1
Reforma českého
důchodového systému
Státnice
Vyhodnoťte demografickou situaci ČR a EU
a výhled do budoucna. Vysvětlete, jaké
důsledky z toho plynou pro různé modely
financování důchodového zabezpečení.
Popište současný stav financování
důchodového zabezpečení v ČR a změny,
které v něm v budoucnu nastanou. Jaký
význam má pro systém důchodového
zabezpečení rodinná a imigrační politika?
Obsah
T trocha teorie
důchodový, penzijní
funkce pilířů
členění
T představení ČDS
historie, problémy
T možná řešení
T zkušenosti jiných zemí
Trocha teorie definice
T Co to je důchodový systém?
T Co to je penzijní systém?
Trocha teorie (2) ideální
uspořádání
T návrh Světové banky: penzijní systém
by měl stát na 3 pilířích:
T první pilíř ­ zajištění základní ochrany
ve stáří
T druhý pilíř ­ penze adekvátně k
předchozímu příjmu
T třetí pilíř ­ individuální, dobrovolné
zajištění na stáří
Trocha teorie (3) členění
existuje celá řada členění:
{ vztah mezi příspěvkem a dávkou
{ způsob financování
{ účast osob, státní garance, míra solidarity,
daňové zvýhodnění, správa
DCDB
fondové
průběžnézpůsob
financování
vztah mezi příspěvkem a dávkou

2
členění (2) DB PAYG
VÝHODY
T příjmová solidarita
T rizika nese stát
T nízké administrativní
náklady
T indexace automatická
NEVÝHODY
T citlivost na
demografické změny
T náchylnost k politickým
zásahům
T nízká motivace
T obtížnost změny
zralého systému
důchody + administrativa = počet EA *
průměrný plat * příspěvková sazba
členění (3) DC FONDY
VÝHODY
T vyšší ,,spravedlnost"
T preference jednotlivců
T průhlednost,
transparentnost
T konkurence = vyšší
kvalita služeb
T vyšší odolnost (?) vůči
demografickým rizikům
NEVÝHODY
T rizika nesou účastníci
T obtížná
předvídatelnost dávek
T solidarita je potlačena
T vyšší náklady na
administrativu
T finančně náročný
přechod
(příspěvky + zhodnocení)/naděje na dožití =
důchod + administrativa
členění (4) NDC
VÝHODY
T vazba příspěvek dávka
T vhodný v případě málo
rozvinutého
kapitálového trhu
T snadný přechod
oběma směry
T trh práce
NEVÝHODY
T není to příliš složité pro
občana?
T odtržení příjmové a
výdajové strany -
absorpce
demografických změn
T náročné na vstupní data
a fungování IS
T vměšování politiky
("příspěvky + zhodnocení")/naděje na dožití =
důchod + administrativa
Český důchodový systém
charakteristika (1)
T dvousložková dávka
dávka
T jednotná výměra
T procentní výměra, odvozená
z dosahovaných výdělků a délky doby
pojištění:
převyšuje-li částku 6100 Kč, počítá se
plně částka 6100 Kč, z částky nad 6100
Kč do 13 000 Kč se počítá 30 % a
z částky nad 13 000 Kč se počítá 10 %.
Český důchodový systém
charakteristika (2)

3
Český důchodový systém
charakteristika (3)
Reálná hodnota průměrného důchodu
Český důchodový systém
historie (1)
T založen na PAYG a DB
T 1990: nová správa - ČSSZ
T 1991: uzákonění indexace (10 %
inflace + vliv reálné mzdy)
T 1993: zavedení pojistného na sociální
zabezpečení
T 1994: zákon o penzijním připojištění se
státním příspěvkem
Český důchodový systém
historie (2)
T 1995: prodlužování věku odchodu do
důchodu (2/4), ,,zvláštní účet
důchodového pojištění" ve SR
T 96-02: drobné úpravy: změny sazby,
zápočet náhradních dob, úpravy
předčasných a pozdějších odchodů,
úpravy systému připojištění, valorizace
T 2003 - :
Český důchodový systém
problémy
míra solidarity
stárnutí populace
příjmy a výdaje systému
zvýhodnění OSVČ oproti zaměstnancům
předčasné důchody, rozsah náhradních dob
vykradená zpráva MPSV
očekávaná zpráva OECD
Nivelizace ­ ženy 2002
Vývoj poměru důchodců a
plátců pojistného

4
Zachování míry demografické
závislosti roku 1995 ­ důchodový věk
Příjmy a výdaje pojistného ­
žádná reforma
Vliv věkové hranice odchodu do
důchodu na výši výdajů (v % HDP)
Zvýhodnění OSVČ oproti
zaměstnancům
Reforma českého
důchodového systému
PARAMETRICKÁ
zvýšit příjmy
(sazba pojistného,
odchod do
důchodu,
nezaměstnanost)
snížit výdaje
(snížení důchodů,
odchod do
důchodu)
SYSTÉMOVÁ
změna systému
{ příklon k FDC
{ přechod na NDC
migrační politika
propopulační
politika
Vliv změny relace důchodu a
mzdy na výši výdajů (v % HDP)

5
Vývoj reálné mzdy a
zhodnocení penzijních fondů Transformační náklady - IPD
T předpoklad: 2004, mladší 40 let, 10 % (28)
Přechod k NDC
nulová redistribuce, ale garance
minimálního (příjmově testovaného)
důchodu 4.920 Kč (1,2 násobek ŽM) v 67
letech
stát omezeně platí za nepříspěvkové doby
každoroční indexování podle nárůstu
objemu zaplaceného pojistného
minimální věková hranice 62 let, jinak 67 let
(aspoň 40 roků pojištění), jinak 72 let (25
roků) ­ pravidelné úpravy hranic
Podíl důchodů ze stávajícího a
nového systému (v %)
Přechod k systému NDC ­
vývoj výdajů v % HDP
Vývoj nákladů na garanci
minimálního příjmu důchodce

6
Celkový vývoj nákladů v % HDP
Srovnání výše dávek současného
DB a zvažovaného DC
T 1.967, 4.917, 3.986
Relace nově přiznávaného
důchodu k průměrné mzdě (v %) Zkušenosti ostatních zemí
T výzkumné zprávy VÚPSV
T Chile
T Lotyšsko, Polsko, Švédsko
Zkušenosti Lotyšsko
T přechod na 3 pilířový systém od 1996:
NDC+FDC+individuální
T problémy: nedostatek kvalitních dat
(relevantní období 96-00), zastaralý IS,
nedokonalá P.R. (až po spuštění
reformy), nízká kvalifikace úředníků
T časté změny, ztráta kredibility nového
důchodového systému
Zkušenosti Polsko
přechod na 3 pilířový systém od 1999: NDC
(11,22 %)+FDC (7,3 %) +individuální
problémy: nedostatečně připravené instituce
na reformu, nefungující IS ­ počáteční míra
chybovosti v záznamech 50 %, 95 %
transferů do FDC nebylo převáděno
vysoké náklady při zavedení fondového pilíře
FDC povinný pro *1969, ale spousta starších
přešla ,,dobrovolně" ­ fluktuace ­ vysoké
operační náklady

7
Zkušenosti Švédsko (1)
historicky průběžný systém: jednotný důchod
+ ATP
zhoršování indexu závislosti
nespravedlivá redistribuce, snižování
diferenciace ­ snížení motivace
reforma: 84-sestavena komise, 90-závěrečná
zpráva, 91-změna vlády, nová pracovní
skupina, 94-zpráva, 98-přijata reforma, 99-
spuštěna
Zkušenosti Švédsko (2)
3 pilířový systém: 16 % NDC, 2,5 % FDC,
dobrovolné
1997-2017 přechodné období
počáteční vklad = nárazníkový fond - 21 %
HDP ­ bez problémů do 2050
indexace navázána na růst reálných mezd
flexibilní odchod do důchodu 61 (72 %), 65
(100 %), 70 (157 %)
výsledky: do 2050 systém finančně stabilní,
spravedlivější, pobídky pro trh práce, vyšší
transparentnost pro občany