Link: OLE-Object-Data Trh práce -- ekonomický model fungování Klasický model trhu práce (makroekonomické souvislosti) Celistvý odraz klasické doktríny Komponenty (složky) klasického modelu: 1. 2. 3. - produkční funkce, jediný proměnlivý faktor -- práce (L*) 4. trh kapitálu (rovnováha na trhu kapitálu (r) rovnost úspor s investicemi a vládními nákupy zboží a služeb při rovnovážné přirozené úrokové sazbě, tedy výraz 5. kvantitativní teorie peněz . Předpoklad V konstanta, M je dáno, tedy P je funkcí Q*. Lze tedy rovnici přepsat na 6. nominální mzdová sazba W* je implikována rovnovážnou reálnou mzdovou sazbou () a rovnovážnou cenovou úrovní P*. Lze tedy napsat: Ještě jednou rovnice a jaké proměnné endogenních ovlivňují: 1. L*, 2. Q* reálný 3. i* 4. P* nominální 5. W* W[0] P AS Q* Q D[L ] L* S[L ] L Q=f(L) Rovnice č.1 zachycují ve III. kvadrantu rovnováhu na trhu práce (stanovena rovnovážná reálná mzdová sazba a úroveň plné zaměstnanosti). V II. kvadrantu je zachycena rovnice č.2 (produkční funkce), plná zaměstnanost determinuje velikost vyrobené produkce na úrovni potenciálního produktu (Q*) a tedy i velikost AS. Následující obrázek zachycuje rovnováhu na kapitálovém trhu, tj. na trhu úspor, investic a vládních nákupů zboží a služeb. Tento trh vytváří rovnovážnou přirozenou úrokovou sazbu (i*). i (%) S i* I + G S*, (I+G)* S, I + G V I. kvadrantu se vychází z kvantitativní teorie peněz (), kde jsou formovány V a M jako exogenní proměnné. Geometrickým zobrazením této funkce ke potom rovnoosá hyperbola. Z průběhu funkce plyne, že úroveň potenciálního produktu determinuje cenovou úroveň (). Kvadrant IV. zachycuje rovnici č.5. Reálná sazba je určena trhem práce a cenová hladina kvantitativní teorií peněz (tvar hyperboly) Původní keynesiánský model Předpoklad: nepružnost nominálních mezd 1. existence nominální mzdové sazby (dána exogenně), která je vyšší než její rovnovážná úroveň, při ní existuje nějaká úroveň nedobrovolné nezaměstnanosti. Tuto charakteristiku lze vyjádřit algebraicky: 2. produkční funkce ve formě ; produkční funkce je funkcí zaměstnanosti (z důvodu nepružnosti mzdové sazby , kromě L jsou všechny ostatní výrobní faktory považovány neměnné) 3. rovnice křivky IS a to: ; kde A pro uzavřenou ekonomiku je rovno I+G a poptávka po nich je klesající funkce úrokové sazby 4. rovnice křivky LM: ; poptávka po reálných peněžních zůstatcích je funkcí úrokové sazby a důchodu 5. při mzdové sazbě dané exogenně, proto jeho reálná hodnota závisí na cenové úrovni. Tedy: Ještě jednou rovnice a jaké proměnné endogenních ovlivňují: 1. L[0], 2. Q[0 ] 3. 4. i[0], P[0 ] 5. Popis následující grafické expozice odvozené z výše popsaných identit: Hypotetický průsečík křivky AD[0] a AS při předpokladu plné zaměstnanosti (L*) a produkci na potenciálním produktu (Q*) při cenové úrovni ve výši P*. Při poklesu plánovaných autonomních výdajů (r) - AD[1] (r) -P[1] (r) (r) -D[L] (r) (r) zaměstnanost na úrovni L[1] (r) -Q na úroveň Q[1] (pohyb podél produkční funkce) (r) -Q[S] (SAS) Z modelu IS LM plyne, že současná rovnováha na trhu zboží a služeb (křivka IS) a trhu aktiv (křivka LM) determinuje jak úrokovou sazbu i[1], tak i cenovou úroveň P[1] (důchodu Y[1] nastává při úrokové sazbě i[1] a tomuto důchodu odpovídá i nižší míra zaměstnanosti (L[1]). i (%) E[1 ] i[1 ] IS Y[1 ] P AS P* E[0 ] P[1 ] AD[0 ] AD[1 ] Q[1] Q* Q D[L] S[L ] L[1 ] L* L Q=f(L)