Pronomina (zájmena)
ve znakovém jazyce
PaedDr. et Bc. Roman Vojtechovský
Podzimní semestr 2013
Brno, 31. října 2013
Pronomina (zájmena) v znakovém jazyce
• pronomina obsahují informace o tom, kdo mluví nebo
provádí komu, kolika osob se to týká
• tato informace se nazývá „osoba" a "číslo"
• osoba - odkazuje na to, kdo o tom mluví nebo provádí
• číslo - nám říká, kolik jedinců se podílí: jeden, dva, tři
z nás, každý z nás
Pronomina (zájmena) v znakovém jazyce
• osoba – index (odkazování) osobních zájmen
v prostoru:
○ první osoba = vždy mluvčí sám, odkazuje vždy k sobě
(JÁ)
○ druhá osoba (TY) = umístěná přímo naproti mluvčímu
○ třetí osoba (ON/ONA) = mluvčí umisťuje šikmo doprava
dopředu
○ pokud je přítomno více objektů, mluvčí další objekt
(ON/ONA) umístí šikmo doleva dopředu
ja
Pronomina (zájmena) v znakovém jazyce
• pronomina v ZJ mohou mít pouze smysl, když objekt
může být identifikován - ve větě "to je jeho kniha",
potřebujeme vědět, kdo je "on„
• forma ukazování je stejná, ale lokalizace ukazování se
liší v závislosti na lokalizaci přiřazenou k substantivům
Pronomina (zájmena) v znakovém jazyce
• pronomina v ČZJ jsou podobná jako v ČJ, ale jsou tam
tři hlavní rozdíly:
1. ČZJ nerozlišuje mezi "on" a "ona" (ČJ rozlišuje)
2. ČZJ má více záměn než v ČJ - pronomina v ČJ
neukazují přesně, kolik lidí se účastní - tři, čtyři, pět;
ČZJ používá pronomina např.: MY-DVA (já a ty nebo
já a on), MY-TŘI (já a vy nebo já a oni), MY-ČTYŘI,
MY-PĚT (nás)
3. pronomina v ČZJ obsahují další informace
o jménech - v znakové formě např.: UČITEL (kde
použijeme znak UČITEL a pak ukazujeme, to
znamená "UČITEL, ON ..."), prononima odkazuje
nějak jinak jako na učitele samého, a také tam, kde se
nachází
Pronomina (zájmena) v znakovém jazyce
• v ČZJ se častěji projevují přivlastňovací zájmena:
MŮJ/NÁŠ, TVŮJ/VÁŠ, JEHO/JEJICH
• v ČZJ přivlastňovací zájmena MŮJ/MOJE se v projevu
častěji vyskytují jako vztah k něčemu např. vztah
k vlastenectví, vztah k městu, vztah k sportovnímu
klubu, vztah ke škole
Pronomina (zájmena) v znakovém jazyce
• přivlastňovací adjektiva v ČJ vyjadřují informace o tom,
komu co patří (např. osobám, zvířatům), ptáme se na
ně otázkou: čí?
• např. matčina babička, bratrova sestra, tetin syn, otcův
klobouk, učitelčina kočka, kozí mléko, včelí med přidání
přivlastňovacích zájmen
• v tomto případě je třeba rozlišit na dvě situace:
předmět jako věc a předmět jako osoba
Pronomina (zájmena) v znakovém jazyce
• při předmětu jako věc, např.:
o otců klobouk se artikuluje: (1) nejprve KLOBOUK,
následně JEHO, pak OTEC a nakonec JEHO nebo (2)
KLOBOUK + OTEC + JEHO
o učitelčina kočka = KOČKA + JEJÍ + UČITELKA + JEJÍ
nebo KOČKA + UČITELKA + JEJÍ
o kozí mléko = MLÉKO + JEJÍ + KOZA + JEJÍ nebo
MLÉKO + KOZA + JEJÍ
o včelí med = MED + JEJÍ + VČELA + JEJÍ nebo MED +
VČELA + JEJÍ
Pronomina (zájmena) v znakovém jazyce
• při předmětu jako osoba - možné artikulovat různým
způsobem, to závisí na vztahu mluvčího k určené
osobě a může se přidat index jako odkazovací
zájmeno
• např. maminčina babička = MATKA + MOJE (mluvčí) +
JEJÍ + BABIČKA
• bratrova sestra = BRATR + ON (index) + JEHO +
SESTRA + index (od bratra se směřuje index k sestře
nebo naopak)
• tetin syn = TETA + ONA (index) + SYN + JEJÍ
Pronomina (zájmena) v znakovém jazyce
• gramatická kategorie osoby se v ČJ vyjadřuje osobními
koncovkami slovesných tvarů (hraji, mluvím, dělám;
hraješ, mluvíš, děláš; hraje, mluví, dělá), popř. ještě
přímo užitím osobních zájmen (já, ty, on, ona...)
• v ČZJ se naproti tomu tato kategorie vyjadřuje
odkazováním k místům osobních zájmen v prostoru –
a to buď tvarem ruky „D“, nebo znakem slovesa, které
svým pohybem směruje k těmto místům (shodová
slovesa)