Výdělečná činnost občanských sdružení

zpracováno podle www.neziskovky.cz



    Na rozdíl od obchodních společností nejsou sdružení zakládána za účelem dosažení zisku, jak
praví § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů -- "tento zákon se nevztahuje na
sdružování občanů k výdělečné činnosti...", vztahuje se totiž na sdružování osob k činnosti spolkové.
Spolek jako právnická osoba "nezisková" je hospodářsky vzato založena na principu samofinancování..



   Výdělečná činnost spolků představuje v praxi nejeden problém a z pozic jejich členů časté
nejasnosti, do jaké míry spolek může k posílení své finanční soběstačnosti vyvíjet výdělečnou
činnost -- především (avšak nejenom) podnikat -- pojem výdělečnosti je totiž širším pojmem než pouhé
podnikání



*      Právní řád ČR o podnikání spolků nic konkrétního nestanovuje, na druhé straně však žádný
zákon jejich podnikání ani nezakazuje.

*      Spolky mohou podnikat anebo vyvíjet jinou výdělečnou činnost, jestliže to jejich stanovy
nezakazují.

*      Podstatné je tedy, jak podnikání upravují stanovy spolku, spolek podniká či nikoli na základě
stanov a v souladu s nimi.



*      Podnikání spolků by mělo být v souladu s cíli jejich spolkové činnosti a se způsoby, jakými
jsou tyto cíle dosahovány.

  --    Je-li spolkem uskutečňována jakákoli hospodářská činnost, ať již obecně výdělečná nebo přímo
  podnikatelská, měla by tato činnost mít právní povahu činnosti vedlejší (doplňkové), ve stanovách
  zřetelně a přesně odlišené od činnosti hlavní.



*      Pokud se tedy spolek rozhodne pro "vylepšení rozpočtu" provozovat výdělečnou činnost
naplňující pojmové znaky podnikání podle živnostenského zákona, bude potřebovat živnostenské
oprávnění (včetně odpovědného zástupce pro danou živnost) a bude muset ve stanovách zmínit tuto
činnost jako vedlejší, kde též podrobně upraví podmínky tohoto podnikání.

                                   podnikání x výdělečná činnost

*      V českém daňovém právu bývá pojem výdělečnosti chápán významově jako jiná činnost než
podnikání.

  --    V tomto pojetí je osobou, která vykonává jinou výdělečnou činnost než podnikání osoba, která
  není z právního důvodu výkonu této činnosti zapsána v obchodním rejstříku ani tuto činnost
  nevykonává na základě živnostenského oprávnění, neboť ani žádný zákon nestanoví předpoklad
  takového oprávnění k této výdělečné činnosti.

    





*      Typickým příkladem bude výdělečný pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, pokud
nejsou pronajímatelem -- spolkem -- poskytovány jiné než základní služby ve smyslu živnostenského
zákona.

  --   Tyto výdělečné aktivity tedy mohou pro spolek být (a často též jsou) dobrým zdrojem vedlejších
  příjmů.



*      Spolek může své hospodářské aktivity od spolkové činnosti zcela oddělit, a to tak, že k
hospodářským účelům založí novou právnickou osobu (v úvahu u nás přichází jen s.r.o. nebo akciová
společnost, které mohou být založeny jediným zakladatelem). Celou věc by v tomto případě musely opět
řešit stanovy spolku a zakladatelské dokumenty nové spolkem založené společnosti.



                                                ops