Proč ministryně útočí na stomatology, zlobí se lékaři Publikováno dne: 1.4. 2005 Zdroj: ZdN Začátek formuláře Konec formuláře Komentář Milady Emmerové pro deník Právo (17. 3. 2005) vyvolal mezi čtenáři ZDN.cz velmi negativní reakce. Lékaři nechápou postoj ministryně k aktuálním problémům českých stomatologů. Ministryně napsala, že stomatologové jsou nositeli bezbřehé touhy po moci a po penězích a hlásí se k tomu naprosto otevřeně. "Je snad morální, aby si stomatologové s hrubými příjmy nad 100 000 Kč měsíčně brali pacienty za své rukojmí a vyhrožovali jim přímými platbami, když jim chce ministerstvo zdravotnictví "diktovat", kolik mají platit svým zaměstnancům?" (celé znění textu Milady Emmerové najdete na adrese: http://www.zdn.cz/detail. htm?id=45642). Zde jsou některé z reakcí našich čtenářů: MUDr. David Marx Je opravdu fascinující, když žena, která strávila řadu let jako aktivní členka KSČ a jak sama píše "nestydí se za to", napíše do textu toto: "Desetiletí, ba i staletí žily u nás celé generace lidí v nějakém područí. Po celá léta jsme se nemohli svobodně rozhodovat sami o sobě." Možná ne tolik fascinující, ale charakteristické pro myšlenkový potenciál stávající ministryně - vždyť absence argumentů a trapná snaha vrážet klín mezi ubohé internisty z nemocnic a stomatology je smutným svědectvím o míře její odborné a státnické kompetence. MUDr. Martin Vedral Se zájmem jsem si přečetl "úvahu" soudružky Emmerové. Nelze než komentovat. Stomatologové s hrubými příjmy nad 100 000 Kč jsou samozřejmostí. Po zaplacení mezd svých zaměstnanců, povinných odvodů, nájmů, splátek a podobně jim pro ně a jejich rodiny až tak moc nezbude. Ano. Jistě více než internistovi v okresní nemocnici. Leč takový je život a pokus soudružky Emmerové zasít rozkol mezi různé kategorie lékařů považuji za přinejmenším nestoudný. Naopak, jako lékař a "nestomatolog", nyní kolegům stomatologům držím palce a jen sním o tom, že podobné aktivity jako ČSK by mohla vyvíjet i ČLK (která je však zcela pod vlivem soudružky Emmerové a její strany). MUDr. Richard Irgl, Valtice Názory v článku jsou typickou komunistickou demagogií, která popírá základní princip tržní společnosti, tj. že vždycky je něco za něco, respektive že nikdy nic není zadarmo. Stejně tak je to i se stomatologickou péčí - dá se hravě domyslet, kolik stojí minuta práce stomatologa, a tedy každý konkrétní výkon ve standardní kvalitě. Jenže u nás se rovnice ceny péče stále řeší zvláštním způsobem. Předem je dán výsledek a dosazují se činitelé, tedy i ceny výkonů tak, "aby to vyšlo". Takže když roste cena materiálu a vybavení ordinací, musí stagnovat nebo klesat honoráře, jinak by z rovnice byla nerovnice, a to paní ministryně nechce, neboť by musela zapojit pacienta jako dodatečný zdroj financí. Mimochodem, když vidím zanedbaný chrup některých svých pacientů, rád bych jim jeho rekonstrukci dal k úhradě a přiznám se, že s takovými občany nikdy nechci být solidární a velmi nelibě nesu, že "můj" stát mne do této falešné solidarity nutí. Ve srovnání se zvěrolékaři a advokáty ekonomické srovnání stomatologů (pracujících čistě "na pojišťovnu") jistě neobstojí. To, že jsou u nás i lékaři ještě hůře placení (internisté v nemocnicích), je věčnou ostudou tohoto státu a všech vlád a stran od r. 1990, ODS nevyjímaje. Spíš bych měl říci hlavně ODS, která zmařila svou jedinečnou historickou šanci reformu uskutečnit v letech 1992-1996. Závěrem: stomatologové (a potažmo všichni zdravotníci) mají jen jediné právo, a to držet krok a hubu a dále věrně sloužit vlasti a nechat se tedy dále vykořisťovat a vydírat pod pohrůžkami státem, politiky a vlastně i pacienty, kterým tato situace vyhovuje nejvíce, takže v příštích volbách zvolí zase ty, kteří jim naslibují nejvíce. Kruh se uzavírá. Paní ministryně nedávno prohlásila, že ve zdravotnictví nemá byznys místo a že tvořit zde zisk je nemravné, neboť je to na úkor peněz pro pacienty. Samozřejmě to myslela směrem k lékařům a zdravotnickým zařízením, ale že všichni ostatní (farmaceuti, dodavatelé energií, prádla, jídla atd.) z toho byznys a zisk mají automaticky, neboť jsou podnikatelé, to jaksi pozapomněla dodat. Někteří lékaři jsou také podnikatelé, prodávají své vysoce specializované služby občanům, pojišťovnám a státu a ti nemají nárok na spravedlivou odměnu? Nebo je to nový trend pro další volební období, že kdo dodává do zdravotnictví zboží a služby, bude mít také cenu stanovenou předem? Už vidím pekaře a jiné, jak se předhánějí v nabídkách nejnižších cen, aby prodali. Mgr. Jiří Zimák Jedná se o zcela typickou reakci státního úředníka na situaci, kdy mu teče do bot. Všichni zdravotníci se hlásí o své oprávněné požadavky a paní ministryně neví, co se zdravotnictvím udělat. Na podobné útoky jsme zvyklí i my, lékárníci. I my platíme ze svých "obrovských" příjmů a "nehorázných marží" přes 80 procent dodavatelům za léky. I my platíme obrovské daně, zdravotní a sociální pojištění a stále se zvyšující provozní náklady a přitom neustále čelíme útokům, jak se máme nezaslouženě dobře, a to i od lékařů, kteří o situaci zejména malých lékáren vůbec nic nevědí. Větší část takových komentářů je pak buď úplně lživá nebo minimálně hrubě zkreslená. Z neznalosti nebo dokonce pravděpodobně i ze zlého úmyslu. A proti tomu se pak velmi těžko brání. Věřte, milí stomatologové, dobře víme, jak se nyní cítíte.