvale udržitelných a řiditelných ekosystému. by se využívaly k recyklování biologicky dobře upravených odpadních vod prostých škodlivin. Cestou, jak zastavit prudké ztráty, se zdá být vybudováni soustředěných míst výroby potravy, napr. ve vertikálních sklenících s vysokým stupněm recyklace, jež by umožnilo obnovení povodí se silně sníženým tokem podzemní vody. Vertikální skleníky využívající sluneění energii s úplně uzavřenými koloběhy vody i živin a minimální spotřebou vody by mohly být součástí měst a sloužit k pěstování zeleniny. Obdobné skleníkové stavby jsou přístupem, jak zajistit výrobu potravin i v suchých oblastech třetího světa. Vodní farmářstvf Vodní farmářství - využívání povrchové vody -je jediným trvale udržitelným způsobem užívání vody. Užíváni podzemní vody by se mělo nahradit využíváním vody povrchové. Zemědělci by měli být placeni za kvalitu i množství vody odtékající z jejich pozemků — tzn. měli by se stát zodpovědnými za čištění odpadních vod a výrobu pitné vody. Tím by mohla vzrůst atraktivnost a hodnota venkova a zvýšit se zájem lidí o stěhování se 32 Wetlands International 32 ■ 1996 Holistický přistup ke struktuře a funkci mokřarfů a jejich degradaci z měst na venkov. V městských oblastech by se mokřady měly využívat pro recyklaci předčištěných splašků. Daně ze zdrojů Možnou cestou, jak vnést zásady ekologie do života lidské společnosti, je změna společenských norem tak, aby respektovaly omezení v prostoru a čase, stejně jako čas a prostor vymezuje a účinně strukturuje přirozené systémy. Toho by bylo možné dosáhnout například zavedením přímých dani z energie či zdrojů a progresivní daní z půdy, namísto zdanění lidské práce. Takový systém samozřejmě vyžaduje sociální základnu (právo na existenční minimum a sociální jistotu), která by se mohla financovat z těchto daní namísto sociální sítě. Odpad by se měl přeměňovat ve zdroje a spotřeba energie by se dala snížit optimalizací dopravy. Tak by mohl být uskutečněn nevyhnutelný krok do posti ndus triá lni společnosti, která je omezena ve své časové i prostorové expanzi. Shrnutí K pochopení příčin a důsledků degradace mokřadů je nutné nahlížet na mokřady jako na nedílnou součást celého povodí. Musíme vzít v úvahu mnoho procesů, abychom porozuměli, jak degradace povodí přímo vede k neudržitelnosti mokřadů nebo jezer. Holistický přístup se pokouší zvážit všechny procesy probíhající v krajině i to, jak jsou propojeny v prostoru a Čase. Koloběh vody je základem pro metabolické děje v přírodě. Voda je spojovacím, transportnim a reakčním médiem biosféry a vytváří její struktury v prostoru i v čase, Disipace energie v koloběhu vody je energeticky řízený děj, v němž voda anebo organismy jsou nahlíženy jako procesory, které usměrňuji disipaci energie v systému, zatímco energie (sluneční záření) se dodává s denní a roční frekvencí. Voda jako energetický procesor má tri disipační vlastnosti působící reverzibilně; všechny tři se účastní jak ochlazovacich, tak ohřívacích dějů: fyzikální proces vypařování a kondenzace, chemický proces rozpouštění a srážení a biologický proces primární produkce a respirace (rozklad a slučování vody). Chemické děje spojené s rozpouštěním představují největší ztrátu energie v ekosystémech, a to v podobě látek odnášených vodou. Výše nevratných ztrát látek z uvažovaného systému (např. povodí) určuje stabilitu společenstev organismů (procesory energie) a tvoří rámec selekce cenózy. Účinnost takovéto struktury (porostu) a s ní spojeného koloběhu vody, jež má disipační funkci, je dána poměrem množství kolujících látek k jejich ztrátám (ztráty náboje, zreagované protony) při daném množství dodané energie. Stav a vlastnosti ekosystémů, povodí a přirozených vodních nádrží, stejně jako jejich životnost, jsou určovány neobnovitelnými ztrátami rozpuštěných látek (zejména kationtů) z povodí. Za posledních sto let se nevratný odtok látek povrchovými vodotečemi do Wetlands International 32 1996 W. Ript, I, Pokorný, M. Eiseltová a S. Ridgill moře mnohonásobně zvýšil - rádové Často až stokrát. Celkové ztráty látek (solí) ze zemědělských ploch přesahují v mnoha oblastech 1 t na hektar za rok. Tradiční ukazatele kvality vody, fosfor a dusík, přitom tvoří pouhé 1-2% této hodnoty. Rostoucí únik ve vodě rozpustných látek z půdy má za následek okyselování půdy a hromadění nepohyblivých těžkých kovů a málo rozpustných jedovatých organických reziduí, což s sebou přináší neustálé zvyšování podílu vyčerpaných toxických půd. Struktura mokřadních ekosystémů je dána jejich funkcí účinně d is i povát energii v prostoru a čase (voda a organismy jako optimalizovaná vodní struktura). Mokřady jsou biotopy, kde je voda přítomna v takovém množství, že rostliny (biocenóza) řídí všechny děje regulováním vodního transportu setrvalým způsobem. Mokřady, jakožto stabilní, výkonné systémy v krajině, pomáhají udržovat krátké koloběhy vody, snižovat potenciály energie vytvářením ochlazovacích kondenzačních bodů a tím zmírňovat podnebí, udržovat vysokou hladinu spodní vody a vodou nasycené půdy, udržovat vysoký obsah živin a minerálních látek v půdě, snižovat vysoký přísun živin do povrchových vod, minimalizovat výkyvy a únik bazických kationtů z povrchových vrstev půd, produkovat velké množství biomasy a vytvářet rozsáhlý vegetační kryt, a tím vším udržovat vysokou kvalitu povrchové i spodní vody. Naproti tomu. v důsledku narušení krátkého koloběhu vody nastávají prudké a nečekané změny počasí, evapotranspirace (ochlazovacích dějů) se účastni méně vody a v povodí jsou náhodně rozloženy větší teplotní gradienty. Obnova vegetace a vodou nasycených půd je základním předpokladem pro snížení ztrát vody a živin na nejnižší možnou míru. Jinými slovy, obnovení krátkých koloběhů vody je nezbytné pro trvale udržitelný rozvoj. Dlouhodobé působení člověka v krajině zasáhlo do oběhu vody a jeho spojení s tokem energie a transportem látek. Stručně jsme nastínili některá krátkodobá řešení na zlepšení stavu povodí a vodních nádrží, i radikálnější řešení pro obnovu stability měst a venkova, koloběhu vody, výroby potravin a rovnováhy přirozených vodních i suchozemských ekosystémů pro trvale udržitelnou budoucnost. Literatura Digerfeidt. G. 1972. The Post-Glacial Development of Lake Trummen. Regional vegetation history, water ievel changes and palaeolimnology. (Postglaciálni vývoj jezera Trummen. Místní historie vegetace, změny vodní hladiny a paleolimnologie.). In: Folia Limnologica Scandinavica No. 16, 104 str. (v angličtině) Fleischer. S. 1990. Wetlands - a nitrogen sink. (Mokřady zadržují dusík.) Acid Enviro 9. (v angličtině) Pfibáft, K, & Ondok, J.P. 1985. Heat balance components and evapotranspiration from a sedge-grass marsh. (Složky tepelné bilance a evapotranspirace v ostřicových porostech.) Folia Geobot. Phytotax.. Prague, 20: 41-56. (v angličtina) Ripl, W. 1992. Management of Water Cycle: An Approach to Urban Ecology. (Řízení koloběhu vody: přistup k ekologii měst.) In: Water Pollution Resource Journal Canada. Vol. 27, No. 2: 221-237. (v angličtině) Ripl, W, & Feibícke, M. 1992. Nitrogen Metabolism in Ecosystems - A new approach. (Nový přístup k metabolismu dusíku v ekosystémech.) In: International Revue der gesamten Hydrobiologie 77/1: 5—27. (v angličtině) Wetlands International 32 - 1996 Holistický přístup ke struktuře a funkci mokřadů a jejich degradaci Ripl, W. 1995. Management of Water Cycie and Energy Flow for Ecosystem Control - The Energy-Trans port- Re actio n (ETR) Model. (Řízeni ekosystému: hospodaření s koloběhem vody a tokem energie - Energie-Transport-Reakce (ETR) model.) Ecological Modelling 78, str. 61-76. (v angličtině) Stibe, L. & Fleischer. S. 1990. Agriculture production methods - impact on drainage water nitrogen. (Metody zemědělské výroby - vliv na obsah dusíku v drenážní vodě.) Verh. Internat. Verein. Limnol. 24, (v angličtině) Wetlands International 32 • 1996